https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nku-dotace-na-lesy-byly-nehospodarne-vznikly-posedy-za-300-000
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

NKÚ: Dotace na lesy byly nehospodárné, vznikly posedy za 300.000

15.1.2018 09:05 | PRAHA (ČTK)
V některých případech byly postaveny posedy za 300.000 korun. Ilustrační snímek
V některých případech byly postaveny posedy za 300.000 korun. Ilustrační snímek
Dotace na podporu lesnictví v letech 2011 až 2016 byly nehospodárné. Jejich pravidla nenutila příjemce dosáhnout nejvýhodnějších cen. V některých případech byly postaveny posedy za 300.000 korun, za opravu metru lesní cesty po kalamitě se platilo i 13.000 Kč. Informoval o tom dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval, jak ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a některé krajské úřady vybíraly a hodnotily žádosti o dotace. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí, některá doporučení ale v současném programovém období využilo.
 
Nedostatky kontroloři odhalili u Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. Ministerstvo v něm podle NKÚ v některých případech nestanovilo finanční strop pro jednotlivé druhy výdajů. Nastavilo také míru dotací na 100 procent, a žadatel se tak na výdajích nemusel vůbec finančně podílet.

Například jeden ze žadatelů chtěl dotaci na vybudování pěti pozorovatelen zvěře. Na jednu z těchto pozorovatelen získal 348.000 korun, na každou další dostal 295.000 korun. "Tím, že chyběl limit pro způsobilé výdaje a dotace pokryla veškeré náklady projektu, nemusel se žadatel vůbec zabývat cenou pozorovatelen," uvedl NKÚ. Cena posedu se přitom pohybuje maximálně do 30.000 korun, většinou se ale dá sehnat i výrazně levněji.

Ministerstvo podle kontrolorů nestanovilo ani limity pro výdaje na obnovu lesů po kalamitách. V jednom případě tak platilo 13.000 korun za opravu metru lesní cesty. Ovšem pokud byla rekonstrukce financována sice ze stejného programu, ale se stanoveným limitem, byla cena zhruba 3000 korun za jeden metr. V obou případech přitom šlo o dva navazující úseky cesty ve stejné lokalitě a peníze získal ten samý příjemce. "Problematické bylo i to, že žadatel nemusel předkládat fotografie vzniklých škod nebo jiné důkazy. Nemusel dokládat ani to, jak rozsáhlé části lesních pozemků byly zničeny, stejně jako neměl povinnost doložit výši škod," uvedl NKÚ.

Ministerstvo ale se závěry NKÚ nesouhlasí. Zdůraznilo, že NKÚ nehovoří o zneužití fondů a sděluje, že systém financování lesnických opatření je funkční a účelný. Stoprocentní míra podpory je o podobných projektů podle ministerstva adekvátní a v souladu s evropskou legislativou. V případě obnovy lesů po povodních jde prý o projekty, kdy byla třeba stržena celá cesta ve svahu, nebo byl zničen propustek při přechodu cesty přes potok. "Z tohoto vyplývá, že je cena opravy daného úseku cesty včetně preventivního zvýšení kapacity propustku mnohonásobně vyšší než běžná oprava cesty v neporušeném terénu," sdělilo ministerstvo.

V současném programovém období ale ministerstvo některá doporučení NKÚ použilo. U investičních lesnických opatření chce hospodárnost projektů zajistit nižší mírou podpory, a to 50 procent, nastavením maximálních limitů pro způsobilé výdaje a aktualizací metodiky výběrových řízení.

Ministerstvo podle NKÚ nedosáhlo plánovaného cíle v opatření Platby v rámci NATURA 2000 v lesích, které mělo zalesnit původně 37.000 hektarů. "Kvůli složitosti administrace, nastavení podmínek a dlouhé době čekání na vyplacení dotace využilo této podpory jen 21 žadatelů, zalesněno tak bylo jen 1500 hektarů plochy," sdělili kontroloři.

Podle ministerstva ovšem nešlo o zalesnění, ale o zachování lesních porostů s významnou ekologickou hodnotou. Do opatření mohly být zařazeny pouze cenné listnaté porosty v mýtním věku, kdy nejčastěji dochází k jejich nahrazení méně cenným, například smrkovým porostem. Tím se snížila možná plocha podpory. "Toto konkrétní zacílení a jednoznačně efektivní využití finančních prostředků požaduje i Evropská komise," uvedlo ministerstvo.

U příjemců dotací pak kontrola ukázala, že jeden z nich uvedl nepravdivé informace o projektu. SZIF to nezjistil a dotaci vyplatil. Tím se podle NKÚ dopustil porušení rozpočtové kázně ve výši téměř 9,5 milionu korun. SZIF podle vyjádření ministerstva zahájí řízení o vrácení dotace.

Peníze z programů rozvoje venkova a příspěvky z národních zdrojů by měly společně přispívat k naplňování vize a strategie lesního hospodářství. Hlavním strategickým dokumentem byl Národní lesnický program pro období do roku 2013. "Do konce kontroly jej MZe neaktualizovalo a jeho dopady nevyhodnotilo," dodal NKÚ.

"Vývoj stavu lesů a lesního hospodářství je pravidelně monitorován a hodnocen prostřednictvím Národní inventarizace lesů a na základě mnoha dalších zdrojů informací, které jsou každoročně shrnuty a publikovány ve Zprávě o stavu lesů a lesního hospodářství ČR," uvedlo ministerstvo. Vznikly prý i další koncepční dokumenty.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (8)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

mr

16.1.2018 17:19
Nadpis to říká jasně, cit.:"Dotace na lesy byly nehospodárné". Může mi někdo sdělit, kde a kdy jsou jakékoliv dotace vůbec hospodárné? Stát orve slušného občana a takto nakradené peníze rozfofruje přes neodpovědné státní fukcionáře směrem kapes šizuňků. Tak kazatelna za 30 litrů ..., hmm. To je vidět ta kvalita a odbornost těch zodpovědných, námi všemi nadprůměrně placených. Jenže ta ryba páchne od hlavy, což znali už dávno lidé v minulosti.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.1.2018 23:31 Reaguje na
Jako pozitivní příklad uvedu dotace v ochraně přírody a krajiny - pokud chcete např. vysadit alej, založit nebo obnovit biocentrum, vytvořit mokřad nebo tůň, revitalizovat vodní tok. Finanční přínos je v daném případě mizivý nebo jej lze očekávat v dlouhodobém časovém horizontu. Naopak celospolečenský přínos je nesrovnatelně vyšší - protierozní funkce, vodohospodářská funkce, zvýšení ekologické stability a atraktivity krajiny, aj.
Jinak k té kazatelně za 30 litrů - v článku se řešila asi 10x dražší.
Odpovědět
mr

17.1.2018 10:39 Reaguje na Jan Škrdla
Cit.:"Na jednu z těchto pozorovatelen získal 348.000 korun, na každou další dostal 295.000 korun....Cena posedu se přitom pohybuje maximálně do 30.000 korun, většinou se ale dá sehnat i výrazně levněji" Já o voze a vy o koze. Když to přemrštím, tak na kazatelnu tak do 10 - 15 - i s osazením, jinak je to zlodějna. A lesáci mají na to dřevo prakticky zadara, takže leda práce pro 2 chlapy s pilama na 5 - 6 hod (max.). Pozorovatelna je velmi zavádějící pojem a je to pro zvědavce do obor, takže nekomentuji, jelikož jsem ji neviděl (plány, spotřebu mat. atd.)
Když vysazujete alej, tak stromek (2m) za +1000,- kč je taky dobrý fór. Nemyslíte? Znám jednoho starostu, pro něhož jsou nálety v parku (např. Db, Lp, Js, Jv atd.) naprosto bezcenné stromy a nechává je pravidelně vyřezávat a město muselo pro výsadbu ve městě a okolí koupit ty samé dřeviny od spřáteleného dodavatele za částky nehorázné (v řádech tisíců). Jestli rozumíte dřevinám, asi víte nač narážím. Samozřejmě městu prachy chybět nebudou - dostanou dotaci od státu, případně zvýší odpadné a čoklovné. A lidi, jak telata mlčí a platí. Biocentrum tu máme taky - na bývalém úrodném poli za ceny dotační. Až tu jednou bude vládnout skutečné právo a zodpovědnost, tak je docela možné, že z toho bude kdosi mít těžké sny. Příroda totiž peníze nepotřebuje (leda pokoj od lidí), to leda novodobí lupiči oblbují veřejnost dotacemi na cokoliv.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

17.1.2018 12:46 Reaguje na
Vaříte z toho nesmyslný guláš. Nejdříve si udělejte v pořádek v tom v co chcete říct.
Odpovědět
mr

17.1.2018 13:15 Reaguje na Martin Jasan
Nerozumíte jako čemu? Jestli chápete český text, tak to musí být jasné. Stačí leda si pamatovat, co kdo píše.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

17.1.2018 15:16 Reaguje na
Vypadá to spíše jako pokus o zakomplexovanou hospodskou poezii po 10 pivech a tomu já opravdu nerozumím.
Odpovědět
mr

17.1.2018 16:01 Reaguje na Martin Jasan
Aha. Tak teda jo. Jenom nechápu, proč se snažíte diskututovat o něčem, o čem zhola vůbec nic nevíte. Leda, že byste v té hopodě neměl nic jiného ke starosti.
Odpovědět

Jan Škrdla

17.1.2018 22:06 Reaguje na
K té kazatelně - pro můj příspěvek to bylo okrajové téma, akorát mě zaujalo, že jste prvně pozastavoval nad drahou kazatelnou za 30 tisíc a nezmínil jste super-předraženou kazatelnu za 348 tisíc.

Teď to podstatné:

1. Co se týká cen - většinou záleží na dohodě (smlouvě mezi dodavatelem a odběratelem (např. obec). Navíc, ten kdo žádá o dotaci si může nastavit podmínky.
Např. u nás když se vysazovala alej z dotace, tak vyšel 1 ovocný strom na cca 700 Kč (strom, kůly, chránička kmene a práce). Při obnově biocentra vyšel 1 strom (obalovaný výška 1,5-2m) na 400-500 Kč - a to i včetně dopravy (+ dalších 100-200 Kč, když se rozpočítá stavba opolocenky).
Možná to vypadá, že je to moc, ale zhotovitel z té částky musí zaplatit materiál, pracovníky, odvést daně a ještě by měl dosáhnout zisk. Na zbohatnutí to moc není (když to srovnáte např. se stavebnictvím).

2. Výrazy - nálety nebo náletové dřeviny - beru trochu jako sprostá slova a hodně zobecňující výrazy (pro většinu lidí to asociuje něco jako plevel)- raději používám termíny přirozená obnova nebo zmlazení. Jinak nemám podrobnosti - jestli tomu dotyčnému starostovi chybí znalosti z botaniky 2. stupně základní školy, nebo je nechce mít. Jinak stromy z přirozené obnovy mají oproti výsadbám velkou výhodu - není u nich potřeba nákladná povýsadbové péče (zalévání, mulčování).

3.Co se týká toho biocentra, tak také neznám podrobnosti a nemohu soudit. Jinak zastávám názor, že pokud máte intenzivně obdělávanou krajinu (např. více než 90% zabírá orná půda), tak je takové biocentrum (spolu s biokoridory) k prospěchu věci. Kromě zvýšení ekologické stability by dané prvky měly také zabraňovat erozi, pozitivně ovlivňovat koloběh vody a její kvalitu. Proto by se v první řadě měly vybrat pozemky na svahu (eroze), v údolnici a kolem ní (eroze, soustředěný odtok) nebo v údolní nivě (inundace-zaplavování, vysoká hladina spodní vody).

4. Pokoj od lidí - to je možné uplatnit v aspoň trochu stabilní krajině. V silně pozměněné a intenzivně využívané zemědělské krajině je potřeba se mít na pozoru (ruderalizace, šíření invazivních druhů). Vhodnější je něco co bych nazval řízená sukcese (jestli se to pak dá nazývat sukcesí) spočívající v pomístné nebo skupinové výsadbě vhodných dřevin, redukci nevhodných dřevin (invazivní druhy) a občasném sečení, popř. ochraně dřevin z přirozené obnovy proti zvěři.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist