NKÚ: Energetické úspory u veřejných budov se nedaří tak rychle, jak by bylo třeba

Kontrola upozornila i na to, že do programu Nová zelená úsporám se nedostalo z prodeje emisních povolenek tolik prostředků, kolik by podle zákona mělo. Jedná se přitom o jediný zdroj peněz pro tento program.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Alena Brozova / Shutterstock

Energetické úspory u veřejných budov, kterých se podařilo díky podpoře dosáhnout, představují podle NKÚ jen jednu pětinu úspor plánovaných v rámci OPŽP. Od první výzvy v roce 2015 se do poloviny loňského roku dokončilo jen 17 procent projektů. Podle ministerstva ale nelze bez širších souvislostí prezentovat čísla "v půli cesty" a interpretovat z nich možné dopady na finální výsledek celého programu. "NKÚ u podpory energetických úspor vládních budov dělá závěry na základě dat z jedné výzvy a vůbec nebere v potaz, že budovy v majetku státu jsou podporovány i v jiných výzvách OPŽP zaměřených na energetické úspory," uvedla pro ČTK mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Dodala, že v OPŽP budou v roce 2023, tedy na konci účetního období, vyčerpány všechny prostředky alokované na oblast energetických úspor u veřejných budov.

Kontrola upozornila i na to, že do programu NZÚ se nedostalo z prodeje emisních povolenek tolik prostředků, kolik by podle zákona mělo. Jedná se přitom o jediný zdroj peněz pro tento program. V kontrolovaných letech vynesly dražby emisních povolenek 36 miliard korun. Podle zákona mělo jít 14,6 miliardy korun do programu NZÚ na energetické úspory. "Do rozpočtu programu se místo toho dostalo jen 7,4 miliardy korun a do poloviny roku 2020 z něj bylo vyplaceno 5,3 miliardy korun. Na energetické úspory u veřejných budov šlo z této částky jen 0,5 miliardy korun," sdělil kontroloři. Ministerstvo oponuje, že program Nová zelená úsporám cílí primárně na energetické úspory rodinných domů. "NKÚ nesprávně interpretuje bilancování programu, kdy z logických důvodů nemohou být příjmy z emisních povolenek rovny výdajům na jednotlivé projekty. Naprosto rozhodujícím faktem je skutečnost, že program běží stabilně od roku 2014 (kontinuální výzva od roku 2015) a všichni žadatelé, kteří splní podmínky programu, mají garantovanou podporu. Program měl vždy dostatek prostředků na uspokojení všech žadatelů, kteří splnili podmínky programu," napsalo v reakci ministerstvo.

Podle kontrolorů existuje riziko, že se Česku nepodařilo dosáhnout úspor energií v té míře, jak ukládají cíle stanovené EU. Do konce roku 2019 se podařilo splnit cíl úspor na 71 procent. Na rok 2020 tak připadalo zbylých 29 procent, což představuje 28,6 terajoulu (TJ). Na konci července 2020 však měly plánované nové úspory energií podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu činit 5,7 TJ/rok. Podle ministerstva by cílová hodnota vzhledem k závazkům z předschválených a schválených projektů měla být na konci období, tedy v roce 2023, splněna zatím na více než 90 procent.

Kontroloři prověřili i 15 vybraných projektů a nezjistili, že by u nich došlo k neúčelnému nebo nehospodárnému vynaložení přidělených peněz. Kontrola však upozornila na nedostatky při administraci žádostí o podporu. Schvalování projektů navíc trvalo déle, než by mělo. U OPŽP překročilo stanovenou dobu sedmi měsíců ve 40 procentech případů. "U projektů spolufinancovaných z OPŽP i NZÚ dokonce ve všech případech a téměř vždy trvalo schvalování více než jeden rok," uvedl NKÚ. Podle ministerstva ale kontroloři nerozlišují kolové a průběžné výzvy a neberou v potaz ani specifický režim u projektů organizačních složek státu (OSS) a jejich příspěvkových organizací. "Doba schvalování projektů na úrovni SFŽP ČR je hluboko pod závaznou lhůtou sedmi měsíců od podání žádosti o podporu, pohybuje se v průměru na úrovni 154 dní. A vše další je buď ovlivněno specifikem výzvy, nebo běžícím výběrovým řízením na dodavatele, případně u OSS a příspěvkových organizací je další administrace po schválení projektu čistě v kompetenci příslušného resortu," reagovalo ministerstvo.