Noční osvětlení měst způsobuje, že jsou kosi dříve dospělí
Pro mnoho druhů zvířat je sezónní proměna v délce dne jedním ze zásadních signálů, které od prostředí dostávají a které pomáhají řídit jejich rytmy. A to nejen ty denní (tj. kdy je čas se probudit a kdy je čas jít spát), ale i ty sezónní (tj. kdy je čas se začít pářit). Lidé toto ostatně moc dobře vědí a manipulaci se dobou osvětlení využívají pro zvýšení snášek u nosnic ve velkochovech.
Výzkumníci z Institutu Max Planck pro ornitologii v německém Radolfzellu se zaměřili na zvířata, vystavená silnému městskému osvětlení. Několik odchycených městských kosů černých vybavili měřičem světla, aby zjistili, jakému světlu jsou tito ptáci přes nos vystaveni.
Měřiče nezaznamenaly žádné extrémní hodnoty. „Intenzita světla byla vlastně velmi nízká, okolo 0,2 luxu. To je tak jedna třicetina toho, co září z běžné pouliční lampy,“ komentuje data Jesko Partecke.
Ale přestože se kosi pohybují v prostředí jen s takovou to nízkou mírou osvětlení, i tak to narušuje jejich dospívání. Světlo a něj navázána produkce hormonů způsobují, že sexuálně ptáci dozrávají dříve.
Vědci vystavili ptáky chycené ve volné přírodě i ve městech osvětlení o intenzitě 0,3 luxu po dobu deseti měsíců. „Výsledek nás ohromil,“ říká Partecke. „Pohlavní ústrojí ptáků vystavených světlu bylo zralé zhruba o měsíc dřív než u ptáků, kteří měli v noci tmu.“ Vědci také měřili hladinu testosteronu: ptáci vystavení světlu začali tento hormon produkovat dříve. Světlu vystavení ptáci také začínali ráno zpívat dříve, a to o hodinu.
„Z těchto poznatků lze odvodit, že ptáci vystavení nočnímu světlu, jsou zpravidla schopni začít se rozmnožovat dříve než ptáci, kteří mají v noci tmu,“ říká Partecke. Druhou stranou mince je to, že jejich rozmnožovací sezona také dříve skončí. „Noční osvětlení měst může u těchto ptáků vést k dramatickým změnám v jejich sezónních biorytmech.“
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Oteplování tolik netáhne ? Máme osvětlování... - 15. 2. 2013 - pjO přesvícení obcí a negativního vlivu na floru a faunu se mluví víc jak dvacet let. Možná i déle, mám pocit, že před třiceti lety jsem slyšel o negativním vlivu osvětlení na stromy v parcích, že dřeviny špatně vyzrávají atd. - prostě a jednoduše, v noci si neodpočinou tak jak je to staletí vývoje zákony přírody naučily.Další fakt přesvícení obcí je ale negativní vliv na rozpočet obcí. Mám za to, že kdyby obce zveřejnily kolik je osvětlení stojí a zeptali se lidí, zda by souhlasili s vypnutím 50% veřejných světel třeba od půlnoci do 5 hod ráno a vyčíslily, kolik budou úspory, tak lidi budou pro tyto úspory. Navíc - co stojí nasvícení kulturních památek - mám pocit, že je to jen přesun veřejných peněz distributorům, než zvýšení a podpora turistického ruchu. Nasvícené komunikace v okolí měst také nic moc dobrého, i když se přiznám, že se mi tam v hustém provozu jede lépe než jen na světla auta. Mimochodem - v jedné obci někde v Evropě instalovali solární veřejné lampy. Když je sluníčko - tak se v noci svítí, když není, tak se svítí méně a nebo skoro vůbec. A lidi se s tím naučili žít a moc nefrflají. |



Na modernizaci veřejného osvětlení rozdělí MŽP půl miliardy korun v dotacích
Hmyzem roku 2025 se staly světlušky. Vědci chtějí jejich prostřednictvím upozornit na světelné znečištění
Polární záře? Britku zmátlo osvětlení z pěstírny rajčat