Nové návrhy pro staré ledničky

"Řešení výběrovým řízením se neosvědčilo," řekl předseda parlamentního podvýboru pro životní prostředí Ambrozek na tiskové konferenci 7. dubna. Původní výběrové řízení vypsalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v roce 1994 (za působnosti Františka Bendy z ODS). Vyhrála jej firma Ekotron Benešov, která ovšem se svým řešením neuspěla.

"Je to již půl roku od doby, kdy MŽP slibovalo nový konkurz a čtvrt roku od výzvy našeho podvýboru, aby se začalo problémem vážně zabývat, a zatím se neděje nic," říká Ambrozek. Podle jeho názoru by nebylo nutné přemýšlet nad komplikovaným konkurzem, pokud by se MŽP opřelo o důsledné naplňování zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech a zákona č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země.

"Ledničky jsou, vzhledem k obsahu freonů a jiných látek, například olejů, nebezpečným odpadem. A o ten se má ze zákona povinnost postarat obec," dodává poslanec Ambrozek.

"Je jasné, že problém financování sběru a recyklace chladniček by se tak přesunul na obce. Dopady je ale možné zmírnit omezením současné míry přerozdělování," navrhuje Ambrozek svůj způsob řešení. Poplatky za produkci nebezpečných odpadů by podle Ambrozka nadále neputovaly do rozpočtu Státního fondu životního prostředí (SFŽP), ale zůstávaly by v rozpočtech obcí. S podobným řešením nesouhlasí ministr Kužvart. "Nemyslím si, že by se stát měl zbavovat odpovědnosti za tento problém na úkor obcí. Montrealský protokol podepsala ČR jako celek, a tudíž musí nést i odpovědnost," řekl EkoListu.

V ČR existuje několik firem, které dokážou rozebrat starou ledničku a odčerpat freon z chladícího zařízení a zlikvidovat izolační materiály, které freony taktéž často obsahují. Ovšem koncové zpracování a případná recyklace freonů je otázkou.

"Odsáté freony dodáváme pro recyklaci třem firmám v ČR," říká Petr Linhart z firmy Praktik Liberec. "Nechci a nebudu ty firmy jmenovat. Je to součást našeho know-how a obchodního tajemství." Podle MŽP firmy jako Praktik nemají vyřešen ani způsob zpracování tzv. polyuretanové pěny - izolační hmoty v ledničkách, která také obsahuje freony.

Zeptali jsme se náměstka ministra životního prostředí Lubomíra Petružely:

Ministr Kužvart avízoval nový konkurz již v říjnu 1998. Co způsobilo zpoždění celého freonového programu?

Důvodů, proč tento projekt ustrnul je více. Hlavním patrně bude nevyjasněné financování soukromé firmy a "neochota" státu poskytnout finance na jeho dokončení bez dostatečné záruky ze strany investora. Sběr a likvidace domácích chladniček je jen jednou částí freonového programu. S předstihem bylsoukromou firmou organizován sběr těchto zařízení. Spolu s pozastavenímvýstavby technologie byl pozastaven i sběr. Freonový program se tak - alespoň v oblasti "chladniček" -velmi zpomalil a koncem roku 1998 začalo hledání východiska.Vedledosažitelné nejlepší technologie je hledáno i řešení, které by umožnilo alespoň provizorně obnovit dynamiku této části freonového programu. Program i nadále počítá se zajištěním příslušné služby privátní kapacitou za podpory státu. Není však snadné stanovit podmínky pro uchazeče. Často nabízená "rychlá a snadná" řešenídílenské demontážechladniček se ukazují jako dosti problematická. Nezřídka se přechází mlčením, že při nich není možné dostatečně zaručit, aby část freonů, zejména z přirozených kapes těsnících a izolačních pěn při jejich vytrhávání z výrobků nevytěkala do atmosféry.

MŽP nemůže svolit, aby se porušoval "freonový" zákon. Vypsat výběrové řízení na řešitele problému freonů z chladniček není tak snadné, jak se může na prvý pohled zdát.

Jak se stavíte k návrhu poslance Ambrozka řešit problém uplatňováním zákona o odpadech?

Zákon o odpadech nelze aplikovat na freony z chladniček a věřím, že si to nemyslí ani poslanec Ambrozek. Je však pravdou, že velké procento chladniček bylo z domácnosti vyřazeno právě pro závadu na agregátu a tedy proto, že ztratilo v podstatné míře svou freonovou náplň. Stejně tak lze konstatovat, že převážná většina dnes vyřazovaných chladniček je staršího data a jejich plášť je izolován buď skelnou vatou, polystyrenem, nebo jinými látkami bez freonů. Máme zde tedy velké procento starých chladniček, které jsou "freonůprosté" již při svém vyřazení.

Jak bude MŽP přistupovat k likvidaci ledniček, které dnes leží u Kácova?

Odhaduji, že celá "slavná" kácovská pyramidanení ve skutečnosti z cca 80% ničím jiným, než hromadou skříní, které jsou jen komunálním odpadem i když obsahujícím některé pro životní prostředí škodlivé látky (oleje). Nejde o to tuto skutečnost konstatovat, ale vyvodit z ní jednoznačné důsledky.

Sběr chladniček musí být obnoven. Za předpokladu, že jde "převážně" o komunální odpad, lze pro jejich sběr použít systémy sběru nebezpečných odpadů. Připravujeme pilotní projekt, který by měl ověřit možnost podpory vlastního sběru. Nezbytným mezikrokem je roztřídění ledniček a odsátí zbytků freonů, které se mohou vyskytovat v agregátu. K tomu je způsobilá prakticky každá firma chladírenského servisu a tento krok by měl být hrazen z prostředků freonového programu. Výsledkem je přesun korpusů chladniček bez freonů k likvidaci jako šrot a uskladnění "odsátých" chladniček, které jsou izolované freonovou pěnou k dalšímu konečnému zpracování.

Pouze v omezeném rozsahu lze odsáté chladničky rozmontovat dílensky, i když i to může být, vzhledem k obsahu barevných kovů, činnost, která se obejde bez významnější finanční podpory. Uvolněné separované pěny bude možné spalovat. Složitější otázkou je odsávání pracovního prostoru a čištění plynů od zbytků freonů. Systémovým řešením se může stát i použití mobilního zařízení (k dispozici v SRN nebo Rakousku) nebovybudování stabilní jednotky, která by umožnila odsát, rozdrtit, recyklovat a konečně spalovat zbytky freonů.