https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nove-tune-v-byvalem-odkalisti-na-broumovsku-jsou-domovem-chranenych-druhu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nové tůně v bývalém odkališti na Broumovsku jsou domovem chráněných druhů

9.10.2022 01:57 (ČTK)
Zdroj | ČSOP
V bývalém odkališti na Broumovsku ochránci přírody vybudovali tůně o celkové rozloze zhruba 1000 metrů čtverečních. Během několika měsíců se staly domovem mnoha druhů vážek a dalších živočichů. ČTK o tom informovali zástupci projektu. Tůně, které vznikly při kampani Místo pro přírodu, vybudoval Český svaz ochránců přírody (ČSOP) za podpory Nadačního fondu Veolia.
 

Bývalé odkaliště dolu a úpravny měděné rudy v Jívce na Broumovsku patří podle ochranářů k přírodně velmi cenným územím. Zaznamenali tam například výskyt několika druhů orchidejí nebo množství bezobratlých živočichů. Proto část tohoto území ČSOP odkoupil.

"Na odkalištích, Jívku nevyjímaje, jsou přírodně nejcennější plochy bez porostu, tedy písčiny a tůně. První aktivitou nových vlastníků tak bylo rozšířit tyto zarůstající plochy. Začátkem letošního roku bylo mimo jiné v centrální části obnoveno či nově vybudováno osm různě velkých tůní o celkové ploše zhruba 1000 m2," uvedl koordinátor kampaně Místo pro přírodu Jan Moravec.

Vážka čtyřskvrnná
Vážka čtyřskvrnná
Zdroj | ČSOP

Z nejzajímavějších druhů tam ochranáři letos pozorovali například celoevropsky chráněnou vážku jasnoskvrnnou, šídlo sítinové či šídlatku tmavou.

"Tůně jsou vybudovány tak, aby byla každá jiná. Některé velké, jiné menší, s různě svažitými a členitými břehy. Tůně uprostřed lokality mají stálou hladinu vody, v tůních při okraji hladina v průběhu roku kolísá. Právě takováto rozmanitost je potřeba," uvedl David Číp z Velkojaroměřského pozemkového spolku, který o lokalitu pečuje.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

9.10.2022 06:12
Pěkné.
Každopádně ve zdravé krajině, která, na rozdíl od papouškování ekologických aktivistů je ve skutečnosti na většině našeho území, stačí vybudovat správně upravené tůňky a život či příroda si je už často obsadí sama. Včetně vzácných živočichů a často i rostlin.
Navíc tyto drobné vodní plochy svým odparem zlepšují ovzduší, snižují prašnost a snižují vliv sucha na okolní krajinu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.10.2022 08:02 Reaguje na Radim Polášek
1*
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

12.10.2022 08:34 Reaguje na Radim Polášek
Také mě vždycky překvapí, jak rychle se na vybudovaném nebo samovolně vytvořeném "kačáku" zabydlují vzácné druhy. Buď mají HD internetové připojení na webovky nejrůznějších všeochránců nebo nejsou až tak drasticky vzácné. Kdyby ty druhy živočichů byly vzácné, tak by je bylo nutné někde složitě hledat a pak přemístit do nové lokality. Jestli ty "kačáky" takoví živočichové osídlí tak rychle sami, je to spíš o tom, že v naší přírodě stále žijí, ale jinde, než bychom čekali. Možná se jen neumíme dívat kolem sebe.
Odpovědět
va

vaber

9.10.2022 10:15
kde je voda tam je život,
podle ochránců to platí jen pro tůňky,
taky by ochránci měli informovat kolik tůňí vyschne a život v nich zahyne,
letos jsem viděl divnou vážku která byla červená a bylo to u obyčejného rybníka
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.10.2022 10:50 Reaguje na vaber
Přesně tak. Vysychající tůně jsou přírodě spíše na škodu, protože
lákají žáby k rozmnožení, ale pulci nedokončí často ani přeměnu na
žabky. Je třeba sakra přemýšlet, aby nebyly pastí, ale stabilní
tůní s dostatkem potravy pro ty pulce. Význam má tůň spojená
alespoň přes propustné podloží s nevysychající vodotečí, ale ty
doslova budované "kaluže" jsou těmi pastmi. Nakonec dílo zkázy
dokonají volavky, čápi a jiná predátoři a zázrak se nekoná. Rady
praktiků "odborníci" z AOPK přehlížejí a hlavně, že se peníze
proinvestovaly třebas bez užitku, či přímo ke škodě těch tvorů.
Ono to chce sledovat přírodu denně a ne pouze v kontrolních dnech
pár dnů v roce a odškrtnout si kolonku "zkontrolováno"!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.10.2022 11:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Kaluže jsou na nic.
Chybí ty rybníčky/" kačáky ", od velikosti 1aru, průtočné.
Nejsou na vesnicích ani ty bývalé hasičské nádrže i když mnohdy betonové, život v nich a okolo byl.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

9.10.2022 19:47 Reaguje na Břetislav Machaček
No, ono se nám svět kolem nás mění, a co platilo dříve, už dneska neplatí.

Dneska stabilní tůně (včetně protipožárních nádrží apod) dřív nebo později obsadí stříbřití karasi nebo střevličky východní (invazní druhy), a je vymalováno- vyžerou úplně všechno. Takže stabilní voda = mnohem častěji "mrtvá voda" oproti tůním, které občas vyschnou.



Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.10.2022 20:17 Reaguje na Ondřej Dočkal
Požární nádrže a návesní rybníčky lze převážně
vypustit a ty ryby odlovit. U vod bez možnosti
vypuštění lze zasáhnout pomocí dravých ryb a
nebo na jejich odlov motivovat rybáře formou
závodů bez vracení ryb do vody. Vy si myslíte, že pulce nelovily naše původní druhy a loví je pouze
ty invazní? Tak toho víte opravdu velmi málo!
Před volavkami stačí tůň zaházet větvemi a nebo
tam mít takovou hloubku, aby tam brodiví nemohli
lovit. V těch "kalužích" pouze vykrmujete dnes už
přemnožené volavky a to "občasné" vysychání se
děje převážně v tu nejméně vhodnou dobu, kdy se
ještě pulci nestačili vyvinout na žabky. Jinak ty
bezodtokové tůně se časem promění v zahnívající
bažiny zcela bez obojživelníků, kterým takový
"hnůj" taky nesvědčí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 20:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak! Nepsal jsem to zbytečně:-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.10.2022 21:33 Reaguje na Karel Zvářal
Vy to víte, já to vím a pan Dočkal, když si to
přečte, tak to už bude vědět taky. Než blbé
"kaluže" co pár stovek metrů, tak raději jedna
pořádná s ochranou před predací a vysycháním!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 21:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Je třeba si vážit všech, kteří něco pro ochranu ubývajících oboživelníků dělají. Nicméně i zde vzniká spousta zbytečných chyb, kterých se nevyvaruje asi nikdo. Nepovažuji ztráty v umělých mělkých a nekrytých tůních za přirozené. Pro mne jsou nepřirozené, krmíme volavky, čápy a mývaly! Aby se námaha vyplatila, je třeba eliminovat na minimum predační tlak (viz diskuse níže).

https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jak-vyrobit-dobrou-tun-udelejte-ji-melkou-radi-jaromir-mastera
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.10.2022 22:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Jsou obojživelníci i hmyz co dávají přednost vysychavým tůňkám. Třeba listonozi, žábronožky atd. Některý rok vyschnou rychleji, někdy se zadaří. I to je příroda.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.10.2022 08:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Žáby a jiní obojživelníci žijí až 20 let. Dlouhý život je příznakem toho, že úspěšnost rozmnožování nemusí veliká. Sázejí na to, že některý rok to vyjde.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

9.10.2022 22:27 Reaguje na Břetislav Machaček
přečetl jsem a názor napsal níže. Zkuste si to taky přečíst - děkuji předem.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

9.10.2022 22:26 Reaguje na Břetislav Machaček
No pěkně jste se rozepsal, jako vždy. Ovšem pár ne až takových detailů vám uniklo, bohužel.

A) původní druhy jistě pulce taky loví, nicméně porovnáním populačních charakteristik docházíte k jednoznačnému závěru, že s těma novýma je to úplně jiné "maso" - neboli: karas obecný se vám v tůni nikdy nerozjede tak moc jako karas stříbřitý - mj. díky tomu, že nemá tak široké potravní spektrum - neboli: jeho populační růst končí mnohem dříve, protože kapacitu prostředí vyčerpá při mnohem nižších hustotách jak stříbřák - totéž se týká střevličky.

B) I vody které lze vypustit a ryby odlovit musí někdo vypustit a ty ryby odlovit. ONo to není moc příjemná práce, plácat se v bahně a sbírat pěticentimetrové rybičky (doporučuju, opravdu zábava - vím z vlastní zkušenosti). A i když to vypustíte, stačí opravdu málo, aby tam střevlička/stříbřák přežili. Neuvěřitelně málo, drobné kalužky s bahýnkem.. - jediná šance necchat to pořádně vyschnout, coož mnohde prostě nejde. Jinak typické tůně nejde slovit, nelze vypustit - a to je téma článku, TŮNĚ.

C) Ještě mi prosím napište, jak ve vodě s rozjetýma invazníma druhama mají ti dravci přežít? Viděl jste někdy tůń, kde dominují stříbřáci? Zkoušel jste kvalitu té vody, co tam je ? Nebudu vás trápit detailama - stačí mi obsah kyslíku v průběhu roku.

D) větve a predace - jednoznačně souhlas, s tímto jsem nikde nepolemizoval.

E) vysychání v nevhodnou dobu - no víte, když máte takové sucho, že vysychají i stabilní vody, těžko čekat, že ty periodické nevyschnou taky a brzo. Ale občasné vyschnutí v nevhodnou dobu nezpochybňuje význam těch tůní v letech, kdy to vyschne později. Když do stabilní vody - nevypustitelné, kde nepřežije dravá ryba - nasadí nějaký blbec střibřité karasy, mají obojživelníci tzv. "po žížalkách" každý rok. Do doby než to vyschne a stříbřáci vyzdechají. Pak mají žabky zase šanci, pokud se voda vrátí, a nevrátí se ti pitomci, co tam stříbřáky vysadili.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2022 09:51 Reaguje na Ondřej Dočkal
Pamatuji z dětství dobu, kdy karas stříbřitý
byl akvaristická vzácnost a když karasů obecných a slunek bylo na staré pískovně tolik, že jsme s nimi krmili kachny. Představte si, že tam nedostatkem potravy zakrněli a větší kus jak deset centimetrů
byl pro nás už obr. Totéž bylo na jiné
pískovně u okounů, kteří tam taky zakrněli
a stali se z nich výhradně kanibalové. Ono
sklony k přemnožení má na izolované lokalitě
cokoliv a dravec jako štika celkem snáší i
nízké množství kyslíku. Pokud má voda opravdu
kritické množství kyslíku, tak se to nelíbí
ani žábám (pulci dýchají kyslík z vody na
rozdíl od dospělých žab) a taky mohou navíc
v zahnívající vodě žabí vejce zaplísnit. Při
časném jarním rozmnožování plytké "louže"
nočními mrazíky zamrznou i s vajíčky na rozdíl od hlubších vod, které se rychle neprochladí.
Po vypuštění lze rybníček ZCELA zbavit ryb
vyvápněním nehašeným vápnem, které spolehlivě
zahubí v bahně a prohlubních cokoliv. Takto
rybnikáři desinfikují dno rybníků i při
chorobách napadajících ryby. Ono lze takový
rybníček i vymrazit a napustit až v průběhu
zimy a bude bez karasů na 100% Pro žáby je
nutné, aby byl rybník "na vodě" až na jaře
a tak může promrzat od podzimu až do ledna.
Vaše argumenty o pracnosti vysbírání rybek
tak tímto zcela ztrácejí význam. Jinak pro
nevypustitelné tůně vám povím drastický
recept z oblasti Velkých jezer v USA. Občas
tam jezero komplet vytráví a tím zlikvidují
sice s invazními druhy i původní ryby, ale
po vysazení původních je pár let obsádka
původní. U tůní bez možnosti vypuštění je
to možné taky, ale nejsem fandou takových
zásahů. Ona poptávka rybářů a možná i dětí
po rybolovu bez poplatků by se dala využít
k rybolovu na takových tůních i pomocí jinak
nedovolených způsobů lovu(vrše, velké čeřeny,
ténatové sítě atd.). Chce to pouze méně chránit vše a dovolit odlov invazních tvorů
jakýmkoliv způsobem a v jakémkoliv množství.
V mém okolí jsou dvě bývalé pískovny a jedna
je zaprasena karasy stříbřitými(mimochodem
i velkými štikami) sa druhá sumečky americkými
a údajně pouze třemi velkými sumci. Rybolov tam AOPK zakázala mimo monitoringu mladými
adepty rybaření a ti mají povoleno od vody odnést pouze sumečky. Povolit odlov karasů a sumečků třeba i bez povolenek a rybářských lístků, tak budou ty invazní druhy zredukovány o desítky procent. Ochranou se ale pouze dál
množí a vina tak jde za ochranáři, kteří to
přemnožení vlastně podporují! No a nakonec
ty menší hluboké tůně lze dnes vyčerpat
velkokapacitními čerpadly , kterými hasiči
čerpali po povodních daleko větší laguny,
než jsou nějaké žabí tůně. Chce to pouze
myslet, konat a nehledat důvody, proč to
nelze.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

11.10.2022 21:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháček, nevím jak se to stalo, ale mám z Vašich textů pocit, že mě cítíte potřebu vzdělávat - nic proti, nikdo učený z nebe nespadnul, tohle já uznávám plně, jenom tahle vaše věta mě opravdu pobavila - neberte to ve zlém, záhy vysvětlím - cit. "Jinak pro
nevypustitelné tůně vám povím drastický
recept z oblasti Velkých jezer v USA. Občas
tam jezero komplet vytráví a tím zlikvidují
sice s invazními druhy i původní ryby, ale
po vysazení původních je pár let obsádka
původní. "

Upřímně, a ve vší skromnosti - o invazních rybách a možnostech jejich regulace/eradikace - nejenom teoretické ale i praktické - cosi vím. Věřit mi nemusíte, jen odkazuji např. zde:

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrejn-dockal-pojdme-promyslet-jednu-opravdu-silenou-metodu-ochrany-nasich-karasu-a-slunek-pred-invaznimi-druhy

Vyberu jen jednu drobnost z vašeho textu - obrana před invazkama vápněním - ano, samozřejmě že ano, ALE: praxe: zkuste si představit, že procházíte celý rybník, po kolena v blátě, s kýblem vápna, který vám za chvilku dojde a musíte se vrátit pro nový. A opravdu stačí, vynechat jednu drobnou kalužku, a máte prostě smůlu. To je ta teorie a praxe. POkud se potřebujete těch invazek zcela zbavit, nejenom je potlačit, potom prostě NIC jiného než DLOUHODOBÉ vyschnutí prostě nefunguje. A tohle vyschnutí v řadě lokalit možné prostě není ani po odčerpání vody - protože voda se tam tlačí podložím.

Ano, opravdu je nutno nad touto otázkou pořádně myslet, s tímto vaším závěrem souhlasím.
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2022 08:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak jen to ta neschopná a úplně nesamostatná příroda dělala dřív, než lidi začali stavět návesní rybníčky? Vždyť neexistovaly tůně, všechno byly jen zahnívající bažiny, a nemohla přežít jediná žába...
A přesto a navzdory vám jich byly všude spousty.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2022 10:00 Reaguje na Petr
Příroda funguje cyklicky a jednou je ve vodě
hojnost žab a jindy zase minimum. Člověk změnil přírodu tak, že bez jeho pomoci si už sama neporadí. I v NP v Kanadě regulují stavy
predátorů a nečekají až budou vymírat po vybití kořisti hlady. Udržují rovnováhu uměle
a bez cyklických skoků. Kůrovce taky vyhubíte
tím, že tu nebudou smrky, ale je to moudré?
Regulovat obojí je moudřejší, než se spoléhat
na náhodu a extrémy od vyhubení k přemnožení!
Divočina ve Střední Evropě je kravina z hlav
nedouků, kteří neberou do úvahy nevratné změny
v krajině a přírodě, pokud nechcete vybít lidi a počkat na něco podobného jako v Černobylu!
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2022 10:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Jste takový všepopírač. Budování tůní, jaké bývaly dřív, pomluvíte jako nesmysl a hnůj, vzápětí napíšete opak, že příroda si bez pomoci neporadí... A všichni jsou nedoukové.
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2022 10:33 Reaguje na Petr
Přitom na tůních, které vy máte za zahnívající bažiny zcela bez obojživelníků, funguje příroda miliony let.
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2022 10:53 Reaguje na Petr
No a tady se právě ty tůně vybudovaly, pomohlo se přírodě jak požadujete. Přesto jste to opět odsoudil, že tůně jsou nesmysl a všichni nedoukové. Proto jsem se ptal jak to příroda dělala dřív, kdy na mnoha místech jiné vodní plochy než tůně nebyly, a přesto se to obojživelníky jen hemžilo.
To je prostě příroda. Není vždy ideální, jednou taková, jindy zase jiná. Nepotřebuje pomáhat a uměle řídit. Potřebuje abychom jí přestali bránit a ničit co ona udělala. Tady se něco přírodě vrátilo a dál už je to na ní. A tak to má být.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2022 11:12 Reaguje na Petr
Proboha víte jak třeba vypadalo
údolí Vltavy před vybudováním
Prahy? Je možné to napravit a
vrátit zpět přírodě? Koukejte
se kolem, co je reálné a co není a nesněte o návratu do
divočiny. Mimochodem zkuste
si kurz přežití oděn do kůží
s pazourkovým nožem a oštěpem.
Nemusíte lovit, ale jíst měsíc
pouze bobule a kořínky a žít
někde pod skalním převisem.
To byl život člověka v souladu s přírodou a taky už ji měnil tím, že vybil zvěř v okolí
a putoval za ní jinam. Doučte
se základní poznatky o přírodě a její cykličnosti, kdy byla
základem života migrace za
potravou u téměř všech tvorů.
Kam chcete migrovat dnes, když už je to všude stejné a bez
práce a regulace to bude pouze o vyčerpání zdrojů a konci.
Fantazírujete o mocné matce
přírodě, která už je staletí
lidmi ovlivněna a regulována
a možná by jste se divil, že
místy ani tehdy nebyly žáby,
když tam přiletělo hejno čápů.
Vybijte lidi a příroda si poradí, ale kdo to posoudí,
zda to dopadlo dobře, když už
tu lidé nebudou?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.10.2022 10:03 Reaguje na Petr
Njn, Petrova klasika... Spousta mrtvých ramen, meandrů s popadanými stromy či větvemi, některé po jarním tání vysychaly, a to bylo eldorádo obojživelníků. Toky člověk napřímil, získané plochy zúrodnil.
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2022 10:15 Reaguje na Karel Zvářal
A kde nejsou řeky s meandry a rameny, tam co? Tam nic?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.10.2022 10:57 Reaguje na Petr
Kde nic není, ani smrt nebere.
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2022 11:11 Reaguje na Karel Zvářal
No vidíte, a přesto i tam obojživelníci žijí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.10.2022 11:19 Reaguje na Petr
Kamínků je také všude plno, i těch studovaných.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2022 11:26 Reaguje na Petr
Je rozdíl žít a přežívat. Víte
proč dnes skokani omezili jarní
koncerty? No aby neupozorňovali
na sebe predátory. Páří se tak
tiše a skrytě. Je to podobné
jako když půjdete "oprášit "
sousedku a nepůjdete za ní před
jejím manželem. Prostě riziko predace mění milostné projevy a tím i rozmnožování. U nás před 50 roky byly takové koncerty skokanů, ale ani jedna volavka, tchoř, vydra, či jiný predátor. Nyní tiché námluvy posledních mohykánů a brzo zcela asi nic.
Zbydou hladové volavky a nebo třeba jezevec krmící se z nouze
kukuřicí, když mu dojdou po
vejcích bažantů, koroptvím čejek atd. už i ty žáby. Tak
daleko došlo ochranářství s
mantrou samoregulace!
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2022 12:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Motáte se mentálně ve svém uzavřeném kruhu a vidíte jen krajní extrémy. Nejde o samoregulaci, ale o postupný návrat přírody jejímu názvu, smyslu a funkci. A tak nemůžete na začátku procesu na opačných a extrémních příkladech demonstrovat (já vím, výborně se vám to hodí), že je to nesmysl. Zdravou přírodu nutně potřebujeme ke svému přežití. Bez fungující přírody nebudeme ani my. A kam nás zavedla naše regulace a řízení přírody sám dobře vidíte a popisujete. Je tedy nejvyšší čas kormidlo otočit a vrátit přírodě zase její význam a funkci - a tou je udržování života - i našeho.
Nenechte se mýlit tím, že mix regulace a neregulace nefunguje, ale to není důkaz, že je to špatný postup, že přírodu musíme nutně řídit, jinak nepřežije, protože není schopná samoregulace. To je jen chaos na naší cestě od rozvráceného světa k nápravě. Nic není hned. Potrvá to dlouho. Navíc sám píšete, že když dřív někam přiletělo hejno čápů, že tam žáby zmizely. Vidíte? I příroda má svoje výkyvy. Vyrovná si to sama. Ale potřebuje k tomu prostor (a čas). Prostor jsme jí vzali, tak ho postupně vracíme. Já jsem i za to málo vděčný.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.10.2022 14:38 Reaguje na Petr
Dobře napsáno. Ale nemyslím si, že to padne na úrodnou půdu.. :)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.10.2022 13:31 Reaguje na Petr
Příroda není Bůh Gaia, ta nic neudržuje. Nahrazujete boha na nebesích bohem gaia. Kdo udržoval v křídě týrexe? Přírodu skutečně potřebujeme k přežití, ale ta se o nás nestará. Chráníme ji proto že se nám líbí v širším slova smyslu.
Odpovědět
Pe

Petr

11.10.2022 16:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vy sám voláte po udržování luk, na kterých rostou vzácné rostliny. Proč? Líbí se vám? A co když se někomu nelíbí?
A když nikdo neudržoval týrexe, proč udržovat něco jiného, třeba ty vaše rostliny?
Odpovědět
Pe

Petr

11.10.2022 16:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
A to, že příroda udržuje život, musíte brát v širším slova smyslu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.10.2022 18:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Úplně marné ty vysýchající tůně nejsou. Můžou v nich vegetit třeba listonozi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2022 19:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Kvůli listonohům u nás nesmíme ani nasypat přes
kaluže půl metru široký chodník a tak se cesta
objížděním kaluže zvětšila na šířku ze dvou metrů
na metrů pět. Na argument kaluž zasypat a vytvořit
vedle novou byla odpověď: ZAKAZUJE SE! Nic proti listonohům, ale mi tu jde o obojživelníky, kteří
v těch "kalužích" pouze živoří!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.10.2022 13:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Já viděl před lety listonohy v Českých Budějovicích na cvičáku v kalužích od tanků. A čolci si tam lebedili. Teď je tam sídliště.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist