Nové tůně v bývalém odkališti na Broumovsku jsou domovem chráněných druhů
Bývalé odkaliště dolu a úpravny měděné rudy v Jívce na Broumovsku patří podle ochranářů k přírodně velmi cenným územím. Zaznamenali tam například výskyt několika druhů orchidejí nebo množství bezobratlých živočichů. Proto část tohoto území ČSOP odkoupil.
"Na odkalištích, Jívku nevyjímaje, jsou přírodně nejcennější plochy bez porostu, tedy písčiny a tůně. První aktivitou nových vlastníků tak bylo rozšířit tyto zarůstající plochy. Začátkem letošního roku bylo mimo jiné v centrální části obnoveno či nově vybudováno osm různě velkých tůní o celkové ploše zhruba 1000 m2," uvedl koordinátor kampaně Místo pro přírodu Jan Moravec.
Z nejzajímavějších druhů tam ochranáři letos pozorovali například celoevropsky chráněnou vážku jasnoskvrnnou, šídlo sítinové či šídlatku tmavou.
"Tůně jsou vybudovány tak, aby byla každá jiná. Některé velké, jiné menší, s různě svažitými a členitými břehy. Tůně uprostřed lokality mají stálou hladinu vody, v tůních při okraji hladina v průběhu roku kolísá. Právě takováto rozmanitost je potřeba," uvedl David Číp z Velkojaroměřského pozemkového spolku, který o lokalitu pečuje.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (37)
Radim Polášek
9.10.2022 06:12Každopádně ve zdravé krajině, která, na rozdíl od papouškování ekologických aktivistů je ve skutečnosti na většině našeho území, stačí vybudovat správně upravené tůňky a život či příroda si je už často obsadí sama. Včetně vzácných živočichů a často i rostlin.
Navíc tyto drobné vodní plochy svým odparem zlepšují ovzduší, snižují prašnost a snižují vliv sucha na okolní krajinu.
Marcela Jezberová
12.10.2022 08:34 Reaguje na Radim Polášekvaber
9.10.2022 10:15podle ochránců to platí jen pro tůňky,
taky by ochránci měli informovat kolik tůňí vyschne a život v nich zahyne,
letos jsem viděl divnou vážku která byla červená a bylo to u obyčejného rybníka
Břetislav Machaček
9.10.2022 10:50 Reaguje na vaberlákají žáby k rozmnožení, ale pulci nedokončí často ani přeměnu na
žabky. Je třeba sakra přemýšlet, aby nebyly pastí, ale stabilní
tůní s dostatkem potravy pro ty pulce. Význam má tůň spojená
alespoň přes propustné podloží s nevysychající vodotečí, ale ty
doslova budované "kaluže" jsou těmi pastmi. Nakonec dílo zkázy
dokonají volavky, čápi a jiná predátoři a zázrak se nekoná. Rady
praktiků "odborníci" z AOPK přehlížejí a hlavně, že se peníze
proinvestovaly třebas bez užitku, či přímo ke škodě těch tvorů.
Ono to chce sledovat přírodu denně a ne pouze v kontrolních dnech
pár dnů v roce a odškrtnout si kolonku "zkontrolováno"!
smějící se bestie
9.10.2022 11:55 Reaguje na Břetislav MachačekChybí ty rybníčky/" kačáky ", od velikosti 1aru, průtočné.
Nejsou na vesnicích ani ty bývalé hasičské nádrže i když mnohdy betonové, život v nich a okolo byl.
Ondřej Dočkal
9.10.2022 19:47 Reaguje na Břetislav MachačekDneska stabilní tůně (včetně protipožárních nádrží apod) dřív nebo později obsadí stříbřití karasi nebo střevličky východní (invazní druhy), a je vymalováno- vyžerou úplně všechno. Takže stabilní voda = mnohem častěji "mrtvá voda" oproti tůním, které občas vyschnou.
Břetislav Machaček
9.10.2022 20:17 Reaguje na Ondřej Dočkalvypustit a ty ryby odlovit. U vod bez možnosti
vypuštění lze zasáhnout pomocí dravých ryb a
nebo na jejich odlov motivovat rybáře formou
závodů bez vracení ryb do vody. Vy si myslíte, že pulce nelovily naše původní druhy a loví je pouze
ty invazní? Tak toho víte opravdu velmi málo!
Před volavkami stačí tůň zaházet větvemi a nebo
tam mít takovou hloubku, aby tam brodiví nemohli
lovit. V těch "kalužích" pouze vykrmujete dnes už
přemnožené volavky a to "občasné" vysychání se
děje převážně v tu nejméně vhodnou dobu, kdy se
ještě pulci nestačili vyvinout na žabky. Jinak ty
bezodtokové tůně se časem promění v zahnívající
bažiny zcela bez obojživelníků, kterým takový
"hnůj" taky nesvědčí.
Břetislav Machaček
9.10.2022 21:33 Reaguje na Karel Zvářalpřečte, tak to už bude vědět taky. Než blbé
"kaluže" co pár stovek metrů, tak raději jedna
pořádná s ochranou před predací a vysycháním!
Karel Zvářal
9.10.2022 21:50 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jak-vyrobit-dobrou-tun-udelejte-ji-melkou-radi-jaromir-mastera
Slavomil Vinkler
9.10.2022 22:11 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
10.10.2022 08:16 Reaguje na Slavomil VinklerOndřej Dočkal
9.10.2022 22:27 Reaguje na Břetislav MachačekOndřej Dočkal
9.10.2022 22:26 Reaguje na Břetislav MachačekA) původní druhy jistě pulce taky loví, nicméně porovnáním populačních charakteristik docházíte k jednoznačnému závěru, že s těma novýma je to úplně jiné "maso" - neboli: karas obecný se vám v tůni nikdy nerozjede tak moc jako karas stříbřitý - mj. díky tomu, že nemá tak široké potravní spektrum - neboli: jeho populační růst končí mnohem dříve, protože kapacitu prostředí vyčerpá při mnohem nižších hustotách jak stříbřák - totéž se týká střevličky.
B) I vody které lze vypustit a ryby odlovit musí někdo vypustit a ty ryby odlovit. ONo to není moc příjemná práce, plácat se v bahně a sbírat pěticentimetrové rybičky (doporučuju, opravdu zábava - vím z vlastní zkušenosti). A i když to vypustíte, stačí opravdu málo, aby tam střevlička/stříbřák přežili. Neuvěřitelně málo, drobné kalužky s bahýnkem.. - jediná šance necchat to pořádně vyschnout, coož mnohde prostě nejde. Jinak typické tůně nejde slovit, nelze vypustit - a to je téma článku, TŮNĚ.
C) Ještě mi prosím napište, jak ve vodě s rozjetýma invazníma druhama mají ti dravci přežít? Viděl jste někdy tůń, kde dominují stříbřáci? Zkoušel jste kvalitu té vody, co tam je ? Nebudu vás trápit detailama - stačí mi obsah kyslíku v průběhu roku.
D) větve a predace - jednoznačně souhlas, s tímto jsem nikde nepolemizoval.
E) vysychání v nevhodnou dobu - no víte, když máte takové sucho, že vysychají i stabilní vody, těžko čekat, že ty periodické nevyschnou taky a brzo. Ale občasné vyschnutí v nevhodnou dobu nezpochybňuje význam těch tůní v letech, kdy to vyschne později. Když do stabilní vody - nevypustitelné, kde nepřežije dravá ryba - nasadí nějaký blbec střibřité karasy, mají obojživelníci tzv. "po žížalkách" každý rok. Do doby než to vyschne a stříbřáci vyzdechají. Pak mají žabky zase šanci, pokud se voda vrátí, a nevrátí se ti pitomci, co tam stříbřáky vysadili.
Břetislav Machaček
10.10.2022 09:51 Reaguje na Ondřej Dočkalbyl akvaristická vzácnost a když karasů obecných a slunek bylo na staré pískovně tolik, že jsme s nimi krmili kachny. Představte si, že tam nedostatkem potravy zakrněli a větší kus jak deset centimetrů
byl pro nás už obr. Totéž bylo na jiné
pískovně u okounů, kteří tam taky zakrněli
a stali se z nich výhradně kanibalové. Ono
sklony k přemnožení má na izolované lokalitě
cokoliv a dravec jako štika celkem snáší i
nízké množství kyslíku. Pokud má voda opravdu
kritické množství kyslíku, tak se to nelíbí
ani žábám (pulci dýchají kyslík z vody na
rozdíl od dospělých žab) a taky mohou navíc
v zahnívající vodě žabí vejce zaplísnit. Při
časném jarním rozmnožování plytké "louže"
nočními mrazíky zamrznou i s vajíčky na rozdíl od hlubších vod, které se rychle neprochladí.
Po vypuštění lze rybníček ZCELA zbavit ryb
vyvápněním nehašeným vápnem, které spolehlivě
zahubí v bahně a prohlubních cokoliv. Takto
rybnikáři desinfikují dno rybníků i při
chorobách napadajících ryby. Ono lze takový
rybníček i vymrazit a napustit až v průběhu
zimy a bude bez karasů na 100% Pro žáby je
nutné, aby byl rybník "na vodě" až na jaře
a tak může promrzat od podzimu až do ledna.
Vaše argumenty o pracnosti vysbírání rybek
tak tímto zcela ztrácejí význam. Jinak pro
nevypustitelné tůně vám povím drastický
recept z oblasti Velkých jezer v USA. Občas
tam jezero komplet vytráví a tím zlikvidují
sice s invazními druhy i původní ryby, ale
po vysazení původních je pár let obsádka
původní. U tůní bez možnosti vypuštění je
to možné taky, ale nejsem fandou takových
zásahů. Ona poptávka rybářů a možná i dětí
po rybolovu bez poplatků by se dala využít
k rybolovu na takových tůních i pomocí jinak
nedovolených způsobů lovu(vrše, velké čeřeny,
ténatové sítě atd.). Chce to pouze méně chránit vše a dovolit odlov invazních tvorů
jakýmkoliv způsobem a v jakémkoliv množství.
V mém okolí jsou dvě bývalé pískovny a jedna
je zaprasena karasy stříbřitými(mimochodem
i velkými štikami) sa druhá sumečky americkými
a údajně pouze třemi velkými sumci. Rybolov tam AOPK zakázala mimo monitoringu mladými
adepty rybaření a ti mají povoleno od vody odnést pouze sumečky. Povolit odlov karasů a sumečků třeba i bez povolenek a rybářských lístků, tak budou ty invazní druhy zredukovány o desítky procent. Ochranou se ale pouze dál
množí a vina tak jde za ochranáři, kteří to
přemnožení vlastně podporují! No a nakonec
ty menší hluboké tůně lze dnes vyčerpat
velkokapacitními čerpadly , kterými hasiči
čerpali po povodních daleko větší laguny,
než jsou nějaké žabí tůně. Chce to pouze
myslet, konat a nehledat důvody, proč to
nelze.
Ondřej Dočkal
11.10.2022 21:36 Reaguje na Břetislav Machačeknevypustitelné tůně vám povím drastický
recept z oblasti Velkých jezer v USA. Občas
tam jezero komplet vytráví a tím zlikvidují
sice s invazními druhy i původní ryby, ale
po vysazení původních je pár let obsádka
původní. "
Upřímně, a ve vší skromnosti - o invazních rybách a možnostech jejich regulace/eradikace - nejenom teoretické ale i praktické - cosi vím. Věřit mi nemusíte, jen odkazuji např. zde:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrejn-dockal-pojdme-promyslet-jednu-opravdu-silenou-metodu-ochrany-nasich-karasu-a-slunek-pred-invaznimi-druhy
Vyberu jen jednu drobnost z vašeho textu - obrana před invazkama vápněním - ano, samozřejmě že ano, ALE: praxe: zkuste si představit, že procházíte celý rybník, po kolena v blátě, s kýblem vápna, který vám za chvilku dojde a musíte se vrátit pro nový. A opravdu stačí, vynechat jednu drobnou kalužku, a máte prostě smůlu. To je ta teorie a praxe. POkud se potřebujete těch invazek zcela zbavit, nejenom je potlačit, potom prostě NIC jiného než DLOUHODOBÉ vyschnutí prostě nefunguje. A tohle vyschnutí v řadě lokalit možné prostě není ani po odčerpání vody - protože voda se tam tlačí podložím.
Ano, opravdu je nutno nad touto otázkou pořádně myslet, s tímto vaším závěrem souhlasím.
Petr
10.10.2022 08:17 Reaguje na Břetislav MachačekA přesto a navzdory vám jich byly všude spousty.
Břetislav Machaček
10.10.2022 10:00 Reaguje na Petrhojnost žab a jindy zase minimum. Člověk změnil přírodu tak, že bez jeho pomoci si už sama neporadí. I v NP v Kanadě regulují stavy
predátorů a nečekají až budou vymírat po vybití kořisti hlady. Udržují rovnováhu uměle
a bez cyklických skoků. Kůrovce taky vyhubíte
tím, že tu nebudou smrky, ale je to moudré?
Regulovat obojí je moudřejší, než se spoléhat
na náhodu a extrémy od vyhubení k přemnožení!
Divočina ve Střední Evropě je kravina z hlav
nedouků, kteří neberou do úvahy nevratné změny
v krajině a přírodě, pokud nechcete vybít lidi a počkat na něco podobného jako v Černobylu!
Petr
10.10.2022 10:20 Reaguje na Břetislav MachačekPetr
10.10.2022 10:33 Reaguje na PetrPetr
10.10.2022 10:53 Reaguje na PetrTo je prostě příroda. Není vždy ideální, jednou taková, jindy zase jiná. Nepotřebuje pomáhat a uměle řídit. Potřebuje abychom jí přestali bránit a ničit co ona udělala. Tady se něco přírodě vrátilo a dál už je to na ní. A tak to má být.
Břetislav Machaček
10.10.2022 11:12 Reaguje na Petrúdolí Vltavy před vybudováním
Prahy? Je možné to napravit a
vrátit zpět přírodě? Koukejte
se kolem, co je reálné a co není a nesněte o návratu do
divočiny. Mimochodem zkuste
si kurz přežití oděn do kůží
s pazourkovým nožem a oštěpem.
Nemusíte lovit, ale jíst měsíc
pouze bobule a kořínky a žít
někde pod skalním převisem.
To byl život člověka v souladu s přírodou a taky už ji měnil tím, že vybil zvěř v okolí
a putoval za ní jinam. Doučte
se základní poznatky o přírodě a její cykličnosti, kdy byla
základem života migrace za
potravou u téměř všech tvorů.
Kam chcete migrovat dnes, když už je to všude stejné a bez
práce a regulace to bude pouze o vyčerpání zdrojů a konci.
Fantazírujete o mocné matce
přírodě, která už je staletí
lidmi ovlivněna a regulována
a možná by jste se divil, že
místy ani tehdy nebyly žáby,
když tam přiletělo hejno čápů.
Vybijte lidi a příroda si poradí, ale kdo to posoudí,
zda to dopadlo dobře, když už
tu lidé nebudou?
Karel Zvářal
10.10.2022 10:03 Reaguje na PetrPetr
10.10.2022 10:15 Reaguje na Karel ZvářalPetr
10.10.2022 11:11 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
10.10.2022 11:19 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
10.10.2022 11:26 Reaguje na Petrproč dnes skokani omezili jarní
koncerty? No aby neupozorňovali
na sebe predátory. Páří se tak
tiše a skrytě. Je to podobné
jako když půjdete "oprášit "
sousedku a nepůjdete za ní před
jejím manželem. Prostě riziko predace mění milostné projevy a tím i rozmnožování. U nás před 50 roky byly takové koncerty skokanů, ale ani jedna volavka, tchoř, vydra, či jiný predátor. Nyní tiché námluvy posledních mohykánů a brzo zcela asi nic.
Zbydou hladové volavky a nebo třeba jezevec krmící se z nouze
kukuřicí, když mu dojdou po
vejcích bažantů, koroptvím čejek atd. už i ty žáby. Tak
daleko došlo ochranářství s
mantrou samoregulace!
Petr
10.10.2022 12:25 Reaguje na Břetislav MachačekNenechte se mýlit tím, že mix regulace a neregulace nefunguje, ale to není důkaz, že je to špatný postup, že přírodu musíme nutně řídit, jinak nepřežije, protože není schopná samoregulace. To je jen chaos na naší cestě od rozvráceného světa k nápravě. Nic není hned. Potrvá to dlouho. Navíc sám píšete, že když dřív někam přiletělo hejno čápů, že tam žáby zmizely. Vidíte? I příroda má svoje výkyvy. Vyrovná si to sama. Ale potřebuje k tomu prostor (a čas). Prostor jsme jí vzali, tak ho postupně vracíme. Já jsem i za to málo vděčný.
Slovan
10.10.2022 14:38 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
11.10.2022 13:31 Reaguje na PetrPetr
11.10.2022 16:34 Reaguje na Slavomil VinklerA když nikdo neudržoval týrexe, proč udržovat něco jiného, třeba ty vaše rostliny?
Petr
11.10.2022 16:36 Reaguje na Slavomil VinklerZbyněk Šeděnka
10.10.2022 18:11 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
10.10.2022 19:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnkakaluže půl metru široký chodník a tak se cesta
objížděním kaluže zvětšila na šířku ze dvou metrů
na metrů pět. Na argument kaluž zasypat a vytvořit
vedle novou byla odpověď: ZAKAZUJE SE! Nic proti listonohům, ale mi tu jde o obojživelníky, kteří
v těch "kalužích" pouze živoří!