Nové velké stavby v Říčanech musejí mít zelené střechy
13.11.2020 01:19 | ŘÍČANY
(ČTK)
Přínosem zelených střech je kromě estetiky pozitivní vliv na mikroklima a lepší hospodaření s dešťovými vodami. "Pod Říčany spadají také velká logistická centra u dálnice D1. Za letních dní působí jako radiátory. Ve dne se rozpálí a večer pak nad nimi stoupá horký suchý vzduch," uvedl starosta Vladimír Kořen (Klidné město).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Přínosem zelených střech je kromě estetiky pozitivní vliv na mikroklima a lepší hospodaření s dešťovými vodami. "Pod Říčany spadají také velká logistická centra u dálnice D1. Za letních dní působí jako radiátory. Ve dne se rozpálí a večer pak nad nimi stoupá horký suchý vzduch. Ovlivňuje to městské mikroklima a někteří věří, že se negativně mění i místní počasí," uvedl starosta Vladimír Kořen (Klidné město).
Výhodou pro stavebníky jsou nižší náklady na chlazení staveb. Běžné střechy se dokážou v létě rozpálit až na 60 stupňů Celsia, zelené energii slunce pohltí a stavby se nepřehřívají. Splněním podmínky vegetační střechy s trvale udržitelnou zelení si navíc stavebník může polovinu výměry střechy započítat do celkového procenta zeleně.
"Staré stavby už teď nezměníme, to by musel být nějaký hodně odvážný a odpovědný vlastník. Tak chceme ovlivnit alespoň stavby nové. Snad najdeme porozumění. Změna územního plánu je ale natolik průlomová, že očekáváme i soudní žaloby," dodal Kořen.
Poukázal i na to, že se připravují státní programy na budování podobných střech. V následujících letech se má investovat do přizpůsobení klimatické změně, zadržení vody a snížení energetických nároků.
Říčany mají 16.000 obyvatel a stále jich přibývá. Díky své poloze u Prahy je město pod velkým tlakem developerů a zájemců o bydlení. Zelenou střechu má již v Říčanech stacionář Olga a budou je mít také plánované tři budovy základní školy na Komenského náměstí nebo rozestavěná mateřská škola Větrník.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Pavilon environmentálních studií zemědělské univerzity získal Cenu Prahy v soutěži Adapterra Awards
Jaká je u nás situace u vícepodlažních dřevostaveb? Odpovědi přinesla panelová diskuze odborníků
Ministr Vlček pokřtil publikaci Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
LK
Lukáš Kašpárek
13.11.2020 06:49Dobrá práce! Takto má pracovat zastupitelstvo. Přinášet potřebné změny a ne jen hájit staré pořádky a krátkozraké zájmy firem, které často ani neřeší svoji energetickou náročnost a působení na ŽP.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
13.11.2020 07:46 Reaguje na Lukáš KašpárekJá to zase vidím jako blbost tlupy pitomců, kteří nemají ponětí o nevýhodách zelených střech. Já už zažil, že fólie pod tou zelení rupla a po dešti padaly stropní sádrokartonové panely, protože nasákly, a tím změkly a ztěžkly. A pokud by soudruzi zastupitelé dostali takovým panelem přes kokos, třeba by se jim rozbřesklo, jakouže pitomost vymysleli.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
13.11.2020 16:05 Reaguje na Lukáš KašpárekPotřebné změny?
Co je potřebného na střeše s pár netřesky a trochou suché trávy?
Odpovědět
Co je potřebného na střeše s pár netřesky a trochou suché trávy?
JŠ
Jan Šimůnek
13.11.2020 07:43Pochopitelně, pitomost. Buď se tam dají pouštní druhy, které moc nechladí, nebo se ta střecha musí pravidelně zalévat, což leze do peněz. Navíc musí být rovná, což znamená, že každých pár let proteče a musí se hlína i s rostlinami odkopat a dělat generálka fólií. Nejlepší je sedlová střecha, natřená na bílo nebo z bílých tašek.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
13.11.2020 09:04 Reaguje na Jan ŠimůnekJá bych to jako pitomost neviděl. Už dneska existují projekty zelených střech, které fungují dlouhodobě a bez problémů. A nemusí se tam dávat velká vrstva substrátu. Pokud se použijí třeba netřesky, rozchodníky a lomikameny, tak ty potřebují doslova hrstičku hlíny, dokáží v tom dlouhodobě prosperovat, protože jim stačí dešťová voda a pomáhají zlepšit životní prostředí.
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
13.11.2020 09:54Ta střecha nemá žádnou nadhodnotu v lepší tepelné izolaci, toho lze dosáhnout i kvalitní izolací klasické střechy. Nejsem statik ale takhle od boku bych střelil že na to bude muset být celá stavba dimenzovaná což snad cenově srovná absence krovu, krytiny atd. Skoro žádný problém který nastane nepůjde odhalit včas na snadnou a levnou opravdu. Osobně bych to zadal jen velmi zkušené firmě která si za svojí prací stojí, ta nebude dělat kompromisy v materiálu a postupech a to něco koštuje. Ty střechy nejsou špatné a docela se mi líbí, co špatně je nařídit povinně befelem jejich stavbu jako jedinou možnost ( co když bude stavebník chtít rovnou střechu na jímání užitkové vody?)
A jsme jako vždy u ekologie která je chaoz, zmatek, nekoncepční řešení, amatérizmus a jen a jen buzerace a nařizování. Takhle se to dělat nemá.
Odpovědět
A jsme jako vždy u ekologie která je chaoz, zmatek, nekoncepční řešení, amatérizmus a jen a jen buzerace a nařizování. Takhle se to dělat nemá.
MK
Majka Kletečková
13.11.2020 12:10V Říčanech u Prahy mají osvíceného starostu a zastupitele. Dávám jim jedničku s hvězdičkou a držím palce, aby jim tuto změnu územního plánu někdo nezhatil.
Budovy nad 300 metrů čtverečních – takže školy, kancelářské komplexy, městské činžáky... Vypařováním vody budou zelené rostliny ochlazovat své okolí a obyvatelé těch budov budou snad moci ty zelené střechy využívat i jako terasy pro relaxaci. V Praze jsem viděla už zrealizovaný developerský komplex velkých budov, kde mají na střechách i stromky a keře (na Pankráci, jmenovalo se to BB?).
Technicky to bude náročnější než klasické sedlové střechy. Stát má podle článku v budoucnu budování podobných střech podporovat, tak snad to bude finančně i jinak zvládnutelné.
Odpovědět
Budovy nad 300 metrů čtverečních – takže školy, kancelářské komplexy, městské činžáky... Vypařováním vody budou zelené rostliny ochlazovat své okolí a obyvatelé těch budov budou snad moci ty zelené střechy využívat i jako terasy pro relaxaci. V Praze jsem viděla už zrealizovaný developerský komplex velkých budov, kde mají na střechách i stromky a keře (na Pankráci, jmenovalo se to BB?).
Technicky to bude náročnější než klasické sedlové střechy. Stát má podle článku v budoucnu budování podobných střech podporovat, tak snad to bude finančně i jinak zvládnutelné.
VŠ
Viktor Šedivý
13.11.2020 15:59 Reaguje na Majka KletečkováTak ještě normálně pochozí aby to bylo...
No víte, ono se dá postavit (skoro) všechno. Otázka je jenom kolik dáte za stavbu, kolik každý rok za údržbu a po kolika letech to už raději rovnou zbouráte. Tak abyste se nedivila, za kolik jednou bude třeba nová škola v Říčanech.
(Když to "stát podporuje" tak nevadí, že je to příšerně drahé? Nevadí, viďte, stát si vytiskne.)
Odpovědět
No víte, ono se dá postavit (skoro) všechno. Otázka je jenom kolik dáte za stavbu, kolik každý rok za údržbu a po kolika letech to už raději rovnou zbouráte. Tak abyste se nedivila, za kolik jednou bude třeba nová škola v Říčanech.
(Když to "stát podporuje" tak nevadí, že je to příšerně drahé? Nevadí, viďte, stát si vytiskne.)
SP
Svatá Prostoto
13.11.2020 13:03Takže za prvé ... to bude moc hezká kauza a v Brně na NSS se již určitě těší:-).
Za druhé ... takto je to normální úchylnost, bo přínos může mít jen dobře navržená a provozovaná zelená střecha. A u té je absolutně nutné, aby ji vlastník chtěl. Takhle tam prdnou na střechu pár cm hlíny, něco zasadí, zkolaudují a pak na to hodí bobek, takže tam bude úhor a sem tam nějaký trs plevele. A zastupitelstvo si může trhnout, žádné páky jak zabezpečit údržbu té zeleně nemá.
Teď jim pár aktivistů sice zatleská a dost lidí naserou ... za pár let bude upgrade, aktivisté na ně budou ječet, že nezajistili (a bude jim jedno, že to nejde) a všem ostatním budou pro smích.
Odpovědět
Za druhé ... takto je to normální úchylnost, bo přínos může mít jen dobře navržená a provozovaná zelená střecha. A u té je absolutně nutné, aby ji vlastník chtěl. Takhle tam prdnou na střechu pár cm hlíny, něco zasadí, zkolaudují a pak na to hodí bobek, takže tam bude úhor a sem tam nějaký trs plevele. A zastupitelstvo si může trhnout, žádné páky jak zabezpečit údržbu té zeleně nemá.
Teď jim pár aktivistů sice zatleská a dost lidí naserou ... za pár let bude upgrade, aktivisté na ně budou ječet, že nezajistili (a bude jim jedno, že to nejde) a všem ostatním budou pro smích.
JD
Jiří Daneš
13.11.2020 15:34 Reaguje na Svatá ProstotoPřesně tak. Hledání průsaku na takové střeše bude detektivka s jediným stoprocentním řešením - všechno dolů a zkontrolovat decimetr po decimetru, ne-li centimetr po centimetru. Proto ty střechy se moc nedělají, ani plech není zárukou těsnosti proti vodě.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.11.2020 16:19U nás vznikla zelená střecha přirozeným způsobem. A to tak, že mezi donesený saharský písek, saze, ptačí trus aj. se dostala lehká semínka břízy. Stromečky byly vidět i ze země, ale jelikož na střechu celé roky nikdo nevylezl, aby smetí pozametal, kořeny narušily krytinu a ta se musela komplet vyměnit.
I proto je můj názor na zelené střechy negativní, ledaže by se vedle sebe ukládaly truhlíky z tvrdého plastu cca 100x50 cm, ve kterých by byly odolné rostliny (vřesy?). Ale to je tak nákladná investice, hlavně na údržbu, že lepší jsou a) soláry b) bílá krytina. Navíc když vidím kolem "ekodomů" zhoblované (hliněné) trávníky, připadám si jak v AB-surdistánu.
Odpovědět
I proto je můj názor na zelené střechy negativní, ledaže by se vedle sebe ukládaly truhlíky z tvrdého plastu cca 100x50 cm, ve kterých by byly odolné rostliny (vřesy?). Ale to je tak nákladná investice, hlavně na údržbu, že lepší jsou a) soláry b) bílá krytina. Navíc když vidím kolem "ekodomů" zhoblované (hliněné) trávníky, připadám si jak v AB-surdistánu.
JČ
Jirka Černý
13.11.2020 17:39 Reaguje na Karel ZvářalJá bych ty střechy nezatracoval, ale jak je psáno v diskuzi hlavní podmínka je že tu střechu bude stavebník sám chtít a bude akceptovat vyšší náklady na nekompromisně kvalitní provedení.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.11.2020 18:27 Reaguje na Jirka ČernýVůbec je nezatracuji, jejich přínos by byl mj. jako hnízdiště chocholouše, kteří na střechách dříve hnízdívali, než je vyhubily městské poštolky. Do těch rostlinek by se mláďata spíš poschovávala, než na štěrku, který se na některé střechy sypal. Na hoblovaných trávnících nemají vůbec šanci, tam sekačky masakrují i jiné mladé ptáky, zejména drozdovité.
A je třeba změnit celou koncepci řešení staveb (intravilánů), kdyby se ekologie města smrskla jen do zelených střech, bylo by to málo.
Odpovědět
A je třeba změnit celou koncepci řešení staveb (intravilánů), kdyby se ekologie města smrskla jen do zelených střech, bylo by to málo.
ig
13.11.2020 19:18
Jj, taky jsem jednou stavěl v oblasti pod vlivem takového osvíceného starosty... Stavební úřad mi dal jako podmínku, že budu mít někde jakési stromky, které si mi ale vůbec nehodily, protože jsem ten kousek země chtěl používat jinak. Samozřejmě, že na to neměli nárok, ale když jsem si spočítal cenu nejlevnějších stromků a porovnal ji s hodinovkou mého právníka, bylo rozhodnuto. A po kolaudaci jsme se ještě srdečně loučili s paní ze stavebního úřadu a Hryhoryj s Arťomem už házeli stromky do kontejneru... Stejně dopadnou ty střechy, pokud se v Říčanech nepodaří vzbudit opravdový zájem investorů :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.11.2020 14:02Na Islandu jsem viděl sedlové střechy pokryté drnem. To mi přijde rozumnější. Stejně tak by mohlůy být rozumné truhlíky, připevněné nad střechu. MMCH do těch truhlíků by se dal zavést vodovod a zavlažovat je v případě potřeby vodovodem.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.11.2020 18:01Moudré rozhodnutí. Na staticky naddimenzované střeše zeleň a půl pozemku
dlažděného zámkovou dlažbou s bazénem a nějaký ten anglický trávník bez
života. Zahradní zeleň povinně nahrazovat zelenou střechou je ptákovina
vhodná tak pro milionářskou obec Říčany. Normální lidé jsou rádi, když
postaví dům co nejlevněji, aby měli kde bydlet a Říčanům se obloukem asi
vyhnou. Takový ráj na pohled s těmi vilkami ve stylu podnikatelského
baroka mě dojímají svou členitostí a neúčelností, kterou si mohou dovolit
pouze ti, kterým nezáleží na nějakém tom miliónu a tak rádi zaplatí i ty
zelené střechy. Kolem pak třímetrové betónové ploty pro zajištění soukromí
a kamery na nich ke hlídání majetku, aby zase kolemdoucí o soukromí přišli.
Děkuji za tyto dary a raději budu žít v zástrkově v klidu a se sousedy
se kterými si pokecáme přes symbolický plot.
Odpovědět
dlažděného zámkovou dlažbou s bazénem a nějaký ten anglický trávník bez
života. Zahradní zeleň povinně nahrazovat zelenou střechou je ptákovina
vhodná tak pro milionářskou obec Říčany. Normální lidé jsou rádi, když
postaví dům co nejlevněji, aby měli kde bydlet a Říčanům se obloukem asi
vyhnou. Takový ráj na pohled s těmi vilkami ve stylu podnikatelského
baroka mě dojímají svou členitostí a neúčelností, kterou si mohou dovolit
pouze ti, kterým nezáleží na nějakém tom miliónu a tak rádi zaplatí i ty
zelené střechy. Kolem pak třímetrové betónové ploty pro zajištění soukromí
a kamery na nich ke hlídání majetku, aby zase kolemdoucí o soukromí přišli.
Děkuji za tyto dary a raději budu žít v zástrkově v klidu a se sousedy
se kterými si pokecáme přes symbolický plot.
LD
Libor Dostálek
31.3.2021 12:15Já také přemýšlím nad tím, jak bychom mohli naši rovnou střechu využít. Vloni nám střechu opravila firma Pakr https://www.pakrsro.cz/ , takže už nám dovnitř nezatéká, tak uvidíme, jestli si tam také uděláme zelenou střechu, nebo třeba nějaké posezení? mně by se víc líbilo to posezení. Nemám úplně dobrý pocit z toho, že by tam manželka něco zalévala. Stačí, že na střechu prší.
Odpovědět
