Nový zákon podpoří spalovny odpadů a nemotivuje k recyklaci, tvrdí kritici návrhu
Podle ministerstva životního prostředí nový zákon zjednodušil a sjednotil definice o vlastnících odpadů, shromažďování a skladování. "Pokud se chceme zaměřit na přechod odpadového hospodářství na oběhové hospodářství, což je mnohem větší recyklace a využívání odpadů, musíme si nastavit kritéria pro to, aby odpady vznikající ve výrobě se do režimu odpadů vůbec nedostaly," říká ředitel odboru odpadů na MŽP Jaromír Manhart.
Jedním z cílů zákona je podle něj připravit stát do roku 2024 na zákaz skládkování vybraných odpadů. Novela zákona počítá s budoucím postupným zvyšováním poplatku za ukládání odpadu na skládku, který platí obce i firmy. Pokud by se zvedl poplatek za skládkování, jenž platí za své občany obce, měnily by se možná i poplatky za popelnice tam, kde se převážně skládkuje a málo třídí. MŽP ale počítá s tím, že směsného odpadu bude spíše ubývat, protože lidé budou třídit podle pravidla: "Platíš tolik, kolik vyhodíš". "Třídiči" mohou prý být bez obav.
Hnutí DUHA návrhu zákona, který by měl vejít v platnost na začátku roku 2018, přiznává kladné body za to, že usnadňuje obcím vybírat od občanů poplatek podle množství vyprodukovaných odpadů. Celkově však návrhu vyčítá, že místo respektování politiky Evropské komise, která požaduje zvyšování recyklace, přesměrovává odpad ze skládek do spaloven odpadů."Není-li zákaz skládkování spalitelných odpadů doplněn zákazem nebo zpoplatněním spalování recyklovatelných odpadů, je ve všech zemích překážkou recyklace a vyhovuje pouze spalovací lobby," argumentuje Ivo Kropáček z Hnutí DUHA. Naopak skládková směrnice EU požaduje výrazně snížit skládkování biologicky rozložitelných odpadů. "Parametrem pro zákaz skládkování by tedy měla být spíše biologická rozložitelnost odpadů než jejich spalitelnost a výhřevnost," dodává.
Návrh zákona usnadňuje obcím zavést poplatek pro občany podle množství jimi vytvořených odpadů. Obce si mohou vybrat, ponechají-li si dál paušální způsob platby, nebo budou-li občany motivovat k vyššímu třídění, jak podle zahraničních zkušeností navrhuje Evropská komise. V obcích, které již systém plateb podle skutečného množství odpadu zavedly, platí méně ten, kdo třídí, než ten, kdo nikoli. Nicméně obce nejsou k tomuto systému zákonem nuceny. Hnutí DUHA toto usnadnění vítá jako dílčí zlepšení.
Česká asociace odpadového hospodářství kritizuje představené paragrafové znění pro nízké cíle pro recyklaci využitelných složek (papír, plasty, sklo a kovy), které stanovuje na úrovni 50 % k roku 2020. "Nyní se v ČR daří recyklovat cca 46,5 % využitelných složek. Podle návrhů nových směrnic Evropské unie, které vycházejí z balíčku oběhového hospodářství, má být v EU k roku 2024 recyklováno 60 % celého objemu komunálních odpadů, zatímco Česká republika nyní recykluje pouhých 33,9 %. Už za šest let od účinnosti zákona bychom tedy měli třídit a recyklovat téměř dvojnásobné množství komunálního odpadu, což návrh zákona v tuto chvíli vůbec nezohledňuje," zmiňuje asociace.
„Navržené recyklační cíle jsou ve vztahu k těm vyhlášeným Evropskou komisí nedostačující. Ekonomické nástroje, mezi které patří i skoro čtyřnásobné zvýšení skládkovacího poplatku, včetně poplatků za ukládání nevyužitelného odpadu, větší míru recyklace nepodporují. Pokud MŽP takto nepochopitelně zdaňuje i nevyužitelné odpady, bude levnější celý obsah černých popelnic spálit ve spalovnách, než z nich vytřídit využitelné složky a ty dále zpracovat,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel ČAOH. A dodává, že náklady na výstavbu spaloven, což je podle něho nejdražší odpadová technologie, vždy zaplatí občané a obce. "Evropská unie doporučuje třídění a recyklaci, které jsou levnější. Návrh zákona s tím však příliš nepočítá."
Navrhovaná míra zdražení poplatků za skládkování je podle ČAOH zbytečná. Namísto podpory recyklace slouží spíše k výstavbě spaloven a její důsledky ponesou zejména občané. Zákon podle ČAOH obsahuje i vyložené absurdity, například povinnost občanů nahlásit jakýkoliv nepořádek pod sankcí 100 000 Kč.
Zákon podle ministerstva také upřesňuje povolení k provozu zařízením, která nakládají s odpady. Ta budou muset procházet revizí a žádat každých pět let o povolení provozu u krajského úřadu. Obec, na jejímž území takové zařízení bude, se stane součástí správního řízení o udělení provozu. "Bude se konečně moct vyjádřit k tomu, co má na svém území," doplnil Manhart.
Doposud nemusely mít souhlas od krajských úřadů například hutě, sklárny a papírny, které zpracovávaly odpad jako druhotnou surovinu. Ministerstvo chce v novém zákoně vymezit, jaké firmy mohou mít volnější režim, ale i ty budou muset respektovat pravidla a ohlašovat do odpadové evidence na MŽP. Povinně by se mělo pro firmy, které nakládají s odpady, zavést také pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí.
Na zavedená omezení výkupu kovů od občanů mají navázat další změny pro sběrny. Pokud návrh projde, budou se muset vybavit kamerami, uchovávat i záznam o výkupu po dobu tří let a na vyžádání ho poskytnout kontrole. Zpřísnit by se také měla pravidla na technické zabezpečení skládek. A to kvůli tomu, že některé firmy zákon obcházely a ukládaly odpadky na skládky jako materiál, nemusely obci a státu za ostatní i nebezpečný odpad platit.
reklama
Někteří písečtí obyvatelé odmítají plánovanou stavbu spalovny odpadů
Po třech dnech skončil zásah hasičl u požáru v třídírně odpadů v Chomutově
Hasiči likvidují požár v třídírně odpadu v Chomutově