https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/novy-zpusob-hospodareni-na-soutoku-podle-spravy-chko-zachrani-pres-77.000-stromu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nový způsob hospodaření na Soutoku podle správy CHKO zachrání přes 77 000 stromů

20.7.2026 20:35 (ČTK)
Mohutné staroduby - symbol oblasti Soutok.
Mohutné staroduby - symbol oblasti Soutok.
Foto | Jan Miklín / AOPK ČR
Odhadem 77 000 vzácných stromů zachrání v tomto desetiletí v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok nový způsob lesního hospodaření. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a státní podnik Lesy ČR se dohodly, že na 700 hektarech nejcennějších dubových porostů zcela zruší tzv. pasečné kácení. Místo konvenční těžby, která by znamenala pokácení zhruba 130 000 stromů, jich k zemi kvůli obnově porostu půjde odhadem 52 000. ČTK to dnes řekl vedoucí správy CHKO Vladan Riedl.
 
V lužních lesích mezi Moravou a Dyjí se podle Riedla více než 200 let hospodařilo s prvořadým cílem maximalizovat ekonomický výnos a minimalizovat náklady. Staré porosty byly plošně káceny a na uvolněných plochách se masivně vysazovaly sazenice. Tento systém podle Riedla sice vyhovoval historickým potřebám dřevozpracujícího průmyslu a odpovídal tehdejším požadavkům společnosti, ale nyní se požadavky společnosti zaměřují více na udržitelnost lesního prostředí a pestrosti v něm. Lesníci i ochranáři proto hledali způsob, jak stárnoucí les obnovovat bez toho, aby s mizením mohutných kmenů zanikly i vzácné organismy, pro něž je Soutok mezinárodně ceněný.

Nová koncepce podle Riedla přináší zásadní změnu struktury těžby. Týká se cenných porostů starších 80 let s podílem dubu nad 50 procent. Těžit se budou postupně ve čtyřech etapách po 15 letech. "Tyto porosty by byly za normálních okolností kompletně smýceny a vznikla by paseka. My jsme se však dohodli na odlišném způsobu hospodaření. Každých 15 let z porostu odejmeme pouze část stromů, čímž les prosvětlíme. Věřím, že nové modely hospodaření mohou být cestou, jak stále se ziskem a s ohledem na přírodní hodnoty pěstovat les,“ uvedl Riedl.

Při plánované intenzitě těžby tak bude v tomto desetiletí vykáceno na 51 800 stromů. Pokud by se na stejné ploše hospodařilo konvenčním způsobem, šlo by k zemi asi 129 500 stromů. Nový model tak jen v této první etapě zachrání před pokácením přes 77 000 stromů, které v lese zůstanou na dožití. Přednostně se kácí odumírající jasany, naopak vitální a biologicky hodnotné stromy zůstávají.

Prosvětlení porostů má umožnit přirozenou obnovu světlomilného dubu letního. Lesníci zároveň z prosvětlovaných ploch plánují odstraňovat javor babyku a případné invazní druhy, které jako nežádoucí stíní půdu a brání dubům v růstu. Změny se promítnou například i do správy běžných hospodářských lesů, kde se maximální plocha holosečí snižuje ze dvou hektarů na jeden. V ekologicky nejcennějších lokalitách, jako jsou například Lanžhotské pralesy, pak lidská činnost ustoupí úplně. Zdejší tlející dřevo slouží jako klíčové útočiště pro kriticky ohrožené druhy hmyzu a hub.

CHKO letos na začátku července oslavila rok od vzniku. Zahrnuje největší komplex lužních lesů v Evropě.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

II

Imarr Imarr

21.7.2026 05:45
Takže podle zprávy se tam 200 let hospodařilo kořistnicky, a teprve nyní po vyhlášení NP se tam začne hospodařit uvážlivě. Nemohu si pomoci, ale ekologistické lži mě se*ou. Nebýt těch 200 let " kořistnického" hospodaření, nemáme Moravskou amazonii. Při tomto způsobu myšlení nabývám jistoty, že vyhlášení NP Soutok povede k jeho cílené likvidaci.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.7.2026 05:58 Reaguje na Imarr Imarr
vaše emoce, vaše věc.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.7.2026 06:06 Reaguje na Imarr Imarr
1*
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

21.7.2026 07:38 Reaguje na Imarr Imarr
Musím souhlasit.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

21.7.2026 05:45
Takže podle zprávy se tam 200 let hospodařilo kořistnicky, a teprve nyní po vyhlášení NP se tam začne hospodařit uvážlivě. Nemohu si pomoci, ale ekologistické lži mě se*ou. Nebýt těch 200 let " kořistnického" hospodaření, nemáme Moravskou amazonii. Při tomto způsobu myšlení nabývám jistoty, že vyhlášení NP Soutok povede k jeho cílené likvidaci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.7.2026 06:31 Reaguje na Imarr Imarr
Používáte zbytečně pejorativní výrazy. Les sloužil majitelům i jako okrasa i jako honební a zejména jako zdroj příjmů. Hospodařili uvážlivě proto je zde dosud. Teprve v posledních 80 letech se rozmohl čistě ekonomický přístup, tedy v článku nejsou lži, a je dobře, že se opustí.
Bohužel Péče o CHKO je ohrožena z druhé strany. Někteří aktivisté chtějí využít situace na VDNM se sinicemi ke splnění snu - zrušení nádrže. V současném suchém období by to ovšem znamenalo nemožnost zaplavovat soutok a tím ho udržovat jako tvrdý luh. To by byla devastace luhu na běžný dubohabrový les.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.7.2026 06:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
k čemu je přehrada, která neslouží původnímu záměru pro závlahu v zemědělství?
Vzhledem k menším průtokům v povodí Dyje je kapacitně naddimenzovaná a tak funguje spíš jako ohřívač vody, což mimo jiné prospívá sinicím, to, že jsou tak vhodné podmínky pro vznik sinic je taky problém.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.7.2026 07:36 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No aspoň záchraně Soutoku, ale pokud bude sucho pokračovat tak i zemědělským závlahám.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.7.2026 07:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
A japato ten luh zvládal dokud nestála přehrada?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.7.2026 07:33 Reaguje na Jakub Graňák
Stovky let byly každoroční povodně. No a po výstavbě VDNM a za současných suchých roků pomalu hyne, mění se na suchou dubinu s příměsí babyky, lípy, habru. Rostliny a živočichové vázaní na tvrdý luh mizí.
Takže využít stojící nádrž k závlahám, minimálně z záchraně lesa na soutoku.
Viz : https://ziva.avcr.cz/hledat/?q=Soutok&x=42&y=5
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

21.7.2026 07:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když se přehrada stavěla bylo mně cca 22 let.Počítalo se s ptačí rezervací a ještě něco, o ekologii se mluvilo,detaily Vám nepovím.Nesledoval jsem vše a také na něco zapomněl.Není pravdou že se rozmohl čistě ekonomický přístup.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.7.2026 08:03 Reaguje na Emil Bernardy
Psal jsem o ekonomickém přáetupu k lesu na Soutokuu nikoli o přehradě. A tam v posledních letech byl!!! Velká paseka, vyfrézování, výsadba dubu, údržba pomocí herbicidů.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

21.7.2026 08:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Souhlasím. Ale ekologistický autor píše více než 200 let. Vladan Riedl? Nikoliv 80. Vždy jsem měl obavy, že vyhlášením NP se zruší cílené zaplavování a prosadí se bezzásah za účelem likvidace amazonie a pozorování sukcese. Nepodařilo se prosadit bezzásah, tak se nyní prosazuje likvidace spodní nádrže Nových Mlýnů, aby se zabránilo zaplavování.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist