Nový způsob hospodaření na Soutoku podle správy CHKO zachrání přes 77 000 stromů
20.7.2026 20:35
(ČTK)
Mohutné staroduby - symbol oblasti Soutok.
Foto | Jan Miklín / AOPK ČR
Nová koncepce podle Riedla přináší zásadní změnu struktury těžby. Týká se cenných porostů starších 80 let s podílem dubu nad 50 procent. Těžit se budou postupně ve čtyřech etapách po 15 letech. "Tyto porosty by byly za normálních okolností kompletně smýceny a vznikla by paseka. My jsme se však dohodli na odlišném způsobu hospodaření. Každých 15 let z porostu odejmeme pouze část stromů, čímž les prosvětlíme. Věřím, že nové modely hospodaření mohou být cestou, jak stále se ziskem a s ohledem na přírodní hodnoty pěstovat les,“ uvedl Riedl.
Při plánované intenzitě těžby tak bude v tomto desetiletí vykáceno na 51 800 stromů. Pokud by se na stejné ploše hospodařilo konvenčním způsobem, šlo by k zemi asi 129 500 stromů. Nový model tak jen v této první etapě zachrání před pokácením přes 77 000 stromů, které v lese zůstanou na dožití. Přednostně se kácí odumírající jasany, naopak vitální a biologicky hodnotné stromy zůstávají.
Prosvětlení porostů má umožnit přirozenou obnovu světlomilného dubu letního. Lesníci zároveň z prosvětlovaných ploch plánují odstraňovat javor babyku a případné invazní druhy, které jako nežádoucí stíní půdu a brání dubům v růstu. Změny se promítnou například i do správy běžných hospodářských lesů, kde se maximální plocha holosečí snižuje ze dvou hektarů na jeden. V ekologicky nejcennějších lokalitách, jako jsou například Lanžhotské pralesy, pak lidská činnost ustoupí úplně. Zdejší tlející dřevo slouží jako klíčové útočiště pro kriticky ohrožené druhy hmyzu a hub.
CHKO letos na začátku července oslavila rok od vzniku. Zahrnuje největší komplex lužních lesů v Evropě.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Rok hořců: Právě kvetou
Bobři dokážou udržet vodu i ve vyprahlé krajině
Nepřenášejte raky jinam. Dobře míněná pomoc za nízkých průtoků jim může ublížitOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
II
Imarr Imarr
21.7.2026 05:45Takže podle zprávy se tam 200 let hospodařilo kořistnicky, a teprve nyní po vyhlášení NP se tam začne hospodařit uvážlivě. Nemohu si pomoci, ale ekologistické lži mě se*ou. Nebýt těch 200 let " kořistnického" hospodaření, nemáme Moravskou amazonii. Při tomto způsobu myšlení nabývám jistoty, že vyhlášení NP Soutok povede k jeho cílené likvidaci.
Odpovědět
JŘ
ss
EB
su
23.7.2026 08:35 Reaguje na Imarr Imarr
Proč pořád používáte zkratku NP (národní park)??? Vy si ani neumíte zjistit jaký typ chráněného území se tam vyhlásil????
Odpovědět
II
Imarr Imarr
21.7.2026 05:45Takže podle zprávy se tam 200 let hospodařilo kořistnicky, a teprve nyní po vyhlášení NP se tam začne hospodařit uvážlivě. Nemohu si pomoci, ale ekologistické lži mě se*ou. Nebýt těch 200 let " kořistnického" hospodaření, nemáme Moravskou amazonii. Při tomto způsobu myšlení nabývám jistoty, že vyhlášení NP Soutok povede k jeho cílené likvidaci.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2026 06:31 Reaguje na Imarr ImarrPoužíváte zbytečně pejorativní výrazy. Les sloužil majitelům i jako okrasa i jako honební a zejména jako zdroj příjmů. Hospodařili uvážlivě proto je zde dosud. Teprve v posledních 80 letech se rozmohl čistě ekonomický přístup, tedy v článku nejsou lži, a je dobře, že se opustí.
Bohužel Péče o CHKO je ohrožena z druhé strany. Někteří aktivisté chtějí využít situace na VDNM se sinicemi ke splnění snu - zrušení nádrže. V současném suchém období by to ovšem znamenalo nemožnost zaplavovat soutok a tím ho udržovat jako tvrdý luh. To by byla devastace luhu na běžný dubohabrový les.
Odpovědět
Bohužel Péče o CHKO je ohrožena z druhé strany. Někteří aktivisté chtějí využít situace na VDNM se sinicemi ke splnění snu - zrušení nádrže. V současném suchém období by to ovšem znamenalo nemožnost zaplavovat soutok a tím ho udržovat jako tvrdý luh. To by byla devastace luhu na běžný dubohabrový les.
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.7.2026 06:41 Reaguje na Slavomil Vinklerk čemu je přehrada, která neslouží původnímu záměru pro závlahu v zemědělství?
Vzhledem k menším průtokům v povodí Dyje je kapacitně naddimenzovaná a tak funguje spíš jako ohřívač vody, což mimo jiné prospívá sinicím, to, že jsou tak vhodné podmínky pro vznik sinic je taky problém.
Odpovědět
Vzhledem k menším průtokům v povodí Dyje je kapacitně naddimenzovaná a tak funguje spíš jako ohřívač vody, což mimo jiné prospívá sinicím, to, že jsou tak vhodné podmínky pro vznik sinic je taky problém.
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2026 07:36 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo aspoň záchraně Soutoku, ale pokud bude sucho pokračovat tak i zemědělským závlahám.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
21.7.2026 17:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVDNM mělo za úkol zadržovat jarní povodňové vody pro letní závlahy. Což může plnit i nyní.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.7.2026 07:03 Reaguje na Slavomil VinklerA japato ten luh zvládal dokud nestála přehrada?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2026 07:33 Reaguje na Jakub GraňákStovky let byly každoroční povodně. No a po výstavbě VDNM a za současných suchých roků pomalu hyne, mění se na suchou dubinu s příměsí babyky, lípy, habru. Rostliny a živočichové vázaní na tvrdý luh mizí.
Takže využít stojící nádrž k závlahám, minimálně z záchraně lesa na soutoku.
Viz : https://ziva.avcr.cz/hledat/?q=Soutok&x=42&y=5
Odpovědět
Takže využít stojící nádrž k závlahám, minimálně z záchraně lesa na soutoku.
Viz : https://ziva.avcr.cz/hledat/?q=Soutok&x=42&y=5
Jakub Graňák
21.7.2026 09:21 Reaguje na Slavomil VinklerDoporučuju nastudovat jedno heslo: Kauzalita... nebýt přehrady nevysychá soutok
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2026 11:03 Reaguje na Jakub GraňákNa Moravě není velká přehrada a poslední slušná povodeň byla 97. Jak by nevysychal.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.7.2026 11:22 Reaguje na Slavomil VinklerNapřímení a zahloubení koryta Dyje Vám do té "rovnice" zapadá jak?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
21.7.2026 17:21 Reaguje na Slavomil VinklerJiž před mnoha lety Lesy ČR obnovily lesní kanály, opravily propustky a vybudovaly nové, což umožnilo dle potřeby povodňování nejen Soutoku, ale i Kančí obory.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
21.7.2026 07:44 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž se přehrada stavěla bylo mně cca 22 let.Počítalo se s ptačí rezervací a ještě něco, o ekologii se mluvilo,detaily Vám nepovím.Nesledoval jsem vše a také na něco zapomněl.Není pravdou že se rozmohl čistě ekonomický přístup.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2026 08:03 Reaguje na Emil BernardyPsal jsem o ekonomickém přáetupu k lesu na Soutokuu nikoli o přehradě. A tam v posledních letech byl!!! Velká paseka, vyfrézování, výsadba dubu, údržba pomocí herbicidů.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
22.7.2026 09:38 Reaguje na Slavomil VinklerSoutok jsme projeli vloni na kolech.Nic takového jsme neviděli.Co máte proti technice a chemii?
Odpovědět
II
Imarr Imarr
21.7.2026 08:29 Reaguje na Slavomil VinklerSouhlasím. Ale ekologistický autor píše více než 200 let. Vladan Riedl? Nikoliv 80. Vždy jsem měl obavy, že vyhlášením NP se zruší cílené zaplavování a prosadí se bezzásah za účelem likvidace amazonie a pozorování sukcese. Nepodařilo se prosadit bezzásah, tak se nyní prosazuje likvidace spodní nádrže Nových Mlýnů, aby se zabránilo zaplavování.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
21.7.2026 17:29 Reaguje na Imarr ImarrPřed léty jsem poslouchal ředitele okresního archivu. Vyprávěl, že když se stavěla trať Víeň - Olomouc, tak pan kníže nechal smýtit celý les na Soutoku a dodával dřevo na pražce. A pak se zase vysazovalo. Tehdy byla jiná situace, půda mezi řádky stromů se pronajímala zaměstnancům i zájemcům, aby si tam pěstovali plodiny, okopávali stromky a likvidovali plevel. O takovou práci nyní není zájem a proto jsou nutné herbicidy.
Jinak ty lesy sloužily jako zásobárna dřeva na topení, hlavně v zámku Valtice. Pod ním jsou rozsáhlé sklepy, které se během léta naplnily metrovými poleny. A ve sklepích je 7 velikých pecí, v nichž se topilo. Kromě toho jsou kachlová kamna i v sálech. Něco podobného bylo i v zámku v Lednici. Ale tam se jenom přitápělo na podzim a na jaře. V zimě byl nevytopitelný (pro ty, kdož to tam neznají).
Odpovědět
Jinak ty lesy sloužily jako zásobárna dřeva na topení, hlavně v zámku Valtice. Pod ním jsou rozsáhlé sklepy, které se během léta naplnily metrovými poleny. A ve sklepích je 7 velikých pecí, v nichž se topilo. Kromě toho jsou kachlová kamna i v sálech. Něco podobného bylo i v zámku v Lednici. Ale tam se jenom přitápělo na podzim a na jaře. V zimě byl nevytopitelný (pro ty, kdož to tam neznají).
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2026 17:58 Reaguje na Jaroslav PokornýNo jako obvykle opakem pravdy je pravda jiná. Nesmýtil celý les, něco zbylo a výstavky nechával taky. A pečlivě udržoval solitéry v louce.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
21.7.2026 20:45 Reaguje na Slavomil VinklerMáte pravdu, sem tam nějaký strom nechal. Ale ona to spíše byla práce odborných lesníků, kteří nechávali vybrané stromy jako mateční.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.7.2026 10:35 Reaguje na Jaroslav PokornýJe to tak. Ty solitéry měly význam jako
semenné stromy a jako zdroje potravy pro
zvěř. Neměli v té době zájem je nechat
pouze sežrat roháčům a tesaříkům, ale potřebovali stromy zdravé s kvalitním
dřívím a žaludy pro zvěř a taky domácí
zvířata. I já ještě krmil vietnamské
a naše čuníky žaludy a třeba Španělé
se pyšní pršutem z vepřů vykrmených
žaludy z korkových dubů. Dřevokazné
houby a dřevokazný hmyz tehdejší
hospodáři likvidovali a dnes se naopak prosazuje jejich šíření s dopady na
kvalitu těženého a zpracovaného dřeva.
Nebo si snad někdo koupí trám s děrami
po tesařících a s mapami mycelina hub?
Takové dříví končí v kamnech a kvalitní
dříví je už nedostatková surovina.
Odpovědět
semenné stromy a jako zdroje potravy pro
zvěř. Neměli v té době zájem je nechat
pouze sežrat roháčům a tesaříkům, ale potřebovali stromy zdravé s kvalitním
dřívím a žaludy pro zvěř a taky domácí
zvířata. I já ještě krmil vietnamské
a naše čuníky žaludy a třeba Španělé
se pyšní pršutem z vepřů vykrmených
žaludy z korkových dubů. Dřevokazné
houby a dřevokazný hmyz tehdejší
hospodáři likvidovali a dnes se naopak prosazuje jejich šíření s dopady na
kvalitu těženého a zpracovaného dřeva.
Nebo si snad někdo koupí trám s děrami
po tesařících a s mapami mycelina hub?
Takové dříví končí v kamnech a kvalitní
dříví je už nedostatková surovina.
Jakub Graňák
22.7.2026 14:51 Reaguje na Břetislav MachačekPlácáte, ti roháči a tesaříci na těch solitérech (jejichž plocha byla za knížepána dvojnásobná) byli dávno před Lichtenštejny.
Mystifikujete s roháčem jako dřevokazným hmyzem, ačkoli jste byl z mojí strany možná milionkrát upozorňován, že je to saprofág - larvární žír probíhá na trouchu, houbovými patogeny rozložené dřevní hmotě - tudíž ke znehodnocení dřeva dochází řadu let před tím, než se stane vhodným substrátem pro roháče. Navíc, pokud je osidlen roháčem živý strom, například v nějaké dutině, tak působí na dutinu sanitárně poněvadž snižováním množství trouchu žírem v dutině klesá její vlhkost a tím pádem klesá atraktivita dutiny pro houbové patogeny.
No a s tím tesaříkem je to jako s ochmetem - vlivem regulace a zahloubení Dyje a dalším skvělým vodohospodářským počinům?-) poklesla hladina spodních vod a starým stromům, vlivem stresu a následující invaze ochmetu poschly vrcholy, je to tam vidět prakticky všude v pásu od soutoku přes Lednici až pomalu pod hráz a probíhá to už desítky let - no a to je přesně to co tesařík potřebuje - schnoucí, patogeny zamořený oslabený jedinec. Ještě v polovině 80 let je tesařík (C. cerdo) veden jako ohrožený, hojnější začal být až z výše uvedeného důvodu. Můžeme si za něho sami.
Odpovědět
Mystifikujete s roháčem jako dřevokazným hmyzem, ačkoli jste byl z mojí strany možná milionkrát upozorňován, že je to saprofág - larvární žír probíhá na trouchu, houbovými patogeny rozložené dřevní hmotě - tudíž ke znehodnocení dřeva dochází řadu let před tím, než se stane vhodným substrátem pro roháče. Navíc, pokud je osidlen roháčem živý strom, například v nějaké dutině, tak působí na dutinu sanitárně poněvadž snižováním množství trouchu žírem v dutině klesá její vlhkost a tím pádem klesá atraktivita dutiny pro houbové patogeny.
No a s tím tesaříkem je to jako s ochmetem - vlivem regulace a zahloubení Dyje a dalším skvělým vodohospodářským počinům?-) poklesla hladina spodních vod a starým stromům, vlivem stresu a následující invaze ochmetu poschly vrcholy, je to tam vidět prakticky všude v pásu od soutoku přes Lednici až pomalu pod hráz a probíhá to už desítky let - no a to je přesně to co tesařík potřebuje - schnoucí, patogeny zamořený oslabený jedinec. Ještě v polovině 80 let je tesařík (C. cerdo) veden jako ohrožený, hojnější začal být až z výše uvedeného důvodu. Můžeme si za něho sami.
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 11:31 Reaguje na Jakub GraňákRoháči i tesaříci jsou krásní brouci a tak pro ně můžeme pár stromů obětovat. Do Kaufu si na gáblík neodskočí.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 11:28 Reaguje na Břetislav MachačekBeru vás i jako znemědělského znalce a tak se zeptám - ti Španělé, nechovali spíše prasata?
Odpovědět
II
Jakub Graňák
22.7.2026 13:57 Reaguje na Jaroslav PokornýKdepak se na soutoku vzaly všechny ty 500, 700 i více let staré soliterní duby, když je knížepán nechal všechny nařezat na pražce? Ty stromy zjevně dle habituelních znaků rostly soliterně podstatně delší dobu, než 150 let od doby kdy dle vás byly pokáceny knížepánem. Dle některých zdrojů měla zdejší niva otevřený charakter už v neolitu - už od té doby byla totiž využívána jako pastevní les.
Jádro problému tkví v tom, že za knížepána byla plocha otevřeného pastevního luhu zhruba dvojnásobná oproti dnešku, což si můžete i ověřit v terénu - senescentní jedince a torza lučních dubů tam pořád stojí či leží vprostřed stejnověkých hospodářských lesů.
Odpovědět
Jádro problému tkví v tom, že za knížepána byla plocha otevřeného pastevního luhu zhruba dvojnásobná oproti dnešku, což si můžete i ověřit v terénu - senescentní jedince a torza lučních dubů tam pořád stojí či leží vprostřed stejnověkých hospodářských lesů.
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 11:34 Reaguje na Jakub GraňákJak jsem psal výše, lesníci jednak ponechávali semenné stromy, to pamatuji ještě z dětsví u smrčin, a pak také, nepochybně, měli cit pro krásu starých stromů.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.7.2026 09:34A jsme opět u kompromisu mezi hospodářským lese a lesem bez hospodářského
efektu(ziskového) závislého na dotacích a nebo o ztrátě vynulované ziskem
z hospodářského lesa. Ten výběr co pokácet a co ponechat z původního
zapojeného porostu vidím konkrétně za domem. Takzvané semenné stromy ze
zápoje láme a vyvrací vítr, protože byly zvyklé na ochranu okolního
porostu. Jiné byly okolní těžbou zmrzačeny a napadají je houby a hmyz.
Ty čeká úhyn a nebo kácení, až bude mít nový les 20 let a jejich kácení
bude mrzačit zase ty mladé stromy? Tomu všemi naši předci předcházeli
pasečnou těžbou a pěstováním monokultur druhových i věkových. Vše tak
v daném porostu rostlo zároveň a zároveň šlo k zemi bez rizika, že se
jejich těžbou, či pádem větrem zničí jiné stromy. Pouze tak dosahovali
potřebné kvality dřeva a ekonomického efektu hospodářského lesa. Ty
kompromisní kočkopsy s výběrovým nepasečným hospodařením jsou založeny
na dotování a na ruční práci na kterou ubývá zájemců ji vykonávat. Či
se snad vědci a ochranáři chopí pil, opratí koní a ručního vyžínání
buřeně? Tůdle, oni to vymyslí, nařídí a až půjde do tuhého, tak vinu
jako vždy hodí na jiné. Kde bude stát brát peníze na něco neziskového,
když nebude mít ze zbytku zisky? Víte, že třeba 200 letý dub kupují už
nyní pilaři podle kvality za 150 000? Kolik bude stát při prodražené
výběrové těžbě se ztrátami větrnými polomy, škůdci a ruční práci?
Pak se ekologisté diví, že se dává přednost kovům, plastům atd. před
dřívím. Domácí dubové řezivo je už dražší, než to dovozové z pralesů
a co po těch změnách? I na řetězový most ve Stádleci už bylo třeba
koupit dubové trámy na vozovku ve Slovinsku, protože u nás nešly ani
sehnat. To jsme to dopracovali a přitom dubové monokulturní porosty
zakládali Lichtenštejnové pro výrobu dubových pražců pro železnice
a nikoliv z jiných pohnutek, než zisk. Proto tam budovali meliorační
kanály(zavodnění+odvodnění) a nikoliv plánované trvalé podmočení
podle plánů zastánců lužního lesa. A pokud se jedná o dožívající
solitéry na loukách, tak dobrý hospodář u dožívajícího stromu sází
mladý a nečeká s výsadbou, až ten starý uhyne. Pominu-li kritizovaný
socík, tak už vedle nich mohly růst 35 let staré duby, ale na to asi
nikdo nemyslel a čeká, že ten solitér tam bude věčně. Jinak hnízdní
stromy trpí i přemírou trusu velkých ptáků, který poškozuje listí
a letorosty. Doslova je spálí a stromu schází potřebná fotosyntéza.
Musí se jich vysázet více, aby nahrazovaly ty zničené a bylo jich
dost v zásobě, až ty současné uhynou. Jinak u dřevokazného hmyzu je
třeba zauvažovat o určité hranici stejně, jako třeba u predátorů,
aby nepřekročil mez, kdy už budou neúměrně poškozovat porosty. Už
bylo pořád málo kormoránů, vyder, bobrů a nyní vlků a vše se řeší
odškodněním z peněz těch ziskových. A když už ziskový nikdo nebude?
Přijde společnost konečně k rozumu, že bez regulace to nejde?
Odpovědět
efektu(ziskového) závislého na dotacích a nebo o ztrátě vynulované ziskem
z hospodářského lesa. Ten výběr co pokácet a co ponechat z původního
zapojeného porostu vidím konkrétně za domem. Takzvané semenné stromy ze
zápoje láme a vyvrací vítr, protože byly zvyklé na ochranu okolního
porostu. Jiné byly okolní těžbou zmrzačeny a napadají je houby a hmyz.
Ty čeká úhyn a nebo kácení, až bude mít nový les 20 let a jejich kácení
bude mrzačit zase ty mladé stromy? Tomu všemi naši předci předcházeli
pasečnou těžbou a pěstováním monokultur druhových i věkových. Vše tak
v daném porostu rostlo zároveň a zároveň šlo k zemi bez rizika, že se
jejich těžbou, či pádem větrem zničí jiné stromy. Pouze tak dosahovali
potřebné kvality dřeva a ekonomického efektu hospodářského lesa. Ty
kompromisní kočkopsy s výběrovým nepasečným hospodařením jsou založeny
na dotování a na ruční práci na kterou ubývá zájemců ji vykonávat. Či
se snad vědci a ochranáři chopí pil, opratí koní a ručního vyžínání
buřeně? Tůdle, oni to vymyslí, nařídí a až půjde do tuhého, tak vinu
jako vždy hodí na jiné. Kde bude stát brát peníze na něco neziskového,
když nebude mít ze zbytku zisky? Víte, že třeba 200 letý dub kupují už
nyní pilaři podle kvality za 150 000? Kolik bude stát při prodražené
výběrové těžbě se ztrátami větrnými polomy, škůdci a ruční práci?
Pak se ekologisté diví, že se dává přednost kovům, plastům atd. před
dřívím. Domácí dubové řezivo je už dražší, než to dovozové z pralesů
a co po těch změnách? I na řetězový most ve Stádleci už bylo třeba
koupit dubové trámy na vozovku ve Slovinsku, protože u nás nešly ani
sehnat. To jsme to dopracovali a přitom dubové monokulturní porosty
zakládali Lichtenštejnové pro výrobu dubových pražců pro železnice
a nikoliv z jiných pohnutek, než zisk. Proto tam budovali meliorační
kanály(zavodnění+odvodnění) a nikoliv plánované trvalé podmočení
podle plánů zastánců lužního lesa. A pokud se jedná o dožívající
solitéry na loukách, tak dobrý hospodář u dožívajícího stromu sází
mladý a nečeká s výsadbou, až ten starý uhyne. Pominu-li kritizovaný
socík, tak už vedle nich mohly růst 35 let staré duby, ale na to asi
nikdo nemyslel a čeká, že ten solitér tam bude věčně. Jinak hnízdní
stromy trpí i přemírou trusu velkých ptáků, který poškozuje listí
a letorosty. Doslova je spálí a stromu schází potřebná fotosyntéza.
Musí se jich vysázet více, aby nahrazovaly ty zničené a bylo jich
dost v zásobě, až ty současné uhynou. Jinak u dřevokazného hmyzu je
třeba zauvažovat o určité hranici stejně, jako třeba u predátorů,
aby nepřekročil mez, kdy už budou neúměrně poškozovat porosty. Už
bylo pořád málo kormoránů, vyder, bobrů a nyní vlků a vše se řeší
odškodněním z peněz těch ziskových. A když už ziskový nikdo nebude?
Přijde společnost konečně k rozumu, že bez regulace to nejde?
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2026 11:13 Reaguje na Břetislav MachačekSesypal jste na hromadu tolik harampádí, že se v tom nejde vyznat. Souhlasím, že tvrdý luh neze trvale zavodňovat. Souhlasím, že některé výstavky shodí vítr. Souhlasím, že solitéry se musí vysazovat a udržovat solitérní. Co se týče výběrové těžby je-li k dispozici vhodný hatvestor a řidič, tak poškození podrostu je malé.
Ovšem nejdůležitější je zavodňování k udržení luhu a to se chce aktivisty zamezit. Nebude VDNM, nebude zavodňování, bude bezzásah ale nebude tvrdý luh.
Odpovědět
Ovšem nejdůležitější je zavodňování k udržení luhu a to se chce aktivisty zamezit. Nebude VDNM, nebude zavodňování, bude bezzásah ale nebude tvrdý luh.
II
BM
Břetislav Machaček
21.7.2026 16:27 Reaguje na Slavomil VinklerVýběrová těžba harvestorem je stejný nesmysl jako použít
moderní kombajn určený pro obrovské lány na nudličkách polí.
Harvestor musí mít vážený pane patřičnou hmotnost, aby ho nepřekotil kácený strom, který harvestor drží při kácení a pokládá na zem. Musí mát taky prostor, kam ten kmen položit
a v tom je na tom s dřevorubci úplně stejně. Pokud v místě položení rostou mladé stromy, tak je poškodí stejně, jako pád stromu při kácení dřevorubcem a když si zavětvený strom potahuje porostem k odvětvení, tak je to horší, než když se s ním hýbe až po ořezání větví. Navíc bych chtěl vidět harvestor kácející košatý dub v zápoji ostatních stromů, které by se ale nesměly poškodit. Harvestory se používají hlavně na rovné převážně minimálně zavětvené jehličnany
při pasečné těžbě a navíc ve vhodném terénu, kde nehrozí jejich nehoda převrácením a nebo uváznutí v měkkém terénu lužního lesa. To není jako 100 kg těžký dřevorubec a kůň, nebo lehký kloubový LKT schopný manévrovat mezi stromy.
Vidíte to moc růžově jako ti vědátoři z kanceláří a mohl
by jste v praxi ukázat, jak s harvestorem šetrně těžit
výběrově a ekonomicky výhodně. Rád se přijedu podívat a
poučit se, že je to možné!
Odpovědět
moderní kombajn určený pro obrovské lány na nudličkách polí.
Harvestor musí mít vážený pane patřičnou hmotnost, aby ho nepřekotil kácený strom, který harvestor drží při kácení a pokládá na zem. Musí mát taky prostor, kam ten kmen položit
a v tom je na tom s dřevorubci úplně stejně. Pokud v místě položení rostou mladé stromy, tak je poškodí stejně, jako pád stromu při kácení dřevorubcem a když si zavětvený strom potahuje porostem k odvětvení, tak je to horší, než když se s ním hýbe až po ořezání větví. Navíc bych chtěl vidět harvestor kácející košatý dub v zápoji ostatních stromů, které by se ale nesměly poškodit. Harvestory se používají hlavně na rovné převážně minimálně zavětvené jehličnany
při pasečné těžbě a navíc ve vhodném terénu, kde nehrozí jejich nehoda převrácením a nebo uváznutí v měkkém terénu lužního lesa. To není jako 100 kg těžký dřevorubec a kůň, nebo lehký kloubový LKT schopný manévrovat mezi stromy.
Vidíte to moc růžově jako ti vědátoři z kanceláří a mohl
by jste v praxi ukázat, jak s harvestorem šetrně těžit
výběrově a ekonomicky výhodně. Rád se přijedu podívat a
poučit se, že je to možné!
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2026 17:52 Reaguje na Břetislav MachačekNo vidím výběrové kácení dubů v reálu za barákem. Taky jsem tomu dlouho nevěřil. Co dodat.
Odpovědět
II
PE
Petr Elias
21.7.2026 14:05 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
BM
Břetislav Machaček
21.7.2026 16:36 Reaguje na Petr EliasSadil jsem jinde Eliášku, ale to jsi ještě za sebou tahal kačera. Stromy, které jsem sázel už jsou na dosah mýtního
věku a některé už skončily v krbech nedočkavých nenasytů.
Ti jim po restitucích nedali ani šanci dospět a taky proč,
když jsou jejich a mohou si s nimi dělat co se jim zlíbí!
To mi jeden z nich řekl, když jsem ho prosil, ať je nechá
alespoň vysemenit. Jsou jeho a tím to končí, ač je nesázel
a celou dobu se o ně nestaral.
Odpovědět
věku a některé už skončily v krbech nedočkavých nenasytů.
Ti jim po restitucích nedali ani šanci dospět a taky proč,
když jsou jejich a mohou si s nimi dělat co se jim zlíbí!
To mi jeden z nich řekl, když jsem ho prosil, ať je nechá
alespoň vysemenit. Jsou jeho a tím to končí, ač je nesázel
a celou dobu se o ně nestaral.
PE
Petr Elias
22.7.2026 09:12 Reaguje na Břetislav MachačekA jak jsi to břéťo prosím tě vše stíhal, když jsi vlastníma pazourama budoval přehrady a házel bordel po lesích?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.7.2026 10:22 Reaguje na Petr EliasNeseděl jsem jako vy u PC a v pracovní době nepsal
příspěvky na sociální sítě. Internet a diskuse jsou
zloději času, který naše a předchozí generace
využívaly smysluplněji. A světe zboř se bez PC a
flákání se v kancelářích. I z nich se chodilo na
lesní brigády a nebo se sázely stromy v akcích Z
pouze z náletů a nikoliv stromy z Holandska kus
za 15 tisíc. Nyní část náletů končí po prořezávce
jako odpad a kdysi to byly sazenice do álejí a
pro městskou zeleň. V okolí vidím výsledky i mé
práce a po vás zbude co? Zaplněná paměť PC?
Odpovědět
příspěvky na sociální sítě. Internet a diskuse jsou
zloději času, který naše a předchozí generace
využívaly smysluplněji. A světe zboř se bez PC a
flákání se v kancelářích. I z nich se chodilo na
lesní brigády a nebo se sázely stromy v akcích Z
pouze z náletů a nikoliv stromy z Holandska kus
za 15 tisíc. Nyní část náletů končí po prořezávce
jako odpad a kdysi to byly sazenice do álejí a
pro městskou zeleň. V okolí vidím výsledky i mé
práce a po vás zbude co? Zaplněná paměť PC?
PE
Petr Elias
22.7.2026 10:56 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JP
Jaroslav Pokorný
21.7.2026 17:34 Reaguje na Břetislav MachačekVidím, že se docela shodneme. Zjevně máme stejné informace i zkušenosti.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.7.2026 11:00 Reaguje na Jaroslav PokornýZa minulého režimu jsem se nedostal na lesnickou školu v
Hranicích, ale lesy a příroda mi zůstaly největším z koníčků.
Stýkal jsem se a stýkám s těmi šťastnějšími, kteří si sen
být lesníkem splnili a s mnohými souhlasím, ale s mnohými
už nikoliv. Jde o vliv doby jejich vzdělávání, když se
měnily tendence v lesním hospodaření. Generace lesníků
se o ty tendence hádají i v rodinách, kde syn pokračuje
v tradici dědy a otce být lesníkem. Po škole kritizuje jejich celoživotní práci a prosazuje zmar zdravého lesa
degradací na les plný škůdců a nekvalitního dřeva. Ti
otcové a dědové šli naopak cestou kvality dřeva a lesa
z pohledu užitku pro majitele a společnost. Dnes se to
už nenosí a kvalita dřeva se nahrazuje lepením trámů z
latí a nebo desek z dřevotřísky. Obklopujeme se zcela
zbytečně chemií, kterou se kvalita nahrazuje lepením
podřadného dřeva do těch trámů, desek i celých domů.
Kdysi pod pojmem dřevěný dům každý znal srubovou budovu
a nebo alespoň dům z trámů a prken. No a dnes? Dnes je
to sendvičová stavba z dřevotřísek s výplní nějakou
izolací a přitom dřevo bývalo dostatečnou izolací.
A klasický srub z masivu? Tak to je bezkonkurenčně
nejdražší dům na trhu. Nedaleko ode mne jeden takový
stojí a s dispozicí 4+1 byl za 12 miliónů bez pozemku
a zasíťování. Totéž v cihle lze pořídit za polovic!
Považuji za krátkozraké opustit klasické hospodaření
v lesích, protože je jasné, že lidi bude nahrazovat
při těžbě technika a té se musí přizpůsobit hospodaření
v lesích. Ty sny o mišmaši druhů i věkových kategorií
je podmíněn ruční prací a o tu není a nebude zájem.
Nakonec to semele bez rozdílu štěpkovač a spálí se to
v teplárnách. No a kvalitní dřevo si koupíme odjinud,
kde hospodaří klasicky jako naši předci.
Odpovědět
Hranicích, ale lesy a příroda mi zůstaly největším z koníčků.
Stýkal jsem se a stýkám s těmi šťastnějšími, kteří si sen
být lesníkem splnili a s mnohými souhlasím, ale s mnohými
už nikoliv. Jde o vliv doby jejich vzdělávání, když se
měnily tendence v lesním hospodaření. Generace lesníků
se o ty tendence hádají i v rodinách, kde syn pokračuje
v tradici dědy a otce být lesníkem. Po škole kritizuje jejich celoživotní práci a prosazuje zmar zdravého lesa
degradací na les plný škůdců a nekvalitního dřeva. Ti
otcové a dědové šli naopak cestou kvality dřeva a lesa
z pohledu užitku pro majitele a společnost. Dnes se to
už nenosí a kvalita dřeva se nahrazuje lepením trámů z
latí a nebo desek z dřevotřísky. Obklopujeme se zcela
zbytečně chemií, kterou se kvalita nahrazuje lepením
podřadného dřeva do těch trámů, desek i celých domů.
Kdysi pod pojmem dřevěný dům každý znal srubovou budovu
a nebo alespoň dům z trámů a prken. No a dnes? Dnes je
to sendvičová stavba z dřevotřísek s výplní nějakou
izolací a přitom dřevo bývalo dostatečnou izolací.
A klasický srub z masivu? Tak to je bezkonkurenčně
nejdražší dům na trhu. Nedaleko ode mne jeden takový
stojí a s dispozicí 4+1 byl za 12 miliónů bez pozemku
a zasíťování. Totéž v cihle lze pořídit za polovic!
Považuji za krátkozraké opustit klasické hospodaření
v lesích, protože je jasné, že lidi bude nahrazovat
při těžbě technika a té se musí přizpůsobit hospodaření
v lesích. Ty sny o mišmaši druhů i věkových kategorií
je podmíněn ruční prací a o tu není a nebude zájem.
Nakonec to semele bez rozdílu štěpkovač a spálí se to
v teplárnách. No a kvalitní dřevo si koupíme odjinud,
kde hospodaří klasicky jako naši předci.
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 11:46 Reaguje na Břetislav MachačekVidím, že leccos máme společného, ale já jsem lesárnu v Hranicích vyměnil za zahradnickou učňovku. Jinak s vámi vcelku soulasím. Ale i v takové Skandinávii se staví sendvičové domy a to hlavně ze dvou důvodů: I tam je plné dřevo drahé, ale hlavně, neizoluje tak dobře, jak si (asi) myslíte. V jednom tamním skanzenu nám průvodkyně vyprávěla, že v takovém domě z mohutných trámů vůbec v zimě nebylo teplo. Docela prý až zima. Proto nyní mají stěny domů vyplněné vatou nebo polystyrenem.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 11:36 Reaguje na Břetislav MachačekPak se ekologisté diví, že se dává přednost kovům, plastům atd. před
dřívím. ............
Na druhé straně - prkýnka z recyklovaného plastu jsou v podstatě stejně drahá jako ta dřevěná, takže kdo preferuje estetiku .... Ale ta plastová mají stálou barvu a nemusejí se natírat.
Odpovědět
dřívím. ............
Na druhé straně - prkýnka z recyklovaného plastu jsou v podstatě stejně drahá jako ta dřevěná, takže kdo preferuje estetiku .... Ale ta plastová mají stálou barvu a nemusejí se natírat.
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 11:37 Reaguje na Břetislav MachačekI na řetězový most ve Stádleci už bylo třeba koupit dubové trámy na vozovku ve Slovinsku, protože u nás nešly ani sehnat. .......
A duby na rekonstrukci krovu na Notre Dame v Paříži se vozily z Kanady.
Odpovědět
A duby na rekonstrukci krovu na Notre Dame v Paříži se vozily z Kanady.
