Nepřenášejte raky jinam. Dobře míněná pomoc za nízkých průtoků jim může ublížit
„Přemístění raka do jiné lokality pro něj představuje velký stres. V novém prostředí nemusí najít vhodné úkryty, dostatek potravy a nemusí mu vyhovovat ani základní podmínky, jako je teplota nebo chemické složení vody. Dobře míněná pomoc tak může skončit jeho úhynem,“ uvedl Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Ještě závažnější mohou být pak dopady na naši přírodu. Není totiž úplně jednoduché rozeznat původní druhy raků od těch invazních, pocházejících ze Severní Ameriky. Právě ty mohou být přenašeči račího moru – onemocnění, které je pro naše raky smrtelné. Severoamerické druhy jsou vůči této nákaze odolné, ale mohou ji šířit dál. Pro původní raky je však račí mor mimořádně nebezpečný a během krátké doby dokáže zlikvidovat celé populace.
„Pokud při procházce u vody narazíte na raka, nepřenášejte ho. Pokud zaznamenáte hromadný úhyn raků, budeme rádi, když nám tuto skutečnost oznámíte na e-mail invaznidruhy@aopk.gov.cz. Každé takové hlášení nám může pomoci včas odhalit výskyt račího moru nebo jiného závažného problému a přijmout potřebná opatření k ochraně našich původních druhů raků. Děkujeme,“ dodává Tomáš Gőrner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Jak pomoci našim rakům?
-
• Nepřenášejte raky z jednoho místa na druhé.
-
• Nevypouštějte nepůvodní druhy raků do přírody ani je nepřesouvejte mezi lokalitami.
-
• Při přesunech mezi vodními lokalitami očistěte a nechte vyschnout rybářské vybavení, brodicí boty nebo další pomůcky, které mohou přenášet původce račího moru.
-
• Pokud objevíte hromadný úhyn raků, informujte nás na adrese invaznidruhy@aopk.gov.cz.
Podrobnější informace o invazních druzích (nejen) raků..
Jedním z našich nejvzácnějších původních druhů je rak kamenáč, který je v České republice kriticky ohrožený. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pro něj proto od roku 2024 realizuje záchranný program.
reklama
Dále čtěte |
Odborníci ze tří zemí zachraňují kriticky ohrožený sinokvět chrpovitý a obnovují vzácné písečné duny
Díky finančním darům veřejnosti byla vykoupena Bořeňská Homolka. Místo, kde žijí vzácné druhy motýlů
Speciální stroj v milovické rezervaci kartáčoval semena pro první regionální osevní směs v kraji
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Imarr Imarr
4.8.2026 16:12Michal Krátký
4.8.2026 20:02 Reaguje na Imarr ImarrImarr Imarr
4.8.2026 20:32 Reaguje na Michal KrátkýKarel Zvářal
4.8.2026 20:56Ma místo měli vyslat psychiatra (Dr. Petra), aby zachránce vyšetřil, jestli nejsou paranoidní.
Slavomil Vinkler
5.8.2026 07:54Slavomil Vinkler
5.8.2026 07:55 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
5.8.2026 16:02nikdy nepřežrali. Tak nač jejich kořist zachraňovat a přenášet jinam, když
ji mohou sežrat predátoři! Víte co se rybářům zakazuje? No přece lovit ryby
za nízkého stavu vody a zakazuje se je dokonce v místech, kde se uchýlily
rušit! A co dělají predátoři? Ti tam nalétnou, dojdou a doplavou a navíc je stresují. Co tak tu kořist chránit v takové situaci i před predací, která
při nadbytku potravy končí plýtváním. Predátoři tehdy žerou jen co jim z
ryb a raků chutná nejvíce a zbytek nechají shnít!
Imarr Imarr
5.8.2026 16:24 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.8.2026 10:24 Reaguje na Imarr Imarrchovatelům, zahrádkářům a podnikání zemědělců a lesáků.
Těm komplikují jejich činnost a zakazují tradiční postupy.
Cílem je utopická divočina a jejich nadvláda nad všemi dosavadními lidmi spojenými s přírodou. Ochranáři si
uzurpují pro sebe právo rozhodovat o všem, co člověk v přírodě činí a pokud jim to dovolíme, tak ztratíme ty
zbytky přírody v současné podobě.
Slavomil Vinkler
6.8.2026 11:35 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
7.8.2026 11:09 Reaguje na Slavomil Vinklerpřenesením zachránit? Je lépe je nechat zdechnout? Už jste se taky nakazil necneděláním a koukáním na zmar jako součást
přírody? Už tak je raků málo a přechodné přemístění po dobu
extrémního sucha a pak nazpět je řešením a nikoliv vyhynutí
celé populace a začínat od nuly. Kdyby se tak chovali naši
předci, tak vymřeli hlady, když by se bez zásob z dob hojnosti spoléhali pouze na přírodu se svými výkyvy. Kdysi
jsem byl aktivní u akce FORMIKA, kdy jsme šířili a chránili
lesní mravence. Odebíraly se části mravenišť a nebo se celá
přemísťovala z míst plánované těžby jinam. Tam se mraveniště
oplotilo před černou a ptáky a sledovalo, zda se uchytili.
Pečlivě se vybíraly porosty podle úživnosti a výsledky byly
už po třech létech ohromující. Dnes se vše děje bez zásahu
ochranářů a mraveniště mizí jedno za druhým. Paradoxně z
lesů se stěhují lesní mravenci do zahrad a jinam, kde o ně
lidé nestojí, ale mají tam klid od černé atd. Nicnedělání
je o náhodě, ale cílená záchrana tvorů v ohrožení je naše
povinnost! Vymlouvat se na nemoci u kterých ani nevíme,
zda jsou jimi raci nakaženi, je jen alibi pro nicnedělání!


Na Mělnicku byla hlášena sršeň asijská. Pomozte najít její hnízdo
Sokolí rekord: V Jeseníkách vyvedli 46 mláďat
Bobři dokážou udržet vodu i ve vyprahlé krajině