https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nyt-rusko-a-japonsko-chteji-chranit-kurilske-ostrovy
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

NYT: Rusko a Japonsko chtějí chránit Kurilské ostrovy

1.12.2003 11:42 | PRAHA/HOKAIDÓ (EcoMonitor)
Jestřábi, orli a papuchalci si nedělají hlavu z toho, jak často křižují nad 30-ti kilometrovým průlivem Ochotského moře, které od sebe odděluje dva národní parky. Jeden na straně Ruska a druhý na straně Japonska. Tento kanál býval dlouhou dobu "hranicí strachu" mezi východem a západem.
 

Dnešní situace vypadá naopak jako učebnicová ukázka "zelené diplomacie". Ochránci přírody na obou stranách prosazují něco, co v Asii ještě nebylo vyzkoušeno - chráněnou oblast napříč státními hranicemi. Nový park by měl spojit chráněná území obou států - národní park Shiretoko na nejsevernějším ostrově Japonska Hokaidó a množství suchozemských i mořských rezervací na stále sporném území Kurilských ostrovů, které obsadil Sovětský svaz v roce 1945. Chráněné území bude obsahovat dvě oblasti, ponechané zcela rozdílnému vývoji. Japonské území bylo poničeno přístupem průmyslového využití krajiny. Ruská strana byla naopak ponechána ladem a příroda tady těží z nedbalého přístupu sovětských vojáků.

Kurilské ostrovy u východního Ruska.
Foto: Bosco Piero

"Kurilské ostrovy jsou zhmotněným snem každého ochránce životního prostředí, přesně takhle vypadal sever Japonska před tím, než se půda začala masivně využívat a vyrostly zde zemědělské usedlosti, soustavy hrází a supermarkety," píše se na stránce Kurile Island Network, organizace ochránců životního prostředí z Tokia, která připravila třídenní akci na pomoc zamýšlenému projektu spojení chráněných parků. Podle jednoho z aktivistů tuto myšlenku především mladší obyvatelé velmi podporují a chtěli by ji prosadit. "Jenže starší lidé mají stále mnoho špatných vzpomínek na Rusy, díky druhé světové válce".

Sergej M. Smirenski, ředitel parku Muraviovka pro udržitelné hospodaření s krajinou, na jehož území jsou vzácné chráněné hnízdiště jeřábů na ruském dálném východě, je méně rozjařený myšlenkou společné ochrany přírody. "Tato stagnující situace prospívá nejvíce přírodě," říká. "Když přijdou Japonci, ztratíme naši flóru i faunu." Kurilské ostrovy jsou nejsevernější hranicí pro mnoho živočišných druhů pocházejících z tropů. "Jenže, když se podíváte na jih, tak je tam vůbec nenajdete kvůli neustálému rozrůstání lidské civilizace. Ostrovy jsou jen malou částí jejich bývalého velkého území výskytu, ale dnes již částí jedinou," dodává Smirenski.

Kurily jsou domovem několika druhů ptactva, které jsou na japonské straně na pokraji vyhynutí. Např. orla východního, papuchalka chocholatého, jeřába mandžuského a vzácných sov. Podle pana Ichidy, který podrobně poznal jeden ze čtyř ostrovů, jsou Kurily jako Hokaidó před padesáti lety. "Jsou to velmi staré lesy, kde se nikdy nekácelo. Nejsou tam také žádné cesty, pohybovat se dá jenom kolem řek." V posledních dvaceti letech pokrývá Kurilská přírodní rezervace 60 % tří sporných ostrovů. Japonci chtějí v rámci mezinárodní spolupráce přispívat k potlačení pytláctví v chráněných oblastech a zvýšit počty vzácných druhů, které by se mohly navracet zpátky na Hokaidó.

První chráněná oblast dvou samostatných států vznikla v roce 1932 mezi Kanadou a Spojenými státy, kvůli ochraně Rocky Mountains na území Montany a Alberta. Od té doby bylo ustaveno na 150 přeshraničních parků nejvíce na Africkém kontinentě, v Evropě a Americe.

Podle článku Jamese Brooka New York Times 23. 11. 2003. Pro čtení nutná bezplatná registace.


reklama

 
Hugo Charvát

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist