O malého kočkodana se v olomoucké zoo stará několik samic
Tlupa dovádivých kočkodanů husarských se v zoo o dalšího potomka rozrostla 5. května. "V péči o mládě se střídají všechny samice, ale kojí pouze samice Bela. Daří se mu výtečně," uvedla zooložka Jitka Vokurková, která má primáty na starost. Zoo na Svatém Kopečku chová kočkodany husarské od 70. let minulého století, ale až od roku 2003 se jejich skupina začala rozmnožovat. Dosud se podařilo odchovat 19 mláďat. Současnou skupinu kočkodanů husarských ve svatokopecké zoo tvoří chovný samec Lenon, čtyři samice, tři dorostenci ve věku do tří let a nyní i nejmladší přírůstek.
Kočkodan husarský je podle mluvčí zoo Ivety Gronské nejrychleji běhajícím primátem, pobíhá po čtyřech a dokáže vyvinout rychlost až 40 kilometrů za hodinu. Za jeden den zvládne kočkodan husarský při svém putování za potravou zdolat až 25 kilometrů. "Přestože je tento druh přizpůsoben k rychlému běhu, dokáže také velmi dobře šplhat po stromech, většinou v případě ohrožení. Ve výběhu olomoucké zoo ho lze mnohdy spatřit v korunách, ač zde žádného predátora nemá," podotkla Gronská.
Ve skupině bývají kočkodani většinou pohromadě, nebo se musí alespoň vidět. Protože jsou stále jeden druhému na dohled, příliš často se neozývají. Některé skupiny kočkodanů občas spojí síly a dočasně vytvoří tlupu, která může být složena až ze 100 opic. "Když se kočkodani ocitnou v nebezpečí, samci vydávají velmi hlasité zvuky připomínající štěkot. Bojovat však už nechají samice," řekla s úsměvem Gronská.
Samice kočkodana husarského mívá jen jedno mládě, které nosí zhruba půl roku na sobě. Mládě dospívá ve čtyřech až pěti letech. Krmná dávka v zoo se skládá ze speciálních granulí pro primáty, vajec, luštěnin, moučných červů, zeleniny, malého množství ovoce a kočkodani nepohrdnou ani listím.
reklama
V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
V táborské zoo mohou lidé jako v jediné v ČR vidět čírky sibiřské
Pražská zoo vybrala osm koní Převalského určených pro transport do Kazachstánu