https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/obce-z-horazdovicka-pripravily-koncert-pro-cesko-bez-uloziste-jaderneho-odpadu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Obce z Horažďovicka připravily Koncert pro Česko bez úložiště jaderného odpadu

9.7.2021 01:01 | MAŇOVICE (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | BRUNO EMMANUELLE / Unsplash
Koncert pro Česko bez úložiště jaderného odpadu s diskusí a odpoledním programem připravují na sobotu 10. července v Maňovicích na Klatovsku obce z lokality Březový potok a místní spolek Jaderný odpad - děkujeme nechceme! Na louce u lesa v Maňovicích, která leží v srdci jedné ze státem vytipovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, vystoupí skupina Zrní a budou diskutovat hosté z ČR, Bavorska a Rakouska. ČTK to řekla spolupořadatelka Alexandra Doleželová. Jde zatím o největší protestní akci v oblasti od začátku pandemie koronaviru. Podle organizátorů je hrazena prodejem občerstvení a dobrovolným vstupným na místě.
 

"Odstartuje ji 18. ročník protestního pochodu a cyklojízdy Memoriál Miloslava Šimka, pojmenované po slavném místním 'lufťákovi', jenž zde ještě za svého života založil občanský spolek 'Jaderný odpad? Děkujeme nechce!'," uvedla Doleželová. Povede od vlakového nádraží Pačejov do Maňovic, kde se pak uskuteční moderovaná panelová diskuse. Účastníky budou Matěj Machek, geolog z Akademie věd ČR, Edvard Sequens ze sdružení pro záchranu prostředí Call, starosta Chanovic a mluvčí Platformy proti úložišti Petr Klásek, předseda spolku Jaderný odpad - děkujeme, nechceme! František Kába, starostka Břežan Marie Metličková, náměstek hejtmanky Josef Bernard a hosté z protestních sdružení z Bavorska a Rakouska. Odpoledne bude program pro rodiny, od loutkových představení přes soutěže a opékání buřtů po tisk triček. Večer zahraje Zrní a dýdžej Růžový partner. Obce nabídly přespání ve stanovém městečku u lesa na protilehlé louce.

V prohlášení, které zaslali pořadatelé médiím, píšou, že úložiště, kde má být odpad uložený stovky tisíc let, by mělo obrovská bezpečnostní rizika a následky pro krajinu a život v celém regionu. Upozorňují zejména na to, že nikde na světě žádné podobné zařízení není v provozu. Odpad zůstává v meziskladech u elektráren a zkoumají se způsoby, jak vyhořelé radioaktivní články dál využívat. "Nemluvě o tom, že řada zemí od jaderné energie ustupuje, například sousední Německo odstavuje jednu atomovou elektrárnu za druhou. Proč ČR razí opačný trend a proč tak spěchá s rozhodnutím o výstavbě úložiště? Je za tím vidina zisků z vládních zakázek?," uvedli organizátoři v prohlášení.

Obce se obávají stovek těžkých nákladních vozidel, zásadní změny rázu krajiny, prašnosti a hluku. Jako riziko vidí také ztrátu podzemních vod ve vrtech a studních vinou ražeb podzemních prostor.

Březový potok, který zahrnuje jedno město a devět obcí, kde žije dohromady asi 10.000 obyvatel, je jednou ze čtyř vytipovaných lokalit, kde Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) uskuteční od letoška další výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finálního a záložního místa pro úložiště. Další lokality jsou Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku. Výběr má být potvrzen do roku 2030. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací přesáhnout 110 miliard Kč.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

9.7.2021 10:35
A kam by se to úložiště mělo umístit? Každý stát by se měl postarat o odpad, který jeho obyvatelé vyprodukují a měl by si ho sám zlikvidovat. Systém "škatule, škatule hejbejte se" ničemu neprospěje a odpad nakonec může být nevhodně "uložen" třeba do moře.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.7.2021 13:04 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Vybrané hodnoty radioaktivních dávek
Zdroj Dávka (mSv)
Průměrná roční dávka v bydlišti blízko jaderné elektrárny 0,002
RTG plic 0,02
Transatlantický let 0,025
Průměrná roční dávka v bydlišti blízko uhelné elektrárny 0,04
Mamografie (screening) 0,1
Kouření 20 cigaret denně/1 rok 0,36
Průměrná roční dávka pracovníka JE Dukovany 0,4
Průměrná roční dávka pracovníka v nukleární medicíně 0,9
Scintigrafie ledvin SPECT (99mTc-DMSA) 2,1
Přírodní ozáření na osobu za rok v ČR (z vesmíru, vzduchu, země a potravin) 3,2
Scintigrafie mozku SPECT (99mTc-ECD) 5,9
CT hrudníku 8
PET vyšetření FDG (část těla) 9
PET vyšetření FDG (celé tělo) 15
Průměrná roční dávka obyvatele v oblasti Ramsar v Iránu
(oblast s nejvyšším přírodním pozadím na světě)
250
Dávka způsobující zdravotní obtíže (jednorázová) 500
Smrtelná dávka pro člověka 10 000
Dávka pro sterilizaci zdravotnických materiálů 25 000 000
Legislativní roční limit pro obyvatele mimo lékařské ozáření a ozáření z přírodních zdravotnických materiálů 25 000 000

zdroj https://www.ujv.cz/file/edee/o_spolecnosti/dokumenty_spolecnosti/brozury/130782_brozura_nakladani_s_odpady_final.pdf
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.7.2021 13:06 Reaguje na Jaroslav Řezáč
nedělejme si iluze, že se s tím nepotkáváme v běžném životě...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.7.2021 12:08
Náklady na stavbu a provoz trvalého úložiště jaderného odpadu mají přesáhnout 110 miliard Kč. Proč ale nemůže ten odpad zůstávat v meziskladech u elektráren? Do doby, než budou známy způsoby, jak vyhořelé radioaktivní články dál využívat.
Odpovědět
EN

Emil Novák

9.7.2021 16:13 Reaguje na Majka Kletečková
Vyhořelé palivo klidně může dál zůstávat v meziskladech, ale je nutné se o něj v těch meziskladech dál starat, což také přináší nemalé náklady - údržba meziskladu, ostraha, pravidelná kontrola obalových souborů a jejich výměna po skončení životnosti, dnes odhadované na 60 let. Navíc je uložení v hlubinném úložišti bezpečnější než v povrchovém. Výstavba hlubinného úložiště se plánuje proto, abychom nepřenášeli tyto náklady a starosti na budoucí generace. Budoucnost nikdo 100% určit nedokáže, takže nevíme, jestli budou chtít budoucí generace vyhořelé palivo vůbec využívat, a pokud ano, je stejně pravděpodobné, že i v tom případě bude nějaký radioaktivní odpad zůstávat a úložiště bude stejně potřeba.
Prostředky na vybudování hlubinného úložiště kompletně hradí původce odpadu, není možné prostředky na úložiště jen vybírat a jeho stavbu nepřipravovat.
Samotná výstavba úložiště stojí jen cca 30 miliard Kč, největší část z těch 110 miliard představuje předpokládaný zhruba stoletý provoz, který znamená průběžné ukládání dalšího vyhořelého paliva. Pokud by se tedy z nějakého důvodu po dokončení úložiště ukázalo, že už není potřeba, nebude utraceno 110 miliard, ale jen těch cca 30 miliard.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.7.2021 12:09
Nejsem proti jaderným elektrárnám v ČR. Občanům z míst, v jejichž blízkosti hrozí uložení tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren se ale nedivím, že u sebe ten nebezpečný odpad nechtějí a jsou ochotni za svůj postoj bojovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.7.2021 16:21
Potřebujeme sklad vyhořelého paliva, ale ne tady.
Potřebujeme dálnici, ale ne u baráku.
Potřebujeme rychlotrať, ale ne přes můj pozemek.
Potřebujeme spalovnu odpadů, ale ne u nás ve městě.
Potřebujeme ..., ale nejlépe někde, kde jsou lidé moudřejší a vědí, že
NĚKDE to musí být, aby to bylo funkční a bezpečné. Stát je tu od toho,
aby rozhodl i přes odpor menšiny k prospěchu většiny a nediskutoval
s laiky o odborných záležitostech. Pokud začne ustupovat, tak se nic
nevybuduje a skončíme jako periferie světa, který se neptá a staví.
Neznám dálnici, která by kličkovala mezi pozemky odpůrců a ani trať
TGW vyhýbající se podobným nemovitostem. Neprodáš-vyvlastníme a stavíme,
tak to funguje na celém světě a vydírat cenou lze pouze do určité meze
a ne do nekonečna. Cena se zastropuje a basta fidli. Stavby ve veřejném
zájmu a liniové stavby se nemohou ohlížet na pár lidí, kteří si postaví
hlavu. Jsem zvědav, jak by třeba v případě války koncertem vyháněli tanky
ze svého pole a to považuji válku za zcela zbytečnou věc proti stavbě
skladu vyhořelého paliva či líniové stavbě.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist