Obce z Horažďovicka připravily Koncert pro Česko bez úložiště jaderného odpadu
"Odstartuje ji 18. ročník protestního pochodu a cyklojízdy Memoriál Miloslava Šimka, pojmenované po slavném místním 'lufťákovi', jenž zde ještě za svého života založil občanský spolek 'Jaderný odpad? Děkujeme nechce!'," uvedla Doleželová. Povede od vlakového nádraží Pačejov do Maňovic, kde se pak uskuteční moderovaná panelová diskuse. Účastníky budou Matěj Machek, geolog z Akademie věd ČR, Edvard Sequens ze sdružení pro záchranu prostředí Call, starosta Chanovic a mluvčí Platformy proti úložišti Petr Klásek, předseda spolku Jaderný odpad - děkujeme, nechceme! František Kába, starostka Břežan Marie Metličková, náměstek hejtmanky Josef Bernard a hosté z protestních sdružení z Bavorska a Rakouska. Odpoledne bude program pro rodiny, od loutkových představení přes soutěže a opékání buřtů po tisk triček. Večer zahraje Zrní a dýdžej Růžový partner. Obce nabídly přespání ve stanovém městečku u lesa na protilehlé louce.
V prohlášení, které zaslali pořadatelé médiím, píšou, že úložiště, kde má být odpad uložený stovky tisíc let, by mělo obrovská bezpečnostní rizika a následky pro krajinu a život v celém regionu. Upozorňují zejména na to, že nikde na světě žádné podobné zařízení není v provozu. Odpad zůstává v meziskladech u elektráren a zkoumají se způsoby, jak vyhořelé radioaktivní články dál využívat. "Nemluvě o tom, že řada zemí od jaderné energie ustupuje, například sousední Německo odstavuje jednu atomovou elektrárnu za druhou. Proč ČR razí opačný trend a proč tak spěchá s rozhodnutím o výstavbě úložiště? Je za tím vidina zisků z vládních zakázek?," uvedli organizátoři v prohlášení.
Obce se obávají stovek těžkých nákladních vozidel, zásadní změny rázu krajiny, prašnosti a hluku. Jako riziko vidí také ztrátu podzemních vod ve vrtech a studních vinou ražeb podzemních prostor.
Březový potok, který zahrnuje jedno město a devět obcí, kde žije dohromady asi 10.000 obyvatel, je jednou ze čtyř vytipovaných lokalit, kde Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) uskuteční od letoška další výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finálního a záložního místa pro úložiště. Další lokality jsou Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku. Výběr má být potvrzen do roku 2030. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací přesáhnout 110 miliard Kč.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Zbyněk Šeděnka
9.7.2021 10:35Jaroslav Řezáč
9.7.2021 13:04 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZdroj Dávka (mSv)
Průměrná roční dávka v bydlišti blízko jaderné elektrárny 0,002
RTG plic 0,02
Transatlantický let 0,025
Průměrná roční dávka v bydlišti blízko uhelné elektrárny 0,04
Mamografie (screening) 0,1
Kouření 20 cigaret denně/1 rok 0,36
Průměrná roční dávka pracovníka JE Dukovany 0,4
Průměrná roční dávka pracovníka v nukleární medicíně 0,9
Scintigrafie ledvin SPECT (99mTc-DMSA) 2,1
Přírodní ozáření na osobu za rok v ČR (z vesmíru, vzduchu, země a potravin) 3,2
Scintigrafie mozku SPECT (99mTc-ECD) 5,9
CT hrudníku 8
PET vyšetření FDG (část těla) 9
PET vyšetření FDG (celé tělo) 15
Průměrná roční dávka obyvatele v oblasti Ramsar v Iránu
(oblast s nejvyšším přírodním pozadím na světě)
250
Dávka způsobující zdravotní obtíže (jednorázová) 500
Smrtelná dávka pro člověka 10 000
Dávka pro sterilizaci zdravotnických materiálů 25 000 000
Legislativní roční limit pro obyvatele mimo lékařské ozáření a ozáření z přírodních zdravotnických materiálů 25 000 000
zdroj https://www.ujv.cz/file/edee/o_spolecnosti/dokumenty_spolecnosti/brozury/130782_brozura_nakladani_s_odpady_final.pdf
Jaroslav Řezáč
9.7.2021 13:06 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMajka Kletečková
9.7.2021 12:08Emil Novák
9.7.2021 16:13 Reaguje na Majka KletečkováProstředky na vybudování hlubinného úložiště kompletně hradí původce odpadu, není možné prostředky na úložiště jen vybírat a jeho stavbu nepřipravovat.
Samotná výstavba úložiště stojí jen cca 30 miliard Kč, největší část z těch 110 miliard představuje předpokládaný zhruba stoletý provoz, který znamená průběžné ukládání dalšího vyhořelého paliva. Pokud by se tedy z nějakého důvodu po dokončení úložiště ukázalo, že už není potřeba, nebude utraceno 110 miliard, ale jen těch cca 30 miliard.
Majka Kletečková
9.7.2021 12:09Břetislav Machaček
9.7.2021 16:21Potřebujeme dálnici, ale ne u baráku.
Potřebujeme rychlotrať, ale ne přes můj pozemek.
Potřebujeme spalovnu odpadů, ale ne u nás ve městě.
Potřebujeme ..., ale nejlépe někde, kde jsou lidé moudřejší a vědí, že
NĚKDE to musí být, aby to bylo funkční a bezpečné. Stát je tu od toho,
aby rozhodl i přes odpor menšiny k prospěchu většiny a nediskutoval
s laiky o odborných záležitostech. Pokud začne ustupovat, tak se nic
nevybuduje a skončíme jako periferie světa, který se neptá a staví.
Neznám dálnici, která by kličkovala mezi pozemky odpůrců a ani trať
TGW vyhýbající se podobným nemovitostem. Neprodáš-vyvlastníme a stavíme,
tak to funguje na celém světě a vydírat cenou lze pouze do určité meze
a ne do nekonečna. Cena se zastropuje a basta fidli. Stavby ve veřejném
zájmu a liniové stavby se nemohou ohlížet na pár lidí, kteří si postaví
hlavu. Jsem zvědav, jak by třeba v případě války koncertem vyháněli tanky
ze svého pole a to považuji válku za zcela zbytečnou věc proti stavbě
skladu vyhořelého paliva či líniové stavbě.