Obejdeme se bez jádra, ropy a zemního plynu, tvrdí ekologické organizace
Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha, Jan Rovenský z Greenpeace a Sascha Samadi z wuppertalského institutu při představení studie Chytrá energie
|
|
Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Stostránkovou studii „Chytrá energie“ společně připravily Hnutí Duha, Greenpeace, sdružení Calla, Ekologický institut Veronica a Centrum pro dopravu a energetiku.
Materiál vychází z podkladů shromážděných Nezávislou energetickou komisí, ze kterých německý Institut pro klima, energetiku a životní prostředí ve Wuppertalu vytvořil tři scénáře budoucího vývoje. Scénáře vycházejí z původního scénáře E tzv. Pačesovy komise. První scénář - „Vše při starém“ - ukazuje situaci bez aktivní změny. Scénář „Lenivý pokrok“ předkládá „zhruba totéž jako nejlepší scénář Pačesovy komise“. Ve třetím scénáři, nazvaném „Důsledně a chytře“, ekologické organizace ukazují, jaké změny může energetika zhruba do roku 2050 vykonat. Novinářům studii představili včera dopoledne zástupci nevládních organizací, odpoledne proběhla k tématu konference.
Scénář nazvaný „Důsledně a chytře“ by měl snížit emise skleníkových plynů v České republice o 91 %, ze současných 12 tun oxidu uhličitého na osobu a rok na pouhou 1,5 tuny. K tomu má vést cesta především přes snižování spotřeby energií na vyhřívání budov, snižování spotřeby v elektrospotřebičích a zvýšení účinnosti v průmyslu. „Příležitosti jsou podstatně větší než to, o čem se dnes bavíme při debatě o energiích,“ prohlásil Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Česká republika se ale musí stát součástí širší evropské energetiky, například začít dovážet elektřinu z větrných parků v pobřežních vodách severu Evropy nebo solární elektřinu z jihu Evropy a případně i severní Afriky. „Problém našeho pohledu na energetiku je ten, že stále uvažujeme o České republice jako o osamoceném ostrově, ale energetika musí být společný evropský projekt,“ říká Edvard Sequens.
Podle ekologických organizací je to cesta, která by se měla rozvíjet, byť existují geopolitické výhrady. Nebojí se toho, že by se jen změnila závislost ze zemí, ze kterých dovážíme ropu nebo zemní plyn, na regiony, kde více svítí slunce nebo fouká vítr. „V Africe svítí sluníčko víc než u nás, to ale svítí i jinde, takže vznik solárních kartelů je mnohem problematičtější než například u ropných kartelů u zemí vlastnících ropu,“ vysvětluje Rovenský. Dovozy solární elektřiny by ale neměly přesáhnout 15 % objemu spotřebovávané elektřiny.
Scénáře nepočítají s dalším využitím jaderné energie. „Plán počítá s tím, že stávající jaderné bloky ukončí svoji životnost a další již nevzniknou, s jádrem počítáme zhruba do roku 2045,“ vysvětluje Vojtěch Kotecký. To je prý otázka dnešní poptávky. Plán také nepočítá významně s technologií CCS (ukládání uhlíku do podloží - carbon capture storage), s ní mají problém Greenpeace, kteří ji celosvětově odmítají. Scénář „Důsledně a chytře“ počítá s komerčním využití CCS u velkých zdrojů po roce 2030 a to v objemu 6 milionu tun ročně, což je podle studie zhruba dvacetina roční produkce. Podle Karla Polaneckého z Hnutí Duha se technologie CCS do studie dostala díky tomu, že zadáním bylo dosáhnout konečné úrovně méně než 2 tuny oxidu uhličitého na jednoho obyvatele. „A toho lze dosáhnout s využitím ukládání uhlíku,“ říká Polanecký.
Velké změny by se měla dočkat doprava. Cílem je především přesunout osoby i zboží ze silnic na železnici a ve městech z aut do veřejné dopravy a na kola. Velkou změnou ale bude technologie - přechod ze spalovacích motorů na elektromotory. Vozidla budoucnosti mají podle studie být poháněny elektřinou a nikoli vodíkem, o kterém se ještě před několika lety mluvilo jako náhradě benzínu a nafty. Podle nevládních organizací hlavní problém vodíku představuje fakt, že vodíková infrastruktura dosud nevznikla, zatímco elektřina vede do každého domu.
V dopravě studie nepočítá ani s „agropalivy,“ tedy pěstováním plodin pro výrobu pohonných hmot. Podle Jana Rovenského je v ČR 1-1,5 milionu nevyužitých hektarů zemědělské půdy, na kterých by se dala pěstovat biomasa pro energetiku. Veškerá zemědělská půda, která nebude určená pro pěstování potravin, by se měla využít jako zdroj biomasy pro lokální zdroje výroby tepla a elektřiny. „Do budoucna počítáme se zrušením evropských požadavků na deset procent podílu biopaliv, protože si myslíme, že pěstování energetických paliv pro dopravu není efektivní využití zemědělské půdy,“ prohlásil Vojtěch Kotecký.
Česká republika by měla začít dovážet část své spotřeby elektřiny ze zahraničí, například z pobřežních větrných parků na severu Evropy. Na snímku mořské větrné turbíny u pobřeží Kodaně.
|
||
Foto: Leonard G./Wikimedia Commons |
Jak chtějí aktivisté dosáhnout navrhovaných opatření? „Cykly v energetice trvají zhruba čtyřicet let, takže je potřeba začít se změnami hned, není možné čekat pět, deset let,“ prohlásil Jan Rovenský z Greenpeace. Nevládní organizace počítají s jedenácti opatřeními. Ty zahrnují například průběžné snižování emisí skleníkových plynů o 2 % ročně, jak jej již delší dobu prosazuje kampaň Velká výzva Hnutí Duha. Dalším opatřením je ekologická daňová reforma. „Snížíme zdanění prospěšných věcí jako je práce nebo majetek, a zdaníme to, co je škodlivé,“ vysvětlil Rovenský. Tím je například čerpání neobnovitelných zdrojů energie. Podle nevládních organizací by proto mělo dojít k vyššímu zdanění uhlí, ropy a zemního plynu. Také by se měly změnit poplatky za využívání silnic.
Finance na snižování emisí a spotřeby energií by se měly čerpat zejména z aukcí povolenek na vypouštění emisí. Ty budou nakupovat energetické firmy nejpozději po roce 2020. Tyto peníze by měly putovat do tzv. Fondu energetické nezávislosti. Výnosy z aukcí by měly přinést 20 miliard korun ročně, dalších 7 miliard by dodaly dividendy ČEZu a polovina příjmů z DPH z benzínu a nafty. Z fondu by se vyplácely dotace pro zvyšování účinnosti a na využívání obnovitelných zdrojů energie, podobně jako dnešní program Zelená úsporám. Podle Jana Rovenského nepočítali autoři přesně do kdy by měly fungovat tyto zdroje financování. Nicméně jak povolenky, tak peníze z benzínu a nafty by měly v budoucnu postupně klesat. „Dividendy ČEZu možná nevyschnou nikdy, u povolenek se dá předpokládat prudký nárůst kolem roku 2020, ceny ropy půjdou prudce nahoru až do doby, než dojde zcela,“ vysvětluje Rovenský.
Peníze z dotací na snižování spotřeby energie skutečně dobře fungují, potvrzuje Petr Holub z čerstvě zrušené sekce ochrany klimatu a ovzduší ministerstva životního prostředí. Podle něj peníze z Operačního programu Životní prostředí a Zelená úsporám přinášejí každý rok úsporu jednoho procenta celkových emisí České republiky. "Zároveň přináší úspory 3 miliardy korun ročně pro domácnosti a firmy,“ přibližuje současný stav Holub.
Dále by scénáři měla pomoci legislativní opatření, povinnost stavět nové budovy od roku 2015 v pasivním standardu, zákon o podpoře výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie, zlepšení účinnosti elektrických spotřebičů, zvýšení a rozšíření mýtného na celý dopravní systém, změny v povinnostech recyklovat a také standardy pro nové spalovací elektrárny. „Ty se netýkají uhelných elektráren, se kterými nepočítáme, ale provozů na biomasu,“ vysvětluje Rovenský. Posledním impulsem by měla být nová mezinárodní dohoda o omezování skleníkových plynů, která měla být původně přijata na konci loňského roku v Kodani.
„Naše návrhy nejsou evangelium tesané do kamene, nebudeme se snažit dosáhnout všechno přesně tak, jak je to napsáno. Jde o to, že je možné významně srazit spotřebu energií,“ dodal Jan Rovenský. Podle něj je také důležité myslet na to, že návrh počítá jen s dnes známými technologiemi, takže je možné, že technologie, které vzniknou během dalších deseti, dvaceti let, vývoj urychlí.
Zateplování a obnovitelné zdroje přinášejí vedle snížení spotřeby energií také nové pracovní příležitosti, tvrdí ekologické organizace. „Výroba komponent pro solární energetiku zaměstnává více lidí, než Mostecká uhelná se svými doly,“ prohlásil Kotecký. Pětimilionové Dánsko dnes vyrábí třetinu světových větrných elektráren, protože před čtvrtstoletím na tuto technologii vsadili, uvádí další příklad.
Vojtěch Kotecký se ani neobává efektu celkového růstu energií, ke kterému by mohlo dojít kvůli úsporám energií například v domácnostech. Ty by na úsporách ušetřily peníze, které pak investují do jiné činnosti, která zase celkové množství spotřebované energie zvýší. „Je totiž obrovský rozdíl v energetické zátěži tisícikoruny investované do vytápění domu nebo tisícikoruny investované do výletu letadlem na Seychely,“ říká Kotecký.
Jiří Beranovský z organizace EkoWATT poukazuje na to, že energie z různých druhů obnovitelných zdrojů se již pomalu cenově blíží ceně konvenčních zdrojů, například teplá voda ze solárních panelů může konkurovat dodávkám z městských tepláren, geotermální energie vytápění elektřinou a někde i plynem a dokonce se pomalu blíží i cena fotovoltaické elektřiny prodejním cenám elektřiny domácnostem. Podle něho je nyní klíčové legislativní a politické rozhodnutí pro podporu zelených energií a úspory energií.
„Jenže množství podnětů z České republiky se blíží nule, Zelená úsporám funguje díky japonským investorům, operační programy jedou z evropských peněz a ekologická daňová reforma zůstala na nejnižší možné úrovni,“ navazuje na Beranovského Juraj Krivošík ze SEVEnu.
Pozitivní dopady programu Zelená úsporám pochválil i ekonom Miroslav Zámečník. Podle něj tento program, který vyplácí peníze nepocházející z českého rozpočtu, významně pomohl „brzdit pád ekonomiky“. Podle něj má takový druh programů výborný multiplikační efekt, protože investice do malého stavebnictví jsou velmi výhodná investice peněz. „Navíc se investice zaplatí z úspor za energie a dotaci a úsporu emisí oxidu uhličitého máte jako bonus,“ říká Miroslav Zámečník. „Ovšem, že bych si myslel, že Chytře a důsledně je realistický scénář, tak to si nemyslím,“ dodal.
Podle něj se budou muset skutečně co nejdříve prodávat emisní povolenky v aukcích a je potřeba zavést ekologickou daňovou reformu. „Dánská verze reformy měla v sobě daňovou refundaci. Takže podniky, které provedly ekologická opatření ve svých provozech, dostaly zpátky od státu daně. To ale můžeme udělat, až bude ekonomika růst,“ dodal Zámečník. Ekonomicky nejsilnější argument je podle Zámečníka dopad vysoké ceny energií na ekonomiku, respektive jak vyšší energetická účinnost přinese snížení citlivosti průmyslu na změny ceny energií.
Studii je možné stáhnou na stránkách www.chytraenergie.info.
reklama