Obnova vodních elektráren na Vltavě je za polovinou, vzrostla jejich účinnost
"Provoz elektráren v Hněvkovicích, Kamýku, Lipně, Slapech i Vraném je ekologičtější, soustrojí fungují efektivněji a pro výrobu stejného množství energie potřebují výrazně menší objem vody," řekl člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jan Kalina.
Zatím nejnovější částí modernizace na Vltavě je poslední opravená část slapské elektrárny. Jde o soustrojí TG2, které se v uplynulých týdnech po více než roční rekonstrukci vrátilo do plného provozu. "Podobně jako při modernizaci ostatních soustrojích byla i na slapské 'dvojce' většina hlavních prvků vyměněna nebo repasována. Týká se to turbíny a její regulace, rotoru a statoru generátoru nebo ovládací hydrauliky. Průměrná účinnost Slap i ostatních modernizovaných elektráren se díky těmto zásahům zvýší až o pět procent, a ročně tak dokážou vyrobit navíc další miliony kilowatthodin bezemisní elektřiny,“ popsal změny ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.
Vodní elektrárny na Vltavě vznikaly průběžně od 30. do 90. let minulého století. Soubor energetických děl a jejich elektráren známý jako Vltavská kaskáda má devět stupňů a v nich 22 elektrárenských soustrojí. Dohromady mohou z jednoho metru krychlového vody vyrobit 0,7 kWh bezemisní elektřiny.
Modernizace všech vodních elektráren ČEZ po celém Česku podle společnosti stály v posledních 15 letech přes 3,5 miliardy korun. Uskutečnily se na skoro 40 soustrojích. Celkový výkon rekonstruovaných soustrojí je nyní 1425 megawattů, tedy asi tři čtvrtiny výkonu jaderné elektrárny Dukovany.
Vodní elektrárny provozované ČEZ v České republice vyrobily v loňském roce 1,28 terawatthodiny elektřiny, meziročně o 17 procent více. V desetiletém srovnání zaostaly pouze za rekordem dekády z roku 2013. Produkcí pokryly roční spotřebu více než 350.000 českých domácností.
reklama