https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/oceany-jako-svetova-rezervace-vedci-pripravili-pro-osn-prehlednou-mapu-kde-zacit-chranit-more
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Oceány jako světová rezervace: vědci připravili pro OSN přehlednou mapu, kde začít chránit moře

11.4.2019 07:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Oceány je potřeba chránit, vědci z Yorku nabízejí plán.
Oceány je potřeba chránit, vědci z Yorku nabízejí plán.
Jak do roku 2030 ochránit mezinárodní vody oceánů a kde prioritně vytyčit zóny mořských rezervací se snaží ukázat geografická studie univerzity v Yorku. Rozhodně zajímavá je svým detailním měřítkem i celkovou šíří zpracování. Jak na ni ale vlastně zareaguje její hlavní adresát, Organizace Spojených Národů, zůstává zatím nejisté. O podrobnostech píše Independent.
 

Na půdě OSN se už delší dobu hovoří o mezinárodní úmluvě, která by globálně ochránila oceány. Iniciátorem tzv. Global Ocean Treaty je hlavně organizace Greenpeace, kterou v této konkrétní kampani podporuje řada odborníků, od biologů po klimatology. Společně si totiž uvědomují, že obnova rovnováhy v oceánech je nezbytným základem pro prakticky všechny dosud navržené strategie udržitelné budoucnosti. Dosud se zmiňovalo především to, že všechna navržená opatření by měla být uvedena v platnost do roku 2020, abychom v roce 2030 mohli vidět první výsledky.

A také, že bude zapotřebí přijít s ochranou minimálně třetiny (ale možná i poloviny) rozlohy oceánů, tedy něco kolem 230 milionů kilometrů čtverečních vodní plochy. Kde a jak by se ale tyto zóny rezervací měly objevit, bylo zatím velmi nejisté. Mění to až velmi prakticky pojatá studie univerzity v Yorku, která předkládá veřejnosti a OSN velmi konkrétní manuál. Na jeho grafické znázornění se můžete podívat zde.

Nejen vzácné druhy, ale i ohrožení

Z jakých základů vychází? Výzkumníci z Yorku nejprve rozdělili vodní plochu moří a oceánů na 25 000 čtverců o rozměrech 100x100 kilometrů. Na těchto čtvercích pak identifikovali jeden či více z celkem 458 konzervačních faktorů. Což je mimochodem velmi účelné: některá místa se totiž z hlediska praktické ochrany jeví nezbytné z dost rozmanitých důvodů.

Například podmořské sirné sopky mají teoreticky pramalý význam pro život na souši, ale z oceánografického hlediska jsou naprosto unikátní. Korálové útesy jsou obecně považovány za centra biodiverzity, ale zdaleka ne všechny dosahují té nejvyšší kvality a ne všechny jsou ohrožené lidskou činností. A jiná místa jsou hodna ochrany i přes svou řekněme laickou nezajímavost. Třeba proto, že slouží jen jako sezónní zdroje potravy, nebo jimi „vede“ nějaký podmořský proud. Mapa oceánských rezervací by tak vypadala pokaždé trochu jinak, kdyby ji maloval oceánograf, mořský biolog nebo specialista na kytovce nebo karety. Dát tyto konzervační faktory do jedné mapy je tak velmi praktické.

Řekněme si, kde začít s ochranou

V Yorku ale pokračovali dál a promítli do mapy i aktuální situaci. Zaznamenali, které oblasti jsou nejvíce ohroženy přelovením, kde je nejvíce znečištění, probíhající a do budoucna plánovaná těžba ropy. Jejich mapa tedy nese informace jak o distribuci biodiverzity, tak i o scénářích ohrožení. A na tom vystavěli svůj návrh efektivního rozmístění oceánských rezervací, které by mohly pokrývat 30 % nebo 50 % rozlohy vodní plochy.

„Extrémní ztráty mořských ptáků, želv, žraloků a mořských savců, kterých jsme v posledních letech svědky, jsou dokladem nefunkčního systému naší správy,“ říká profesor oceánografie Callum Roberts. „A teď je na OSN, aby tento nefunkční systém urychleně opravila. Naše zpráva ukazuje, jak by měly být optimálně rezervace rozmístěny v mezinárodních vodách, tak aby vytvořily síť území, která umožní rychle vymírajícím druhům přežít v tomto rychle se měnícím světě.“

Z představeného návrhu se zatím jeví jako nejlepší začíst s plošnou ochranou v oblasti Jižního oceánu a severu Atlantiku. Návrh je navíc vystavěn tak, že by ve zmíněných oblastech nevedl k až tak drastickému snížení rybolovu (plánován je pokles o 20 až 30 %), takže by výsledný efekt vyloženě neohrozil potravní bezpečnost. Že dnes oceány čelí přelovení a znečištění a ohrožují je i klimatické změny, nebude pro zástupce OSN novinkou. Zda ale budou schopni prosadit ochranu nejméně 30 % rozlohy oceánů do roku 2030, je nejisté. Práce výzkumníků z Yorku přehledně ukazuje, kde začít, ale ne jak.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

11.4.2019 13:14
Neuděláte s tím vůbec nic.Přibývající počet obyvatel zničí naprosto všechno,že nebude místo kde by se dalo normálně žít.Jenom velké asijské toky(lépe stoky)dodávají denně tuny odpadu do oceánu.Jak tomu chcete zabránit? Jak chcete donutit ty největší znečisťovatelé aby se chovali ekologicky?Polsko nás zásobuje hnusem z jejich neodsířených uhelných elektráren a naši občané v tom smogu musí žít.Kdo s tím co dělá? Nikdo.Hlavně,že máme velké plochy půdy osázené řepkou na které si náš pan premiér mastí nestydatým způsobem vlastní kapsu.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



 


Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist