Ochranáři provedli v rybníku u Plzně drenáž bobří hráze, voda už nebude přetékat
Bezpečnostní přeliv, kolem něhož bobr nastavěl hráz, je nejnižším místem rybníku. "Bobr ho ucpal a zvedl asi o 70 centimetrů," řekl Růžička. Pracovníci AOPK a církve ve čtvrtek hráz ubourali a nad přeliv položili drenáž, tedy plastovou dvanáctimetrovou rouru o průměru 40 centimetrů. Z větší části je v rybníce a je zakončená u dna velkým ocelovým košem, kam se bobr nedostane a odtok vody neucpe.
"Ten koš je tam kvůli tomu, aby bobr necítil proudění vody. Jinak má tendenci zastavit tok, aby mu voda neodcházela z teritoria. Voda je pro něj bezpečí a prostředí, kde se dobře pohybuje," řekla bioložka Jitka Uhlíková z AOPK, která opatření navrhla. Stejné drenáže instalují už 20 let v USA, kde bobři nebyli nikdy vyhubeni. Koš oddálí bobra od vtoku a jeho velmi citlivé receptory v čumáku už necítí proudění vody.
"Jde o třetí místo v republice, kde toto opatření provádíme, a vůbec první na rybníku," řekl Uhlíková. Další dvě byla na Vysočině na řekách. Ve Chválenicích si bobří rodinka vytvořila naproti přelivu hrad z větví, kde má zásobárnu s větvemi na tuhou zimu.
Více než hektarový rybník mimo obydlená území v polích a lukách patří z větší části farnosti Starý Plzenec. Ryby v něm nejsou. "Jde o takzvaný nebesák, který získává vodu jenom z deště, voda přes přeliv odtéká do potoka. Aktuálně není využívaný a myšlenka je taková, že tím, že tady bobr zůstane, tak tu vznikne biotop živočichů a rostlin vázaných na vodu," řekl Růžička. Podle Zdeňka Myslíka z AOPK jsou takové biotopy, i bez ryb, ideální i na rozmnožování jiných zvířat, třeba vážek, žab, čolků a ptáků ze skupiny bahňáků, jako jsou čejky, bekasiny a sluky.
Václav Prokš
reklama





Šebestyán navrhl vládě, aby se vodní infrastruktura počítala do obranných výdajů
Povodí Ohře chce na Chomutovsku vrátit Bílinu do koryta, vznikl by nový revír
Ochránci přírody zmapovali během dvou let čtvrtinu vodních toků v Česku. Popsali přes 15 000 výpustí