https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochranci-obnovuji-v-bilych-karpatech-a-beskydech-kvuli-hmyzu-lesy-a-pastviny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochránci obnovují v Bílých Karpatech a Beskydech kvůli hmyzu lesy a pastviny

25.5.2022 11:58 | ZLÍN (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Moravec / AOPK ČR
Ochránci přírody obnovují v Bílých Karpatech a Beskydech kvůli vzácným druhům hmyzu světlé lesy, pastviny a louky. Ke svému životu je potřebují například motýl jasoň dymnivkový, brouk roháč obecný a další chráněné druhy. Za více než pět let ochránci s pomocí pil, kos a ovcí obnovili více než 500 hektarů stanovišť hmyzu, sdělila Karolína Šůlová z Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
 

Zásahy v krajině jsou součástí evropského projektu Ze života hmyzu. "Celá Evropa se potýká s výrazným poklesem biodiverzity a úbytkem důležitých opylovačů," uvedl Manuel Montero Ramírez z agentury CINEA Evropské komise. Projekt podle něj přispívá k rozšíření míst potřebných pro život vzácných druhů hmyzu.

Podle koordinátorky projektu Veroniky Havlíčkové z AOPK se díky výborné spolupráci s hospodáři a vlastníky půdy podařilo dosáhnout cílové rozlohy obnovovaných stanovišť a dokonce ji i mírně přesáhnout. "Jde o obnovu původních pastvin, luk či světlých lesů, které za poslední dekády zcela zarostly, a staly se tak neprostupnými dokonce i pro hmyz. Do konce tohoto roku nás čeká ještě mnoho práce a zaměříme se také na to, co budeme dělat po skončení projektu. Krajina se totiž musí udržovat, aby znovu nezarostla," uvedla Havlíčková.

Projekt se věnuje obnově přirozeného prostředí vybraných chráněných druhů hmyzu, především roháče obecného, jasoně dymnivkového, modrásků černoskvrnného, bahenního a očkovaného a na slovenské straně také vzácného žluťáska barvoměnného. Zásahy v krajině pro tyto druhy však mají podle ochránců přírody pozitivní dopad na mnoho dalších hmyzích druhů s podobnými životními nároky.

Jasoň dymnivkový a roháč obecný pro svůj život potřebují ojedinělé prostředí, takzvané světlé lesy, jejichž výskyt je v celoevropském měřítku vzácný kvůli změně způsobu hospodaření v lesích. "Například lesní pastva, která po staletí přispívala k zachování světlých lesů, je na území ČR zakázána již od dob Marie Terezie, což už v dnešní době nemá své opodstatnění. Roháč obecný, největší evropský brouk, zároveň potřebuje k dlouhému vývoji svých larev, který trvá až pět let, navíc dostatek mrtvého dřeva," uvedla Šůlová.

Rozdílné životní nároky podle ní mají další vzácné druhy, kterým se projekt věnuje, tedy modrásci černoskvrnný, bahenní a očkovaný. Pro ně se obnovují suché pastviny či vlhké louky. "Nejnáročnější je žluťásek barvoměnný, o jehož záchranu se snaží slovenští partneři projektu. Ten totiž vyžaduje kombinaci skoro všech výše uvedených typů prostředí rozložených na velkém území," doplnila Šůlová.

Podle entomologa Michala Plátka z AOPK je druhová pestrost v ochraně přírody klíčová, nezbytná je pro ni pestrá krajina. "Obnovujeme proto pestrou mozaiku stanovišť bez ostrých hranic mezi nimi," uvedl Plátek.

Projekt usiluje o obnovu 510 hektarů stanovišť cílových druhů hmyzu, 280 v ČR a 230 na Slovensku. Momentálně zasáhl již 548 hektarů, do jeho ukončení letos v prosinci se číslo ještě o něco zvýší.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

25.5.2022 12:38
Určitě velmi přínosná činnost. Jen si myslím, že v dnešní době není odlesňování a "odporostování" tak úplně žádoucí a uvítal bych spíš opačnou snahu o vytvoření zcela nových míst se světlými a otevřenými lesy. Tedy neubírat a neničit znovu zarostlé plochy, ale naopak zalesňovat a zakládat světlé lesy nové. Snad by se takové plochy našly. Biodiverzitě, krajině a klimatu by to prospělo myslím mnohem víc.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.5.2022 14:23 Reaguje na Petr
Určitě prospělo, ale to by se muselo chtít státu za naše daně dělat něco smysluplného.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.5.2022 15:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Stát má onačejší starosti, viz třeba zde:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-korupcni-afera-na-zemedelstvi-urednik-mel-statisice-v-tasce-druhy-v-trezoru-203583
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

25.5.2022 15:47 Reaguje na Petr
Malé pastviny a louky ubývají. Kdo by chtěl svými několika ovcemi krmit vlky? Pokud by jste "uvítal" nová místa se "světlými a otevřenými lesy", kupte pozemek a zkuste to. Uvidíte jak Vám územní plán, katastrální úřad, lesní zákon, zákon na ochranu přírody a krajiny, zákon o myslivosti a spousty dalších předpisů a vyhlášek nakladou takovou hromadu překážek, že se nebude stačit divit. Namátkou mě napadá ochrana ZPF, regulace plynoucí z územních plánů, nutnost změny kultury v katastru, plán zalesnění, zákaz snižovat zakmenění pod stanovenou mez, hospodářská osnova nebo plán (dle velikosti pozemku) a úřady jistě vymyslí spoustu dalších ustanovení, podle kterých to "nepůjde". Tahle úředně/regulativní" hydra už zabránila spoustě nápadů a čeká na další.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.5.2022 15:53 Reaguje na Dalibor Motl
Přesně tak
Odpovědět
Pe

Petr

25.5.2022 16:01 Reaguje na Dalibor Motl
Ano, vím a chápu.
Na druhou stranu, nejde o nic jiného, než co je popsáno v článku ("Jde o obnovu původních pastvin, luk či světlých lesů, které za poslední dekády zcela zarostly"), i co píšte vy ("Malé pastviny a louky ubývají." Kam mizejí?). Na to nechat něco trochu zarůst tedy evidentně žádné překážky vyhledávat netřeba. Stačí chvíli počkat, příroda si to bere sama.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.5.2022 16:23 Reaguje na Petr
Tak ono to chce systém a systém chce, aby bylo takové hospodaření pro majitele těch pozemků výnosné, nebo aspoň ne obtěžující. U těchto věcí je totiž nejdůležitější stálost a tu mohou zaručit pouze majitelé. Co to pomůže, že ekologičtí aktivisté budou letos dělat tyto biotopy. Pár let uplyne, ekologičtí aktivisté se zblázní do něčeho jiného a místo takových biotopů zbude akorát zničený les, protože to nebude plnit svůj původní účel. Který po několika letech bez péče zaroste v divoký prales, který i tak nebude k ničemu. Dokud majitel třeba nezlikvuiduje plevelné dřeviny a neudělá z toho běžný produkční les.
Takže je třeba ten status zajistit na dlouhou dobu, ne jenom na dobu akce ekologických aktivistů. U těch motýlů je třeba hlavně zajistit, aby se tam plošně rozrostly patřičné rostliny, na kterých probíhá vývoj jejich housenek. Už toto samotné, aby se tam ty rostliny rozrostly, trvá minimálně několik let. I když se tomu například pomůže rozsazováním těch rostlinek. U roháčů probíhá vývoj v odumřelém dřevě, takže nezávisí ani ne tak na prosvětlení lesa, ale na tom, aby tam byly staré odumírající duby. Pokud tam v lese nejsou, trvá to minimálně vyšší desítky let.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.5.2022 18:33 Reaguje na Petr
Ano, příroda si bere sama, ale jakým způsoben ?
Náletové rostliny a ten kus země je vlastně nepoužitelný.
Na rozdíl od toho, jak to dělali předkové !
Odpovědět
Pe

Petr

25.5.2022 18:52 Reaguje na smějící se bestie
Když to zarůstá, evidentně to člověk už na nic nepotřebuje, tak si to příroda bere zpátky. A bere si to tak, jak sama chce a umí, je to přece její. Jen jí chvíli trvá, než to po člověku uvede do původního stavu. A právě to se člověku zdá jako nepoužitelné.

Odpovědět
VJ

Václav John

26.5.2022 16:03 Reaguje na Petr
No ono to není až takto jednoduché, bohužel. Problémy jsou hlavně:

1. Nepůvodní druhy rostlin a živočichů
2. Absence pastvy velkých zvířat (zubři, pratuři, jejich role pak suplovaná pastvou dobytka)
3. Blokování přírodních procesů (např. požáry se hasí i v tzv. bezzásahových územích, která kvůli tomu v podstatě bezzásahová nejsou)

Prostě pokud chcete chránit biodiverzitu, tak bezzásahový režim dává skvělý smysl na poušti na Sahaře, v indonéské džungli nebo v horském pásmu Himalájí. V kulturní krajině střední Evropy, kde výše zmíněné problémy jsou silné bezzásahový režim úbytek biodiverzity až na výjimky (horské oblasti Šumavy) vyřešit nedokáže a na nelesních plochách ho naopak dokonce výrazně urychluje.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.5.2022 14:39
Od toho si přece říkají ochránci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.5.2022 15:26 Reaguje na smějící se bestie
A tak si za to nezaslouží uznání... nebo jak?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.5.2022 15:37 Reaguje na Jakub Graňák
Uznání přijde, až budou výsledky, tak za 3 - 5let.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.5.2022 15:54 Reaguje na smějící se bestie
Řekl bych, že uznání si zaslouží už jenom to, že se jim skrz úředního šimla podařilo něco takového vůbec zrealizovat
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.5.2022 15:49
"Například lesní pastva, která po staletí přispívala k zachování světlých lesů, je na území ČR zakázána již od dob Marie Terezie, což už v dnešní době nemá své opodstatnění. …," uvedla Šůlová.

To bude pravda. Překvapuje, že v ČR takový zákaz stále platí, protože na území Rakouska určitě neplatí, dobytek se v lese pase celou sezónu a rakouským lesům to zdá se neškodí. Stálo by za to nechat zákaz ze zákona vyškrtnout. Nebo je pro něj jiný důležitý důvod?
Odpovědět
Pe

Petr

25.5.2022 16:33 Reaguje na Jarka O.
Zkusím jeden důvod uvést. Bude to ale obecná věc, nijak se nevztahující k situaci z článku.
Lesní pastva brání vzniku spodních pater lesa a jeho přirozené obnově. Spodní patra mají v lese velmi důležitou funkci, chrání les před větrem a průvanem, které z lesa odnášejí vlhký vzduch a vysušují ho. Spodní patra tedy pomáhají udržovat správné mikroklima, správný vodní režim a vůbec zdraví lesa a tím celé krajiny. V minulosti to nijak nevadilo, dnes naopak důležitá věc.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.5.2022 19:58 Reaguje na Petr
Děkuji. Ano, já ty rakouské lesy viděla. Krávy se pasou na okrajích i hlouběji v jehličnatých lesích, krásně tam rostly lesní orchideje, lilie, jahodniky..., co si vzpomenete. Dokonce to vypadalo, že sedláci v těch lesích sejou trávu pro pastvu. Některé lesy byly právě takto prosvětlené, křoviny byly v okolí lesnícn pastvin. Možná mají sedláci spočítané, kolik krav na hektar lesa smí mít.
Odpovědět
VJ

Václav John

26.5.2022 16:06 Reaguje na Jarka O.
Logicky by to tak mělo být, kráva v podstatně nahrazuje vyhubené lesní herbivory pratury a zubry a na ně byla příroda tisíce let dobře adaptována. Naopak absence lesní pastvy vlivem vyhubení (zubr, pratur) a pak vyloučení (krávy v lese) velkých heribivorů je novinka, kterou zavedl až člověk.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.5.2022 20:16 Reaguje na Petr
Ale možná je dobře, že lesní pastva je zakázána, protože by to zemědělec mohl pochopit špatně, nechat pást krávy po celém lese a mohlo by to dopadnout, jak píšete. V Rakousku byly ty krávy v lese jen místy.
Odpovědět
va

vaber

26.5.2022 09:22
jo kvůli úbytku hmyzu obnovují pastviny, ještě tam musí vozit kopečky trusu ,ten má hmyz rád,jedno od koho je ,ten trus,
když přijedu domů se svým autem a je celé zaflákané od mrtvého hmyzu ,říkám si kolika vlaštovkám jsem sebral potravu,
myslím, že úbytek létajícího hmyzu mají na svědomí hlavně auta a u nočního hmyzu venkovní osvětlení,
takové větrné elektrárny jsou proti tomu hadr,
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist