https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochranci-prirody-chteji-zakazat-vstup-na-vrch-stohanek-v-ralsku-turiste-ho-nici
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochránci přírody chtějí zakázat vstup na vrch Stohánek v Ralsku, turisté ho ničí

24.6.2026 14:31 | RALSKO (ČTK)
Foto | Azzurro33 / Wikimedia Commons
Zakázat lidem vstup na oblíbený vrch Stohánek se zbytky hradu, který je nedaleko Ralska na Českolipsku, navrhuje Agentura ochrany a přírody ČR (AOPK ČR). Hlavním důvodem jsou neukáznění turisté, vyplývá z podkladů návrhu na vydání zákazu.
 
"Přestože byla v roce 2025 na vrchol umístěna informační cedule apelující na ohleduplné chování, zákaz rozdělávání ohňů a kácení stromů, tato měkká opatření se ukázala jako zcela neúčinná. Skutečnost, že jsou na vrcholu i přes výslovný zákaz a monitoring nalézána pravidelně čerstvá ohniště téměř po každém víkendu, dokládá soustavné a záměrné porušování zákona o ochraně přírody a krajiny," píše se v návrhu.

Zřícenina hradu z 15. století, která v 18. století sloužila jako poustevna, se nachází v přírodní památce Stohánek. Ochránci přírody navrhují zakázat vstup nejen na vrchol kopce, ale i na skalnaté schodiště, jež vede nahoru. K navrženému opatření obecné povahy lze podat písemné připomínky do 30 dnů od zveřejnění, lhůta začala v pondělí.

Vstup na vrchol Stohánku chtějí ochránci přírody zakázat kvůli ochraně unikátních a zranitelných biotopů v tomto místě. "Na vrcholové skalní plošině se nachází velmi cenný, ale plošně omezený fragment subkontinentální borové doubravy (biotop L7.3) a boreokontinentálního boru (biotop L8.1). Tyto ekosystémy jsou definovány jako velmi zranitelné a jejich obnova v případě destrukce trvá stovky let," píše se v odůvodnění návrhu.

Přírodě na vrcholu Stohánku škodí, že už tam několik desetiletí turisté poškozují a kácí stromy a dřevo z nich používají k rozdělávání a udržování ohňů. "Tyto stromy přitom tvoří stěžejní kostru celého křehkého ekosystému. I po jejich uschnutí jsou zdrojem biomasy, která je v lesních společenstvech doslova živnou půdou pro biodiverzitu, v podmínkách lehce erodovatelného skalního vrcholu pak materiál pro obnovu půdního horizontu. Jejich likvidací a spalováním dochází k odstraňování cenného přírodního zdroje, který by mohl být základem pro obnovu biotopu," píše se v odůvodnění.

Vlivem vysoké návštěvnosti je navíc na vrcholu kopce silně sešlapaný terén a jsou tam i patrné stopy ohlazování skalního povrchu. To podle ochránců přírody ohrožuje i vzácné druhy rostlin, jako jsou kakost krvavý, hvozdík kartouzek, kostřava sivá, kolenec jarní či jetel alpínský. "Sešlap způsobuje erozi mělkých litozemí na skalním temeni, což znemožňuje přirozenou obnovu těchto druhů i doprovodných dřevin," píše se v odůvodnění.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

24.6.2026 15:47
No sešlap má určitě oba vlivy: pozitivní, je-li akorát a negativní, je-li ho moc. Onehdy jsem byl na nalezišti konikleců (PR bez údržby) znovu po 30 letech, nyní jsou už jen úzce kolem cestiček.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

24.6.2026 16:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ubezpečuju vás, že v tomto případě je toho sešlapu významně víc než moc.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

24.6.2026 20:13 Reaguje na Jiří Hušek
Promiňte, ale vy jste ten stejný Jiří Hušek, který aktivně protlačuje co největší sešlap, rozdělávání ohňů a táboření v PR Kostelecké Bory? Pokud je tomu tak, byl byste díky postu o Stohánku absolutní pokrytec.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

24.6.2026 23:27 Reaguje na Ivan Brezina
Promiňte, vy jste ten stejný Brezina, který je zde na Ekolistu autorem článku "Sobcovy zápisky"? https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/velka-jizerska-louka-sobcovy-zapisky. Pokud by tomu tak bylo, musel byste být etalonem pokrytectví, ke kterému nemám šanci se přiblížit do konce života.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

24.6.2026 20:17
Nakopíruju sem FB post Roverských elfů, který mne doslova zvedl ze židle:
JEDNA AGENTURA. DVA ŘEDITELÉ. KDO HÁJÍ PŘÍRODU A KDO TRAMPA ROBINA BÖHMA?
Stohánek (GPS: 50.6742636N, 14.8427697E) podle AOPK:
„Oheň v lese představuje vysoké riziko požáru.“
Mamuťák (GPS: 50.5711039, 14.4607606) podle AOPK:
„Škoda že na nelegálním tábořišti nebylo připravené suché dřevo pro další příchozí.“
Normální člověk by čekal, že tyhle dvě věty nemůže napsat jedna instituce.
Ale může - když máte dva ředitele CHKO a dvě reality.
U Bílka je tramp ekologická hrozba.
U Pořízka správný hospodář, který měl jen nachystat víc polínek pro kamarády.
U Bílka se vysvětluje, proč je potřeba zakročit proti ohňům.
U Pořízka se řeší kvalita obsluhy u nelegálního tábořiště.
Požární riziko je totiž v České republice zvláštní fyzikální veličina.
Zjevně závisí na tom, pod kterého ředitele CHKO zrovna spadnete.
Poznámka na okraj:
Citace o požárním riziku, ničení biotopů, sešlapu vegetace a nutnosti zakročit pocházejí přímo z návrhu opatření obecné povahy AOPK ČR, RP Liberecko pro Stohánek.
Současně AOPK ČR, RP Kokořínsko – Máchův kraj připravuje obdobné opatření pro PR Kostelecké bory v EVL Roverské skály.
A teď drobný detail:
Stohánek je přírodní památka.
Kostelecké bory jsou přírodní rezervace a navíc leží v evropsky významné lokalitě Natura 2000.
Takže zatímco na Stohánku AOPK vysvětluje, proč je oheň v lese nepřijatelným rizikem, v území s vyšším stupněm ochrany se řeší, jak vytvořit podmínky pro jeho toleranci.
Jedna Agentura. Dva ředitelé. Který patří na své místo a který do fronty na úřad práce?
https://www.facebook.com/roverstielfove
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist