https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochranci-prirody-chteji-zakazat-vstup-na-vrch-stohanek-v-ralsku-turiste-ho-nici
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochránci přírody chtějí zakázat vstup na vrch Stohánek v Ralsku, turisté ho ničí

24.6.2026 14:31 | RALSKO (ČTK)
Foto | Azzurro33 / Wikimedia Commons
Zakázat lidem vstup na oblíbený vrch Stohánek se zbytky hradu, který je nedaleko Ralska na Českolipsku, navrhuje Agentura ochrany a přírody ČR (AOPK ČR). Hlavním důvodem jsou neukáznění turisté, vyplývá z podkladů návrhu na vydání zákazu.
 
"Přestože byla v roce 2025 na vrchol umístěna informační cedule apelující na ohleduplné chování, zákaz rozdělávání ohňů a kácení stromů, tato měkká opatření se ukázala jako zcela neúčinná. Skutečnost, že jsou na vrcholu i přes výslovný zákaz a monitoring nalézána pravidelně čerstvá ohniště téměř po každém víkendu, dokládá soustavné a záměrné porušování zákona o ochraně přírody a krajiny," píše se v návrhu.

Zřícenina hradu z 15. století, která v 18. století sloužila jako poustevna, se nachází v přírodní památce Stohánek. Ochránci přírody navrhují zakázat vstup nejen na vrchol kopce, ale i na skalnaté schodiště, jež vede nahoru. K navrženému opatření obecné povahy lze podat písemné připomínky do 30 dnů od zveřejnění, lhůta začala v pondělí.

Vstup na vrchol Stohánku chtějí ochránci přírody zakázat kvůli ochraně unikátních a zranitelných biotopů v tomto místě. "Na vrcholové skalní plošině se nachází velmi cenný, ale plošně omezený fragment subkontinentální borové doubravy (biotop L7.3) a boreokontinentálního boru (biotop L8.1). Tyto ekosystémy jsou definovány jako velmi zranitelné a jejich obnova v případě destrukce trvá stovky let," píše se v odůvodnění návrhu.

Přírodě na vrcholu Stohánku škodí, že už tam několik desetiletí turisté poškozují a kácí stromy a dřevo z nich používají k rozdělávání a udržování ohňů. "Tyto stromy přitom tvoří stěžejní kostru celého křehkého ekosystému. I po jejich uschnutí jsou zdrojem biomasy, která je v lesních společenstvech doslova živnou půdou pro biodiverzitu, v podmínkách lehce erodovatelného skalního vrcholu pak materiál pro obnovu půdního horizontu. Jejich likvidací a spalováním dochází k odstraňování cenného přírodního zdroje, který by mohl být základem pro obnovu biotopu," píše se v odůvodnění.

Vlivem vysoké návštěvnosti je navíc na vrcholu kopce silně sešlapaný terén a jsou tam i patrné stopy ohlazování skalního povrchu. To podle ochránců přírody ohrožuje i vzácné druhy rostlin, jako jsou kakost krvavý, hvozdík kartouzek, kostřava sivá, kolenec jarní či jetel alpínský. "Sešlap způsobuje erozi mělkých litozemí na skalním temeni, což znemožňuje přirozenou obnovu těchto druhů i doprovodných dřevin," píše se v odůvodnění.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

24.6.2026 15:47
No sešlap má určitě oba vlivy: pozitivní, je-li akorát a negativní, je-li ho moc. Onehdy jsem byl na nalezišti konikleců (PR bez údržby) znovu po 30 letech, nyní jsou už jen úzce kolem cestiček.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

24.6.2026 16:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ubezpečuju vás, že v tomto případě je toho sešlapu významně víc než moc.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

24.6.2026 20:13 Reaguje na Jiří Hušek
Promiňte, ale vy jste ten stejný Jiří Hušek, který aktivně protlačuje co největší sešlap, rozdělávání ohňů a táboření v PR Kostelecké Bory? Pokud je tomu tak, byl byste díky postu o Stohánku absolutní pokrytec.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

24.6.2026 23:27 Reaguje na Ivan Brezina
Promiňte, vy jste ten stejný Brezina, který je zde na Ekolistu autorem článku "Sobcovy zápisky"? https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/velka-jizerska-louka-sobcovy-zapisky. Pokud by tomu tak bylo, musel byste být etalonem pokrytectví, ke kterému nemám šanci se přiblížit do konce života.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

25.6.2026 12:59 Reaguje na Jiří Hušek
Zřejmě jste si neuvědomil, jaký je mezi námi rozdíl. Vy jste státní (tedy zprostředkovaně můj) zaměstnanec, placený za to, aby zajišťoval ochranu přírody v mezích zákona. Já jsem občan, kterému se zodpovídáte a který kontroluje kvalitu vaší práce. A ta je absolutně tristní. V CHKO Kokořínsko jste coby šéf "trampské" komise ve spolupráci s přestupci zákona a ničiteli přírody prosazoval pokračující ilegální táboření na desítkách na černo zbudovaných kempů. Na Stohánku kňučíte, že tam chodí lidi a šlapou po skále. Co cítíte, když se ráno podíváte do zrcadla?
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

25.6.2026 15:27 Reaguje na Ivan Brezina
Takže občan může lhát, podvádět, páchat přestupky, manipulovat a šikanovat státní zaměstnance a přitom se vydávat za svědomí společnosti. Dnes je možné všechno. Aby bylo jasno, nejsem státní zaměstnanec a nemám povinnost ani potřebu s vámi, z podstaty neproduktivně, komunikovat.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

25.6.2026 22:30 Reaguje na Jiří Hušek
Občan může státní zaměstnance volat k odpovědnosti, protože občan je zprostředkovaně platí a občanovi jsou odpovědní. Zmiňujete přestupek z roku 2007, dodejme. Lepší argument než dvacet let starý vstupu do NPR nemáte? Vy jste nikdy nepřešel na červenou, pane Dokonalý? A státní zaměstnanec už tedy nejste, zřejmě jsme odešel do důchodu. To vás nezbavuje odpovědnosti za vaše výroky o Stohánku, absolutně pokrytecké. Jste totiž osobně odpovědný za další ničení CHKO Kokořínsko ilegálním tábořením. Navždy už budete "ten Hušek", který se snažil přikrýt selhání Ladislava Pořízka a Františka Palce, který měl Pořízka kontrolovat. Vaše temná role v "trampské" komisi překryla vše dobré, co jste předtím udělal v ochraně přírody v Jizerkách. Chystám o tom velký analytický text, budete v něm mít hlavní roli. Hlavní roli mouřenína, pokryteckého vykonavatele špinavé práce pro zdiskreditovaného Františka Pelce. Žádný detail nezůstane skryt, spolehněte se, vše bude zveřejněno, včetně osobních vazeb.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

24.6.2026 20:17
Nakopíruju sem FB post Roverských elfů, který mne doslova zvedl ze židle:
JEDNA AGENTURA. DVA ŘEDITELÉ. KDO HÁJÍ PŘÍRODU A KDO TRAMPA ROBINA BÖHMA?
Stohánek (GPS: 50.6742636N, 14.8427697E) podle AOPK:
„Oheň v lese představuje vysoké riziko požáru.“
Mamuťák (GPS: 50.5711039, 14.4607606) podle AOPK:
„Škoda že na nelegálním tábořišti nebylo připravené suché dřevo pro další příchozí.“
Normální člověk by čekal, že tyhle dvě věty nemůže napsat jedna instituce.
Ale může - když máte dva ředitele CHKO a dvě reality.
U Bílka je tramp ekologická hrozba.
U Pořízka správný hospodář, který měl jen nachystat víc polínek pro kamarády.
U Bílka se vysvětluje, proč je potřeba zakročit proti ohňům.
U Pořízka se řeší kvalita obsluhy u nelegálního tábořiště.
Požární riziko je totiž v České republice zvláštní fyzikální veličina.
Zjevně závisí na tom, pod kterého ředitele CHKO zrovna spadnete.
Poznámka na okraj:
Citace o požárním riziku, ničení biotopů, sešlapu vegetace a nutnosti zakročit pocházejí přímo z návrhu opatření obecné povahy AOPK ČR, RP Liberecko pro Stohánek.
Současně AOPK ČR, RP Kokořínsko – Máchův kraj připravuje obdobné opatření pro PR Kostelecké bory v EVL Roverské skály.
A teď drobný detail:
Stohánek je přírodní památka.
Kostelecké bory jsou přírodní rezervace a navíc leží v evropsky významné lokalitě Natura 2000.
Takže zatímco na Stohánku AOPK vysvětluje, proč je oheň v lese nepřijatelným rizikem, v území s vyšším stupněm ochrany se řeší, jak vytvořit podmínky pro jeho toleranci.
Jedna Agentura. Dva ředitelé. Který patří na své místo a který do fronty na úřad práce?
https://www.facebook.com/roverstielfove
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.6.2026 08:31
tomu nerozumím. snad mi to někdo vysvětlí. rozdělávání ohňů je na Stohánku zakázané už teď, minimálně lesním zákonem a pravděpodobně je to zostřeno i pravidly pro pp stohánek. je nutné paušálně zakázat vstup všem? třeba mě, který dole zamkne kolo a navzdory sychravému podzimu nahoru stoupá po vyšlapaných kamenných schodech naboso (protože kufry měkký pískovec přímo žerou)? pro neznalé připomínám, že pěšky je to od nejbližšího parkoviště strááášně daleko a většina návštěvníků stohánku jsou party důchodců cyklistů. o kus vedle bylo zakázáno lezení na pp Široký kámen (na podzim 2005 jsme se při výstupu tenkrát jediným směrem z roku 1996 zapisovali do vrcholové knížky jako druzí, a věděli jsme, že jsme třetí, protože jistí propagátoři indiánského stylu nezanechávání stop zacházel v té době tak daleko, že se ani nepsali do knížek), já chápu, vrcholová plošina je těžko přístupná a roste a hnízdí tam kdeco. no a neustále někdo nahoře dělá ohně a tuším už to tam jednou v trochu větším měřítku chytlo. před pár lety bylo zakázáno lezení na pp divadlo, taky kousek odtud, ve vrcholových knížkách byly popsané maximálně dvě stránky, vzpomínám, že jsme tam tenkrát měli dvouleté berghajly. a do toho ty vohně a do toho si do zdejších hvozdů vyrážejí si zajezdit motorkáři (některé cesty vypadají fakt děsně, jsou to vydrápaná bahnitá koryta). no a do toho ty obory vojenských lesů, zřejmě proto, aby si nějaký kadáfí na další návštěvě měl kde bouchnout, a masivní výstavba širokých lesních dálnic (třeba v klidové zóně židlova, obrovské vyštěrkování rokle okolo poustevny Zbyny - když tedy pominu, že klidová zóna je drtivou většinou plochy málo úživný vysoký jehličnatý les, a ne rozvolněné listnaté lesy, kde by laik jako já očekával, že si zvěř bude libovat).

hele jo, chápu omezení vstupu na denní světlo (obora), chápu omezení v době hnízdění (skály a temena skal) nebo v době poplatkových lovů v oborách, ale vyhánění měkkého outdooru z bývalého vojenského prostoru ralsko mi připadeá, nebojím se to říci, papalášsky pošahané.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.6.2026 08:54 Reaguje na Lukas B.
ostatně domnívám se, že zde diskutující JH je stejný JH tam často psaný ve vrcholových knížkách.

za mě by stohánku pomohlo:
1. u vstupu na schodiště mříž která by se zamkla někdy v únoru a odemkla v červenci (hnízdění dravců, hlavní vegetační sezona)
2. dohoda s kčt o zrušení nebo posunu značených turistických a cyklistických tras (90 % sešlapávačů neumí chodit podle mapy)
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.6.2026 09:12 Reaguje na Lukas B.
no a kácení stromů: nepochybuju o tom, že romaničtí paličí ohňů sbírají klestí a rvou ze stromů suché větve, páč jsou líní a přinést suché dřevo zezdola (standardní hopodářský les, místy mlází, prořezávky). nisméně pochybuji o tom, že vykáceli věkovité duby ausgerechnet okolo triangulačního bodu. z toho bych podezíral nějakého geodeta - viz zde: https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=2019837&x=14.8435971&y=50.6742331&z=19
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

25.6.2026 10:29 Reaguje na Lukas B.
Lukáši, nechci prvoplánově obhajovat navržený zákaz vstupu, sám nevím, jestli je to optimální řešení, respektive jestli tohle radikální opatření dokáže zachránit vegetaci na temeni Stohánku. Každopádně ta malebná poušť na fotkách ještě před pár lety byla předmětem ochrany přírodní památky ("přirozený porost borovice a dubu s vrcholovým semixerotermním trávobylinným společenstvem, jehož součástí jsou vzácné teplomilné druhy rostlin"). Pokud by se to mělo obnovit, potrvá to desetiletí a rozodně to nepůjde se současným režimem návštěvnosti. To kácení nemá s geodetickým bodem nic společného, jednak stromy (možná stoleté) nepřekážely jeho viditelnosti, jednak je klasická triangulace v době satelitů ve stadiu klinické smrti. A zákaz lezení, respektive nepovolení výjimky ze zákazu je podle mého názoru iracionální s ohledem na "kvalitu" skály v oblasti, frekvenci návštěv lezců a mizivý potenciál rozvoje. Tenhle názor jsem jasně sdělil krajskému úřadu při řízení o výjimce, bohužel bez úspěchu. Se Stohánkem to samozřejmě nesouvisí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.6.2026 10:43 Reaguje na Jiří Hušek
jirko, připadá mi fakt bizár představa, že tam někdo vynese pilu, a porazí skrenčené pomalu rostoucí duby, a pak je buď pálí syrové (to fakt nehoří), nebo to uskladní do hraniček a topí tím na ohni až za dva roky. tomu fakt pocitově nevěřím. vždyť i ti pečbuřti jsou od přírody líní a je jednodušší dole nasbírat otep suchého z prořezávek, než kácet syrové.
no a jestli ta "poušť" vznikla šoupáním nohama normálních turistů nebo nějakými debilními keltskými slunovratovými tanci tam provozovanými, to fakt netuším.
ostatně soudím, že jakýkoli zákaz vstupu bude pro srandu králíkům, nebude-li posílen tou mříží s žiletkovým drátem přes schodiště.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.6.2026 10:51 Reaguje na Lukas B.
jo a ta pouštní plocha nahoře mě na fotkách na mapách.cz šokovala - naposled jsem byl na vršku před pěti(?) lety někdy na přelomu října a listopadu, a vypadalo to tam ještě "normálně", tedy propletené křivé duby a borovice a pod tím po kolena suché "trávy". tohle nevypadá na boom návštěvnosti díky elektrokolům, tohle vypadá, jako že si tam někdo udělal fakt velkou "brigádu".
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

25.6.2026 15:08 Reaguje na Lukas B.
Geodeti mi přijdou nepravděpodobní i proto, že o síť bodů se stará ČÚZaK a ti jsou zvyklí takovou věc v chráněném území předem ohlásit a projednat. Dovedu si představit i lesníka, který se postará o bezpečnost turistů preventivním odstraněním udupaných schnoucích stromů, ale nejsou to tady takoví pitomci, aby to dělali bez vědomí ochranářů. Takže mi z toho pořád nejpravděpodobněji vycházejí návštěvníci, ať už jsou to Slovani nebo Keltové. Souhlasím s tím, že bez festovní fyzické zábrany vstupu na schodišti to šanci nemá. Přemýšlel jsem svého času o usměrnění výletníků zábradlím úzkým koridorem na dvě vyhlídková místa, ale proti táborníkům všeho druhu by to bylo stejně marný jako ta cedule s prosbou o slušné chování. Prostě Sofiina volba - buď to pro všechny nadlouho zavřít nebo nad tou přírodou tam definitivně zlomit hůl.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

25.6.2026 23:28 Reaguje na Jiří Hušek
Vám vadí "táborníci všeho druhu"? Odkdy? Na Kokořínsku přece podporujete táboření v přírodní rezervaci.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

25.6.2026 17:03 Reaguje na Lukas B.
Kterou fotku myslite? Tahle je koukam 5 let stara https://mapy.com/en/zakladni?source=base&id=2019837&sourcep=foto&idp=3411059&x=14.8429520&y=50.6743232&z=19&ovl=2%2C8 co bylo pricinou uhynu tech stromu? V poslednich 15 letech byla casta a dlouha sucha
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

25.6.2026 13:04 Reaguje na Jiří Hušek
To je fakt legrace největší. Takže vy byste na jednu stranu chtěl na Stohánku zákazem vstupu chránit "přirozený porost borovice a dubu s vrcholovým semixerotermním trávobylinným společenstvem, jehož součástí jsou vzácné teplomilné druhy rostlin" ale na druhou prosazujete masové táboření v PR Kostelecké bory a kácení tamních reliktních borových porostů na pískovcovém podloží pro pálení v trampských ohních a budování různých laviček, poliček a souboudí. No teda! O tom už musím napsat velký článek, to je morální selhání státního úředníka v přímém přenosu!
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.6.2026 13:59 Reaguje na Ivan Brezina
pod článkem o stohánku bych dal přednost diskusi právě o stohánku. diskutování o válce trempů jsem poněkud přesycen - byl jsem z počátku na Vaší straně, ale tak dlouho jste tlačil na pilu, až si fakt nejsem jist o co Vám vlastně jde a jestli je o co stát Vás mít za názorového spojence.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

25.6.2026 14:16 Reaguje na Lukas B.
Věcně poukazuju, že Hušek je pokud jde o Stohánek názorově zcela nekonzistentní - jinde tvrdí věci zcela opačné (návštěvnost a sešlap nevadí). Btw. o žádnou válku trampů nejde. Podstatou věci není spor mezi trampy, ale rozsáhlé systémové selhání AOPK, respektive cílený kolaps prosazování platné legislativy na Kokořínsku, který Hušek pomáhá udržovat. A ano, tlačím na pilu a tlačit budu ještě víc. Bez toho bych systémové změny neprosadil. Důslednost je naprostý základ.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.6.2026 14:32 Reaguje na Ivan Brezina
tak se holt vystavujete riziku že se budete chovat jako poslední spravedlivej a všichni vás budou mít za posedlého kašpara.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

25.6.2026 22:35 Reaguje na Lukas B.
Ano, to je role investigativního ekologického novináře a jsem s ní srozuměn. Jsem urputný, dotahuju věci do konce. Nedám jim pokoj, a co si o mně kdo kvůli tomu myslí je mi jedno. Klientelistické propojení státní správy a ničitelů přírody v CHKO Kokořínsko rozkryju do posledního detailu. Jste horolezec. Opravdu vám nevadí, že Pořízek omezuje a zakazuje lezení v PR Kostelecké bory, ale trpí tam řadu ilegálních tábořišť?
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.6.2026 08:32 Reaguje na Ivan Brezina
ano, vadí. ale nejsem si jistý, jestli tato konfrontační forma řešení vede k cíli.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.6.2026 21:00
Jaké štěstí, že před stovkami let neexistovalo AOPK a ochranářské spolky!
To by našim předkům na "cenných" lokalitách zakázali stavět hrady, klučit
lesy a zakládat dnes cenné horské louky, zakázali by z bažin vybudovat
dnes chráněnou rybniční soustavu (CHKO Třeboňsko, CHKO Poodří atd.) I ty
ptačí oblasti jsou dílem rybníkářů jako Heřmanský stav u Ostravy. Dnes
by jim to AOPK zakázala a různé spolky by se se staviteli soudili, aby je
od výstavby odradili. Kdysi tam stál hrad a v jeho okolí bylo na 100%
bezlesí, aby byl z hradu dobrý výhled a šel lépe bránit, než kdyby byl
v lese. Na hradě se topilo dřevem z okolních lesů a hradní kovář kupoval
dřevění uhlí od uhlířů v okolí. Drancovali lesy více, než těch pár souší
a větví na táborák a taky lesy nehořely jako nehoří po trempech, ale
spíše po zfanatizovaných ochranářích toužících urychlit přechod od lesa
hospodářského k pralesu požárem a samovýsevem jako v NP ČŠ. Tremp nechce
les ve kterém spí nechat shořet na rozdíl od vědců opěvujících prospěšnost
požárů lesů pro biodiverzitu přírody. Tady nejde o nic jiného, než o další
uzurpaci hezkého místa pro hrstku vyvolených ochranářů, kteří tam mají
povolen nejen vstup, ale i pobyt v rámci "vědeckého zkoumání", ale ostatní
nikoliv. Před léty jsem zažil v zimě Vlčí hlídku se dvěma psy zkoumat stopy
u krmelce. Psi si krmelec označkovali močí a okolní stromy označili močí
ochranáři. No a zvěř se týden krmelci obloukem vyhýbala. Oni přece mohou
i se psy tam, kde jiní nesmí. Býval jsem ochranářem, ale po příchodu
ekofanatiků a idiotů do spolku, jsem spolek opustil, protože vyhlásili
boj myslivcům se kterými jsme zdárně do té doby spolupracovali a později
i rybářům, kterým zakázali stavět na chovných pstruhových potocích malé
překážky z kamenů a klád napříč pro vytváření úkrytů pro pstroužky, kde
se mohou ukrýt před predátory. Ti by ale hladověli a tak vše rozebrat!
Zakažte obyčejným lidem chodit do přírody a stavějte DOMY PŘÍRODY za
desítky a stovky miliónů, kde jim tu přírodu ukážete na fotkách a videu.
No a ochranáři si udělají do zákazu výjezdní schůzi s táborákem a soudkem
piva za peníze ze státních dotací na činnost.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

25.6.2026 21:59
Tak treba ten... Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) je vytrvalá bylina běžně rostoucí na suchých loukách a mezích a kvetoucí nachovými nebo tmavě růžovými květy. Chapu, ze ceske piskovce jsou pro nas sice docela obycejna vec - mame to i v hymne spolu se sady, kde stkvi se kvet - ale
je to vlastne docela pozoruhodnost. Jina, a mozna nemene zajimava nez ta v Utahu ci c poustich Kalahari nebo Gobi :)
Chapu, ze neurvali navstevnici maji byt trestani ale co tam je ta ne piskovcove plosine - krome toho piskovce a zbytku hradu - tak superecenneho? Mne by zajimala spis historie toho hradku - zda stavitele byli na strane taboritu nebo prazanu v bitve u Lipan (vedeli vubec o te bitve? ono to tehda bylo docela daleko) zajimal by mne i archeologicky pohled na tu poustevnu - ale celkove bych se klonil spis k tolerantnimu pristupu ke slusnym navstevnikum. Co tam opravdu znicili? Jak rikam hvozdik mne tolik nedojima mist, kde se vegerace obnovi do "prirozeneho stavu" az treba za nekolik set let je moc a neni treba smutnit nad kazdym z nich. Ale nevim, nebyl jsem tam treba bych jako byvaly navstevnik tech mist - kdybych jim byl - byl raky rozhorcen nad tim, co tam ti vandalove udelali. Z meho povrchniho pohledu na uvedene fotky mi prijde, ze takhle "totalne zdevastovanych" mist je moc o kvuli tomu zavrit vetsinu prirody pro slusne navstevniky by byla skoda
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

25.6.2026 22:38
A proč se vlastně na Stohánku táboření zakazuje? Tramping je přece české kulturní dědictví, v CHKO Kokořínsko se na tom usnesla komise 27 vědců, a je proto třeba táboření chránit a podporovat. Nebo to snad platí jen tam, kde je šéf CHKO s trampy propojen? AOPK se teď dostává do naprosto schizofrenní situace.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.6.2026 10:16 Reaguje na Ivan Brezina
Vše je o lidech jak mezi trempy, tak i ochranáři funkcionáři AOPK,
CHKO a NP. Někteří jsou ochotni ke kompromisům, ale jiní jako vy
nikoliv. Pak se proti sobě staví dva nekompromisní tábory a "válka"
je na spadnutí. Tak nějak vznikají i války mezi státy a národy,
když schází vůle k jednání o kompromisech. Už jsem vám kdysi radil
trpělivost. My staří trempové vymíráme a po nás můžete zlikvidovat
všechna tábořiště, kde nostalgicky dožíváme dobu, kdy nám to stát
zakazoval, ale místní funkcionáři přivírali oči. Mnozí věděli to,
že raději jedno tolerované trvalé tábořiště, než nahánět ty, co
při jeho zákazu táboří všude možně a pokaždé jinde. V mnohých
CHKO už to pochopili a zřizují místa k noclehu a časem možná i
s možností táboráku. Kde to striktně zakazují, pak musejí drony
nahánět potajmu nocující lidi v přírodě. Není moudřejší zřídit
pár bezpečných míst k táboření, než pátrat po těch nelegálních?
Náš kamarád revírník toleroval 3 tábořiště ve svém revíru a ty
nelegální tam neměl. Sousední revírník nepovolil žádné a potýkal
se s těmi nelegálními a jednou navíc s požárem od neuhašené ohně
jednodenních buřtičkářů. Na poradě polesí byl poučen, ať znovu
povolí táboření ve dvou starých lomech a od té doby ví kdo mu
kde táboří a odkud nehrozí požár lesa. Ten náš revírník nechal
dokonce navézt po těžbě k našemu tábořišti klestí, aby jsme
nebrali to, co nemáme a od nás může čekat, že si ohlídáme okolí,
aby nevznikly další nelegální tábořiště. Je to POUZE o lidech
a o ZDRAVÉM SELSKÉM ROZUMU jít na KOMPROMIS, než VÁLČIT !!!
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

26.6.2026 12:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Moudra slova, ktera plati i o mnoha jinych cinnostech. Uz bolsevik se snazil nekompromisne vymytit vse, co povazoval za spatne a neprijatelne pro spolecnost vybudovanou na socialistickych hodnotach - a nepodarilo se mu to ani v te nejreprezentativnejsi casti sveho socialistickeho hlavniho mesta (treba na Vaclavaku ci Staromaku, at mame nejakou paralelu k "nejcennejsim, nejvzacnejsim a nejzranitelnejsim castem nasi prirody" :) a to prosim naprosto neporovnavam tramping s prostituci, vekslactvim a drogami apod. pouze poukazuji na nevymytitelnost techto cinnosti a tedy potrebu rozumneho, pragmatickeho pristupu bez prilisne ideologicke zaujatosti :)
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

27.6.2026 16:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Jaký kompromis? Vše je jasně definováno v zákoně o ochraně přírody a krajiny a v lesním zákoně. Úřady se musejí těmito zákony řídit, jinak by se samy dopouštěly jejich porušování s konkrétní odpovědnosti pro konkrétní úředníky. Na žádný "kompromis" tedy není prostor.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.6.2026 12:40
no a ještě - to jsou ty paradoxy:
stohánek byl v sovětském záboru vojenského prostoru Ralsko. ale ono to bylo vlastně trochu jinak a trochu složitěji: rekreační využití okolí Hamerského rybníku začalo už někdy v 2. polovině 19. století a všechna místní architektura, která stojí za řeč (hostince, hotely, vily), pochází z doby předmnichovské. za nacistické okupace se zde prováděla masová rekreace dělnictva, která plynule pokračovala masovou rekreací komunistickou a stohánek byl rekreanty hojně navštěvován a statečně zdupáván. teprve v osmašedesátém vojenský prostor schlamstl i stohánek, a tento utěšeně pustl (z hlediska ochrany přírody si lebedil). aktuální stav sešlapu je návrat k předchozímu dlouhodobému normálu. jen ty pitomý vohně kdyby se rozhodly nebejt. a ty odpadky "přírodou" problematicky odstranitelné.

na gůglmapách jsem objevil zajímavou recenzi od jakéhosi samozvaného správce . cituji:
Na toto místo pravidelně nosím štípané dřevo, hořčici a klacky na opékání, jednou jsem zde založil i odpadkový dřevěný koš. Dřevo vždycky zmizí a nové nikdo nepřinese, stačilo by alespoň opadanou klest zespod z lesa, koš někdo spálil a pak ještě někdo naházel pytle z odpadem do místnůstky, hořčici vždy někdo dojí a já ji běžně zapomenu vzít ale je určena k tomu aby si ji dal ten kdo ji zapomene vzít takže to vždy mělo smysl, časem se zde začali objevovat i různé konzervy. Klacky na opékání samozřejmě lidi většinou taky spálí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.6.2026 12:58 Reaguje na Lukas B.
a ještě (když už to tady tapetuju): rozum mi nebere, jak ti návštěvníci co píší "recenze" na gůglmapách klidně bez uzardění fotí to opejkání buřtů hnedle vedle cedule, která je prosí, aby to nedělali. na Mapách.cz je úroveň recenzí trošku vyšší (asi je jistý kastovní rozdíl mezi turisty s mapou a gůglturisty).

dovolím si sem zkopírovat velmi slušný (a smutný) aktuální příspěvek na mapách.cz od Petra Mrnky: "Upozornění návštěvníkům, že PP Stohánek je chráněné území, kde je přísně zakázáno táboření a rozdělávání ohně. Uvedené činnosti již nebudou řešeny domluvou, ale příkazem na místě - pokutou, popř. správním řízením, kde může být sankce až 100tisic korun. Rovněž je zcela nevhodné vykonávat potřebu na vrcholové skále mezi vzácnými rostlinami. Děkujeme, že svým ohleduplným chováním chráníte přírodu. Tohle je chování některých turistů na Stohánku. Na vrcholové skále rostlo cca 100 stromů, nyní je tam 46 rostoucích a 36 pařezů, aby bylo dřevo na oheň. Takový strom na skále roste desetiletí... Turisté kálejí a močí do vzácných kytek. O kapesníčcích nemluvím, jen je sbírám". následují fotky odpadků, pařezů, upravené "postele"...

za mě by bylo rozumné kompromisní řešení upravené legální ohniště dole u sochorova pomníku a posekaná loučka 10x20 metrů pro (pololegální) přespání. a cedule pod schody "před výstupem na stohánek se vyčůrejte a vykakejte dole v lese".
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

27.6.2026 08:06 Reaguje na Lukas B.
Žádná dohoda s ilegálními táborníky nefunguje, což máme doloženo z CHKO Kokořínsko. Funguje jen tvrdá represe, což máme doloženo z CHKO Český ráj.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

27.6.2026 08:09 Reaguje na Lukas B.
Klasický příklad pitomce, který si myslí, že přírodní památka je tu od toho, aby si tam lidi opékali buřty.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

28.6.2026 18:47
A co ti ochránci přírody? Ti se při pobytu v přírodě vznáší, aby nic nepošlapali? Holt, ať se turistický oddíl přejmenuje též na ty ochránce. A může pak přírodu ochraňovat před jinými ochránci, kteří se při pobytu v přírodě povznáší nad její ochranou.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist