Ochránci přírody chtějí zakázat vstup na vrch Stohánek v Ralsku, turisté ho ničí
Zřícenina hradu z 15. století, která v 18. století sloužila jako poustevna, se nachází v přírodní památce Stohánek. Ochránci přírody navrhují zakázat vstup nejen na vrchol kopce, ale i na skalnaté schodiště, jež vede nahoru. K navrženému opatření obecné povahy lze podat písemné připomínky do 30 dnů od zveřejnění, lhůta začala v pondělí.
Vstup na vrchol Stohánku chtějí ochránci přírody zakázat kvůli ochraně unikátních a zranitelných biotopů v tomto místě. "Na vrcholové skalní plošině se nachází velmi cenný, ale plošně omezený fragment subkontinentální borové doubravy (biotop L7.3) a boreokontinentálního boru (biotop L8.1). Tyto ekosystémy jsou definovány jako velmi zranitelné a jejich obnova v případě destrukce trvá stovky let," píše se v odůvodnění návrhu.
Přírodě na vrcholu Stohánku škodí, že už tam několik desetiletí turisté poškozují a kácí stromy a dřevo z nich používají k rozdělávání a udržování ohňů. "Tyto stromy přitom tvoří stěžejní kostru celého křehkého ekosystému. I po jejich uschnutí jsou zdrojem biomasy, která je v lesních společenstvech doslova živnou půdou pro biodiverzitu, v podmínkách lehce erodovatelného skalního vrcholu pak materiál pro obnovu půdního horizontu. Jejich likvidací a spalováním dochází k odstraňování cenného přírodního zdroje, který by mohl být základem pro obnovu biotopu," píše se v odůvodnění.
Vlivem vysoké návštěvnosti je navíc na vrcholu kopce silně sešlapaný terén a jsou tam i patrné stopy ohlazování skalního povrchu. To podle ochránců přírody ohrožuje i vzácné druhy rostlin, jako jsou kakost krvavý, hvozdík kartouzek, kostřava sivá, kolenec jarní či jetel alpínský. "Sešlap způsobuje erozi mělkých litozemí na skalním temeni, což znemožňuje přirozenou obnovu těchto druhů i doprovodných dřevin," píše se v odůvodnění.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (34)
Slavomil Vinkler
24.6.2026 15:47Jiří Hušek
24.6.2026 16:20 Reaguje na Slavomil VinklerIvan Brezina
24.6.2026 20:13 Reaguje na Jiří HušekJiří Hušek
24.6.2026 23:27 Reaguje na Ivan BrezinaIvan Brezina
25.6.2026 12:59 Reaguje na Jiří HušekJiří Hušek
25.6.2026 15:27 Reaguje na Ivan BrezinaIvan Brezina
25.6.2026 22:30 Reaguje na Jiří HušekIvan Brezina
24.6.2026 20:17JEDNA AGENTURA. DVA ŘEDITELÉ. KDO HÁJÍ PŘÍRODU A KDO TRAMPA ROBINA BÖHMA?
Stohánek (GPS: 50.6742636N, 14.8427697E) podle AOPK:
„Oheň v lese představuje vysoké riziko požáru.“
Mamuťák (GPS: 50.5711039, 14.4607606) podle AOPK:
„Škoda že na nelegálním tábořišti nebylo připravené suché dřevo pro další příchozí.“
Normální člověk by čekal, že tyhle dvě věty nemůže napsat jedna instituce.
Ale může - když máte dva ředitele CHKO a dvě reality.
U Bílka je tramp ekologická hrozba.
U Pořízka správný hospodář, který měl jen nachystat víc polínek pro kamarády.
U Bílka se vysvětluje, proč je potřeba zakročit proti ohňům.
U Pořízka se řeší kvalita obsluhy u nelegálního tábořiště.
Požární riziko je totiž v České republice zvláštní fyzikální veličina.
Zjevně závisí na tom, pod kterého ředitele CHKO zrovna spadnete.
Poznámka na okraj:
Citace o požárním riziku, ničení biotopů, sešlapu vegetace a nutnosti zakročit pocházejí přímo z návrhu opatření obecné povahy AOPK ČR, RP Liberecko pro Stohánek.
Současně AOPK ČR, RP Kokořínsko – Máchův kraj připravuje obdobné opatření pro PR Kostelecké bory v EVL Roverské skály.
A teď drobný detail:
Stohánek je přírodní památka.
Kostelecké bory jsou přírodní rezervace a navíc leží v evropsky významné lokalitě Natura 2000.
Takže zatímco na Stohánku AOPK vysvětluje, proč je oheň v lese nepřijatelným rizikem, v území s vyšším stupněm ochrany se řeší, jak vytvořit podmínky pro jeho toleranci.
Jedna Agentura. Dva ředitelé. Který patří na své místo a který do fronty na úřad práce?
https://www.facebook.com/roverstielfove
Lukas B.
25.6.2026 08:31hele jo, chápu omezení vstupu na denní světlo (obora), chápu omezení v době hnízdění (skály a temena skal) nebo v době poplatkových lovů v oborách, ale vyhánění měkkého outdooru z bývalého vojenského prostoru ralsko mi připadeá, nebojím se to říci, papalášsky pošahané.
Lukas B.
25.6.2026 08:54 Reaguje na Lukas B.za mě by stohánku pomohlo:
1. u vstupu na schodiště mříž která by se zamkla někdy v únoru a odemkla v červenci (hnízdění dravců, hlavní vegetační sezona)
2. dohoda s kčt o zrušení nebo posunu značených turistických a cyklistických tras (90 % sešlapávačů neumí chodit podle mapy)
Lukas B.
25.6.2026 09:12 Reaguje na Lukas B.Jiří Hušek
25.6.2026 10:29 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
25.6.2026 10:43 Reaguje na Jiří Hušekno a jestli ta "poušť" vznikla šoupáním nohama normálních turistů nebo nějakými debilními keltskými slunovratovými tanci tam provozovanými, to fakt netuším.
ostatně soudím, že jakýkoli zákaz vstupu bude pro srandu králíkům, nebude-li posílen tou mříží s žiletkovým drátem přes schodiště.
Lukas B.
25.6.2026 10:51 Reaguje na Lukas B.Jiří Hušek
25.6.2026 15:08 Reaguje na Lukas B.Ivan Brezina
25.6.2026 23:28 Reaguje na Jiří HušekMiloš Zahradník
25.6.2026 17:03 Reaguje na Lukas B.Ivan Brezina
25.6.2026 13:04 Reaguje na Jiří HušekLukas B.
25.6.2026 13:59 Reaguje na Ivan BrezinaIvan Brezina
25.6.2026 14:16 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
25.6.2026 14:32 Reaguje na Ivan BrezinaIvan Brezina
25.6.2026 22:35 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
26.6.2026 08:32 Reaguje na Ivan BrezinaBřetislav Machaček
25.6.2026 21:00To by našim předkům na "cenných" lokalitách zakázali stavět hrady, klučit
lesy a zakládat dnes cenné horské louky, zakázali by z bažin vybudovat
dnes chráněnou rybniční soustavu (CHKO Třeboňsko, CHKO Poodří atd.) I ty
ptačí oblasti jsou dílem rybníkářů jako Heřmanský stav u Ostravy. Dnes
by jim to AOPK zakázala a různé spolky by se se staviteli soudili, aby je
od výstavby odradili. Kdysi tam stál hrad a v jeho okolí bylo na 100%
bezlesí, aby byl z hradu dobrý výhled a šel lépe bránit, než kdyby byl
v lese. Na hradě se topilo dřevem z okolních lesů a hradní kovář kupoval
dřevění uhlí od uhlířů v okolí. Drancovali lesy více, než těch pár souší
a větví na táborák a taky lesy nehořely jako nehoří po trempech, ale
spíše po zfanatizovaných ochranářích toužících urychlit přechod od lesa
hospodářského k pralesu požárem a samovýsevem jako v NP ČŠ. Tremp nechce
les ve kterém spí nechat shořet na rozdíl od vědců opěvujících prospěšnost
požárů lesů pro biodiverzitu přírody. Tady nejde o nic jiného, než o další
uzurpaci hezkého místa pro hrstku vyvolených ochranářů, kteří tam mají
povolen nejen vstup, ale i pobyt v rámci "vědeckého zkoumání", ale ostatní
nikoliv. Před léty jsem zažil v zimě Vlčí hlídku se dvěma psy zkoumat stopy
u krmelce. Psi si krmelec označkovali močí a okolní stromy označili močí
ochranáři. No a zvěř se týden krmelci obloukem vyhýbala. Oni přece mohou
i se psy tam, kde jiní nesmí. Býval jsem ochranářem, ale po příchodu
ekofanatiků a idiotů do spolku, jsem spolek opustil, protože vyhlásili
boj myslivcům se kterými jsme zdárně do té doby spolupracovali a později
i rybářům, kterým zakázali stavět na chovných pstruhových potocích malé
překážky z kamenů a klád napříč pro vytváření úkrytů pro pstroužky, kde
se mohou ukrýt před predátory. Ti by ale hladověli a tak vše rozebrat!
Zakažte obyčejným lidem chodit do přírody a stavějte DOMY PŘÍRODY za
desítky a stovky miliónů, kde jim tu přírodu ukážete na fotkách a videu.
No a ochranáři si udělají do zákazu výjezdní schůzi s táborákem a soudkem
piva za peníze ze státních dotací na činnost.
Miloš Zahradník
25.6.2026 21:59je to vlastne docela pozoruhodnost. Jina, a mozna nemene zajimava nez ta v Utahu ci c poustich Kalahari nebo Gobi :)
Chapu, ze neurvali navstevnici maji byt trestani ale co tam je ta ne piskovcove plosine - krome toho piskovce a zbytku hradu - tak superecenneho? Mne by zajimala spis historie toho hradku - zda stavitele byli na strane taboritu nebo prazanu v bitve u Lipan (vedeli vubec o te bitve? ono to tehda bylo docela daleko) zajimal by mne i archeologicky pohled na tu poustevnu - ale celkove bych se klonil spis k tolerantnimu pristupu ke slusnym navstevnikum. Co tam opravdu znicili? Jak rikam hvozdik mne tolik nedojima mist, kde se vegerace obnovi do "prirozeneho stavu" az treba za nekolik set let je moc a neni treba smutnit nad kazdym z nich. Ale nevim, nebyl jsem tam treba bych jako byvaly navstevnik tech mist - kdybych jim byl - byl raky rozhorcen nad tim, co tam ti vandalove udelali. Z meho povrchniho pohledu na uvedene fotky mi prijde, ze takhle "totalne zdevastovanych" mist je moc o kvuli tomu zavrit vetsinu prirody pro slusne navstevniky by byla skoda
Ivan Brezina
25.6.2026 22:38Břetislav Machaček
26.6.2026 10:16 Reaguje na Ivan BrezinaCHKO a NP. Někteří jsou ochotni ke kompromisům, ale jiní jako vy
nikoliv. Pak se proti sobě staví dva nekompromisní tábory a "válka"
je na spadnutí. Tak nějak vznikají i války mezi státy a národy,
když schází vůle k jednání o kompromisech. Už jsem vám kdysi radil
trpělivost. My staří trempové vymíráme a po nás můžete zlikvidovat
všechna tábořiště, kde nostalgicky dožíváme dobu, kdy nám to stát
zakazoval, ale místní funkcionáři přivírali oči. Mnozí věděli to,
že raději jedno tolerované trvalé tábořiště, než nahánět ty, co
při jeho zákazu táboří všude možně a pokaždé jinde. V mnohých
CHKO už to pochopili a zřizují místa k noclehu a časem možná i
s možností táboráku. Kde to striktně zakazují, pak musejí drony
nahánět potajmu nocující lidi v přírodě. Není moudřejší zřídit
pár bezpečných míst k táboření, než pátrat po těch nelegálních?
Náš kamarád revírník toleroval 3 tábořiště ve svém revíru a ty
nelegální tam neměl. Sousední revírník nepovolil žádné a potýkal
se s těmi nelegálními a jednou navíc s požárem od neuhašené ohně
jednodenních buřtičkářů. Na poradě polesí byl poučen, ať znovu
povolí táboření ve dvou starých lomech a od té doby ví kdo mu
kde táboří a odkud nehrozí požár lesa. Ten náš revírník nechal
dokonce navézt po těžbě k našemu tábořišti klestí, aby jsme
nebrali to, co nemáme a od nás může čekat, že si ohlídáme okolí,
aby nevznikly další nelegální tábořiště. Je to POUZE o lidech
a o ZDRAVÉM SELSKÉM ROZUMU jít na KOMPROMIS, než VÁLČIT !!!
Miloš Zahradník
26.6.2026 12:18 Reaguje na Břetislav MachačekIvan Brezina
27.6.2026 16:48 Reaguje na Břetislav MachačekLukas B.
26.6.2026 12:40stohánek byl v sovětském záboru vojenského prostoru Ralsko. ale ono to bylo vlastně trochu jinak a trochu složitěji: rekreační využití okolí Hamerského rybníku začalo už někdy v 2. polovině 19. století a všechna místní architektura, která stojí za řeč (hostince, hotely, vily), pochází z doby předmnichovské. za nacistické okupace se zde prováděla masová rekreace dělnictva, která plynule pokračovala masovou rekreací komunistickou a stohánek byl rekreanty hojně navštěvován a statečně zdupáván. teprve v osmašedesátém vojenský prostor schlamstl i stohánek, a tento utěšeně pustl (z hlediska ochrany přírody si lebedil). aktuální stav sešlapu je návrat k předchozímu dlouhodobému normálu. jen ty pitomý vohně kdyby se rozhodly nebejt. a ty odpadky "přírodou" problematicky odstranitelné.
na gůglmapách jsem objevil zajímavou recenzi od jakéhosi samozvaného správce . cituji:
Na toto místo pravidelně nosím štípané dřevo, hořčici a klacky na opékání, jednou jsem zde založil i odpadkový dřevěný koš. Dřevo vždycky zmizí a nové nikdo nepřinese, stačilo by alespoň opadanou klest zespod z lesa, koš někdo spálil a pak ještě někdo naházel pytle z odpadem do místnůstky, hořčici vždy někdo dojí a já ji běžně zapomenu vzít ale je určena k tomu aby si ji dal ten kdo ji zapomene vzít takže to vždy mělo smysl, časem se zde začali objevovat i různé konzervy. Klacky na opékání samozřejmě lidi většinou taky spálí.
Lukas B.
26.6.2026 12:58 Reaguje na Lukas B.dovolím si sem zkopírovat velmi slušný (a smutný) aktuální příspěvek na mapách.cz od Petra Mrnky: "Upozornění návštěvníkům, že PP Stohánek je chráněné území, kde je přísně zakázáno táboření a rozdělávání ohně. Uvedené činnosti již nebudou řešeny domluvou, ale příkazem na místě - pokutou, popř. správním řízením, kde může být sankce až 100tisic korun. Rovněž je zcela nevhodné vykonávat potřebu na vrcholové skále mezi vzácnými rostlinami. Děkujeme, že svým ohleduplným chováním chráníte přírodu. Tohle je chování některých turistů na Stohánku. Na vrcholové skále rostlo cca 100 stromů, nyní je tam 46 rostoucích a 36 pařezů, aby bylo dřevo na oheň. Takový strom na skále roste desetiletí... Turisté kálejí a močí do vzácných kytek. O kapesníčcích nemluvím, jen je sbírám". následují fotky odpadků, pařezů, upravené "postele"...
za mě by bylo rozumné kompromisní řešení upravené legální ohniště dole u sochorova pomníku a posekaná loučka 10x20 metrů pro (pololegální) přespání. a cedule pod schody "před výstupem na stohánek se vyčůrejte a vykakejte dole v lese".



Moravský kras chce turisty upozorňovat i na lákadla v okolí, aby se rozptýlili
Muzeum v Říčanech u Prahy obnovilo naučnou stezku Říčansko
Baťův kanál láká ročně statisíce lidí, za čtvrt století prošel totální proměnou