Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného
1.12.2024 01:16 | PRAHA
(ČTK)
Tato květina s něžnými modrofialovými květy, která rozkvétá brzy na jaře, se v ČR vyskytuje už jen ve 20 oblastech, především v Chráněné krajinné oblasti České středohoří a na Doupovsku.
Foto | Radek Fišer / Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
"Rostliny jsme rozmístili na několik míst s různými ekologickými podmínkami, abychom zjistili, kde se jim bude dařit nejlépe," uvedl Michal Kubelík z ČSOP Zvoneček. Přesné umístění lokality zůstává záměrně neveřejné, aby byla zajištěna maximální ochrana těchto vzácných rostlin.
"Koniklec otevřený doplácí na to, že se během posledního půlstoletí úplně změnilo obhospodařování krajiny. Vyhovovalo mu totiž, že pastva udržovala nízké trávníky podobné stepím. Bez ní krajina postupně zarůstá a koniklecům a dalším stepním druhům se v ní nedaří. Záchranný program počítá s péčí o jednotlivé lokality, aby se v nich zachovaly či obnovily vhodné životní podmínky pro tuto krásnou rostlinu," uvedl Petr Vít z AOPK.
Koniklec otevřený není jediným druhem, pro který AOPK připravila záchranný program. "Nyní jich běží již 14, díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či užovek stromových," uvedl ředitel agentury František Pelc. Agentura podle něj připravuje další, evropský projekt, který umožní věnovat péči širšímu spektru ohrožených druhů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ochránci přírody záměrně vyřezali dutiny do stromů. Tvoří tak stanoviště pro ohrožené živočichy
Budvirus - jméno pro nový obří virus. Objevili ho českobudějovičtí vědci v římovské nádrži
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníciOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Pe
Petr
1.12.2024 08:16"Koniklec otevřený doplácí na to, že se během posledního půlstoletí úplně změnilo obhospodařování krajiny. Vyhovovalo mu totiž, že pastva udržovala nízké trávníky podobné stepím. Bez ní krajina postupně zarůstá a koniklecům a dalším stepním druhům se v ní nedaří."
Takto podané to zní, jako by z naší krajiny zmizelo zemědělství a všude bylo už jen trní a kopřivy. Ve skutečnosti je naše krajina ze 70 % zcela oholená a bez života, taková mrtvá step, navíc z velké části zabetonovaná. Že někde nějaký kousek už se neoře a vrací se zpátky přírodě je tedy jedině dobře, a my bychom měli volat Jen víc!, protože to je jediná šance jak udržet trochu normální klima a trochu života ve sterilní krajině.
Když tedy někde nějaký kousek náhodou zaroste, je to vlastně taková restituce - znárodněný majetek se po právu navrací původním majitelům - rostlinám a stromům, mechům, houbám, lišejníkům, broukům, žížalám a šnekům, ještěrkám, krtkům, ptákům, zajícům, srnkám, vodě...
Odpovědět
Takto podané to zní, jako by z naší krajiny zmizelo zemědělství a všude bylo už jen trní a kopřivy. Ve skutečnosti je naše krajina ze 70 % zcela oholená a bez života, taková mrtvá step, navíc z velké části zabetonovaná. Že někde nějaký kousek už se neoře a vrací se zpátky přírodě je tedy jedině dobře, a my bychom měli volat Jen víc!, protože to je jediná šance jak udržet trochu normální klima a trochu života ve sterilní krajině.
Když tedy někde nějaký kousek náhodou zaroste, je to vlastně taková restituce - znárodněný majetek se po právu navrací původním majitelům - rostlinám a stromům, mechům, houbám, lišejníkům, broukům, žížalám a šnekům, ještěrkám, krtkům, ptákům, zajícům, srnkám, vodě...
pp
pavel peregrin
2.12.2024 09:21 Reaguje na PetrMícháte jablka s hruškami. Jasně je napsané, že koniklec pro svoji potřebu musí mít spásané prostředí. To není nic proti přírodě, po které voláte. Dám vám malý příklad- nedaleko od nás byly dva plácky, na kterých rostl vstavač májový a upolíny. Ty plácky, dokud byly v obhospodařování zlého zemědělského podniku, se pravidelně kosily.
Po restituci se vrátily původnímu majiteli a ten nechal plácky zarůst ostřicí a náletovými dřevinami. Tudíž na jednu stranu úkryt pro živočichy, na druhou orchideje a upolíny vymizely. Tak a teď mi řekněte, co je pro vás lepší- zvěř anebo rostliny?
Odpovědět
Po restituci se vrátily původnímu majiteli a ten nechal plácky zarůst ostřicí a náletovými dřevinami. Tudíž na jednu stranu úkryt pro živočichy, na druhou orchideje a upolíny vymizely. Tak a teď mi řekněte, co je pro vás lepší- zvěř anebo rostliny?
Pe
Petr
2.12.2024 14:09 Reaguje na pavel peregrinJá osobně jsem pro nálet, který pro krajinu a biodiverzitu jednoznačně udělá víc a pestřejší služby, než orchideje.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.12.2024 17:39 Reaguje na PetrA teď si představte situaci, kdy jiný takto zapálený zelený řekne- já osobně jsem pro orchideje a koniklece. Jak to budete vnímat?
Odpovědět
Pe
Petr
2.12.2024 17:51 Reaguje na pavel peregrinNemusím si nic představovat, přesně tahle situace tu je, o tom je článek.
No a ptal jste se co je pro mě lepší. Odpověděl jsem.
Nemám nic proti koniklecům, jen jsem přidal svůj názor na zarůstání krajiny, a teď i na nálet.
Odpovědět
No a ptal jste se co je pro mě lepší. Odpověděl jsem.
Nemám nic proti koniklecům, jen jsem přidal svůj názor na zarůstání krajiny, a teď i na nálet.
LB
Lukas B.
2.12.2024 19:06 Reaguje na Petrvono je nejlepší naházet na meze šutry a meze nechat zarůst nějakým bordelem od hlohů, přes černý bez, dřín a špendlíky po jasany, a mezi tím půlhektarové loučky sekat/spásat. má to jeden problém, takovým zemědělstvím si nevyděláte ani na slanou vodu, tohle já můžu provozovat jako chalupář pro radost a fakticky do dotovat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.12.2024 06:02 Reaguje na PetrAno. Takže musíte vzít na vědomí i to, že někdo má názor úplně opačný. A arbitra bude dělat kdo?
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
2.12.2024 18:45 Reaguje na PetrNa 100 m2 náletu máte třeba jen 4 druhy křovin.
Na 100 m2 udržované pastviny máte desítky druhů rostlin, a po obvodu i ty 4 druhy keřů.
Navíc - v souvislém porostu křovin uvnitř hnízdí výrazně méně ptáků, než v rozptýlených skupinkách keřů.
Je to naprosto logické, na to není potřeba na to moc studovat, řekne to i dítě 5 třídy, pokud mu dáte šanci, aby mohlo porovnávat porosty.
Podívejte se na letecké snímky z let před rokem 1950, kdy byly pastviny, tedy plochy, které nebylo možné orat, a na ty samé plochy v současné době. A uvidíte, jak krajina pro zrušení drobné péče degraduje zarůstáním buření a druhově málo bohatými porosty křovin.
Odpovědět
Na 100 m2 udržované pastviny máte desítky druhů rostlin, a po obvodu i ty 4 druhy keřů.
Navíc - v souvislém porostu křovin uvnitř hnízdí výrazně méně ptáků, než v rozptýlených skupinkách keřů.
Je to naprosto logické, na to není potřeba na to moc studovat, řekne to i dítě 5 třídy, pokud mu dáte šanci, aby mohlo porovnávat porosty.
Podívejte se na letecké snímky z let před rokem 1950, kdy byly pastviny, tedy plochy, které nebylo možné orat, a na ty samé plochy v současné době. A uvidíte, jak krajina pro zrušení drobné péče degraduje zarůstáním buření a druhově málo bohatými porosty křovin.
Pe
Petr
2.12.2024 21:37 Reaguje na Pavel JeřábekBiodiverzita nejsou jen luční rostliny, keře a ptáci. I děti ve školce by vám toho vyjmenovaly spousty.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
2.12.2024 23:37 Reaguje na PetrPřečtěte si pořádně co píši. Ale porovnávám rozmanitost 100 m2 křovin a rozmanitost 100 m2 pastviny s křovinami
Takže - nechte čepici na hlavě.
Odpovědět
Takže - nechte čepici na hlavě.
JV
Jaroslav Vrabec
3.12.2024 12:30 Reaguje na PetrBiodiverzita v našich podmínkách je vázána na extenzivní hospodaření. Platí nepřímá úměra, čím více lesa a neudržovaných ploch, tím menší biodiverzita.
Odpovědět
JH
Jan Hrbek
2.12.2024 11:40 Reaguje na PetrAutor měl na mysli to, že až do padesátých let byla za každou vsí a na periferii větších měst obecní pastvina, kam vyháněli na pastvu své ovce a kozy drobní zemědělci / chovatelé, kosila se tráva pro králíky a podobně. A právě takové lokality hostily velké množství rostlin adaptovaných na takový režim. Zánikem této drobné pastvy byla většina takových lokalit zalesněna či ponechána sukcesi. Tento způsob drobného hospodaření se nejdéle zachoval v Bílých Karpatech, a proto jsou tamní louky jedny z nejbohatších v rámci celé Evropy.
Bohužel v tomto v minulosti selhala ochrana přírody, kdy ačkoliv takové lokality s výskytem vzácných rostlin byly rozpoznány a zahrnuty do ochranných programů, byla nastolena bezzásahovost, jelikož se tehdy ochranáři domnívali, že se přítomná vegetace je výsledkem sukcese a je pro dané prostředí takzvaně klimaxová. Až po desetiletích se ukázalo, že tyto rostliny tam tisíciletí prospívali nikoli navzdory pastvě, ale díky ní..
Odpovědět
Bohužel v tomto v minulosti selhala ochrana přírody, kdy ačkoliv takové lokality s výskytem vzácných rostlin byly rozpoznány a zahrnuty do ochranných programů, byla nastolena bezzásahovost, jelikož se tehdy ochranáři domnívali, že se přítomná vegetace je výsledkem sukcese a je pro dané prostředí takzvaně klimaxová. Až po desetiletích se ukázalo, že tyto rostliny tam tisíciletí prospívali nikoli navzdory pastvě, ale díky ní..
Pe
Petr
2.12.2024 14:22 Reaguje na Jan HrbekBývalé periferie vesnic a měst z 50. let dnes nejsou ani zarostlé, ani ponechané sukcesi. Jsou zastavěné a zabetonované. Stačí se podívat do map.
Já osobně musím říct, že ve světě, který vídám při svém cestování, žádné zarůstání krajiny nevidím a nepozoruji. Ano, sem tam je nějaká zahrada u opuštěného domku zarostlá, ale v extravilánech nic takové není. Vše se udržuje, buď se na tom něco pěstuje, nebo se to jen seká, protože majiteli nebo nájemci jde o peníze. Ano, jsou výjimky a sem tam se najde nějaký kousek pole, který zarostl. Ale rozhodně nemůžu říct, že by docházelo k jakémukoliv zarůstání krajiny, jak se tu celkem dost často dočítám. Já naši krajinu vnímám přesně opačně - jako holou a prázdnou (neles tvoří téměř 70 procent rozlohy státu), což ji pohledem biodiverzity a klimatu dělá mrtvou a nefunkční. A tak každý nově zarostlý kousek půdy znamená velký přínos a užitek pro vše živé, nikoliv tragédii a problém.
Odpovědět
Já osobně musím říct, že ve světě, který vídám při svém cestování, žádné zarůstání krajiny nevidím a nepozoruji. Ano, sem tam je nějaká zahrada u opuštěného domku zarostlá, ale v extravilánech nic takové není. Vše se udržuje, buď se na tom něco pěstuje, nebo se to jen seká, protože majiteli nebo nájemci jde o peníze. Ano, jsou výjimky a sem tam se najde nějaký kousek pole, který zarostl. Ale rozhodně nemůžu říct, že by docházelo k jakémukoliv zarůstání krajiny, jak se tu celkem dost často dočítám. Já naši krajinu vnímám přesně opačně - jako holou a prázdnou (neles tvoří téměř 70 procent rozlohy státu), což ji pohledem biodiverzity a klimatu dělá mrtvou a nefunkční. A tak každý nově zarostlý kousek půdy znamená velký přínos a užitek pro vše živé, nikoliv tragédii a problém.
PJ
Pavel Jeřábek
2.12.2024 19:01 Reaguje na PetrJen v několika zemích Evropy došlo k zbavení lidí na venkově péče o většinu ploch v katastru obce, jako u nás po roce 1950.
A ještě v sedmdesátých letech minulého století na venkově bylo hodně králíkářů, a i chovatelů býčků na výkrm, takže měli povoleno sekat píci na pro zemědělskou techniku nepřístupných plochách.
A ještě k tomu různé spolky na venkově takové nepřístupné plochy na venkově vysekávaly, a prodávaly zemědělcům, a peníze využily na činnost, třeba akce s dětmi, zájezdy apod.
Po roce 1990 došlo k destrukci zemědělství, prakticky vymizel chov drobných domácích zvířat, a vlastníků pozemků je jedno v jakém stavu pozemky jsou.
A pokud jde o to vaše - "zastavěno" - vzpamatujte se a používejte skutečně mozek a neblábolte.
Katastry obcí mají i desítky km2 pozemků (např.: obec 8 800 obyvatel, přes 50 km2). A určitě nám nebudete tvrdit, že všechny pozemky jsou zastavěné, včetně těch, které byly před desítkami let několik km od návsi a byly jen pastvinami.
Ten váš postoj, že příroda si vše vyřeší je až moc jednostranný, protože v přírodě nefunguje mnoho drobností, na kterých byla založena druhová rozmanitost.
Podívejte se do Afriky, kde ještě fungují velká stáda býložravců, dokonce "drtičů" dřeva, že nemá šanci savana zarůst dřevinami, a jsou tam zachovány jak lesy, tak skupiny dřevin apod.
Odpovědět
A ještě v sedmdesátých letech minulého století na venkově bylo hodně králíkářů, a i chovatelů býčků na výkrm, takže měli povoleno sekat píci na pro zemědělskou techniku nepřístupných plochách.
A ještě k tomu různé spolky na venkově takové nepřístupné plochy na venkově vysekávaly, a prodávaly zemědělcům, a peníze využily na činnost, třeba akce s dětmi, zájezdy apod.
Po roce 1990 došlo k destrukci zemědělství, prakticky vymizel chov drobných domácích zvířat, a vlastníků pozemků je jedno v jakém stavu pozemky jsou.
A pokud jde o to vaše - "zastavěno" - vzpamatujte se a používejte skutečně mozek a neblábolte.
Katastry obcí mají i desítky km2 pozemků (např.: obec 8 800 obyvatel, přes 50 km2). A určitě nám nebudete tvrdit, že všechny pozemky jsou zastavěné, včetně těch, které byly před desítkami let několik km od návsi a byly jen pastvinami.
Ten váš postoj, že příroda si vše vyřeší je až moc jednostranný, protože v přírodě nefunguje mnoho drobností, na kterých byla založena druhová rozmanitost.
Podívejte se do Afriky, kde ještě fungují velká stáda býložravců, dokonce "drtičů" dřeva, že nemá šanci savana zarůst dřevinami, a jsou tam zachovány jak lesy, tak skupiny dřevin apod.
Pe
Petr
2.12.2024 21:34 Reaguje na Pavel JeřábekVšak se také nebavíme o katastrech, jak jste si to sám s použitím vašeho mozku přeložil, ale o, cituji: "za každou vsí a na periferii větších měst obecní pastvina, kam vyháněli na pastvu své ovce a kozy drobní zemědělci / chovatelé, kosila se tráva pro králíky a podobně."
No a toto je dnes zastavěno.
No a savany a stepi tady u nás opravdu nepotřebujeme. Ty ať mají v té Africe a dalších zemích.
Odpovědět
No a toto je dnes zastavěno.
No a savany a stepi tady u nás opravdu nepotřebujeme. Ty ať mají v té Africe a dalších zemích.
PJ
Pavel Jeřábek
2.12.2024 23:54 Reaguje na PetrPoslyšte, když tak obhajujete ty křoviny - nejste ten obětavý pěstitel o kterém se občas vypravuje, která uprostřed rozsáhlých, jen po kolenou prostupných křovinách (stezkou divokých prasat) uprostřed křovisek na malé plošce pěstoval několik kousků nějakého konopí?
Ale k vaší "zástavbě" - vezmu naši největší vesnici - Prahu.
Chcete mi říci, že tam jsou ty pastviny všechny zastavěné?
Já ji beru právě jako příklad, že je to obec s obrovským tlakem na zástavbu, a přesto když do ní přijíždím od západu - třeba Evropskou, tak vidím hodně bývalých pastvin, které zastavěné nejsou.
Tahle si mohu na mapách prohlédnou skoro každou obec, v jejím blízkém okolí najdu dost původních pastvin, které zastavěné nejsou ani v dohledné době nebudou. Ale pro neúdržbu zanikají pod křovinami.
Jinak stepi historicky na naše území patří a právě díky činností člověka, ještě některé zbytky s mnoha původními stepními rostlinami, a na ně vázanými organismy se zde zachovaly.
Ale pokud skončí péče, zarostou křovinami a budete mít jen neprostupné trnkové houštiny s příměsí šípku, hlohu a dalších několika středoevropských křovin. A nad ně se budou snažit prodrat některé druhy stromů.
Ale nemá smysl se dál bavit, vy chcete bezzásahovou krajinu, já jsem zas blíž k těm, kteří říkají, že pokud člověk 7000 let krajinu ovlivňuje, tak v některých území zastavil její sukcesi a tím se zde zachovala poměrně pestrá příroda. A tlaky na bezzásahovost je ke škodě.
Odpovědět
Ale k vaší "zástavbě" - vezmu naši největší vesnici - Prahu.
Chcete mi říci, že tam jsou ty pastviny všechny zastavěné?
Já ji beru právě jako příklad, že je to obec s obrovským tlakem na zástavbu, a přesto když do ní přijíždím od západu - třeba Evropskou, tak vidím hodně bývalých pastvin, které zastavěné nejsou.
Tahle si mohu na mapách prohlédnou skoro každou obec, v jejím blízkém okolí najdu dost původních pastvin, které zastavěné nejsou ani v dohledné době nebudou. Ale pro neúdržbu zanikají pod křovinami.
Jinak stepi historicky na naše území patří a právě díky činností člověka, ještě některé zbytky s mnoha původními stepními rostlinami, a na ně vázanými organismy se zde zachovaly.
Ale pokud skončí péče, zarostou křovinami a budete mít jen neprostupné trnkové houštiny s příměsí šípku, hlohu a dalších několika středoevropských křovin. A nad ně se budou snažit prodrat některé druhy stromů.
Ale nemá smysl se dál bavit, vy chcete bezzásahovou krajinu, já jsem zas blíž k těm, kteří říkají, že pokud člověk 7000 let krajinu ovlivňuje, tak v některých území zastavil její sukcesi a tím se zde zachovala poměrně pestrá příroda. A tlaky na bezzásahovost je ke škodě.
BM
Břetislav Machaček
3.12.2024 16:27 Reaguje na Pavel JeřábekTo je neustálý spor lenivců (zastánců téze, že příroda si se vším poradí nejlépe sama) a těch, kteří by ji chtěli udržovat ve stavu takovém, jakou si ji pamatují z mládí a nebo z vyprávění. Ti
druzí se alespoň o něco snaží, ale ti
prví pouze přihlížejí a nehnou prstem.
U lesů věje vítr od energetiků a majitelů
vytěžených pozemků, pro které je ideální
nálet a bezzásah do doby semletí na štěpku. Je to bez práce a nákladů až do
doby "sklizně" a pak zase to samé. Ten
tlak má na svědomí to, že kvalitní
dříví budeme v budoucnu dovážet a pálit ty náletové lesy. U devastace luk a jejich zalesnění jde o totéž, protože
ta louka jako náletový les vynese více,
než kosení, či spásání trávy. Pan Petr
dobře ví co dělá propagací lesů kde se
dá a navíc náletových a bezzásahových.
Nepřizná ale "B", že je chystá pro
energetiky.
Odpovědět
druzí se alespoň o něco snaží, ale ti
prví pouze přihlížejí a nehnou prstem.
U lesů věje vítr od energetiků a majitelů
vytěžených pozemků, pro které je ideální
nálet a bezzásah do doby semletí na štěpku. Je to bez práce a nákladů až do
doby "sklizně" a pak zase to samé. Ten
tlak má na svědomí to, že kvalitní
dříví budeme v budoucnu dovážet a pálit ty náletové lesy. U devastace luk a jejich zalesnění jde o totéž, protože
ta louka jako náletový les vynese více,
než kosení, či spásání trávy. Pan Petr
dobře ví co dělá propagací lesů kde se
dá a navíc náletových a bezzásahových.
Nepřizná ale "B", že je chystá pro
energetiky.
JV
Jaroslav Vrabec
3.12.2024 17:01 Reaguje na Břetislav MachačekPan Petr je typický lenoch. Co takhle udržované světlé "lesy"? U nás za dědinou jsou poměrně velké plochy vystupujících skal cca 1ha, posledních pár století to zřejmě byly obecní pastviny, ale ze starších fotek je zřejmé, že už od 80. let to začalo zarůstat. Před třema roky jsme se s pár známými na obci domluvili, že budeme plochy udržovat za odvoz dřeva. No stačilo nám to všem na topení na 3 zimy dopředu. Plochy jsou prosvětlené, začátkem srpna to poseču, zatím se to seče s různým bordelem, větvičkama, takže to pak spálím. No a za 3 roky zmladí všechny ty břízy, jeřáby, buky, třešně.
Odpovědět
Pe
Petr
4.12.2024 07:51 Reaguje na Jaroslav VrabecNo a tím jste potvrdil jak domněnky pana Machačka, že nechat zarůst nevyužívané plochy se výborně hodí na produkci topného materiálu, který je v podstatě zdrarma, tak moje názory, že takové plochy je z pohledu krajiny, biodiverzity a klimatu ideální zalesnit. A už je jen na vás jaký tvar porostu tam udržujete.
Odpovědět
Pe
Petr
4.12.2024 07:56 Reaguje na PetrToto má jen pozitiva. Užitek pro majitele/topení zdarma, užitek pro krajinu a přírodu, a uleví to lesům od intenzivního hospodaření. Co víc si přát.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vrabec
4.12.2024 10:02 Reaguje na PetrPokud budete dělat něco podobného ve vašem bydlišti, tak budu potěšen, že jsem šel příkladem. Nechat něco zarůstat ochuzuje krajinu o druhovou rozmanitost, důležitá je údržba, ať už pomocí ovcí a koz nebo kosou a pilou.
Odpovědět
Pe
Petr
4.12.2024 11:20 Reaguje na Jaroslav VrabecKrajinu to o druhovou rozmanitost neochuzuje. Pouze se může změnit velikost populací jednotlivých druhů. Zmenší se velikost populací lučních druhů, a naopak se zvětší velikost populací keřových a stromových druhů. Množství druhů, tedy rozmanitost, se nezmění. Troufnu si ale říct, že vzhledem k tomu, že je krajina z nějakých 70 procent holá a nelesní, že i velikost populací nelesních druhů bude větší než těch lesních, takže podporovat nelesní druhy není tolik potřebné. Navíc to prospěje krajině, holá krajina vysychá a přehřívá se.
Odpovědět
Pe
Petr
4.12.2024 11:25 Reaguje na PetrPřírodní krajina je přesně opačná, než je ta dnešní - většina zalesněná, malá část ne. Na takovéto poměry je "stavěná" druhová rozmanitost a potravní řetězce, vývoj a prosperita druhů. My jsme to uměle otočili, což způsobuje přírodě a biodiverzitě docela problémy. Snažit se to v tomto stavu dál udržovat tedy neprospěje ani krajině, ani diverzitě. A tím ani lidem. Je potřeba najít nějaký vyvážený stav.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.12.2024 12:20 Reaguje na PetrPokud připustím vaši tézi, že vše se vyřeší zalesněním každého kousku půdy, tak se ptám, kde se vzaly ty typicky luční
druhy hmyzu a zvířat. Ty
spadly z nebe? Ale kdeže,
ty se vyvinuly zde podle toho, co tu bylo. Vnucovat stromy loukám
a nebo dokonce polím je
stejně zrůdné, jako to
kácení pralesů. Vzít
tomu lučnímu hmyzu místo
k životu je jako vás
vystěhovat pod most a
tvrdit, že důležitější
je váš volný byt, než
vaše pohodlí. Tím volným bytem je ten nový les
a tím bezdomovcem ten
luční hmyz a zvířata.
Vžijte se do jejich situace!
Odpovědět
druhy hmyzu a zvířat. Ty
spadly z nebe? Ale kdeže,
ty se vyvinuly zde podle toho, co tu bylo. Vnucovat stromy loukám
a nebo dokonce polím je
stejně zrůdné, jako to
kácení pralesů. Vzít
tomu lučnímu hmyzu místo
k životu je jako vás
vystěhovat pod most a
tvrdit, že důležitější
je váš volný byt, než
vaše pohodlí. Tím volným bytem je ten nový les
a tím bezdomovcem ten
luční hmyz a zvířata.
Vžijte se do jejich situace!
Pe
Petr
4.12.2024 13:02 Reaguje na Břetislav MachačekNikde netvrdím, že vše se vyřeší zalesněním každého kousku půdy. Nemůžete si vymýšlet.
Jak píšu, krajina byla z většiny les, z malé části neles. lověk několik set let trpělivě mění les na neles, a tak se zcela logicky mění i biodiverezita - z lesní na nelesní. Není na tom nic k nepochopení. Otázkou teď je, jestli se snažit přírodě vrátit alespoň část původního území, aby mohla fungovat, nebo jestli zachovat současný umělý stav. Nejde totiž jen o biodiverzitu, ale o celou přírodu, celou krajinu, a tím i o klima, vodu a vůbec o to, jak tady půjde žít. Luční hmyz nám s tím moc nepomůže, s tím asi budete souhlasit.
Takže opět jak píšu je nutné najít vyvážená styv lesa a nelesa, který zajistí stabilitu klimatu i vodního režimu, a tím i biodiverzity. Že to současný stav není je zřejmé a jasné snad každému, včetně vás.
Odpovědět
Jak píšu, krajina byla z většiny les, z malé části neles. lověk několik set let trpělivě mění les na neles, a tak se zcela logicky mění i biodiverezita - z lesní na nelesní. Není na tom nic k nepochopení. Otázkou teď je, jestli se snažit přírodě vrátit alespoň část původního území, aby mohla fungovat, nebo jestli zachovat současný umělý stav. Nejde totiž jen o biodiverzitu, ale o celou přírodu, celou krajinu, a tím i o klima, vodu a vůbec o to, jak tady půjde žít. Luční hmyz nám s tím moc nepomůže, s tím asi budete souhlasit.
Takže opět jak píšu je nutné najít vyvážená styv lesa a nelesa, který zajistí stabilitu klimatu i vodního režimu, a tím i biodiverzity. Že to současný stav není je zřejmé a jasné snad každému, včetně vás.
Pe
Petr
4.12.2024 13:04 Reaguje na Břetislav MachačekLesa je asi 35 procent území, nelesa asi 65 procent. Nepřijde vám to jak doocela nepoměr?
Odpovědět
Pe
Petr
4.12.2024 13:07 Reaguje na PetrPřesto se mluví o zarůstání krajiny a všude se seká, čistí, kácí...
Odpovědět
JV
Jaroslav Vrabec
4.12.2024 16:50 Reaguje na PetrNo však ano, příroda je krutá a proto si člověk vymyslel civilizaci. Můžete být v klidu, slupka civilizace je tenká, za pár stovek let se vypaří jak pára nad hrncem a opět převládne příroda.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vrabec
4.12.2024 17:35 Reaguje na PetrCo to vykládáte? "Zmenší se velikost populací lučních druhů, a naopak se zvětší velikost populací keřových a stromových druhů" Já jsem ponechal všechny druhy, jen jejich počet jsem snížil a uřezal větve u země. Od nejhojnějších. Bříza, jeřáb, plané asi mirabelky, lísky, duby, plané třešně, borovice, smrky, hlohy, chebs. Na závěr jsem na vyčištěnou mezu přesadil tři odkopky staré durancie, takže bilance +1 stromových druhů a to nemluvím o lučních druzích, hmyzu a ptactvu. Lenochu lenošné.
Odpovědět
Pe
Petr
4.12.2024 17:51 Reaguje na Jaroslav VrabecPsal jste: "Nechat něco zarůstat ochuzuje krajinu o druhovou rozmanitost"
A tak jsem vám odpověděl, že neochuzuje. A to jste teď i sám potvrdil.
Odpovědět
A tak jsem vám odpověděl, že neochuzuje. A to jste teď i sám potvrdil.
JV
Jaroslav Vrabec
4.12.2024 18:51 Reaguje na PetrTy druhy, co jsem vyjmenoval tam ale byly vždy, soudě podle nejstarších fotek z 30.let. Až posledních 40 let to začalo zarůstat, že to úplně potlačilo bylinné patro. Zásah vč. přenesení sena z blízké louky prokazatelně vedl ke kvantitativnímu růstu druhů, hlavně bylin a hmyzu.
Odpovědět
Pe
Petr
4.12.2024 19:18 Reaguje na Jaroslav VrabecTak když tam ručně zasejete něco nového, tak je jasné, že se počet druhů zvýší. To ale se zarůstáním jaksi nijak nesouvisí.
Odpovědět
Pe
Petr
4.12.2024 19:21 Reaguje na PetrAle pokud jste zasel jen to, co rostlo na vedlejší louce, tak jste jen zvětšil populace existujících druhů a žádné zvětšení rozmanitosti se nekoná.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vrabec
4.12.2024 19:39 Reaguje na PetrNezasel, napíchal jsem na vidle dvě kopky sena z mé meze, přenesl jsem je o 50 metrů a jen rozházel na místa bývalé džungle, kde se začala rozmáhat buřeň. Ale rozumím že i taková maličkost vadí teoretikům bezzásahovosti.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.12.2024 12:41 Reaguje na Jaroslav VrabecMáte štěstí, že máte moudré vedení obce, které vám to
umožnilo, protože leckde se
na úřadech uhnízdili zastánci
bezzásahů a ti lidem nedovolí
ani vytěžit soušku na táborák.
U toho pálení pokosené trávy
a větviček se přimlouvám na
jejich uložení někde na okraj,
jako ideální zimoviště pro
mnohé organismy od hmyzu přes hady, ještěrky, až po hlodavce.
Za pár let vše zetlí a lze
s tím obohatit jalová místa
na louce a nebo na zahradě.
Já už 40 let pálím pouze
ořezy z růží, které nezetlí
v kompostu ani za deset let. Ani to by v přírodě nevadilo
a naopak by to byl dobrý úkryt před predátory. Já kompostuji
i drobné větve, listí, trávu a taky plevely. Je to pracný, ale nejpřirozenější způsob likvidace odpadů o kterých vždy
tvrdím, že to je nejcennější
odpad, který znám.
Odpovědět
umožnilo, protože leckde se
na úřadech uhnízdili zastánci
bezzásahů a ti lidem nedovolí
ani vytěžit soušku na táborák.
U toho pálení pokosené trávy
a větviček se přimlouvám na
jejich uložení někde na okraj,
jako ideální zimoviště pro
mnohé organismy od hmyzu přes hady, ještěrky, až po hlodavce.
Za pár let vše zetlí a lze
s tím obohatit jalová místa
na louce a nebo na zahradě.
Já už 40 let pálím pouze
ořezy z růží, které nezetlí
v kompostu ani za deset let. Ani to by v přírodě nevadilo
a naopak by to byl dobrý úkryt před predátory. Já kompostuji
i drobné větve, listí, trávu a taky plevely. Je to pracný, ale nejpřirozenější způsob likvidace odpadů o kterých vždy
tvrdím, že to je nejcennější
odpad, který znám.
JV
Jaroslav Vrabec
4.12.2024 17:17 Reaguje na Břetislav MachačekNa obci byl problém, že to chtěli převést na lesní pozemek. Tam, kde se to nejvíce prořezávalo, tak byla poměrně velká vrstva zetlelého listí a tam doteď nic moc neroste. Naopak na hodně chudém podkladu pod skalami to hraje všemi barvami. Tak uvidím, co ukáže jaro, zatím to bylo rok od roku živější.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
4.12.2024 13:33 Reaguje na Jaroslav VrabecTo co popisujete je běžná péče o skalní stepi.
Ale tak jak to děláte, má cenu jen v případě, že ty zmlazené dřeviny budete včas ořezávat, že je nenecháte na stráni vytvořit souvislý výmladkový porost.
Odpovědět
Ale tak jak to děláte, má cenu jen v případě, že ty zmlazené dřeviny budete včas ořezávat, že je nenecháte na stráni vytvořit souvislý výmladkový porost.
JV
Jaroslav Vrabec
4.12.2024 17:25 Reaguje na Pavel JeřábekCo myslíte včas? Nejvíce tam bylo bříz, už dříve se tam chodívávalo na ulomené větve, tam se každoročně lámaly na skalách. Pak tam jsou jeřáby, ty se taky rádi lámou. Jehličnanům schnuly špičky, ale byly vysemeněné. Buků je tam asi 5, vždy jsme ale nechali aspoň jeden kmen.
Odpovědět
