Ochránci přírody z Pálavy varují před šířením invazní rostliny klejichy

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Chris Ford / Flickr

Klejicha hedvábná se v teplých oblastech Moravy a Čech šíří teprve v posledních letech. Tato až metr a půl vysoká rostlina pocházející ze Severní Ameriky se do Evropy dostala jako okrasný druh, využívala se i jako medonosná rostlina. Díky schopnosti snadného šíření pomocí lehkých ochmýřených semen, kterých jedna rostlina vyprodukuje zhruba 1500 a která vyklíčí klidně i po pěti letech, i vegetativního šíření pomocí oddenků, dokáže rychle ovládnout plochy, jako jsou okraje silnic a tratí, louky, vinice, sady i pole. Oddenky přitom mohou být až 1,5 metru pod zemí. Vyráží z nich výhony, kterých může být až 30 na metr čtvereční. Při poranění rostlina roní bílé jedovaté mléko.

"V okolí Mikulova roste například na zanedbaných pozemcích na jižním úpatí Svatého kopečku nebo bývalém vojenském cvičišti. Vzhledem k jejím vlastnostem se ale můžeme obávat jejího dalšího šíření na nové lokality, a proto je nutné zasahovat proti ní bez prodlení, dokud je její výskyt plošně omezený," uvedli ochránci. Podle nich by včasná likvidace ohnisek klejichy měla být společným zájmem zahrádkářů, vinařů i ochranářů.

Klejicha je od roku 2017 zařazena na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU, cílem je její úplná likvidace na českém území. Mechanická likvidace ale není až na výjimky účinná, kdy posečení vede k rychlému růstu z oddenků. Prakticky jedinou možností, jak se jí zbavit, je aplikovat herbicid. První před odkvetením, ideálně v červnu, další na přelomu srpna a září. Zásahy je pak třeba opakovat několik let.

CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.