Ochránci přírody začali v Poodří ořezávat vrby tradičním způsobem

Ochránci přírody v pondělí v Bernarticích nad Odrou na Novojičínsku začali ořezávat vrby tradičním způsobem, takzvaně na hlavu. Během necelých pěti let takto plánují v Poodří ořezat na čtyři stovky stromů, v Bernarticích jich letos na podzim bude okolo 60. Novinářům to řekli manažerka projektu z organizace Arnika Marcela Klemensová a vedoucí týmu arboristů Českého svazu ochránců přírody Studénka Ivan Bartoš.

Díky ořezům se vrby nerozlomí a budou v nich vznikat dutiny, v nichž žije řada drobných živočichů. Ořezávání je první terénní akcí projektu, jehož hlavním cílem je zachránit ohroženého brouka páchníka hnědého, který právě v dutinách žije.

"Vrbový porost v minulosti hospodář ořezával, nicméně několik posledních desetiletí se tak neděje, takže vrby jsou přerostlé, kmeny se už velice často rozlamují," řekla Klemensová. Současný stav vrb je podle ní možná subjektivně i nehezký, ale může být také rizikový, protože padající větve vrb mohou někoho zranit.

"Chceme, aby se vrby v krajině Poodří dožívaly vysokého věku, nerozlamovaly se a tvořily dutiny pro celou řadu živočichů. Takže v podstatě tato aktivita přispívá k tomu, že krajina tady bude v budoucnu pestřejší, že se zvýší biodiverzita," řekl Klemensová.

Ořez na hlavu znamená ořezání větví těsně nad kmenem. "Hlavatá vrba, to je vrba s takovým macatým tělem, nahoře rozšířeným, to je ta hlava a z toho vyrůstají větve. Sedláci větve dříve ořezávali v délce takového bezpečného žebříku," řekl Bartoš.

Proutí z hlavatých vrb se nepoužívalo například na pletení košíků, jejich dřevo se využívalo k topení. "Hospodář jednou za pět roků přišel s ruční pilkou, ořezal ji a panímáma měla na topení parádní dříví," řekl Bartoš. Vrbové dřevo podle něj postupně přestalo být k topení potřeba, a tak péče o vrby zmizela.

Když vrbě narostou větve příliš mohutné, svou váhou strom časem rozlomí. "K zániku vrb přispívá ještě jmelí, které vrbu dokáže během několika let vysušit, vysát a vrba potom uschne. My tady primárně zachraňujeme vrby, ale samozřejmě celý biotop v dutině. Tam je toho živého velice moc a je to momentálně jedno z nejvíce ubývajících a jedno z nejcennějších prostředí pro různé drobné živočichy," řekl Bartoš.

Při ořezu na hlavu zůstanou nad kmenem pahýly větví. "Je to i proto, že vrba v tom má jakoby schovaná spící očka, prostě shluky buněk, které jsou schopné zase vytvořit pupen a větvičku. My to řežeme v ideální době na podzim, kdy vrba má do jara dost času, aby se to připravilo a na jaře aby úspěšně vyrašila. Vrbu to v podstatě zachraňuje, prospívá ji to," řekl arborista.

Ochranáři mají pro ořez vrb zatím naplánováno šest lokalit od Studénky přes Petřvaldík až po Kunín. Ještě letos na podzim také začnou s další částí projektu: v Jeseníku nad Odrou vysadí první hrušně tradičních místních odrůd. Během pěti let chtějí vysadit v Poodří 1500 stromů, hrušní, černých topolů, dubů, lip i vrb, a to i na soukromých pozemcích po dohodě s jejich majiteli.

Rozšíření stromů, které vytvářejí dutiny, má pomoci spojit izolovaná místa, na nichž ještě v Poodří brouk páchník přežívá. Celkový rozpočet projektu je téměř milion eur (téměř 26 milionů korun).

---

reklama

---