Odborníci: Geneticky upravené potraviny jsou možností, jak se vyhnout nedostatku
Podle mluvčí konference Terezy Fojtové klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Podle rostlinného genetika Jaroslava Doležela jiná cesta než geneticky upravené potraviny ani není, jinak se Evropa stane muzeem zemědělství. Růst světové populace si totiž vyžaduje zvyšování produkce potravin, přitom je pěstování zemědělských plodin ohroženo. "Pro zajištění dostatku potravin bude třeba využít všech možností, které máme k dispozici, a jednou z nich je pěstování plodin přizpůsobených novým podmínkám. To ale vyžaduje odrůdy s novými vlastnostmi, které lze jen obtížně získat pomocí klasického šlechtění," uvedl Doležel, který působí jako vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. V rámci Strategie AV21 Akademie věd ČR také koordinuje program Potraviny pro budoucnost.
Zmínil nové techniky šlechtění. "Klíčovým nástrojem je modifikace dědičné informace. Naštěstí dnes máme k dispozici metody pro editování genomu, které umožňují přesně měnit strukturu molekuly DNA," řekl Doležel. Nové techniky umožňují zlepšování současných odrůd a nabízí možnost z planých předchůdců opět získat kulturní plodiny, ale s vlastnostmi, které současné plodiny nemají. Je také reálné domestikovat plané rostliny, které snášejí sucho či zasolenou půdu a které člověk dosud nepěstoval. "Používání geneticky upravených rostlin ale brání legislativa, což se týká i Evropské unie," poznamenala Fojtová.
Situace se ale mění. "Je už na čase, protože rychlým tempem přibývá zemí, kde není pěstování nových odrůd získaných editací genomu regulováno, a hrozilo, že se Evropa stane muzeem zemědělství. Geneticky modifikované plodiny se dnes už pěstují ve 29 zemích světa a na téměř osmině celosvětově obdělávané půdy," informoval Doležel.
Nová legislativa by měla být schválena během příštího roku. „Bez genetických modifikací se zkrátka neobejdeme. Pěstování plodin s modifikovaným genomem a odolných vůči chorobám a škůdcům umožní dramaticky snížit zátěž životního prostředí pesticidy a bude jedním z klíčových opatření vedoucích k udržitelnému zemědělství. Pokud budeme moci také omezit hnojení průmyslovými hnojivy, bude podle mého přesvědčení možné označovat jako biopotraviny všechny potraviny získané z takových odrůd," dodal Doležel.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (32)
Vítězslav Šorab
25.7.2022 09:03Zbyněk Šeděnka
25.7.2022 10:22 Reaguje na Vítězslav Šorabsmějící se bestie
25.7.2022 11:40 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPodle uváděných údajů, se v mnoha místech na světě, vyhazuje až 1/3 nakoupených potravin !
radim buffalo tobias
26.7.2022 06:28 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZan K.
25.7.2022 09:09s v
25.7.2022 19:20 Reaguje na Zan K.karel krasensky
25.7.2022 11:22Zbyněk Šeděnka
25.7.2022 11:40 Reaguje na karel krasenskySvatá Prostoto
26.7.2022 13:42 Reaguje na Zbyněk Šeděnka... ale no tak ... furt nic:-)))?
Marcela Jezberová
25.7.2022 11:48 Reaguje na karel krasenskyZbyněk Šeděnka
25.7.2022 12:59 Reaguje na Marcela Jezberovás v
25.7.2022 19:24 Reaguje na karel krasenskyPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
s v
26.7.2022 17:48 Reaguje na karel krasenskyPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
s v
31.7.2022 10:53 Reaguje na karel krasenskyradim buffalo tobias
26.7.2022 06:30 Reaguje na karel krasenskyMiroslav Vinkler
25.7.2022 13:38Chléb a hry ! To už přece známe.
Karel Zvářal
25.7.2022 15:06 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2971094-geneticky-modifikovane-plodiny-zachranuji-zivoty-rika-biolog-chtel-jejich-povoleni-v
Karel Zvářal
25.7.2022 16:55 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM
s v
25.7.2022 19:25 Reaguje na karel krasenskyRichard Vacek
25.7.2022 16:25https://www.biotrin.cz/zlata-ryze-konecne-na-nasich-stolech/
karel krasensky
25.7.2022 16:51 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
25.7.2022 17:38 Reaguje na karel krasenskyZbyněk Šeděnka
25.7.2022 18:18 Reaguje na Richard VacekBřetislav Machaček
25.7.2022 19:20odmítnout, ale je třeba velmi pozorně sledovat i necílené genetické změny,
aby se to někde nevrátilo jako bumerang.
s v
25.7.2022 19:36 Reaguje na Břetislav MachačekTak to přeju hodně trpělivosti při sledování. Pár set let ti zabere než odsleduješ jen vlastní zahradu.
Jakub Graňák
25.7.2022 20:38 Reaguje na s vI bez GMO
Ať si v asii a Africe pěstujou co chtějí, stejně budou bez toho "Muzea" nahraní:-)
s v
26.7.2022 17:54 Reaguje na Jakub GraňákPřičemž platí, že pokud bude někdo "nahraný", tak leda EU bez dovozu GM plodin. https://www.retailnews.cz/2020/12/18/gmo-realita-a-budoucnost/
Dozvíš se tam graňáku, že EU je skutečně největší - NEJVĚTŠÍ DOVOZCE GMO.