Odborníci: Podmínka jaderného úložiště u návrhu komise může být pro státy budíčkem

Výběr informací o úložištích vyhořelého jaderného paliva v ČR:

Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovávány v meziskladu v areálu elektrárny v Dukovanech, další radioaktivní materiál pak v bývalém vápencovém dole Richard u Litoměřic a vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Na starosti je má státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

SÚRAO má za úkol také hledat místo pro budoucí hlubinné úložiště, které by vyřešilo problém s ukládáním radioaktivního odpadu na dlouhou dobu. Během let se měnil počet uvažovaných lokalit. V roce 2003 například měla SÚRAO vytipováno šest oblastí, později se počet zvýšil na sedm a poté na devět. V červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení na čtyři místa, v prosinci téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu tak má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku.

Horniny v územích, která jsou v Česku zvažovaná pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, chce SÚRAO prověřit také pomocí vrtů do hloubky desítek i stovek metrů. Žádosti o stanovení průzkumného území by podle platného harmonogramu měla správa podat v roce 2023. Se zahájením průzkumných a výzkumných prací zahrnujících vrty počítá správa úložišť okolo roku 2025 a dokončení výběru finální a jedné záložní lokality se předpokládá v roce 2030. "Ke každému vrtu musí být nějaké povolovací řízení, vypořádání s majiteli pozemků, atd., takže k tomu, abychom začali vrtat, je ještě i po získání průzkumné licence poměrně dlouhá cesta," řekl loni v listopadu Lukáš Vondrovic, vedoucí úseku přípravy úložišť. Stavba úložiště, v němž mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, by v Česku měla začít v roce 2050. Úložiště má fungovat od roku 2065.

Uvažované vybudování úložiště má řadu kritiků, část založila Platformu proti hlubinnému úložišti, jež v současnosti sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků. Ta v minulosti několikrát v uvažovaných lokalitách zorganizovala například Den proti úložišti. Platforma také žádá otevření dalších koncepčních možností nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Vedle rychlého směřování ke stavbě hlubinného úložiště podle platformy existují další možnosti nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Střednědobou alternativou se podle platformy může stát jeho dlouhodobé skladování. Proti stavbě úložiště protestují také dotčené obce, například obce z lokality Hrádek na Jihlavsku se úložišti dlouhodobě brání s odkazem na to, že by mohly být poškozeny zdroje vody.

Konečné slovo o vybudování úložiště má vláda. "Jsme otevřeni i jiným řešením, než je konečné hlubinné úložiště v ČR," stojí ve vládní koaliční smlouvě, kterou v listopadu podepsali zástupci koalice Spolu složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a koalice Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN). Ve smlouvě také slíbili posílit práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění úložiště.

V rámci příprav na vybudování hlubinného úložiště SÚRAO provozuje v prostorách někdejšího uranového dolu Rožná u Bukově na Vysočině laboratoř. Ve zhruba půlkilometrové hloubce se zde zkoumají způsoby, jak nejlépe postupovat při budování místa pro trvalé uložení radioaktivního odpadu. Například vhodné postupy pro těžbu horniny, ale také chování skutečného kontejneru na vyhořelé palivo z elektrárny v podzemním prostředí. Stavba Podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov začala v roce 2013, experimenty se tam dělají od roku 2017. "Plánujeme, že v provozu bude minimálně do roku 2030, respektive do roku 2035," řekl Jan Smutek ze správy úložišť, který má pracoviště na starosti. Pak by se podle něj měly práce přesunout do míst, kde by se mělo úložiště stavět.

Dlouhodobé zkušenosti s nakládáním s vyhořelým jaderným palivem má plzeňská ŠKODA JS, dodavatel zařízení a řešení pro jaderné elektrárny. Firma vyrobila model kontejneru, který má výhledově sloužit k dlouhodobému hlubinnému ukládání odpadu.

Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem českého masívu, se podle předchozích informací odhadují na 111 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.

Podobný problém neřeší jen ČR, osudem vyhořelého paliva i dalších látek se zabývají i jinde. Asi nejdále jsou ve Finsku, kde se již úložiště buduje a země plánuje první zařízení tohoto druhu otevřít do dvou let, v pokročilé fázi jsou i Švédsko nebo Francie. Vědci v Evropě i USA navíc zkoumají, jak použité palivo znovu využít pro další výrobu elektřiny nebo skladování energie.

Návrh taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, který nyní představila Evropská komise (EK), zařazuje za určitých podmínek jádro a plyn mezi klimaticky šetrné zdroje. Návrh počítá s tím, že do roku 2050 budou muset elektrárny mít hlubinná úložiště pro nejnebezpečnější složky jaderného odpadu.