Odborníci varují před přenosem ptačí chřipky na kočky, v Polsku na ni i uhynuly

Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve zprávě o šíření respiračních infekcí varuje před možným přenosem ptačí chřipky na kočky, které volně loví. V Polsku se jich podle informací tamních vědců v červnu nakazilo 28, některé uhynuly. Lidé by měli u koček sledovat neurologické příznaky nebo příznaky nemocí dýchacích cest.

"V případě onemocnění doma chovaných koček, které mají možnost lovit, je třeba v případě závažného onemocnění respiračního traktu, chřadnutí, neurologických symptomů, konzultovat s ošetřujícím veterinářem možnost virologického vyšetření," uvedl ve zprávě SZÚ.

V letošním roce bylo na území České republiky postupně vyhlášeno 23 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a v chovech ptáků držených v zajetí. Poslední ohnisko bylo potvrzeno 12. května v malochovu drůbeže v Kladně-Švermově ve Středočeském kraji. Od 20. července je ČR oficiálně zařazeno Světovou organizací pro zdraví zvířat (WOAH) mezi země bez výskytu ptačí chřipky.

Podle SZÚ v minulosti uhynula na ptačí chřipku nejen drůbež, ale i volně žijící ptáci nebo drobné šelmy. Ve Finsku se nákaza prokázala na kožešinových farmách s norky, liškami a psíky mývalovitými, nakazilo se přes 185 000 zvířat. Na pobřeží Jižní Ameriky uhynulo přes 16 000 lachtanů. V Kanadě se nakazil pes, neměl ale žádné příznaky. Přenos ptačí chřipky na člověka byl dosud zaznamenaný podle Světové zdravotnické organizace ve 12 případech.

V Polsku se u nakažených koček objevily stejné neurologické příznaky, které dříve odborníci pozorovali u lišek. Jednalo se například o záchvaty, ztuhlost končetin, nereaktivní zornice, horečku, dušnost nebo ztrátu chuti k jídlu.

"Nemocné kočky byly zachyceny na více lokalitách a jediným spojovacím můstkem bylo krmení masem pocházejícím z jednoho obchodního řetězce," uvedl SZÚ. Podle vědců ale nelze jednoznačně prokázat, že se kočky nakazily z masa, kterým byly krmené.

Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Ptačí chřipku, která byla známá už v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1.

Pokud se virus šíří mimo chovy drůbeže, mohou šelmy narazit na uhynulé ptáky. "V této souvislosti je třeba nedotýkat se uhynulých ptáků a neumožnit psům a kočkám bližší kontakt s kadávery," píše SZÚ. Hromadný úhyn ptáků nebo masožravých savců vyskytujících se v blízkosti takového ohniska se hlásí na Státní veterinární správu, případně městskou policii.

---

reklama

---