Odborníci: Zemědělci by nyní měli přizpůsobovat půdu na budoucí boj se suchem
31.1.2024 01:34 | PRAHA
(ČTK)
Ačkoliv dopad klimatických změn na českou zemědělskou krajinu se podle odborníků projeví za několik desetiletí, Tolasz upozornil, že půdu není možné adaptovat na změny z roku na rok a bude pro to zapotřebí rovněž delší proces.
Foto | Antonio Jordán / Imaggeo
Vysoké teploty vysušují půdu a vláhy není nadbytek, uvedl klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz. Ačkoliv dopad klimatických změn na českou zemědělskou krajinu se podle odborníků projeví za několik desetiletí, Tolasz upozornil, že půdu není možné adaptovat na změny z roku na rok a bude pro to zapotřebí rovněž delší proces. „Je třeba minimalizovat výpary, zadržovat vodu v půdě a omezit zhutňování a erozi půd. Je také třeba počítat s tím, že změna klimatu snižuje relativně zemědělcovu nadmořskou výšku o sto metrů za 20 let," řekl.
Změny klimatu nebudou podle klimatologa pro Česko regionální, ale celoplošné. Odborníci očekávají, že se zvýší počet tropických dnů v roce. Mrazivé dny budou postupem let významně ubývat, ale úplně nezmizí. Po krátké a mírné zimě budou přitom mrazy přinášet větší škody.
Profesorka Elizabeth Heilmanová z americké Wichita State University poukázala na možnosti, jak bojovat se suchem pomocí regenerativních metod zemědělství. Farmáři mohou podpořit tvorbu deště a vsakování vody úpravou své půdy, řekla. "K tvorbě mraků přispívají biogenní aerosoly jako spory hub, pyl a bakterie na povrchu listů rostlin. Tyto částice mají ale ve zvyku tvořit spíše mlhu kvůli malému množství molekul v atmosféře a do mraků se kondenzují spíše prachové částice, které způsobují silný přívalový déšť. Ten je pro půdu mnohem náročnější vstřebat," uvedla Heilmanová.
Podle ní je poté třeba připravit půdu na lepší vstřebávání vody. "Vsakování ovlivňují půdní organismy, které vytváří v půdě póry, skrze které se vstřebává dešťová voda. Každé jedno procento půdních organismů zvyšuje množství o 95 000 litrů vstřebané vláhy na 0,4 hektarů půdy," dodala Heilmanová. Je podle ní také třeba mít různorodou vegetaci a ekosystém pro fungující vodní cyklus.
Základním principem regenerativního zemědělství je návrat k přírodním přirozeným ekologickým a biologickým procesům. Touto metodou se snaží farmáři dosáhnout symbiózy mezi plodinami a půdními organismy.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Administrativní budově z palet na životním prostředí záleží. Oceňují to zaměstnanci i Adapterra Awards
Průzkum: Lidé se obávají změny klimatu. Podle třetiny je ale na opatření pozdě
Ukrajinská ministryně: Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologická katastrofaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Karel Zvářal
31.1.2024 04:00Půdu nebude snadné na tak rychlé změny připravit. Mnohem reálnější je častější zařazení ozimů a (podstatně) méně kukuřice. Rovněž rychlé zaorání výdrolu a následné setí meziplodin v letních vedrech vysušuje zbytečně půdu (nehledě ke spotřebe PHM), takže v globále je to kontraproduktivní krok (např po řepce, ale i obilí). Je třeba lépe pracovat se vzdušnou vlhkostí, tu půda zvládá vstřebat prakticky dokonale, na rozdíl od přívalového deště.
Odpovědět
MK
Michal Krátký
31.1.2024 08:46 Reaguje na Karel ZvářalPoslední dobou vídám hodně výdrolů ponechachanych až do jara. Pro zimující ptáky prostřený stůl
Odpovědět
Karel Zvářal
31.1.2024 08:53 Reaguje na Michal Krátkýhttps://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2016/Leden-2016/Vyhody-jarni-orby-pro-zver-i-ochranu-pudy
Čím více takových "úletů" bude, tím lépe.
Odpovědět
Čím více takových "úletů" bude, tím lépe.
MK
Michal Krátký
31.1.2024 10:25 Reaguje na Karel Zvářalotázkou je, co za tím stojí, jestli šetření na agrotechnických operacích, nebo nějaká dotační podpora. Jeden agronom mi říkal, že výdrol není vhodný z důvodu jednostranného vyčerpávání půdy stejnou plodinou po delší období, ale zase ta výhoda zeleného krytu půdy a následné zaoraní organické hmoty na jaře (s benefitem pro zimující ptáky a savce) by mohla převážit. Dají se tím i snížit škody zvěří na ostatních pozemcích. Strništím zdar!
Odpovědět
Karel Zvářal
31.1.2024 10:34 Reaguje na Michal KrátkýTo řekl, jen aby něco řekl. Když můžou valit deset let kuku po sobě, tak řepkový výdrol ničemu neublíží. Dnešní praxe je natolik svázaná předpisy (povinné meziplodiny), že než by riskoval střet s úřadem, raději podmítne a vyseje zelené hnojení... Prostě ekologie "za každou cenu"-/
Odpovědět
Karel Zvářal
31.1.2024 12:01 Reaguje na Karel ZvářalNejedná se o nic jiného, než jakýsi "zimní úhor", mnohými stále vzývaný a požadovaný. Tady se nabízí zcela logicky, když se vynechá zbytečný mezičlánek, někdy i dva. Říkám všem: vyzkoušejte to, klady vysoce převažují nad zápory.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
31.1.2024 16:00 Reaguje na Karel ZvářalZrovna ten řepkový výdrol žádná sláva není, protože má velké nároky na vodu a hrozně vysušuje půdu. Když ho tam necháte v běžném roce déle tak vám po něm bude špatně vzcházet ozimá pšenice. Ale jinak souhlas lepší nechat nějakou dobu výdrol, než znovu hýbat s půdou a snažit zasít meziplodiny, které pak mají problém se vscházením.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.1.2024 16:27 Reaguje na Petr BlažekV časáku jsou fotky ze začátku dubna a z července. V tom dubnu je tam ještě loňský výdrol (s nějakými plevely), ale nově zasetý porost z léta je naprosto sovnatelný s okolními hony, kde tradiční agrotechnické lhůty byly dodrženy. K žádným zjevným škodám nedošlo, v zimě porost sloužil spoustě zvířat. Což mě vede k podobným úvahám o přehodnocení zažitých postupů.
Ano, ten výdrol si vezme "veškerou" vodu, ale jeho vývoj nás nezajímá - s porostem bude naloženo jako s poškozeným (vymrznutý, hluboko zasetý, zaplavený, velké napadení hrabošem...). Jde o to snížit množství pojezdů (úspora phm), chránit půdu před vysušením a erozí, přičemž porost plní zejména mimoprodukční (tj ekologické fce). Chápu, že zvyk je železná košile, ale v těch dnešních vedrech se i trika člověk rád zbaví:-) Parafrázuji známou hlášku: Zkuste to! Nyc se vám nestané!
Odpovědět
Ano, ten výdrol si vezme "veškerou" vodu, ale jeho vývoj nás nezajímá - s porostem bude naloženo jako s poškozeným (vymrznutý, hluboko zasetý, zaplavený, velké napadení hrabošem...). Jde o to snížit množství pojezdů (úspora phm), chránit půdu před vysušením a erozí, přičemž porost plní zejména mimoprodukční (tj ekologické fce). Chápu, že zvyk je železná košile, ale v těch dnešních vedrech se i trika člověk rád zbaví:-) Parafrázuji známou hlášku: Zkuste to! Nyc se vám nestané!
PB
Petr Blažek
2.2.2024 09:02 Reaguje na Karel ZvářalV tom je právě problém vás ochránců, že většinu postupů generalizujete. V zemědělství - přírodě není rok jako rok. Takže fotka z loňského časáku je úplně k ničemu. My se musíme chovat každý rok podle počasí. Když je vlhké léto , můžeme si dovolit meziplodiny, nebo výdrol na delší dobu. Naopak při suchém létu se snažíme pomocí různých druhů podmítky vodu chránit. I vámi zmiňované myši hrají roli. Jestliže hrozí kalamita, tak jim rozhodně nenecháme krycí plodinu na rozmnožování.
Každá chyba, každý chybný úsudek nás stojí velké peníze.
Odpovědět
Každá chyba, každý chybný úsudek nás stojí velké peníze.
Karel Zvářal
2.2.2024 09:14 Reaguje na Petr BlažekTa fotka je z časáku 1/2016, foceno o rok či dva dříve. Je snad samozřejmé, že je třeba posoudit všechny okonosti. Nevyzývám k radikální změně, postačí, když nechá 1-2 hony do jara nezorané, a už toto má významný vliv.
To Vy sám rád generalizujete.
Odpovědět
To Vy sám rád generalizujete.
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.1.2024 07:50Boj se suchem :D čím dál vtipnější. Stačí udělat určitá opatření, bojovat s kým nebo čím? jsme jak pošahaný.
Odpovědět
va
vaber
31.1.2024 09:27nejlepší vsakování vody zajistí jen trvalá vegetace ,křivá hrbolatá travnatá plocha nakypřená životem v půdě, to zemědělství likviduje,
půda bez vegetace se slehává zhutňuje a vytváří na povrchu nepropustný škraloup, s tím nikdo nic neudělá
Odpovědět
půda bez vegetace se slehává zhutňuje a vytváří na povrchu nepropustný škraloup, s tím nikdo nic neudělá
pp
pavel peregrin
31.1.2024 17:07Tak jako vše, i tato otázka má svá pozitiva a negativa. Pozitiva byla v článku řečena, poukáži tedy na negativa- ponechaný výdrol, speciálně obilovin, je doslova živnou půdou, "zeleným mostem" pro šíření viróz na nově osetá pole. A to, že viróza dokáže snížit výnos klidně až o 60%, není pro zemědělce žádnou novinkou. Tudíž podmítka a likvidace výdrolu má své plné opodstatnění a u nás ji důsledně uplatňujeme.
Tvrzení, že se vysušuje půda, není pravda- naopak se podmítkou přeruší kapilarita, tudíž suchých může v nejlepším případě být těch 8-10 cm, ale pod tím je již půda vlhká, a to trvale. Na rozdíl od ponechaného výdrolu, který neumrtven trvale vypařuje vodu do ovzduší. Vím, že kdo s tím nemá zkušenost, nepochopí, ale je to tak. To jsou stoletím prověřené pravdy, které fungují a budou fungovat nadále. Regenerativní zemědělství v ryzí podobě není pro naše půdy většinou vhodné z více hledisek, o kterých nemá cenu se šířeji rozepisovat, protože to není psaní na pár minut.
Odpovědět
Tvrzení, že se vysušuje půda, není pravda- naopak se podmítkou přeruší kapilarita, tudíž suchých může v nejlepším případě být těch 8-10 cm, ale pod tím je již půda vlhká, a to trvale. Na rozdíl od ponechaného výdrolu, který neumrtven trvale vypařuje vodu do ovzduší. Vím, že kdo s tím nemá zkušenost, nepochopí, ale je to tak. To jsou stoletím prověřené pravdy, které fungují a budou fungovat nadále. Regenerativní zemědělství v ryzí podobě není pro naše půdy většinou vhodné z více hledisek, o kterých nemá cenu se šířeji rozepisovat, protože to není psaní na pár minut.
JV
Josef Valenta
31.1.2024 23:33 Reaguje na pavel peregrinNo konečně to někdo napsal,ale to se mi to kecá,když mám jenom pastviny.
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
1.2.2024 08:03Potíž je v tom, že z mnohých zemědělců se nám stali energetici a dodavatelé chemickému průmyslu!
Dokud všude kolem sebe uvidím převážující část řepky a kukuřice, půda nemá žádnou šanci.
Hlavně, že to stát podporuje dotacemi, co?
Odpovědět
Dokud všude kolem sebe uvidím převážující část řepky a kukuřice, půda nemá žádnou šanci.
Hlavně, že to stát podporuje dotacemi, co?
pp
pavel peregrin
1.2.2024 08:14 Reaguje na Jiří KvítekProblém tkví v tom, že plodiny, které by vhodně rozšířily diverzitu osevních postupů, nejsou většinou ekonomicky příznivé. Pro mnoho čtenářů Ekolistu je asi slovo ekonomika jako červený hadr pro býka, bohužel ekonomicky se musí chovat každý subjekt, aby přežil. Dám vám takový malý příklad- před deseti lety jsem zařadil do osevního postupu olejný len. Řeklo by se- naprosto marginální komodita, ty, kdo ho pěstují, můžete spočítat na prstech obou ruk. Šlo to asi čtyři roky a pak prudce klesla cena po d výrobní náklady- a ty jsou u lnu skutečně malé. Přestali jsme tedy s pěstovaním asi na tři roky a pak se situace zase obrátila.Začali jsme tedy po druhé a loni se vývoj vrátil do starých kolejí.
A příčina? Dovoz lnu z Kazachstanu přes Polsko, za naprosto dumpingové ceny a navíc v kvalitě víc než pochybné, ale to obchodníkům samozřejmě vůbec nevadí.
Takže tak to asi je, a to samé v obměnách platí pro luskoviny, jeteloviny na semínko etc. Hořčice se údajně vozí pře Polsko také, navíc i jako seťová, smíchaná s kdečím. Dle vyjádření kamaráda z Osevy to v podstatě znamená konec množení a tak bych mohl pokračovat dále.
Co by potom kdo chtěl??
Odpovědět
A příčina? Dovoz lnu z Kazachstanu přes Polsko, za naprosto dumpingové ceny a navíc v kvalitě víc než pochybné, ale to obchodníkům samozřejmě vůbec nevadí.
Takže tak to asi je, a to samé v obměnách platí pro luskoviny, jeteloviny na semínko etc. Hořčice se údajně vozí pře Polsko také, navíc i jako seťová, smíchaná s kdečím. Dle vyjádření kamaráda z Osevy to v podstatě znamená konec množení a tak bych mohl pokračovat dále.
Co by potom kdo chtěl??
BM
Břetislav Machaček
1.2.2024 08:47 Reaguje na pavel peregrinI volný trh musí mít svá pravidla, jinak se stane chaosem a
zlem pro ekonomiku. Jak píšete, je pak jakékoliv plánování
k ničemu, když tu vtrhne ze zahraničí zboží za podhodnocené
ceny v hrubém nesouladu s náklady u nás. Je to jako nyní s
obilím z Ukrajiny, kde mají levnější pohonné hmoty, levnou
pracovní sílu, hnojiva, osiva , chemii a navíc potřebují to
obilí prodat za jakoukoliv cenu. Tomu opravdu nemohou už
konkurovat ani podobně zvýhodnění Poláci. Základní chybou
zemědělské politiky státu je, že u všech komodit nenastaví garance odbytu podle kterých lze naplánovat osevní plány.
Mít jistotu odbytu, tak si každý spočítá rentabilitu a buď zaseje a nebo nikoliv. Smluvně se zaváže dodat a co schází
je možné dokoupit odjinud. Zemědělec nemá čas a možnosti
sledovat komoditní burzu a předpovědět, že bude třeba len lukrativní plodinou. To se už stalo v minulosti s mákem
a pak zhořkl ve skladech mák a úsměv těm, kdo ho zaseli.
Měl jsem ho v okolí tolik, že včely bodaly jako zběsilé
a kvetoucí pole byla cítit stovky metrů daleko. Je to od
mantinelu k mantinelu se vším a pak plánujte co zasít.
Je rovněž pravdou nekvalita osiv a to i v malém dodávaných
ze zahraničí. Garance deseti semen v sáčku je iluzí a jak
reklamovat sáček po otevření? To už nehovořím o klíčivosti
a o deklarované odrůdě. Ceny nehorázné a kvalita mizerná.
I takovou hořčici na zelené hnojení jsem si koupil taky
a nemohu se na zahradě zbavit ohnice, která byla v osivu.
V lecčems se tak vracím k vlastním osivům, ale vše nelze
produkovat jen tak na koleně. Jinak máte plnou pravdu s
tou podmítkou, přerušením kapilár pro odpařování vody a
taky s tím, že při bezmrazé zimě směsky rostou a vypařují
vodu i v prosinci.
Odpovědět
zlem pro ekonomiku. Jak píšete, je pak jakékoliv plánování
k ničemu, když tu vtrhne ze zahraničí zboží za podhodnocené
ceny v hrubém nesouladu s náklady u nás. Je to jako nyní s
obilím z Ukrajiny, kde mají levnější pohonné hmoty, levnou
pracovní sílu, hnojiva, osiva , chemii a navíc potřebují to
obilí prodat za jakoukoliv cenu. Tomu opravdu nemohou už
konkurovat ani podobně zvýhodnění Poláci. Základní chybou
zemědělské politiky státu je, že u všech komodit nenastaví garance odbytu podle kterých lze naplánovat osevní plány.
Mít jistotu odbytu, tak si každý spočítá rentabilitu a buď zaseje a nebo nikoliv. Smluvně se zaváže dodat a co schází
je možné dokoupit odjinud. Zemědělec nemá čas a možnosti
sledovat komoditní burzu a předpovědět, že bude třeba len lukrativní plodinou. To se už stalo v minulosti s mákem
a pak zhořkl ve skladech mák a úsměv těm, kdo ho zaseli.
Měl jsem ho v okolí tolik, že včely bodaly jako zběsilé
a kvetoucí pole byla cítit stovky metrů daleko. Je to od
mantinelu k mantinelu se vším a pak plánujte co zasít.
Je rovněž pravdou nekvalita osiv a to i v malém dodávaných
ze zahraničí. Garance deseti semen v sáčku je iluzí a jak
reklamovat sáček po otevření? To už nehovořím o klíčivosti
a o deklarované odrůdě. Ceny nehorázné a kvalita mizerná.
I takovou hořčici na zelené hnojení jsem si koupil taky
a nemohu se na zahradě zbavit ohnice, která byla v osivu.
V lecčems se tak vracím k vlastním osivům, ale vše nelze
produkovat jen tak na koleně. Jinak máte plnou pravdu s
tou podmítkou, přerušením kapilár pro odpařování vody a
taky s tím, že při bezmrazé zimě směsky rostou a vypařují
vodu i v prosinci.
pp
pavel peregrin
1.2.2024 19:50 Reaguje na Břetislav MachačekUpřímně řečeno, pane Machačku, to co píšu, nejsou žádné objevy. Jen se snažím vysvětlit, že ke správnému hospodaření stačí používat normální selský rozum. Ale jak víte sám, právě on je zde často terčem posměšků.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.2.2024 13:04 Reaguje na pavel peregrinPokud se selský rozum používá na sedlácké postupy, je to v pořádku. Horší je, když se tím začne řešit klimatologie.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.2.2024 18:29 Reaguje na pavel peregrinVíte mi nevadí, když se nám posmívají laikové,
kteří si to někde "vygůglili". Mne štve, když
to píšou lidé, kteří se pasovali do role mudrců.
Stačí napsat vědec, odborník a laikové vzhlížejí
k autoritě, která se zbláznila a káže hlouposti.
Je to jako s politiky, kam vítr, tam plášť a je
jedno, že si z úst udělali WC. Mám rád ty, kteří
si za svým názorem stojí a jsou schopní naslouchat i názorům jiných. Bohužel začínají být výjimkami
v té záplavě chameleonů, kteří změnili za pár
desítek let svůj názor. Nezapomenu na tvrzení
ekologů o řepce jako spáse při náhradě nafty.
Náhle prozřeli a je tomu téměř naopak, což se
mýlí rovněž. Ještě nedávno kritizovali silážní
kukuřici a nyní ji opěvují jako zdroj biomasy
pro bioplynky a opomíjejí, že je produktem
chemie a ničí půdu. Nedávno kritizovali zemědělce
za absenci hnoje a nyní propagují jeho zplynování.
Připadám si jako u blbých, kdy radí neorat už
tak udusanou půdu a sít do toho mlatu osiva.
V mém okolí neorat jíly, tak na polích stojí
kaluže vody i v suchu po každém deštíčku. Pole
už leckde nevidělo hnůj dvacet let a i to
strnitě je nižší a nižší, aby bylo více slámy
pro teplárnu. Pak se kamarád rybář diví, odkud
mám rousnice, když on na poli žádné nenašel.
Zírá, že u mne se to jimi večer hemží a že jich
mám na ryby nasbíráno třicet za čtvrthodinku.
Nic si s těch posměšků nedělejte, protože ty posměšky hlupáků jsou jako ti štěkající psi na
karavanu kráčející k cíli.
Odpovědět
kteří si to někde "vygůglili". Mne štve, když
to píšou lidé, kteří se pasovali do role mudrců.
Stačí napsat vědec, odborník a laikové vzhlížejí
k autoritě, která se zbláznila a káže hlouposti.
Je to jako s politiky, kam vítr, tam plášť a je
jedno, že si z úst udělali WC. Mám rád ty, kteří
si za svým názorem stojí a jsou schopní naslouchat i názorům jiných. Bohužel začínají být výjimkami
v té záplavě chameleonů, kteří změnili za pár
desítek let svůj názor. Nezapomenu na tvrzení
ekologů o řepce jako spáse při náhradě nafty.
Náhle prozřeli a je tomu téměř naopak, což se
mýlí rovněž. Ještě nedávno kritizovali silážní
kukuřici a nyní ji opěvují jako zdroj biomasy
pro bioplynky a opomíjejí, že je produktem
chemie a ničí půdu. Nedávno kritizovali zemědělce
za absenci hnoje a nyní propagují jeho zplynování.
Připadám si jako u blbých, kdy radí neorat už
tak udusanou půdu a sít do toho mlatu osiva.
V mém okolí neorat jíly, tak na polích stojí
kaluže vody i v suchu po každém deštíčku. Pole
už leckde nevidělo hnůj dvacet let a i to
strnitě je nižší a nižší, aby bylo více slámy
pro teplárnu. Pak se kamarád rybář diví, odkud
mám rousnice, když on na poli žádné nenašel.
Zírá, že u mne se to jimi večer hemží a že jich
mám na ryby nasbíráno třicet za čtvrthodinku.
Nic si s těch posměšků nedělejte, protože ty posměšky hlupáků jsou jako ti štěkající psi na
karavanu kráčející k cíli.
Karel Zvářal
1.2.2024 10:17 Reaguje na Jiří KvítekJe to tak, co se tváří jako "eko", je vlastně antieko. Resortu se chopili dravci (hurvínkovskou klaku si podmázli), pro které je půda postředkem k vytřískání kapitálu. Řečem o jejích mimoprodukčních funkcích se jen smějí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.2.2024 13:06 Reaguje na Karel ZvářalBohužel, dnes jsou trochu v útlumu, nemají politickou moc, ale jak zemi zase ovládne agrofertní mafie, bude problém nejen v zemědělství.
Odpovědět
