Odborníci zkoumají výskyt bobrů v Berouně, na část ostrova platí zákaz vstupu
15.2.2022 01:00 | BEROUN
(ČTK)
Bobři se na berounský ostrov dostali zřejmě korytem Litavky z Červeného potoka. V zimě si hledají potravu, na ostrově se zaměřili na kmeny topolů. Zda jsou bobři stále na ostrově a v jakém počtu, není úplně jasné. Ilustrační foto
Bobři před časem poničili na ostrově několik vzrostlých topolů, při silnějším větru hrozí jejich pád. Ochránci přírody doporučili topoly zatím nekácet, protože bobři by se zaměřili na další zdravé stromy.
Městská policie část ostrova za tenisovými kurty obehnala páskou, platí tam zákaz vstupu. Poškozené stromy by při silnějším větru mohly spadnout a zranit kolemjdoucí. V některých případech může bobr i zaútočit na člověka, pokud se cítí ohrožený. Do části ostrova je proto zakázáno chodit, na dodržování nařízení dohlížejí strážníci. "Městská policie oblast denně monitoruje a obnovuje pásku zákaz vstupu, protože ji každou chvíli někdo strhne a vyhodí," uvedla mluvčí.
Bobři se na berounský ostrov dostali zřejmě korytem Litavky z Červeného potoka. V zimě si hledají potravu, na ostrově se zaměřili na kmeny topolů. Zda jsou bobři stále na ostrově a v jakém počtu, není úplně jasné. Odpovědět by na to měl průzkum odborníků, kteří výskyt zvířete nyní monitorují.
Odborníci z CHKO Český kras populace bobrů na vodních tocích v okolí Berouna mapují včetně bobřích hradů, které si tito zavalití hlodavci s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem staví ve vodě jako své příbytky. Bobr je chráněným živočichem a v přírodě nemá přirozeného nepřítele.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného
Ochránci přírody záměrně vyřezali dutiny do stromů. Tvoří tak stanoviště pro ohrožené živočichy
Budvirus - jméno pro nový obří virus. Objevili ho českobudějovičtí vědci v římovské nádržiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.2.2022 09:24V článku je jedna nepřesnost. Bobr nemá přirozeného nepřítele v Česku. Třeba v Americe jej občas uloví medvěd a hlavně puma. Tihle predátoři u nás chybí a těch asi 100 - 120 vlků to nevytrhne.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.2.2022 10:08Když vidím pokácený strom a okousanou kůru, tak vím, že je to bobr. Nikdo
jiný to nebyl a tak proč fotopasti a zakazovat tam lidem chodit? Do lesa
jde každý na své vlastní nebezpečí a pokud je to "park", tak ho musím
bránit před bobry a nikoliv před lidmi. Obalte kmeny pletivem, natřete je
gumoasfaltem a nic vám kácet nebudou. Půjdou tam, kde nevadí a neničí park. Je řešením přihlížet kácení a množení už dnes místy přemnožených bobrů?
Pokud jich tu bylo pár tisíc, tak jsem jim fandil, ale při 35 000 už jsou
místy problémem v průchodnosti toků při povodních a o narušování hrází
vyhrabávání nor ani nehovořím. Taková narušená hráz se může protrhnout
a nepůjde tu o bobry, ale o lidi. No a u stromů v korytě řeky, který se
opře při povodni o most a udělá ve městě přehradu, nechci ani uvažovat.
Hra na divočinu ve středu města hraničí s veřejným ohrožením a nejde už
tak o ochranu tvora, který už není mimochodem ohrožený vymřením.
Odpovědět
jiný to nebyl a tak proč fotopasti a zakazovat tam lidem chodit? Do lesa
jde každý na své vlastní nebezpečí a pokud je to "park", tak ho musím
bránit před bobry a nikoliv před lidmi. Obalte kmeny pletivem, natřete je
gumoasfaltem a nic vám kácet nebudou. Půjdou tam, kde nevadí a neničí park. Je řešením přihlížet kácení a množení už dnes místy přemnožených bobrů?
Pokud jich tu bylo pár tisíc, tak jsem jim fandil, ale při 35 000 už jsou
místy problémem v průchodnosti toků při povodních a o narušování hrází
vyhrabávání nor ani nehovořím. Taková narušená hráz se může protrhnout
a nepůjde tu o bobry, ale o lidi. No a u stromů v korytě řeky, který se
opře při povodni o most a udělá ve městě přehradu, nechci ani uvažovat.
Hra na divočinu ve středu města hraničí s veřejným ohrožením a nejde už
tak o ochranu tvora, který už není mimochodem ohrožený vymřením.
dm
david matoušek
15.2.2022 10:51 Reaguje na Břetislav MachačekJako upřímně, tenhle článek mě teda totálně rozesmál. Taky by mně zajímalo, co tam chtějí ti odborníci zkoumat? Byl to bobr nebo nebyl, byli jeden, dva či tři? Připluli proti proudu, nebo s proudem? Tak tam zakážeme vstup nafurt, vždyť bobr tu byl před náma a jen se vrací, architekt krajiny apod.
Odpovědět
RT
Richard Toman
15.2.2022 11:01 Reaguje na david matoušekBobr je jen přerostly hraboš, množí se a škodí podobně. Navíc bez přirozeného nepřítele a s hloupou ochranou za zády, smrtelná kombinace. Máme se na co těšit, ještě že tyhle srandy nejdou z našich společných kapes, že.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.2.2022 11:53 Reaguje na Richard TomanKdo Vám řekl, že tyhle "srandy" nejdou z našich peněz?
Odpovědět
RT
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.2.2022 15:47 Reaguje na Richard TomanOmlouvám se, že jsem to nepochopil. Seděl jsem si na káblících od počítače.
Odpovědět
kk
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.2.2022 15:51 Reaguje na karel krasenskyČlověče, nepopouzejte. Mohl byte ekoteroristům přivodit infarktový stav. Takoví to jsou milí a neškodní lidé. Ty je třeba si hejčkat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.2.2022 16:00 Reaguje na karel krasenskyVe středověku byl loven jako postní jídlo, protože co žilo ve
vodě bylo postní potravou. Chce to asi zavést povinně půst.
I bobří kožich byl oblíbenou kožešinou a údajně bobří ocas byl vyhledávanou lahůdkou gurmánů. Ne že bych po tom toužil, ale
z pár kusů tu je po 30 letech už 35 tisíc a kolik jich bude za dalších 10,20,30 let? U nás už kácejí stromy daleko od řeky,
protože ty chutné už vykáceli a mladým nedovolí vyrůst. Je to
ještě únosné množství, když kácejí stromy mimo vodní toky? Nenarážejí už na potravní strop? Živí se i kukuřicí a nebudou
časem problémem stejným jako černá zvěř ?
Odpovědět
vodě bylo postní potravou. Chce to asi zavést povinně půst.
I bobří kožich byl oblíbenou kožešinou a údajně bobří ocas byl vyhledávanou lahůdkou gurmánů. Ne že bych po tom toužil, ale
z pár kusů tu je po 30 letech už 35 tisíc a kolik jich bude za dalších 10,20,30 let? U nás už kácejí stromy daleko od řeky,
protože ty chutné už vykáceli a mladým nedovolí vyrůst. Je to
ještě únosné množství, když kácejí stromy mimo vodní toky? Nenarážejí už na potravní strop? Živí se i kukuřicí a nebudou
časem problémem stejným jako černá zvěř ?
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.2.2022 17:24 Reaguje na Břetislav MachačekPokud si chcete beztrestně nalovit bobry, zajeďte si do Patagonie. Když ještě byly jejich kořešiny v kurzu, nějaký dobrák je tam vysadil. Jenže situace se změnila, na nositele přírodního kožichu se pohlíží jako na masového vraha a ty bobry už tam nikdo neloví. Takže jako nepůvodní druh vesele plundrují místní flóru a to naprosto beztrestně.
Odpovědět
LB
Lukas B.
15.2.2022 19:31 Reaguje na Břetislav Machačekpostní jídla já rád. jak bílou klobásu, tak rybu, ale nebráním se ani vodním hlodavcům. při jejich úžasné reprodukční schopnosti a neexistenci dostatečně početného přirozeného nepřítele lze v horizontu několika málo let očekávat stavy na úrovni černé zvěře. těším se, jak od kolegy myslivce a činovníka jistého středočeského spolku budu kupovat za 40 kč/kg nejen prasátka, ale i bobříky.
Odpovědět
