Odborník: Novela o ochraně zemědělské půdy omezí trh s komerčními nemovitostmi

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu negativně ovlivní rozvoj trhu industriálních a dalších nemovitostí. Podle zákona nově nebude možno stavět průmyslové a komerční areály a fotovoltaické elektrárny větší než jeden hektar na produkčně nejkvalitnější české zemědělské půdě. Zdraží ale výstavba i na zbylých půdních třídách. Novela tak přispěje k ještě vyššímu nárůstu cen pozemků, což se promítne vyššími cenami nemovitostí a na jejich nájemném, sdělil ČTK vedoucí oddělení průmyslových nemovitostí v realitně poradenské společnosti Colliers Miroslav Kotek.

Produkčně nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.

Pokud územní plán počítá do budoucna s využitím nejkvalitnější půdy pro stavbu nemovitostí, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od platnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu odebrat, i kdyby byly pro účely obchodu nebo skladování určené v územním plánu.

"V současné době se potýkáme s nedostatkem pozemků pro výstavbu moderních průmyslových areálů, což se samozřejmě projevuje ve vysoké ceně pozemků, které jsou momentálně v nabídce. Obecně máme zájem lákat do ČR projekty s vyšší přidanou hodnotou, ale nemáme k tomu vytvořenou infrastrukturu a při současném nedostatku pozemků tyto projekty nemáme kam umístit. Novela tuto situaci ještě zhorší," řekl Kotek.

Návrh také počítá se zvýšením poplatků za zabrání půdy spadající do zbylých tří tříd. Ze zjištění Hospodářských novin vyplývá, že zatímco nyní za jejich vyjmutí z půdního fondu stavitelé platí dvě sazby, 24 korun za metr čtvereční ve třetí třídě a 18 korun ve čtvrté a páté třídě, nově to má být pro sklady a obchodní centra 300 Kč a 240 korun. Novela tak podle Kotka povede při porovnání základních parametrů, jako jsou nájemné, či náklady na elektřinu, s okolními zeměmi ke snížení konkurenceschopnosti ČR na trhu s komerčními nemovitostmi. "Tuzemský investor opravdu nemá důvod zde investovat. Konkurenční boj s okolními zeměmi tak prohráváme na celé čáře," dodal Kotek.

Z analýzy Indrustrial Research Forum vyplývá, že ve třetím čtvrtletí se v Česku postavilo 183 000 metrů čtverečních průmyslové a logistické plochy, meziročně o 62 procent méně. Mezičtvrtletně jde o pokles o 28 procent. O dvě třetiny klesla meziročně a mezičtvrtletně také poptávka po těchto prostorech. Neobsazenost mezičtvrtletně poklesla na 1,5 procenta. Nejvyšší dosahované měsíční nájemné v České republice stagnovalo na 7,50 až 7,70 eura (okolo 190 Kč) za metr čtvereční. Ve vybraných lokalitách mimo Prahu bylo okolo 5,70 až 6,50 eura za metr čtvereční.

---

reklama

---