Odpůrci národního parku Křivoklátsko představili své důvody poslancům Aktualizováno

Petenti při dnešním slyšení před poslanci zdůvodnili, proč odmítají vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko, který chystá ministerstvo životního prostředí. Petici proti NP podepsalo přes 11.300 lidí. Petenti chtějí zachovat chráněnou krajinnou oblast (CHKO), podle nich je ochrana dostatečná, a připomínají, že jde o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou přírodu. Ministerstvo argumentuje potřebou ochrany přírody, národní park by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu Berounky. Podle MŽP je třeba i změnit systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě. "Odmítáme marketing strachu, kdy je lesník vydáván za škůdce křivoklátské krajiny," řekl dnes za iniciativu Otevřené Křivoklátsko Jakub Majer. Petenty dnes podpořil za opoziční SPD jeho předseda Tomio Okamura. Sněmovní petiční výbor přijal usnesení, v němž vzal na vědomí závažné argumenty, které od představitelů petice zazněly a žádá MŽP, aby je reflektovalo.

Zamýšlený NP odmítá také Svazek obcí Křivoklátska, jeho členem je 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15 000 obyvatel. Předsedkyně svazku a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová připomněla, že svazek se ve svém názoru opírá o odborné studie i zkušenosti z jiných národních parků. "Máme obavy z hromadného turismu," uvedla. Doplnila, že se zástupci obcí obávají též bezzásahového režimu hospodaření, který může krajinu dosud udržovanou člověkem a její rozmanitost naopak poškodit.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se včerejšího veřejného slyšení nezúčastnil, za MŽP se dostavil náměstek Tomáš Tesař. Podle něj je nutné národní park vyhlásit i kvůli tomu, aby se při současném stavu nenaráželo na limit, že hospodaření v lesích má být ekonomicky výhodné. Zákon o lesích ale uvádí, že změna z hospodářských lesů na lesy takzvaného zvláštního určení možná i v současné CHKO.

Argumenty petentů podpořili zástupci lesníků. "Záměr postrádá racionální odborný základ," řekl zástupce křivoklátských lesníků Robin Ambrož. Podle něj se například velmi osvědčil Lesnický park Křivoklátsko, který mimo jiné propaguje přírodní i kulturní hodnoty Křivoklátska. Založili jej společně Lesy ČR, největší soukromý majitel lesů v ČR Jerome Colloredo-Mannsfeld a Česká lesnická společnost Křivoklát v roce 2010. Slouží i jako alternativa k národnímu parku, je zde zázemí pro turisty a zároveň zde žijí vzácné živočišné i rostlinné druhy.

Odpůrci NP dlouhodobě upozorňují, že oblast Křivoklátska stovky let vytvářeli především lesníci a lesní hospodáři a odborníci potvrdili, že na území plánovaného parku nepřevažuje člověkem neovlivněná příroda. Jedna ze studií uvádí, že původní jsou jen přes čtyři procenta porostů.

Ministerstvo životního prostředí loni na podzim zahájilo proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, podle návrhu má národní park zabírat 116 kilometrů čtverečních, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.

---

reklama

---