Ohroženému jeřábkovi lesnímu patří nová naučná stezka na Prachaticku
14.11.2020 00:34 | BOŠICE
(ČTK)
Jeřábek lesní se vyskytuje pouze na některých místech republiky.
Podle něj se jeřábek lesní vyskytuje pouze na některých místech republiky. "Je spíše situován do příhraničních oblastí, kde je více pozemků, které leží ladem, zarůstají a hospodaření tam není tak intenzivní. Jedná se o oblasti Šumavy, Krušných hor nebo Krkonoš," řekl.
Naučná stezka u Bošic měří zhruba 600 metrů. Nachází se na úbočí Mařského vrchu a vede místy přirozeně zarostlými náletovými dřevinami. Je jediná svého druhu v Jihočeském kraji a podle Hromase zřejmě i jediná v republice. Návštěvníkům nabízí šest zastavení, kde se dozvědí informace nejen o jeřábkovi, ale také o jiných druzích ptáků nebo rostlin.
"Nápad, udělat tu stezku, vzešel v naší organizaci. Ovlivnil to fakt, že jsme zde jeřábka skutečně objevili. Proto jsme si říkali, že by bylo dobré, ukázat lidem, že i ty pozemky, které jsou na první pohled ošklivé, jsou biotopem některých zvířat," uvedl Hromas.
Český svaz ochránců přírody má v současnosti v republice přibližně 7000 členů. Jsou mezi nimi odborníci a profesionálové i laická veřejnost.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Zavést turisty do méně vytížených lokalit v české přírodě je cílem aplikace Epu
Kyjovským údolím povede naučná stezka s 11 zastaveními, součástí budou dřevěné sochy
Šternberk nechal vybudovat turistická odpočívadla u jezírka a pramene kyselkyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (78)
Miroslav Vinkler
14.11.2020 04:58Konečně dobré zprávy, náhodou jsem letos na Prachaticku byl a je to tam kouzelné.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.11.2020 07:52Kdopak nám to jeřábka silně ohrožuje, když po lese John s pesticidy nejezdí, pupenů má vůkol dostatek, je relativně plodný a má dokonalé krycí zbarvení? Snad ne jiná, roztomilá zvířátka?
Odpovědět
VJ
Václav John
14.11.2020 14:37 Reaguje na Karel ZvářalNení tak těžké na to přijít, je to ve skutečnosti stále stejná písnička - intezivní lesnické hospodaření. Měl jsem možnost vidět jeřábky na Šumavě, v Beskydech, ve slovenských Poloninách, rumunských Karpatech, v Estonsku i na Sibiři. Všude je to stejné - v běžném hospodářském lese je neuvidíte (pokud tam nezaletí), v přírodě blízkém lese pralesovitého charakteru je jejich ráj. Je to podobné jako u tetřeva, jen jeřábek preferuje jiný typ lesa (bučiny vs. smrkové lesy), oba ale potřebují bohatě strukturovaný les s podrostem. Jeřábek je na tom podstaně líp jak tetřev, tomu se daří jen na Šumavě, kdežto slušné počty jeřábků jsou mj. ještě v Jeseníkách, na Králickém Sněžníku nebo v Beskydech.
Co se týká predátorů - Poláci dělali výzkum na reintrodukci tetřevů, podařilo se jim dosáhnout stavu, kdy tetřevi v přírodě úspěšně přežívali, nicméně nevyváděli mláďata. Tak pokusně umístili v lese zamaskované atrapy hnízd, do nich dali slepičí vajíčka a k nim fotopasti. Pointa - do týdne bylo všechno vypredované ... hlavně lišky a divoká prasata, ale i krkavci a kuny. Takže přece jenom predátoři? Ne tak úplně - pokud udělali stejný pokus v lese se strukturovaným porostem, predátoři zamaskovaná hnízda nenašli. Závěr je jasný - aby tyhle druhy kurů mohli žít v hospodářském lese, musíte totálně vystřílet predátory, a to hlavně lišky a divoká prasata. Na druhou stranu pokud máte pralesovitý les, který je struktorovaný, místy s popadanými kmeny a bohatým podrostem tak tam v pohodě fungují jeřábci a tetřevi vedle predátorů.
Odpovědět
Co se týká predátorů - Poláci dělali výzkum na reintrodukci tetřevů, podařilo se jim dosáhnout stavu, kdy tetřevi v přírodě úspěšně přežívali, nicméně nevyváděli mláďata. Tak pokusně umístili v lese zamaskované atrapy hnízd, do nich dali slepičí vajíčka a k nim fotopasti. Pointa - do týdne bylo všechno vypredované ... hlavně lišky a divoká prasata, ale i krkavci a kuny. Takže přece jenom predátoři? Ne tak úplně - pokud udělali stejný pokus v lese se strukturovaným porostem, predátoři zamaskovaná hnízda nenašli. Závěr je jasný - aby tyhle druhy kurů mohli žít v hospodářském lese, musíte totálně vystřílet predátory, a to hlavně lišky a divoká prasata. Na druhou stranu pokud máte pralesovitý les, který je struktorovaný, místy s popadanými kmeny a bohatým podrostem tak tam v pohodě fungují jeřábci a tetřevi vedle predátorů.
VJ
Václav John
14.11.2020 14:44 Reaguje na Václav John...aby to bylo úplně jasné nejsem proto vystřílet predátory v hospodářském lese, řešení to není. Řešení naopak je část lesů neřešit jako lesy hospodářské, což se děje právě třeba v národních parcích a dalších chráněných územích. A v takovém typu lesa se pak jeřábkům daří. Nic složitého na tom není.
Je to vcelku jednoduché - jeřábci i tetřevi evidentně přežívali tisíce let vedle predátorů i v době, kdy se žádní predátoři netlumili, protože neexistovaly žádné střelné zbraně. Není důvod aby to tak nefungovalo i do budoucna, když jim k tomu vytvoříme podmínky.
Odpovědět
Je to vcelku jednoduché - jeřábci i tetřevi evidentně přežívali tisíce let vedle predátorů i v době, kdy se žádní predátoři netlumili, protože neexistovaly žádné střelné zbraně. Není důvod aby to tak nefungovalo i do budoucna, když jim k tomu vytvoříme podmínky.
Karel Zvářal
14.11.2020 18:23 Reaguje na Václav JohnV minulém století byly lesy stejně hospodářské jako dnes, přesto tetřeva bylo podstatně více, běžně se lovil. Během půlstoletí přišel ohromný nárůst predátorů, prasaty počínaje (lovily se nízké tisíce, dnes stovky tisíc), vakcinací chráněná liška a kuna (5-10x více), krkavci konče. Poprvé jsem viděl u nás krkavce v r. 85, dnes jich běžně vídám (slýchám) za den desítky. Kavky hnízdily v koloniích na několika místech v okolí, dnes jsou jen na budovách (v budkách). Stromová populace sýčka tvořila 83% z celkové, dnes je hnízdění ve stromové dutině ojedinělá rarita. Podobně pálenka musí být v oplechovaných budkách (nepřístupné kostelní věže jsou téměř všechny zakryty sítěmi), jinak se o do noci syčící mláďata postatrá kuna. Takže predace má zásadní vliv, proto také se chrání hnízda motáků ukrytá v obilí ohrádkami. Atd. atp.
Odpovědět
VJ
Václav John
14.11.2020 20:01 Reaguje na Karel Zvářal"V minulém století byly lesy stejně hospodářské jako dnes, přesto tetřeva bylo podstatně více, běžně se lovil"
Ne tak úplně. Ani v Rumunsku to nejsou původní pralesy (ty kromě Bělověže nebo Biogradské Góry v Evropě prakticky ani nenajdeme), ale člověkem vysázené lesy. Jenže lesní práce byla vždycky fyzicky náročná rasovina a bez mechanizace byly možnosti lesníků úplně někde jinde. Proto byli tetřevi a další druhy u nás vytlačení do hor, protože na svazích se intezivně hospodaří daleko hůř než v nížinách. Situace se oproti 19. století výrazně změnila a paralelně s tím zmizeli i tetřevi, nejprve v nížinách, pak v pahorkatinách a nakonec i ve většině pohoří. Koreluje to i s mizením ohrožených druhů hmyzu vázaných na staré lesní porosty - těm predátoři nijak neubližijí, spíš naopak snižují množství pěvců, kteří je loví.
ad krkavci - začali se u nás objevovat už v 70. letech (první hnízdění v roce 1968), ve větším počtu až od 80. let. Je zajímavé, že populace tetřeva od 80. let vzrostla na Šumavě? Čím to? Predátoři tam nejsou? Ne, jen jediná Šumava má natolik velké množství lesů, kde není intezivní hospodaření, že to tetřevům vyhovuje.
Průšvih sýčků je, že potřebují k lovu krátkostébelné trávníky. Hnízdní dutiny jsou až v druhé řadě, jakkoliv samozřejmě třeba hlavaté vrby skoro úplně zmizely. Vazba je podobná jako u sysla, ten taky potřebuje krátký travní porost. Sýček prostě potřebuje rozhled. Proto jsou sýčci tak početní v Holandsku, Belgii a bývalém západním Německu, kde je jinak krajina úplně zničená. Jenže rozsáhlé vypásané pastviny tam jsou, sice na nich skoro nic nežije (jen v zimě bernešky a husy), ale sýčkům to stačí. U nás byly dřív krátkostébelné trávníky všude, ale zanikly a tak sýčci a sysli potřebují aspoň náhradní stanoviště. Naopak lesní dutinové sovy jako je kulíšek a sýc rousný od 80. let výrazně přibyly a rozšířily se na řadu nových míst (bez ohledu na kuny). Podobně i řada jiných ptačích druhů výrazně přibyla bez ohledu na predátory, namátkou třeba slavík modráček, budníček zelený, rákosník velký, dutinový holub doupňák, strakapoud jižní atd.
Odpovědět
Ne tak úplně. Ani v Rumunsku to nejsou původní pralesy (ty kromě Bělověže nebo Biogradské Góry v Evropě prakticky ani nenajdeme), ale člověkem vysázené lesy. Jenže lesní práce byla vždycky fyzicky náročná rasovina a bez mechanizace byly možnosti lesníků úplně někde jinde. Proto byli tetřevi a další druhy u nás vytlačení do hor, protože na svazích se intezivně hospodaří daleko hůř než v nížinách. Situace se oproti 19. století výrazně změnila a paralelně s tím zmizeli i tetřevi, nejprve v nížinách, pak v pahorkatinách a nakonec i ve většině pohoří. Koreluje to i s mizením ohrožených druhů hmyzu vázaných na staré lesní porosty - těm predátoři nijak neubližijí, spíš naopak snižují množství pěvců, kteří je loví.
ad krkavci - začali se u nás objevovat už v 70. letech (první hnízdění v roce 1968), ve větším počtu až od 80. let. Je zajímavé, že populace tetřeva od 80. let vzrostla na Šumavě? Čím to? Predátoři tam nejsou? Ne, jen jediná Šumava má natolik velké množství lesů, kde není intezivní hospodaření, že to tetřevům vyhovuje.
Průšvih sýčků je, že potřebují k lovu krátkostébelné trávníky. Hnízdní dutiny jsou až v druhé řadě, jakkoliv samozřejmě třeba hlavaté vrby skoro úplně zmizely. Vazba je podobná jako u sysla, ten taky potřebuje krátký travní porost. Sýček prostě potřebuje rozhled. Proto jsou sýčci tak početní v Holandsku, Belgii a bývalém západním Německu, kde je jinak krajina úplně zničená. Jenže rozsáhlé vypásané pastviny tam jsou, sice na nich skoro nic nežije (jen v zimě bernešky a husy), ale sýčkům to stačí. U nás byly dřív krátkostébelné trávníky všude, ale zanikly a tak sýčci a sysli potřebují aspoň náhradní stanoviště. Naopak lesní dutinové sovy jako je kulíšek a sýc rousný od 80. let výrazně přibyly a rozšířily se na řadu nových míst (bez ohledu na kuny). Podobně i řada jiných ptačích druhů výrazně přibyla bez ohledu na predátory, namátkou třeba slavík modráček, budníček zelený, rákosník velký, dutinový holub doupňák, strakapoud jižní atd.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.11.2020 20:10 Reaguje na Václav JohnPro sýčky jsou ty hnízdní dutiny prvotní potřeba. Bydlím v Ostravě Porubě. Než se tady zateplily paneláky, tak hnízdili sýčci na řadě paneláků. Pak se domy zateplily, otvory na větrání se zakryly mřížkami a i když jsou trávníky sekány permanentně, sýčci vymizeli.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.11.2020 21:45 Reaguje na Karel ZvářalRádo se stalo. MImochodem, za totáče jsem měl mládě sýčka doma. Vypadlo z hnízda, bylo zesláblé, tak jsme ho doma postavili "na nohy". Když byl "Klapka" fit, odvezl jsem ho do muzea v Novém Jičíně, protože ti mají pod sebou i útulek dravců v Bartošovicích. Byl to ideální domácí chovanec, ale stejně mu v přírodě bylo líp.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.11.2020 08:24 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMladí sýčci opouští hnízdo předčasně a zdržují se na zemi. Jestliže spadne někam, kde na něho staří nevidí a hnízdo je 15 m vysoko, stavá se často obětí koček, psů, kun, sojek, a je velké štěstí, když ho objeví člověk, který se o něj umí postatrat. V Bartošovicích je skvělý kolektiv, je tam i odchovna těchto "rarášků", takže takové mládě donesené z divočiny posílí chovnou skupinu o novou krev.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.11.2020 20:22 Reaguje na Václav JohnKulíšek je před kunou bezpečný v těsné dutině, stejně jako strakapoud a žluny, víme? Sýc rousný jde po datlovi na hladké buky, stejně jako doupňák. A co nejvýš, protože spodní partie kmene bývají hrubší.
Dnes je krátkostébelných trávníků ve městě víc než kdy jindy, proč na nich nevidět chocholouše? Níže je odkaz na článek, byl byste první, kdo na otázku odpoví.
Proč jsou na Šumavě tetřevi a jinde ne? Třeba proto, že se tam každoročně několik desítek vypouští z odchovny, což se cudně ornitology tají a vyzdvihují "specifický ráz" Šumavy (hospodářské smrčiny:-)). Psal jsem o tetřevech u nás, ne v cizině. Ten pokles byl ve všech hraničních horstvech, a i tam vypouštění byli během pár týdnů predovaní, převážně liškou. Takže nejen vejce, ale i mladí i dospělí mají své početné predátory.
Je vidět, že zažité mantry se tradují, význam predace se bagatelizuje, přesto se ohrádky dávají. A dávat ohrádku predátorovi, to je tak trochu chucpe, aspoň u mě.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Odpovědět
Dnes je krátkostébelných trávníků ve městě víc než kdy jindy, proč na nich nevidět chocholouše? Níže je odkaz na článek, byl byste první, kdo na otázku odpoví.
Proč jsou na Šumavě tetřevi a jinde ne? Třeba proto, že se tam každoročně několik desítek vypouští z odchovny, což se cudně ornitology tají a vyzdvihují "specifický ráz" Šumavy (hospodářské smrčiny:-)). Psal jsem o tetřevech u nás, ne v cizině. Ten pokles byl ve všech hraničních horstvech, a i tam vypouštění byli během pár týdnů predovaní, převážně liškou. Takže nejen vejce, ale i mladí i dospělí mají své početné predátory.
Je vidět, že zažité mantry se tradují, význam predace se bagatelizuje, přesto se ohrádky dávají. A dávat ohrádku predátorovi, to je tak trochu chucpe, aspoň u mě.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Karel Zvářal
14.11.2020 20:27 Reaguje na Karel ZvářalMá to i pokračování.
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Duben-2018/Sycek-obecny-Ptak-roku-2018
Odpovědět
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Duben-2018/Sycek-obecny-Ptak-roku-2018
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.11.2020 06:24 Reaguje na Karel ZvářalTeď jsem si ty články přečetl. Děkuji za spoustu nových informací.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.11.2020 08:19 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaDěkuji za přečtení. Jako pro pamětníka by tam pro Vás tolik nových informací být nemělo. Jiný je jen úhel pohledu na zkoumanou problematiku, protože 99,9% vyznavačů mantry moje teze odmítá, což tam také zmiňuji. Nicméně dostatečným výsledkem pro mě bylo, že sýček byl vyhlášen ptákem roku. Sice v hodině dvanácté, ale jsem přesvědčen, že vše není ztraceno a některé věci půjdou napravit. K dřívější početnosti se stěží dopracujem, vytyčených tisíc párů sýčka v Záchranném programu je ale vcelku reálných, byť je to sotva desetina někdejších počtů.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.11.2020 10:27 Reaguje na Karel ZvářalZarazilo mě třeba přemnožení kun. O mývalech a psících mývalovitých jsem věděl. Ale nevěděl jsem třeba to, že malí sýčci první dny po vylétnutí z hnítda přebývají na zemi. Tím se taky vysvětluje to, jak jsme přišli k tomu mláděti. Na rozdíl od "nálezkyně" jsme se ho ale nepokoušeli krmit vařenými bramborami. Je ale fakt, že před zateplením jenom na našem pátém obvodu hnízdily minimálně 2 - 3 páry sýčků. Pak se zateplilo a zmizeli sýčci, ale třeba i rorýsi a netopýři.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.11.2020 10:58 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOno předčasné pobývání na zemi je právě jednou z příčin vysoké mortality mláďat sýčka, druhý peak nastává při osamostaňování, kdy končí mj. pod koly aut lovíc na přehledném asfaltu, či v bečce/ v nádrži s okřehkem při útoku na topící se můru:-(
S pojmem "přemnožení predátora" má problém více ekologů, níže dávám odkaz na článek, ať nemusím dlouze vypisovat a slibuji, že cca do měsíce něco na to téma sesmolím.
V textu je trošku zmatek mou vinou, který vznikl redakční úpravou na poslední chvíli.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2014/Brezen-2014/Kuna-skalni---prizpusobivy-predator
Odpovědět
S pojmem "přemnožení predátora" má problém více ekologů, níže dávám odkaz na článek, ať nemusím dlouze vypisovat a slibuji, že cca do měsíce něco na to téma sesmolím.
V textu je trošku zmatek mou vinou, který vznikl redakční úpravou na poslední chvíli.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2014/Brezen-2014/Kuna-skalni---prizpusobivy-predator
VJ
Václav John
15.11.2020 16:23 Reaguje na Karel ZvářalVezmu to postupně:
ad třeba sýc - kuna nemá problém predovat sýce, stává se to a není to výjimečné. Běžná ornitologická "finta" je najít buk s dutinou, kde by MOHL hnízdit sýc, zaškrábat nehty nebo větví o kmen. Samička pokud je na hnízdě vždy vykoukne. Výzkum hnízdní biologie sýců odhalil to (co se celkem ví), že kuny predují dutiny sýců. Pointa je v tom, že to nedělají tak často, aby populaci sýců ohrožovaly. Podobně je to i u dalších druhů:
http://www.vcpcso.cz/ohrozuji-kuny-populace-beznych-dutinovych-ptaku-v-budkach/
Jinak sýc i kulíšek jsou úžasné sovy a dnes je můžeme vidět na mnohem větším území než třeba v 90. letech. Je to vždycky perfektní zážitek. Mimochodem hlavním predátorem kulíška je puštík obecný, příroda je (bohužel) tak nastavená, že jeden druh loví druhý.
Samozřejmě kuny lesní nijak zvlášť přemnožené nejsou, přemnožené jsou hlavně skalní kuny ve městech a na vesnicích. Ve městech se živí hlavně potkany, kterých je tam obrovské množství, takže na stejné ploše jich žije mnohem více než jinde.
ad tetřev - všimněte si, že si tady totálně protiřečíte. Tetřevi na Šumavě jsou, PROTOŽE tam jsou vypouštění a mimo Šumavu nejsou PŘESTOŽE tam byli vypouštění. Docela mě to pobavilo (nic ve zlém). Ano, na Šumavě je odchovna, odkud "cudné" Lesy ČR vypouští někdy až 30 tetřevů ročně. Podle jejich vlastních údajů ale drtivá většina z nich nepřežije v přírodě. Nevím jak to dělají oni teď, ale dřív byl tzv. záchranný program pro tetřeva odstrašující příklad toho, jak se to nemá dělat. Pokud vypustíte polokrotké ptáky (což se dělo), je jasné, že většinu z nich chytí i lišky s těžkou mentální retardací. To byl hlavní důvod, proč vypouštění tetřevů v Brdech, Krkonoších a jinde k ničemu nevedlo. Poláci to dnes už řeší tak, že tetřevi chovají v polodivokých podmínkách, kde je postupně adaptují a tito ptáci už v přírodě přežívají mnohem delší dobu, prakticky na úrovni divokých ptáků. Na Slovensku je tetřevů sice o něco víc, ale to je součet za celou zemi, tak vysoké počty a tak dobře se množící populace jako na Šumavě je nejblíž až v Alpách. Celkově mi z toho popisu ale vychází, že jste na Šumavě asi ještě nebyl. To je škoda, doporučuju. Udělejte si někdy výlet na Šumavu, na tok tetřevů si to chce hodně přivstat, ale když si dáte budíky před čtvrtou a vyrazíte na hřeben, máte šanci.
Ad chocholouši - v Praze měli populační boom na rozestavených nových sídlištích, jakmile haldy zarostly, chocholouši opět zmizeli. Na sekaných trávnicích nepřežijí. Nevím jak u Vás, ale tam kde to znám se seče každou chvíli. Jak si myslíte, že v tom má nějaký pták dokončit hnízdění, aniž by mu nevysekali hnízdo? To je přece úplně něco jiného než dřívější pastviny. Proto musí hnízdit na náhradních biotopech, mj. třeba u benzínových pump a nákladních center (ploché střechy). Nejpřirozenější lokality u nás jsou okolí některých zemědělských družstev, kde chocholouši hnízdí (třeba ve východních Čechách a na Olomoucku), bez ohledu na kuny.
Odpovědět
ad třeba sýc - kuna nemá problém predovat sýce, stává se to a není to výjimečné. Běžná ornitologická "finta" je najít buk s dutinou, kde by MOHL hnízdit sýc, zaškrábat nehty nebo větví o kmen. Samička pokud je na hnízdě vždy vykoukne. Výzkum hnízdní biologie sýců odhalil to (co se celkem ví), že kuny predují dutiny sýců. Pointa je v tom, že to nedělají tak často, aby populaci sýců ohrožovaly. Podobně je to i u dalších druhů:
http://www.vcpcso.cz/ohrozuji-kuny-populace-beznych-dutinovych-ptaku-v-budkach/
Jinak sýc i kulíšek jsou úžasné sovy a dnes je můžeme vidět na mnohem větším území než třeba v 90. letech. Je to vždycky perfektní zážitek. Mimochodem hlavním predátorem kulíška je puštík obecný, příroda je (bohužel) tak nastavená, že jeden druh loví druhý.
Samozřejmě kuny lesní nijak zvlášť přemnožené nejsou, přemnožené jsou hlavně skalní kuny ve městech a na vesnicích. Ve městech se živí hlavně potkany, kterých je tam obrovské množství, takže na stejné ploše jich žije mnohem více než jinde.
ad tetřev - všimněte si, že si tady totálně protiřečíte. Tetřevi na Šumavě jsou, PROTOŽE tam jsou vypouštění a mimo Šumavu nejsou PŘESTOŽE tam byli vypouštění. Docela mě to pobavilo (nic ve zlém). Ano, na Šumavě je odchovna, odkud "cudné" Lesy ČR vypouští někdy až 30 tetřevů ročně. Podle jejich vlastních údajů ale drtivá většina z nich nepřežije v přírodě. Nevím jak to dělají oni teď, ale dřív byl tzv. záchranný program pro tetřeva odstrašující příklad toho, jak se to nemá dělat. Pokud vypustíte polokrotké ptáky (což se dělo), je jasné, že většinu z nich chytí i lišky s těžkou mentální retardací. To byl hlavní důvod, proč vypouštění tetřevů v Brdech, Krkonoších a jinde k ničemu nevedlo. Poláci to dnes už řeší tak, že tetřevi chovají v polodivokých podmínkách, kde je postupně adaptují a tito ptáci už v přírodě přežívají mnohem delší dobu, prakticky na úrovni divokých ptáků. Na Slovensku je tetřevů sice o něco víc, ale to je součet za celou zemi, tak vysoké počty a tak dobře se množící populace jako na Šumavě je nejblíž až v Alpách. Celkově mi z toho popisu ale vychází, že jste na Šumavě asi ještě nebyl. To je škoda, doporučuju. Udělejte si někdy výlet na Šumavu, na tok tetřevů si to chce hodně přivstat, ale když si dáte budíky před čtvrtou a vyrazíte na hřeben, máte šanci.
Ad chocholouši - v Praze měli populační boom na rozestavených nových sídlištích, jakmile haldy zarostly, chocholouši opět zmizeli. Na sekaných trávnicích nepřežijí. Nevím jak u Vás, ale tam kde to znám se seče každou chvíli. Jak si myslíte, že v tom má nějaký pták dokončit hnízdění, aniž by mu nevysekali hnízdo? To je přece úplně něco jiného než dřívější pastviny. Proto musí hnízdit na náhradních biotopech, mj. třeba u benzínových pump a nákladních center (ploché střechy). Nejpřirozenější lokality u nás jsou okolí některých zemědělských družstev, kde chocholouši hnízdí (třeba ve východních Čechách a na Olomoucku), bez ohledu na kuny.
Karel Zvářal
15.11.2020 17:27 Reaguje na Václav JohnVůbec si neprotiřečím, jen nejde v pár řádcích popsat všechny okolnosti. Na té Šumavě se to vypouštění tetřevů děje pravidelně, navíc tam je přítomen rys, který loví mj. lišku, která tetřevů zmární pravděpodobně více, než ten rys, ten je primárně zaměřen na jinou kořist (spárkatá). A na jiných místech po zkušebním vypouštění od toho upustili, jelikož ptáci zmizeli během pár týdnů. V Beskydech rovněž začali vypouštět, a bez lovu predátorů se to neobejde.
Odpovědět
VJ
Václav John
15.11.2020 21:24 Reaguje na Karel ZvářalDobrý večer, jde i o to, že prostě v lesích typu Šumavy není jednoduché pro predátora hnízdo tetřeva dohledat. Pokud tam máte popadané stromy a místy těžko přístupný terén a někde v tom je zašyté hnízdo, tak najít takové hnízdo pro lišku tam a v hospodářském lese je asi to samé, jako když hledáte v obývacím pokoji židli a jehlu. Rys na tom bude mít asi taky nějaký podíl, snižuje počty lišek, ale zřejmě by to šlo i bez rysa.
Obnovit populaci tetřevů vypouštěním není snadné. I pokud vypouštíte divoké ptáky, kteří se dokáží vyhýbat predátorům, potřebujete mít dost kvalitní biotop, kde by tetřevi měli dlouhodobě šanci. Stačí se opravdu podívat na Slovensko, na Šumavu nebo do Beskyd - pokud tetřevi někde jsou, ten les vypadá úplně jinak než intezivně obhospodařovávaný porost. Na Slovensku se v národních parcích těží mnohem víc než u nás, a kde došlo v poslední době ke kolapsu tetřevů? V Tiché a Koprové dolině po kalamitě kůrovce, navíc plné medvědů a jiné zvěře? Ne, tam se tetřevům daří, zato na Malé Fatře a v Nízkých Tatrách po holosečné těžbě tetřeví populace z velké části zmizela.
Odpovědět
Obnovit populaci tetřevů vypouštěním není snadné. I pokud vypouštíte divoké ptáky, kteří se dokáží vyhýbat predátorům, potřebujete mít dost kvalitní biotop, kde by tetřevi měli dlouhodobě šanci. Stačí se opravdu podívat na Slovensko, na Šumavu nebo do Beskyd - pokud tetřevi někde jsou, ten les vypadá úplně jinak než intezivně obhospodařovávaný porost. Na Slovensku se v národních parcích těží mnohem víc než u nás, a kde došlo v poslední době ke kolapsu tetřevů? V Tiché a Koprové dolině po kalamitě kůrovce, navíc plné medvědů a jiné zvěře? Ne, tam se tetřevům daří, zato na Malé Fatře a v Nízkých Tatrách po holosečné těžbě tetřeví populace z velké části zmizela.
VJ
Václav John
15.11.2020 22:02 Reaguje na Václav John...bohužel příspěvky se nedají editovat, takže to tvrdé Y po Š ve slově zašité mi tam už zůstane :-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.11.2020 18:12 Reaguje na Václav JohnNa venkově kun skalních už moc nebude. Kun bylo hodně, když bylo hodně stodol, chlévků a průměrný venkovský barák měl podkroví, kde se kuna zvenku dostala a kde se skladovalo harampádí.
Dneska jsou pokroví zateplená a jsou tam byty, stodoly a chlévky a podobné stavby většinou zmizely a kuna tak nemá kde umístit doupě.
Odpovědět
Dneska jsou pokroví zateplená a jsou tam byty, stodoly a chlévky a podobné stavby většinou zmizely a kuna tak nemá kde umístit doupě.
Karel Zvářal
15.11.2020 17:36 Reaguje na Václav JohnVy jste ty články pravděpodobně nečetl, jedete jak kolovrátek na stejnou notu. Přijeďte, ukáži Vám ideální biotopy, kde v minulosti hnízdily 4 páry sýčka 500 m od sebe, již spousta let je tam nula. Ale stejně tak vymizela koroptev, zajíce uvidíte leda náhodou. Atd.
Odpovědět
VJ
Václav John
15.11.2020 22:28 Reaguje na Karel ZvářalTak ano, donutil jste mě článek si přečíst. Nejprve to s čím bych určitě nesouhlasil:
a) porovnávání situace druhů vyhubených nepůvodními predátory a přemnoženými predátory. To je docela velká metodická chyba, článek jinak vůbec není špatný, ale na tohle pozor. Je to opravdu něco úplně jiného. Pokud druh není na predátora zvyklý a nikdy nebyl, pak před ním často ani neuteče. Krysy, kočky, lasičky nemají problém zlikvidovat populace na zemi hnízdících nebo nelétavých ptáků až na nulu. Sýček žil vedle kun celou dobu a vždycky si musel nějak poradit. Kuna to rozhodně nemá tak jednoduché jako třeba kočka s nelétavým kakapem sovím.
b) některé konkrétní příklady mizení - "např. Červená kniha u tetřeva, koroptve, pilicha, sýčka, chocholouše" O tetřevovi už byla řeč a opravdu nechápu, proč by měli predátoři likvidovat motáka pilicha, když ve stejné době přibyl výrazně jako moták pochop, tak moták lužní.
Se změnami, které popisujete většinou polemizovat nebudu. Je to podle mě popsané dobře (zemědělství, komíny atd.). Jenže na základě toho, co píšete NELZE říct, že za to můžou predátoři - teď mluvím o sýčkovi. Pokud současně přibylo pastí, zvýšily se počty kun a změnila se zemědělská krajina, jak chcete oddělit jeden vliv od druhého?
Ano, přemnožené druhy predátorů existují. Liška a divoké prase jsou všežravé druhy, tam nikdy nebude fungovat regulace počtem kořisti. Kunám se daří ve městech "díky" potkanům a dokud budou ve městech potkani, tak se jim tam bude dařit i nadále. Nabízím jinou úvahu ke srovnání - pokud sledujete mezinárodní trendy, jistě víte i to, že v Nizozemsku, Belgii a západním Německu jsou stavy sýčků neporovnatelně vyšší než u nás. V polovičním Nizozemsku 7-9 tisíc párů, v o málo větší Belgii 8-13 tisíc párů a 4x větším Německu 7.5-9 tisíc párů (což není 4x více, ale cca 80x více). Proč si myslíte, že tomu tak je? Naopak špatná je situace v ČR, Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku.
Odpovědět
a) porovnávání situace druhů vyhubených nepůvodními predátory a přemnoženými predátory. To je docela velká metodická chyba, článek jinak vůbec není špatný, ale na tohle pozor. Je to opravdu něco úplně jiného. Pokud druh není na predátora zvyklý a nikdy nebyl, pak před ním často ani neuteče. Krysy, kočky, lasičky nemají problém zlikvidovat populace na zemi hnízdících nebo nelétavých ptáků až na nulu. Sýček žil vedle kun celou dobu a vždycky si musel nějak poradit. Kuna to rozhodně nemá tak jednoduché jako třeba kočka s nelétavým kakapem sovím.
b) některé konkrétní příklady mizení - "např. Červená kniha u tetřeva, koroptve, pilicha, sýčka, chocholouše" O tetřevovi už byla řeč a opravdu nechápu, proč by měli predátoři likvidovat motáka pilicha, když ve stejné době přibyl výrazně jako moták pochop, tak moták lužní.
Se změnami, které popisujete většinou polemizovat nebudu. Je to podle mě popsané dobře (zemědělství, komíny atd.). Jenže na základě toho, co píšete NELZE říct, že za to můžou predátoři - teď mluvím o sýčkovi. Pokud současně přibylo pastí, zvýšily se počty kun a změnila se zemědělská krajina, jak chcete oddělit jeden vliv od druhého?
Ano, přemnožené druhy predátorů existují. Liška a divoké prase jsou všežravé druhy, tam nikdy nebude fungovat regulace počtem kořisti. Kunám se daří ve městech "díky" potkanům a dokud budou ve městech potkani, tak se jim tam bude dařit i nadále. Nabízím jinou úvahu ke srovnání - pokud sledujete mezinárodní trendy, jistě víte i to, že v Nizozemsku, Belgii a západním Německu jsou stavy sýčků neporovnatelně vyšší než u nás. V polovičním Nizozemsku 7-9 tisíc párů, v o málo větší Belgii 8-13 tisíc párů a 4x větším Německu 7.5-9 tisíc párů (což není 4x více, ale cca 80x více). Proč si myslíte, že tomu tak je? Naopak špatná je situace v ČR, Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku.
KP
Karel Pavelka
15.11.2020 08:32 Reaguje na Karel ZvářalA na to jste kolego přišel jak? Na Valašsku bylo ještě v 80. letech 20 století vykáceno JZDáky i STátními lesy mnoho selských lesů, ideálních pro jeřábky. A tyto plochy byly přeměneny na smrkové plantáže. S těmti Vašimi ukvapenými a nepodloženými závěry se ani nedivím, že Vás neberou i mnozí ornitologové. Nemáte mnohé podloženy...nebo zevšeobecňujee poznatky získané na malém území..
Odpovědět
Karel Zvářal
15.11.2020 08:38 Reaguje na Karel PavelkaZávěry mám podloženy praxí a logickým uvažováním. Tetřevi (jeřábci, koroptve, ale i zajíci, čejky, skřivani...) začali mizet vlivem zvýšené predace, nikoliv "změnou hospodaření", jak zní omílaná mantra. Někde se hospodaření nezměnilo, jinde dokonce zlepšilo (!!!): místo polí nové sady a louky (Vizovice), přesto je tam nepatrný zlomeček původních stavů zvěře. A to prosím bez chemie!!! Takže není to nic ukvapeného, jen pro vyznavače "Jediné svaté pravdy" jsem nepřijatelný rebel.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.11.2020 08:57 Reaguje na Karel ZvářalNejste sám. Vliv vysokého počtu predátorů
vidí všichni, kteří přírodu neznají pouze
od PC,TV a ochranářských příruček. Oni musí něco vždy chránit, aby prokázali svoji nezbytnost, mohli natahovat ruce
pro dotace a pořádat sbírky pro své zájmy. Jiní si své zájmy financují ze svého a ještě jim jsou mařeny těmi
dotovanými, či už i profesionály(AOPK).
Odpovědět
vidí všichni, kteří přírodu neznají pouze
od PC,TV a ochranářských příruček. Oni musí něco vždy chránit, aby prokázali svoji nezbytnost, mohli natahovat ruce
pro dotace a pořádat sbírky pro své zájmy. Jiní si své zájmy financují ze svého a ještě jim jsou mařeny těmi
dotovanými, či už i profesionály(AOPK).
Karel Zvářal
15.11.2020 09:06 Reaguje na Břetislav MachačekJá mám dokonce takový pocit, že čím vzácnější druh je, tím lépe pro ochranářské organizace - rozuměj natažené ruce. Co je hojné, o to nebývá zpravidla zájem. Ale slyšel jsem z tolika z úst slovo VZÁCNÝ nebo CHRÁNĚNÝ, které mi zní jako životodárný. Prostě nadávat zemědělcům, lesákům, jak to dělají špatně - a my navrhujeme řešení! Projekt čiřikání, Jeřábkova stezka apod..
Zajímavé, že naprosto nepovšimnuty nechali páni kritici ony řádově navýšené stavy predátorů. Jistě, predátoři tu byli vždycky. Jenže vždycky tu a jedna vlastnost, která pro stromy nevidí les.
Rádi operují pojmem predační tlak, ale jeho dopad na ekosystém nejsou schopni, či spíše ochotni, pochopit.
Odpovědět
Zajímavé, že naprosto nepovšimnuty nechali páni kritici ony řádově navýšené stavy predátorů. Jistě, predátoři tu byli vždycky. Jenže vždycky tu a jedna vlastnost, která pro stromy nevidí les.
Rádi operují pojmem predační tlak, ale jeho dopad na ekosystém nejsou schopni, či spíše ochotni, pochopit.
VJ
Václav John
15.11.2020 16:44 Reaguje na Karel ZvářalA nenapadlo vás, že když je něco hojné, není potřeba to chránit a proto o to není zájem? To je snad celkem logické ne, kdyby chtěl někdo chránit běžný druh, myslel bych si, že mu přeskočilo.
Až na pár fanatiků asi nikdo netvrdí, že predátoři nemůžou mít vliv na populace volně žijících druhů. Jenže spousta lidí vidí problém jednoduše - predátoři - můžou za všechno a všude.
Já třeba žádné zvláštní sympatie nebo antipatie k predátorům nemám. Když vidím lišku nemám potřebu si uplivnout, když vidím myslivce, jak lišku stříli, tak taky ne. Pokud jde o původní druhy predátorů, tak ty by neměly ovlivňovat populace původních druhů kořisti. Pokud tomu tak je, je někde problém. Ano, může to nastat v některých případech:
a) cílový druh je z jiných důvodů tak ohrožený, že pro jeho záchranu je dobré eliminovat predátory. Logicky - zbytkovou populaci dorazí kde co. Je to i případ kun a sýčka. Není to ale důvod, proč se ze sýčka stala rarita.
b) nejde o původní druh predátora, na který kořist tím pádem nemusí být adaptovaná (u nás hlavně norek americký, mýval, psík mývalovitý - tyhle druhy tu nemají co dělat)
c) nejde o původní druh kořisti, takže ne predátory nemusí být přizpůsobená
Odpovědět
Až na pár fanatiků asi nikdo netvrdí, že predátoři nemůžou mít vliv na populace volně žijících druhů. Jenže spousta lidí vidí problém jednoduše - predátoři - můžou za všechno a všude.
Já třeba žádné zvláštní sympatie nebo antipatie k predátorům nemám. Když vidím lišku nemám potřebu si uplivnout, když vidím myslivce, jak lišku stříli, tak taky ne. Pokud jde o původní druhy predátorů, tak ty by neměly ovlivňovat populace původních druhů kořisti. Pokud tomu tak je, je někde problém. Ano, může to nastat v některých případech:
a) cílový druh je z jiných důvodů tak ohrožený, že pro jeho záchranu je dobré eliminovat predátory. Logicky - zbytkovou populaci dorazí kde co. Je to i případ kun a sýčka. Není to ale důvod, proč se ze sýčka stala rarita.
b) nejde o původní druh predátora, na který kořist tím pádem nemusí být adaptovaná (u nás hlavně norek americký, mýval, psík mývalovitý - tyhle druhy tu nemají co dělat)
c) nejde o původní druh kořisti, takže ne predátory nemusí být přizpůsobená
VJ
Václav John
15.11.2020 16:50 Reaguje na Václav JohnJinak by mě zajímalo jaké by bylo Vaše řešení a co vlastně chcete. Můj názor na věc je ten, že pokud je nějaký druh ohrožený, je potřeba zajistit jeho ochranu. Pokud je nějak druh dostatečně početný, nemám problém s tím, když se loví. Pokud nějaký druh ohrožuje přemnožený predátor, nemám problém s tím, když se loví přemnožený predátor.
Moje pointa je - patří sem predátoři. Liška jsou přemnožená, divoká prasata jsou přemnožená, ale radši ať to, než kdyby u nás vůbec nebyli. A tohle jsou nejběžnější druhy, vezměte si, že to není tak dávno, co u nás bylo obrovské množství druhů prakticky vyhubené - orel mořský, puštík bělavý, luňák červený, orel skalní (lze pokračovat). Všechno jsou to predátoři, to je máme opět vystřílet aby pár lidí v diskuzi na ekolistu bylo spokojených? A sýček není predátor? Nebo je to nějaký hodný predátor, že má výjimku? :-)
Ano, ironizuji to, ale zajímal by mě váš pohled na věc. Kritika je jasná, rád bych slyšel váš návrh řešení.
Odpovědět
Moje pointa je - patří sem predátoři. Liška jsou přemnožená, divoká prasata jsou přemnožená, ale radši ať to, než kdyby u nás vůbec nebyli. A tohle jsou nejběžnější druhy, vezměte si, že to není tak dávno, co u nás bylo obrovské množství druhů prakticky vyhubené - orel mořský, puštík bělavý, luňák červený, orel skalní (lze pokračovat). Všechno jsou to predátoři, to je máme opět vystřílet aby pár lidí v diskuzi na ekolistu bylo spokojených? A sýček není predátor? Nebo je to nějaký hodný predátor, že má výjimku? :-)
Ano, ironizuji to, ale zajímal by mě váš pohled na věc. Kritika je jasná, rád bych slyšel váš návrh řešení.
JV
Jarda Vesničan
15.11.2020 18:18 Reaguje na Václav JohnNo vidíte, a podle mého názoru nemáte pravdu ani s kunami lesními. I v honitbách, kde jsme do 80 let neznali kunu lesní, jenom skalní, se stále více prosazuje právě lesačka na úkor kuny skalní. Kuna skalní zůstala spíše v blízkosti města, v remízcích se potkáte častěji s lesačkou. Naopak mizí tchoř tmavý a snížil se i počet hranostajů. Nejspíš vzhledem ke stavům myšovitých hlodavců, žab a jiných vodních živočichů. Početnost kun se zvýšila i díky tomu, že po nocích kunu vidíte, ale nesmíte ji lovit. O kožešiny už není takový zájem a v okolí vesnic nikdo lovit nebude. Specialisté, kteří kuny i tchoře v minulosti v každé vesnici udržovali stav těchto šelmiček, v dnešní době nenajdete a zákony tento lov zakazují, kromě sklopců. Ze sov u nás zmizel úplně sýček a sova pálená, zůstaly jen puštíci a kalousi. Samozřejmě přibyl výr, ale tím nechci říct, že by to měl být důvod k jejich omezení početnosti. Snad jen by bylo potřeba přiznat, proč nadále zůstává mezi tak chráněnými druhy krkavec velký a především údajně ohrožený moták pochop. Právě na něm hodně záleží, kolik malých zajíčků a především ptáků hnízdících na zemi vůbec vysedí svá vejce a odchová mláďata. Pokud se vyskytují na 1000 ha ploše 2 - 3 hnízdící páry,věřte že se jim podaří většinu polí dokonale vyluxovat. K tomu krkavci , šedivky a straky. Nově se už po několik let daří pravidelně vyhnízdit i motákům lužním. Ale tam takový problém není, jako s pochopem. Navíc se prosazením ochrany vran a strak jen dokázal podstatně zvýšit jejich stav. O sojkách se ani nemluví, to si jen musíte sám uvědomit, když to uvidíte na své, nebo sousedově zahradě v době hnízdění. Tak neříkejte, že početnost predátorů nemá vliv na jiné druhy. To je i jeden z důvodů, proč ochranářům lidé nevěří. Nejde jim totiž o všechny druhy ptáků i savců stejně, jen o většinu predátorů. Stačí si jen najít statistiky lovu v ČR na EAGRI od roku 1966 do současnosti.
Odpovědět
VJ
Václav John
15.11.2020 21:41 Reaguje na Jarda VesničanJá ale neříkám, že početnost predátorů nemá vliv na jiné druhy. Jen říkám, že na predátory je často snaha svádět všechno, i to za co nemůžou.
Ad nedůvěra ochranářům - jestli někdo někomu nevěří, je to jeho osobní věc a má na to plné právo. Tu problematiku ale strašně zjednodušujete. Máte ochranáře, kteří řeší ohrožené druhy orchidejí, další kteří řeší ochranu žab, hmyzu, dutinových ptáků, stepních specialistů atd. Není to jednolitá masa lidí, které spojuje to, že fandí predátorům. Naopak drtivá většina nemá se střílením predátorů problém, pokud jsou skutečně přemnožení. Skupina, na kterou by to platilo by možná byli různí členové Hnutí Duha a vegetariáni, pro které je zabíjení zvěře zlo. Já jim jejich přístup neberu, drtivá většina ochranářů do této kategorie nespadá.
Píšete, že jste myslivec a v přírodě se pohybujete dlouho. To je fajn, nicméně musíte vidět i to, jak moc se polní krajina u nás změnila. Píše se o tom nakonec opakovaně i v Myslivosti. A dva nejvíc přemnožené druhy predátorů, liška a divoké prase nepatří a nepatřili mezi chráněné druhy. V zahraničí jsem viděl, že i v zemědělské krajině můžou v pohodě hnízdit motáci a přitom tam bude hnízdit i spousta čejek. Takže to jde, hlavní příčina u mě bude ta obrovská změna zemědělské krajiny. Zajíc nebo koroptev mají na výběr 1-2 plodiny (dřív na stejné ploše 20) a po sklizni se ani nemají kde schovat.
Odpovědět
Ad nedůvěra ochranářům - jestli někdo někomu nevěří, je to jeho osobní věc a má na to plné právo. Tu problematiku ale strašně zjednodušujete. Máte ochranáře, kteří řeší ohrožené druhy orchidejí, další kteří řeší ochranu žab, hmyzu, dutinových ptáků, stepních specialistů atd. Není to jednolitá masa lidí, které spojuje to, že fandí predátorům. Naopak drtivá většina nemá se střílením predátorů problém, pokud jsou skutečně přemnožení. Skupina, na kterou by to platilo by možná byli různí členové Hnutí Duha a vegetariáni, pro které je zabíjení zvěře zlo. Já jim jejich přístup neberu, drtivá většina ochranářů do této kategorie nespadá.
Píšete, že jste myslivec a v přírodě se pohybujete dlouho. To je fajn, nicméně musíte vidět i to, jak moc se polní krajina u nás změnila. Píše se o tom nakonec opakovaně i v Myslivosti. A dva nejvíc přemnožené druhy predátorů, liška a divoké prase nepatří a nepatřili mezi chráněné druhy. V zahraničí jsem viděl, že i v zemědělské krajině můžou v pohodě hnízdit motáci a přitom tam bude hnízdit i spousta čejek. Takže to jde, hlavní příčina u mě bude ta obrovská změna zemědělské krajiny. Zajíc nebo koroptev mají na výběr 1-2 plodiny (dřív na stejné ploše 20) a po sklizni se ani nemají kde schovat.
Karel Zvářal
16.11.2020 02:31 Reaguje na Václav JohnSpousta balastu, ale dokonalému biotopu (louky, sady), jste se elegantně vyhnul.
Odpovědět
VJ
Václav John
16.11.2020 07:33 Reaguje na Karel ZvářalPodívejte, pokus souhlasím, napíšu. Pokud nesouhlasím, napíšu proč. Každý může mít pravdu a každý se může mýlit. Když na jasně napsaný názor napíšu, že jde o balast, je to klasický příklad, kdy mi chybí argumenty a nebo je neumím použít. To je tak jednoduché! Klidně bych mohl napsat, že celý Váš článek je balast a tím to utnout. Jenže bych si pak nepřipadal jako v diskuzi, ale jako na fotbale. Není to můj styl.
Čemu, že jsem se to elegantně vyhnul? Jen do toho, nešetřete mě! Třeba máte pravdu, ale není mi jasné, na co narážíte.
Odpovědět
Čemu, že jsem se to elegantně vyhnul? Jen do toho, nešetřete mě! Třeba máte pravdu, ale není mi jasné, na co narážíte.
VJ
Václav John
16.11.2020 07:36 Reaguje na Václav JohnPokud jsem se vás osobně nějak dotknul, že vás to vede k tomu označit protinázor za balast místo věcné diskuse, pak se omlouvám. Opravdu nebylo mým úmyslem vás urazit.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.11.2020 09:21 Reaguje na Václav JohnUž jsem zažil toho tolik, že mě nemůže urazit ani inteligent. Popsat spoustu "papíru" a vyhnout se pointě, to chce věru fištróna. V tom článku o sýčkovi (Zachráníme ...?) se tučně zvýrazněným ptám, proč vymizely dříve hojné druhy z tradičně udržované krajiny. Do toho se nikomu nechce, protože odpověď nemají.
I chránit se musí s rozvahou, nikoliv od stěny ke stěně. Stavy musí být úměrné úživnosti a být v souladu s ekologií. Bohužel, to se děje poslední desítky let, je ukázka lidské hlouposti a nepochopení chodu přírody.
Odpovědět
I chránit se musí s rozvahou, nikoliv od stěny ke stěně. Stavy musí být úměrné úživnosti a být v souladu s ekologií. Bohužel, to se děje poslední desítky let, je ukázka lidské hlouposti a nepochopení chodu přírody.
JS
Jarek Schindler
16.11.2020 09:28 Reaguje na Václav JohnJo zemědělství. V devadesátých letech jsem se těšil, že s návratem půdy dojde ke změně. No došlo to ale pouze k ještě horšímu. Bohužel za notného přispění různých ekologů a ekoskupin. Nevšiml jsem si, že by v těch devadesátých letech byl ze strany eko nějaký tlak na podporu malých farem. Zato byl obrovský tlak na produkci biopaliv. Co na tom , že i Hnutí Duha časem uznalo že biopaliva I. generace jsou špatným krokem. Máme tu přece biopaliva generace II. No a zemědělci se prostě a jasně těmto trendům prosazovaným "ekology" zdárně přizpůsobili. Přírodní zákon, nepřizpůsobíš se, nepřežiješ. Buďte klidný. Jsou lidé co ví co je pro zajíce v době vegetace potravní nedostatek a čím je způsoben.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.11.2020 09:08 Reaguje na Václav JohnAle ano i sýček je predátor. Stejně jako kolčava či hranostaj. No a všichni na tom jsou asi tak přibližně stejně. No a pak jsou větší predátoři jako je liška , kuna , jezevec a potom ti největší, rys, vlk. Velký predátor ovlivňuje stav těch menších. No a pak tu máme nějakou krajinu v nějakém stavu, nějak osídlenou a nějak fragmentovanou. No a nakonec člověka který svou činností do těch stavů zasahuje a ty stavy ovlivňuje. Co z toho vyplývá? Člověk by se měl zajímat v první řadě o ty predátory kteří toho ovlivňují nejvíce.
Říkáte že je lepší přemnožená liška než žádná liška. To je například absolutní nesmysl. Lišku a to ani v době kdy se používaly způsoby jako trávení či plynování nor se člověku vyhubit nepodařilo. Naopak ubral z možných způsobů přirozené regulace. (Vakcinace proti vzteklině) Dravci a jejich úbytek je potom v první řadě věcí používání chemie a neschopnosti dravců se z tohoto důvodu přirozeně množit. Zvlášť mrchožrouti asi nikomu zas tak moc nevadí.
Je tu i otázka vhodnosti krajiny. Budeme u nás množit časem i medvěda? Kolik lokalit je vhodných pro orla skalního?
Jen Jarda Vesničan zmínil výra. Za chvíli tu máme dobu kdy jdou celkem dobře spočítat. No výsledek je neradostný. Kolik těch výrů je asi v té Belgii nebo Nizozemsku?
No a ochrana na věčné časy. Jak dlouho trvalo než byl u nás vůbec nějaký ochranář schopen připustit , že s kormoránem ,v těch stavech které k nám létají se na zimu krmit, to prostě nejde?
Odpovědět
Říkáte že je lepší přemnožená liška než žádná liška. To je například absolutní nesmysl. Lišku a to ani v době kdy se používaly způsoby jako trávení či plynování nor se člověku vyhubit nepodařilo. Naopak ubral z možných způsobů přirozené regulace. (Vakcinace proti vzteklině) Dravci a jejich úbytek je potom v první řadě věcí používání chemie a neschopnosti dravců se z tohoto důvodu přirozeně množit. Zvlášť mrchožrouti asi nikomu zas tak moc nevadí.
Je tu i otázka vhodnosti krajiny. Budeme u nás množit časem i medvěda? Kolik lokalit je vhodných pro orla skalního?
Jen Jarda Vesničan zmínil výra. Za chvíli tu máme dobu kdy jdou celkem dobře spočítat. No výsledek je neradostný. Kolik těch výrů je asi v té Belgii nebo Nizozemsku?
No a ochrana na věčné časy. Jak dlouho trvalo než byl u nás vůbec nějaký ochranář schopen připustit , že s kormoránem ,v těch stavech které k nám létají se na zimu krmit, to prostě nejde?
VJ
Václav John
17.11.2020 02:33 Reaguje na Jarek SchindlerDobrý večer,
Ad absolutní nemysl s liškou - prosím nepodsunujte mi něco, co jsem neřekl. Pokud tvrdím že přemnožená liška je lepší než žádná liška, tak současně netvrdím, že je reálná šance na to, že lze lišky vystřílet na nulu. Prostě svět ve kterém existuje liška (byť přemnožená) mi přijde jako zábavnější než svět bez lišky. Chápu, že to trochu svádí k tomu to pochopit tak, jak jste to pochopil vy, ale nemyslel jsem to tak.
Se zbytkem nepolemizuju, jen bych doplnil, že normálně existuje regulace predátora počtem kořisti. To samozřejmě víte, neříkám nic nového, jen chci říct, že problém s přemnoženými predátory je u těch druhů, které jsou všežravé a živí se i odpadky. Liška je schopná se uživit i v krajině bez zajíců, vydra řeky bez ryb nezvládne. A ještě ne u všech stejně. Osobní zkušenost nemám, ale vycházím ze zkušeností jiných, i myslivců, a jezevec evidentně nemá na stavy drobné zvěře takový dopad jako liška.
Ad medvěd - nevím, pokud ano, nebudeme ho množit, on asi bude množit sám
Ad orel skalní - našlo by se asi dost, ale nezapomínejte, že je to vyhraněný K-stratég, má velká teritoria a množí se extrémně pomalu
Ad výr - můžete to prosím rozvést? Vadí vám, že se výrové nelegálně loví, nebo, že jich je moc? Vezměte v úvahu, že výr loví nejenom dorbnou zvěř a ježky, ale i mnoho dalších predátorů. Včetně lišek.
K těm kormoránům - vy asi jako myslivec víte od kdy lze legálně lovit kormorány? Pokud vím, je to slušně dlouhá doba, ale opravte mě. Přijde vám, že by to ochrana přírody nějak blokovala? K nám létají na zimu velká hejna od Baltského moře, ptáci z Polska, Švédska a Dánska. Žádná regulace počtem kořisti neexistuje, protože tihle ptáci u nás žijí jen část roku a v moři mají potravy dost. Jaké lepší řešení, než to jaké se u nás realizoval, byste chtěl? Aby se u nás kormoráni nestříleli a místo toho se situace řešila žalobou na Polsko, Dánsko a Švédsko?
Odpovědět
Ad absolutní nemysl s liškou - prosím nepodsunujte mi něco, co jsem neřekl. Pokud tvrdím že přemnožená liška je lepší než žádná liška, tak současně netvrdím, že je reálná šance na to, že lze lišky vystřílet na nulu. Prostě svět ve kterém existuje liška (byť přemnožená) mi přijde jako zábavnější než svět bez lišky. Chápu, že to trochu svádí k tomu to pochopit tak, jak jste to pochopil vy, ale nemyslel jsem to tak.
Se zbytkem nepolemizuju, jen bych doplnil, že normálně existuje regulace predátora počtem kořisti. To samozřejmě víte, neříkám nic nového, jen chci říct, že problém s přemnoženými predátory je u těch druhů, které jsou všežravé a živí se i odpadky. Liška je schopná se uživit i v krajině bez zajíců, vydra řeky bez ryb nezvládne. A ještě ne u všech stejně. Osobní zkušenost nemám, ale vycházím ze zkušeností jiných, i myslivců, a jezevec evidentně nemá na stavy drobné zvěře takový dopad jako liška.
Ad medvěd - nevím, pokud ano, nebudeme ho množit, on asi bude množit sám
Ad orel skalní - našlo by se asi dost, ale nezapomínejte, že je to vyhraněný K-stratég, má velká teritoria a množí se extrémně pomalu
Ad výr - můžete to prosím rozvést? Vadí vám, že se výrové nelegálně loví, nebo, že jich je moc? Vezměte v úvahu, že výr loví nejenom dorbnou zvěř a ježky, ale i mnoho dalších predátorů. Včetně lišek.
K těm kormoránům - vy asi jako myslivec víte od kdy lze legálně lovit kormorány? Pokud vím, je to slušně dlouhá doba, ale opravte mě. Přijde vám, že by to ochrana přírody nějak blokovala? K nám létají na zimu velká hejna od Baltského moře, ptáci z Polska, Švédska a Dánska. Žádná regulace počtem kořisti neexistuje, protože tihle ptáci u nás žijí jen část roku a v moři mají potravy dost. Jaké lepší řešení, než to jaké se u nás realizoval, byste chtěl? Aby se u nás kormoráni nestříleli a místo toho se situace řešila žalobou na Polsko, Dánsko a Švédsko?
JS
Jarek Schindler
18.11.2020 07:07 Reaguje na Václav JohnBohužel, reaguji na to co jsem si přečetl a řekl bych, že čtu velice pozorně. Doufám, že nechcete abych ještě přemýšlel nad tím co se za různými výroky skrývá. Normální přírodní regulace fungují v přirozené , člověkem málo ovlivněné krajině.
Ano, liška se přizpůsobí lépe než potravní specialista. Vydra krajinu opustí. Jezevec je na dlouhé povídání a je to dost specifický druh. Medvěd zimoval v Rychlebech na Smrku v polovině devadesátých let dva roky po sobě. Tedy do té doby než jej bylo potřeba ochranáři někde na střední Moravě uspat. No samozřejmě ho zabili. Kormorán je příkladem ochrany skoro na věčné časy. Bohu dík ty škody byly již neúnosné a tlak na regulaci jeho počtů byl obrovský. Stejně to trvalo strašně dlouho než to byli ochranáři schopni přiznat. Akorát náklady se posléze přelily na stát. Takže ano, blokovala zbytečně dlouho. A žaloba? To je ten problém, nebo jeden z problémů které si ochrana přírody nechce přiznat. Nejsou všude stejné podmínky a ne vždy vše škodí v různých místech stejně. Stejným problémem je nyní sojka. Jak dlouho, při současném úbytku drobných pěvců se bude ještě celoročně chránit?
Odpovědět
Ano, liška se přizpůsobí lépe než potravní specialista. Vydra krajinu opustí. Jezevec je na dlouhé povídání a je to dost specifický druh. Medvěd zimoval v Rychlebech na Smrku v polovině devadesátých let dva roky po sobě. Tedy do té doby než jej bylo potřeba ochranáři někde na střední Moravě uspat. No samozřejmě ho zabili. Kormorán je příkladem ochrany skoro na věčné časy. Bohu dík ty škody byly již neúnosné a tlak na regulaci jeho počtů byl obrovský. Stejně to trvalo strašně dlouho než to byli ochranáři schopni přiznat. Akorát náklady se posléze přelily na stát. Takže ano, blokovala zbytečně dlouho. A žaloba? To je ten problém, nebo jeden z problémů které si ochrana přírody nechce přiznat. Nejsou všude stejné podmínky a ne vždy vše škodí v různých místech stejně. Stejným problémem je nyní sojka. Jak dlouho, při současném úbytku drobných pěvců se bude ještě celoročně chránit?
VJ
Václav John
19.11.2020 00:43 Reaguje na Jarek SchindlerNedá mi to a rád bych Vám položil pár otázek. Otázky pokládám, protože mě zajímá Váš názor na věc jako myslivce. Neberte to prosím jako nějaké obvinění (není to mým úmyslem), opravdu mě jen velice zajímá váš názor:
1. Proč si myslíte, že u nás ubývá myslivců? Myslivců jsou, pokud vím, desítky tisíc, ale členská základna velmi strárne. Členů třeba České společnosti ornitologické je výrazně míň, ale naopak jich přibývá. Jinde je to podobné.
2. Myslivost je koníček, to je jasné. Řadě lidí ale vadí (a nemusí to být militantní vegetariáni), že jim hrozí, že je v lese na honu může někdo zastřelit. Já vím, je to raritní, ale stává se to. Moje otázka - vidíte nějaký přínos myslivců pro zbytek populace a jaký? (já ho ve skutečnosti vidím, ale chci znát váš názor)
3. Existují myslivci, kteří přestoupili zákon, případy jsou známé. Někdo nelegálně ulovil chráněný druh, někdo se opil při honu a podobně. To se samozřejmě netýká všech myslivců a jistě vám přijde nefér, kdyby se všichni myslivci posuzovali jen podle těchto lidí. Myslíte si, že je v pořádku strkat do jednoho pytle ochranáře?
4. Historicky se u nás lovily i veverky a ježci, stejně jako kánata a poštolky, kteří loví hlavně hraboše. Dnes se to prakticky neděje. Souhlasíte s tím, nebo byste chtěl vrátit lov těchto druhů?
5. Často se argumentuje tím, že je řada spárkaté zvěře u nás přemnožená. Přinejmenším vykazované úlovky u nás téměř setrvale rostou. Řeší se škody způsobené zvěří, které vadí hlavně zemědělcům a lesákům, ale i některým ochranářům. Pokud máte pocit (a dost možná oprávněný) že je tendence tyto škody nafukovat, divíte se naopak některým ochranářům, že mají pocit, že myslivci mají tendenci nadsazovat negativní vliv šelem a dravců?
6. Ke kormoránovi - jak si myslíte, že státní ochrana přírody v ČR, jakákoliv nevládní organizace nebo stát přispěli k tomu, že k nám létají na zimu velká hejna kormoránů ze severní Evropy? Ptal jsem se na to už i rybářů a nikdo mi nebyl schopný dát uspokojivou odpověď.
Odpovědět
1. Proč si myslíte, že u nás ubývá myslivců? Myslivců jsou, pokud vím, desítky tisíc, ale členská základna velmi strárne. Členů třeba České společnosti ornitologické je výrazně míň, ale naopak jich přibývá. Jinde je to podobné.
2. Myslivost je koníček, to je jasné. Řadě lidí ale vadí (a nemusí to být militantní vegetariáni), že jim hrozí, že je v lese na honu může někdo zastřelit. Já vím, je to raritní, ale stává se to. Moje otázka - vidíte nějaký přínos myslivců pro zbytek populace a jaký? (já ho ve skutečnosti vidím, ale chci znát váš názor)
3. Existují myslivci, kteří přestoupili zákon, případy jsou známé. Někdo nelegálně ulovil chráněný druh, někdo se opil při honu a podobně. To se samozřejmě netýká všech myslivců a jistě vám přijde nefér, kdyby se všichni myslivci posuzovali jen podle těchto lidí. Myslíte si, že je v pořádku strkat do jednoho pytle ochranáře?
4. Historicky se u nás lovily i veverky a ježci, stejně jako kánata a poštolky, kteří loví hlavně hraboše. Dnes se to prakticky neděje. Souhlasíte s tím, nebo byste chtěl vrátit lov těchto druhů?
5. Často se argumentuje tím, že je řada spárkaté zvěře u nás přemnožená. Přinejmenším vykazované úlovky u nás téměř setrvale rostou. Řeší se škody způsobené zvěří, které vadí hlavně zemědělcům a lesákům, ale i některým ochranářům. Pokud máte pocit (a dost možná oprávněný) že je tendence tyto škody nafukovat, divíte se naopak některým ochranářům, že mají pocit, že myslivci mají tendenci nadsazovat negativní vliv šelem a dravců?
6. Ke kormoránovi - jak si myslíte, že státní ochrana přírody v ČR, jakákoliv nevládní organizace nebo stát přispěli k tomu, že k nám létají na zimu velká hejna kormoránů ze severní Evropy? Ptal jsem se na to už i rybářů a nikdo mi nebyl schopný dát uspokojivou odpověď.
JS
Jarek Schindler
18.11.2020 07:11 Reaguje na Václav JohnZapomněl jsem na výra. Tak to je také ochrana asi na věčné časy bez ohledu na stav. Mluvil jste o sýčkovi v Belgii, Nizozemsku. Ptám se kolik tam mají výrů?
Odpovědět
VJ
Václav John
19.11.2020 00:15 Reaguje na Jarek SchindlerV Belgii a Nizozemsku je výrů velice málo, počty jsou nízké. To je dané hlavně tím, že tyhle státy jsou velice málo lesnaté, lesnatost podle čísel co jsem našel je cca 5x (Belgie) a 10x (Nizozemsko) menší než u nás. Pokud chcete říct, že nízké počty sýčků můžou být dané vysokým stavem výrů, což by data z Beneluxu mohla naznačovat, tak jsou ale i jiné příklady - zhruba 4x větší Německo má zhruba 4x větší populaci výrů než my, současně ale má zhruba 80x větší populaci sýčků než my. Za poslední období vykazují populační nárůst u výrů i u sýčků.
Máte nějaké důvody se domnívat, že výr může výrazně ovlivňovat počty sýčků? Lokalita výra co znám jsou většinou skály, lesy, lomy, obvykle ale ne zemědělská krajina. Výskyt sýčka je prakticky jen v zemědělské krajině. Naproti tomu obyčejných puštíků hnízdí u nás daleko víc a jiné druhy sov puštík loví zcela běžně. A narozdíl od výra se běžně vyskytuje i na vesnicích a ve městech.
Odpovědět
Máte nějaké důvody se domnívat, že výr může výrazně ovlivňovat počty sýčků? Lokalita výra co znám jsou většinou skály, lesy, lomy, obvykle ale ne zemědělská krajina. Výskyt sýčka je prakticky jen v zemědělské krajině. Naproti tomu obyčejných puštíků hnízdí u nás daleko víc a jiné druhy sov puštík loví zcela běžně. A narozdíl od výra se běžně vyskytuje i na vesnicích a ve městech.
Karel Zvářal
15.11.2020 17:32 Reaguje na Václav JohnJá třeba chráním hojné druhy (sýkory, lejsky) v budkách, kde právě mohu pozorovat míru predace kuny. V těch budkách se usídlí i plši a netopýři, takže spojuji příjemné s užitečným.
Na konto těch "pár fanatiků" asi tolik, že ve třech redakcích mi bez slušného zdůvodnění článek nevzali. Přitom je známo, že vymizelé endemity na ostrovech i kontinentu mají na svědomí invazní druhy, přičemž přemnožený domácí je jim rovnocenou náhradou.
Odpovědět
Na konto těch "pár fanatiků" asi tolik, že ve třech redakcích mi bez slušného zdůvodnění článek nevzali. Přitom je známo, že vymizelé endemity na ostrovech i kontinentu mají na svědomí invazní druhy, přičemž přemnožený domácí je jim rovnocenou náhradou.
VJ
Václav John
15.11.2020 21:46 Reaguje na Karel ZvářalJá vám ale nijak nevyčítám, že chráníte hojné druhy, to děláte samozřejmě správnou věc.
Co se týká těch redakcí a článků to fakt nevím. Článek jsem nečetl a redakce neznám, takže nedokážu říct, jestli vám ho nevzali z odůvodněných důvodů (metodická chyba nebo něco jiného) nebo nějakých nefér důvodů. Neříkám a) ani b) prostě nevím.
S endemity máte pravdu, ale ekvivalent přemnožených predátorů to není. Nepůvodní druhy, krysy, kočky, prasata aj. mají na svědomí možná víc vyhubených druhů než člověk. Ale jde o druhy, které neměli žádnou adaptaci proti predátorům. To není totéž jako když máte kořist adaptovanou na predátora a predátor se přemnoží. To je mnohonásobně horší.
Odpovědět
Co se týká těch redakcí a článků to fakt nevím. Článek jsem nečetl a redakce neznám, takže nedokážu říct, jestli vám ho nevzali z odůvodněných důvodů (metodická chyba nebo něco jiného) nebo nějakých nefér důvodů. Neříkám a) ani b) prostě nevím.
S endemity máte pravdu, ale ekvivalent přemnožených predátorů to není. Nepůvodní druhy, krysy, kočky, prasata aj. mají na svědomí možná víc vyhubených druhů než člověk. Ale jde o druhy, které neměli žádnou adaptaci proti predátorům. To není totéž jako když máte kořist adaptovanou na predátora a predátor se přemnoží. To je mnohonásobně horší.
VJ
Václav John
15.11.2020 21:47 Reaguje na Václav JohnAby to bylo jasné - nijak mi nevadí, že chráníte hojné druhy. Kdybych ale viděl, že někdo připravuje třeba záchranný program na sýkoru koňadru, považoval bych to za vyhazování peněz.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.11.2020 08:59 Reaguje na Karel PavelkaKam vy chodíte na ty "moudra" pane Pavelko? Jak vás tak čtu tak vlastně u nás může být jeřábek vlastně pomalu kdekoliv . Jen je potřeba nechat ten les , jak je ve vašich kruzích nyní populární, přírodě. Potom to bude pro jeřábka podle vás všude ideální. Můžete se stavět na hlavu ale nebude. U nás je a i v minulosti byl výskyt jeřábka vždy ostrůvkovitý a svým reliktním charakterem omezen na vyšší polohy. Takže asi žádné selské lesíky. No a musí mít hustší smrkové porosty. Bez nich prostě nebude.
Odpovědět
VJ
Václav John
15.11.2020 16:56 Reaguje na Jarek SchindlerMluvím za sebe, ale jeřábci jsou prakticky tam, kde zůstaly starší a věkově rozrůznění porosty. Nejsou to "pralesy", v Evropě je téměř každý les ovlivněný člověkem, ale ne každý stejně a řada z nich má velmi blízko k původní podobě. V kulturním lese prostě na jeřábky nenarazím a Jeseníky, Králický Sněžník aj. mají velmi pěkné porosty. Podle toho co jsem viděl lepší než třeba Beskydy. Proto se tam daří jeřábkům.
Není řešení všechny lesy dělat bezzásahové, máme hospodářské lesy na produkci dřeva a potřebujeme je. Je ale řešení některé lesy vyčlenit, v takových porostech pak dostanou šanci i druhy, které nedávají hospodářské lesy. Mimo jiné třeba ještě datlík vázaný na staré smrčiny, kterému se daří na Šumavě, ale i v Jeseníkách a Beskydech, ale v hospodářském lese ho nepotkáte nikde.
Odpovědět
Není řešení všechny lesy dělat bezzásahové, máme hospodářské lesy na produkci dřeva a potřebujeme je. Je ale řešení některé lesy vyčlenit, v takových porostech pak dostanou šanci i druhy, které nedávají hospodářské lesy. Mimo jiné třeba ještě datlík vázaný na staré smrčiny, kterému se daří na Šumavě, ale i v Jeseníkách a Beskydech, ale v hospodářském lese ho nepotkáte nikde.
JS
Jarek Schindler
16.11.2020 09:48 Reaguje na Václav JohnTaké mluvím za sebe a tak musím říci, že jeřábka a viděl jsem jich
celkem dost , jsem vídal či slyšel odlétat (častější případ) právě v těch hospodářských smrčinách ve věku 30 až 70 let. Samozřejmě hospodářská smrčina v Jeseníkách i ve výšce 800metrů vypadá jinak než stejná smrčina někde na Vysočině . Naopak nepamatuji se že bych ho viděl v porostech 120 let starých. Datlík byl v Jeseníkách vždy vzácným a jeho pozorování se dálo počítat na jednotky. No a vidíte já ho v hospodářském lese potkal a dokonce vyfotil. Puštík bělavý co vím žil u nás historicky pouze na Šumavě.
No a pokud máme lesy hospodářské sousedící s těmi takzvaně bezzásahovými tak musíme bohužel zasahovat v i v těch bezzásahových protože nezasahováním pouze přispíváme k rozvratu těch hospodářských.
Odpovědět
celkem dost , jsem vídal či slyšel odlétat (častější případ) právě v těch hospodářských smrčinách ve věku 30 až 70 let. Samozřejmě hospodářská smrčina v Jeseníkách i ve výšce 800metrů vypadá jinak než stejná smrčina někde na Vysočině . Naopak nepamatuji se že bych ho viděl v porostech 120 let starých. Datlík byl v Jeseníkách vždy vzácným a jeho pozorování se dálo počítat na jednotky. No a vidíte já ho v hospodářském lese potkal a dokonce vyfotil. Puštík bělavý co vím žil u nás historicky pouze na Šumavě.
No a pokud máme lesy hospodářské sousedící s těmi takzvaně bezzásahovými tak musíme bohužel zasahovat v i v těch bezzásahových protože nezasahováním pouze přispíváme k rozvratu těch hospodářských.
RP
Radim Polášek
15.11.2020 18:15 Reaguje na Karel PavelkaSelské lesy moc pro jeřábky nebudou vhodné, protože bývají malé a hned vedle jsou intenzívně obhospodařovaná pole, kde se každý kultura mnohonásobně postřikuje.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2020 20:57 Reaguje na Václav JohnNevím jak v jiných horách ale v Jeseníkách, Rychlebech a na K. sněžníku potkávám jeřábka většinou ve smrčinách s vtroušenou břízou či olší, ve věku kolem 30 až 70 let. Tedy většinou hustší porosty se světlinami a s podrostem tvořeným většinou hlavně jen borůvkou, někde lískou či zmlazujícím se smrkem a břízou. Nadmořská výška mezi 800 až 1100 m.n.m. Většina těchto porostů jsou hospodařskými lesy. Takže v dnešní době to považuji naopak za hodně složité. Je pravdou, že jeřábek přežíval tisíce let vedle predátorů. Je ale současně pravdou že jak tetřev tak i ten jeřábek současně přežíval posledních dvě stě let i v lesích hospodářských. No a žádné extra podmínky se například tomu jeřábkovi nemusely vytvářet. To je jen a jen pochybná mantra různých eko....... Musíme vytvořit podmínky? Proboha proč? Jaké podmínky? Držme se "podmínek v kterých různé druhy do nedávna přežívaly. Takže jeden z hlavních důvodů proč ubývají různé druhy je hlavně v nerespektování vztahu mezi jednotlivými živočichy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
15.11.2020 11:57 Reaguje na Václav John"na Králickém Sněžníku " si škrtněte , staví tam rozhlednu a místo jeřábků můžete chytat turisty zleva nebo zprava .
Je to smutné, ale bude to tak.
Odpovědět
Je to smutné, ale bude to tak.
JS
Jarek Schindler
15.11.2020 12:47 Reaguje na Miroslav VinklerProč by se měl škrtat. Rozhledna se staví na vrcholu a tam jeřábek snad nikdy nežil.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.11.2020 12:58 Reaguje na Jarek SchindlerSouhlasím. Na jaře 2004 jsem se účastnil značení orlů na Vihorlatu, a při příchodu na jednu z lokalit nám u skládky dřeva na kraji lesa se zvedly pod nohami tři "koroptve" a poměrně v klidu zaběhly do lesa... takže jeřábci!! Proto si nemyslím, že by zahuštěný proud turistů by je měl vyhánět z Jeseníků, tam bude spíše záležet na dotváření vhodných stanovišť (prořezávky, ponechání kmínků na místě, zákaz vstupu borůvkářů apod.). I ti vlci v Lužici v klidu tráví dny 100-200 m od frekventovaných cest, vědíc, že tudy lidé nechodí.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.11.2020 18:21 Reaguje na Miroslav VinklerKrálický Sněžník je holý, takže tam jeřábci nebudou. Ale před takovými 20 lety jsou šel od Kralického Sněžníku po hřebenu, tuším se to jmenuje Mokrý hřeben a tam byl les a jeřábci by tam snad taky mohli být. Tehdy tam mimo mne bylo úplně liduprázdno.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2020 19:41 Reaguje na Karel ZvářalNo aby tam, pokud jej již ochránci objevili, byl i nadále a nestalo se, že jediným jeřábkem bude ten na těch tabulích.
Odpovědět
Hu
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.11.2020 15:10 Reaguje na HunterMě by zajímalo, co říkají jeřábci na to, že se jim z jejich teritoria udělá průchoďák.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.11.2020 18:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá myslím, že nic, protože po prvním měsíci po otevření naučné stezky odtáhli jinde, kde mají klid.
Odpovědět
JV
Jarda Vesničan
15.11.2020 19:35 Reaguje na Radim PolášekV hodně případech to vypadá tak, že zveřejněním místa výskytu vzácnějších druhů, kteří v této nelehké době přežívají, se namísto vytvoření klidových zón vytvoří naopak nejlépe naučná stezka, která má tyto vzácné druhy veřejnosti zpřístupnit. Ale protože se jedná o případný grant, je třeba ukázat výsledky činnosti. Tak trochu naopak od potřeb těchto druhů. Tak nevím vlastně, kdo je ochránce a kdo ten, co tyto lokality ničí.
Odpovědět
VJ
Václav John
16.11.2020 00:08 Reaguje na Jarda VesničanTahle diskuse mi přijde vtipná. Možná někomu z váš křivdím, ale jsou v téhle diskuzi i takoví, kteří na ochraně přírody nenechají niť suchou. Je lokalitu uzavřená kvůli jeřábkovi? Hrůza, ti ochranáři zakazují lidem všechno možné. Otevře se naučná stezka? Hrůza, chudák jeřábek :-)))
Samozřejmě ironizuju to a někdo z vás by to možná nenapsal, ale ruku na srdce - jak jsem četl řadu příspěvků, tak někteří v této diskuzi (netvrdím, že zrovna vy) ano.
Naučné stezky nejsou na ochranu jeřábka, aspoň ne přímo. Naučná stezka je od toho aby lidi informovala o tom, co se v přírodě děje. Jasné je, že lidem co mají informace to asi neřekne nic nového. Ale spousta lidí neví, přečte si co chce a pak si na to udělá názor. Někdo se třeba rozhodne, že zbytek svého nudného života zasvětí ochraně jeřábků, druhý se rozhodne, že ta slepice za ochranu nestojí a radši by tam sjezdovku (opět ironizuju).
A teď vážně - konkrétní místo neznám. Obvykle to ale není tak, že kvůli anučné stezky se udělá nová lesní cesta se vším všudy. Obvykle tam už cesta je a je využívaná, jen se osadí informativními cedulemi. Možná, že v tomhle konkrétním případě to tak není, ale divil bych se. Jinak ale jeřábci opravdu zvládají, pokud by lidi chodili jen po té stezce. Na to si dokáže zvyknout i mnohem citlivější tetřev.
Odpovědět
Samozřejmě ironizuju to a někdo z vás by to možná nenapsal, ale ruku na srdce - jak jsem četl řadu příspěvků, tak někteří v této diskuzi (netvrdím, že zrovna vy) ano.
Naučné stezky nejsou na ochranu jeřábka, aspoň ne přímo. Naučná stezka je od toho aby lidi informovala o tom, co se v přírodě děje. Jasné je, že lidem co mají informace to asi neřekne nic nového. Ale spousta lidí neví, přečte si co chce a pak si na to udělá názor. Někdo se třeba rozhodne, že zbytek svého nudného života zasvětí ochraně jeřábků, druhý se rozhodne, že ta slepice za ochranu nestojí a radši by tam sjezdovku (opět ironizuju).
A teď vážně - konkrétní místo neznám. Obvykle to ale není tak, že kvůli anučné stezky se udělá nová lesní cesta se vším všudy. Obvykle tam už cesta je a je využívaná, jen se osadí informativními cedulemi. Možná, že v tomhle konkrétním případě to tak není, ale divil bych se. Jinak ale jeřábci opravdu zvládají, pokud by lidi chodili jen po té stezce. Na to si dokáže zvyknout i mnohem citlivější tetřev.
Karel Zvářal
16.11.2020 05:42Pro pana Johna:
Ad podoba Šumavy. Zřejmě jste velmi mlád, že znáte jen stav po Kirilu. Věřte mi, dříve to byl tuctový hospodářský les. Tetřeva se tam podařilo udržet jen díky nezměrnému úsilí tamních hajných a myslivců.
Ad chocholuš. Tolika ruderálů po Česku nikdy nebylo, jak si to idealizujete. Ti chocholuši hnízdili na střechách budov ve městech, než nastoupila ochrana a podpora poštolky budkami. I dnes ti chocholuši hnízdící na kruháčích sbírají potravu na těch trávnících.
Ke kuně se rozepíšu někdy jindy, jestli jste to z těch článků nepochopil, nemá cenu ztrácet s vámi více čas.
Myslivec nejsem, jen redaktor stejnojmeného časopisu mé články bere, narozdíl od zapšklých enviredakcí.
Odpovědět
Ad podoba Šumavy. Zřejmě jste velmi mlád, že znáte jen stav po Kirilu. Věřte mi, dříve to byl tuctový hospodářský les. Tetřeva se tam podařilo udržet jen díky nezměrnému úsilí tamních hajných a myslivců.
Ad chocholuš. Tolika ruderálů po Česku nikdy nebylo, jak si to idealizujete. Ti chocholuši hnízdili na střechách budov ve městech, než nastoupila ochrana a podpora poštolky budkami. I dnes ti chocholuši hnízdící na kruháčích sbírají potravu na těch trávnících.
Ke kuně se rozepíšu někdy jindy, jestli jste to z těch článků nepochopil, nemá cenu ztrácet s vámi více čas.
Myslivec nejsem, jen redaktor stejnojmeného časopisu mé články bere, narozdíl od zapšklých enviredakcí.
VJ
Václav John
16.11.2020 08:23 Reaguje na Karel ZvářalJestli nemáte trpělivost v téhle diskuzi pokračovat, je to Vaše věc. Jestli máte, dovolím si položit pár otázek.
1. Zastáváte snad názor, že Šumava před Kirillem se nijak nelišila od dejme tomu smrkové monokultury na Vysočině? Já tam jezdil ještě před Kirillem, ale rozdíl jsem viděl. Možná ale vidím špatně, připouštím, že na levém oku mám 0,75 dioptrie.
2. Pakliže tetřeva udrželi díky nezměrnému úsili hajných a myslivců, tak myslivci a hajní ve zbytku republiky byli neschopní?
3. Z jakého důvodu vám vadí podpory poštolky (predátora) budkami a sýčka (predátora) preferujete?
4. Pokud redakce časopisu XY odmítne článek osoby Z, pak na základě tohoto odmítnutí zatrpkne spíše ona redakce nebo spíše osoba Z?
Odpovědět
1. Zastáváte snad názor, že Šumava před Kirillem se nijak nelišila od dejme tomu smrkové monokultury na Vysočině? Já tam jezdil ještě před Kirillem, ale rozdíl jsem viděl. Možná ale vidím špatně, připouštím, že na levém oku mám 0,75 dioptrie.
2. Pakliže tetřeva udrželi díky nezměrnému úsili hajných a myslivců, tak myslivci a hajní ve zbytku republiky byli neschopní?
3. Z jakého důvodu vám vadí podpory poštolky (predátora) budkami a sýčka (predátora) preferujete?
4. Pokud redakce časopisu XY odmítne článek osoby Z, pak na základě tohoto odmítnutí zatrpkne spíše ona redakce nebo spíše osoba Z?
Karel Zvářal
16.11.2020 09:05 Reaguje na Václav JohnVyhýbáte se jak čert kříži odpovědi, proč vymizely běžné druhy z ideálích (tradičních) biotopů.
S tím souvisí i odpověď bodu 1 a 2) ano, v minulém století žil tetřev i ve vnitrozemí, ale na žádných jiných místech kromě Šumavy se reintrodukce nedařila (vysoká mortalita, rozuměj predace). Doufám, že v těch Beskydech to pohlídají už lépe.
3) K tomu jste se již vyjádřil, to je právě ten nesmysl, kdy se podporuje druh s početností 20 tis.+, přičemž spolehlivě loví v čase latence drobné pěvce. Sýček dříve budky nepotřeboval, ale dnes se bez speciálních protikuních úprav budky neobejde. Dnešních cca 100 párů sýčka je necelé procento dřívějších stavů, podobně jako je na tom dříve mnohem hojnější koroptev.
4) Mýlíte se, nezatrpknul, jen přizpůsobil. Jsou lidé, kteří se pravdě do očí nebojí podívat. A jste jediný, kdo takto zarputile (otevřeně) brání dávno vyvrácené mýty.
Odpovědět
S tím souvisí i odpověď bodu 1 a 2) ano, v minulém století žil tetřev i ve vnitrozemí, ale na žádných jiných místech kromě Šumavy se reintrodukce nedařila (vysoká mortalita, rozuměj predace). Doufám, že v těch Beskydech to pohlídají už lépe.
3) K tomu jste se již vyjádřil, to je právě ten nesmysl, kdy se podporuje druh s početností 20 tis.+, přičemž spolehlivě loví v čase latence drobné pěvce. Sýček dříve budky nepotřeboval, ale dnes se bez speciálních protikuních úprav budky neobejde. Dnešních cca 100 párů sýčka je necelé procento dřívějších stavů, podobně jako je na tom dříve mnohem hojnější koroptev.
4) Mýlíte se, nezatrpknul, jen přizpůsobil. Jsou lidé, kteří se pravdě do očí nebojí podívat. A jste jediný, kdo takto zarputile (otevřeně) brání dávno vyvrácené mýty.
VJ
Václav John
16.11.2020 11:30 Reaguje na Karel ZvářalNechci se vyhýbat žádné odpovědi. Tak tedy proč vymizely běžné druhy z ideálních biotopů? Nevím čemu říkáte ideální biotop, já takových moc nevidím. Pocházím z Hané, tam zemědělská krajina vypadala podle leteckých snímků v 50. letech úplně jinak než dnes. Nic jako ideální biotop pro zajíce nebo koroptve tam nenajdete, jen velké monokultury plodin. Jinde je to podobné.
Pokud existují drobná místa, kde to vypadá hezky, ale koroptve a zajíce tam nenajdete, tak je možné, že tahle místa prostě nedokážou zvrátit ten špatný trend. Já taková místa moc neznám. Zato znám krajinu za hranicemi v Rakousku a Polsku, která vypadá lépe a zvěře je tam mnohem víc.
Když si stěžujete na zatrpklé redakce, tak asi já nebudu jediný, kdo "brání dávno vyvrácené mýty". Ale zkuste na to jít takto - vy tvrdíte, že za úbytek drobné zvěře můžou spíš predátoři (ale nepopíráte vliv zemědělských zmen, viz váš článek), já mám dojem, že za úbytkem jsou spíš ty zemědělské změny (ale nepopírám vliv predátorů). Jak zjistit, co z toho je spíš pravda?
Zkuste na to jít takto, myslím to svámi dobře:
ad sýček vs. kuna - existují státy s vysokou populací sýčka, viz mnou zmíněné Holandsko, Belgie a Německo. A státy, kde je situace zlá - ČR, Rakousko, Slovensko, Polsko. Snad nebude problém zjistit si údaje o přemnožení kuny skalní, potom:
a) pokud bude kuna skalní ve státech jako je Německo, Belgie a Nizozemsko vzácná, bude to celkem jasný signál, že kuna je alfa-omnega a bez ní se sýčkům bude dařit
b) pokud bude kuna skalní v těchto státech přemnožená stejně jako u nás, bude problém někde jinde, spíš v té polní krajině
Já nemám ani tušení jak jsou na tom kuny v západní Evropě. Přijmete výzvu?
Odpovědět
Pokud existují drobná místa, kde to vypadá hezky, ale koroptve a zajíce tam nenajdete, tak je možné, že tahle místa prostě nedokážou zvrátit ten špatný trend. Já taková místa moc neznám. Zato znám krajinu za hranicemi v Rakousku a Polsku, která vypadá lépe a zvěře je tam mnohem víc.
Když si stěžujete na zatrpklé redakce, tak asi já nebudu jediný, kdo "brání dávno vyvrácené mýty". Ale zkuste na to jít takto - vy tvrdíte, že za úbytek drobné zvěře můžou spíš predátoři (ale nepopíráte vliv zemědělských zmen, viz váš článek), já mám dojem, že za úbytkem jsou spíš ty zemědělské změny (ale nepopírám vliv predátorů). Jak zjistit, co z toho je spíš pravda?
Zkuste na to jít takto, myslím to svámi dobře:
ad sýček vs. kuna - existují státy s vysokou populací sýčka, viz mnou zmíněné Holandsko, Belgie a Německo. A státy, kde je situace zlá - ČR, Rakousko, Slovensko, Polsko. Snad nebude problém zjistit si údaje o přemnožení kuny skalní, potom:
a) pokud bude kuna skalní ve státech jako je Německo, Belgie a Nizozemsko vzácná, bude to celkem jasný signál, že kuna je alfa-omnega a bez ní se sýčkům bude dařit
b) pokud bude kuna skalní v těchto státech přemnožená stejně jako u nás, bude problém někde jinde, spíš v té polní krajině
Já nemám ani tušení jak jsou na tom kuny v západní Evropě. Přijmete výzvu?
Karel Zvářal
16.11.2020 11:43 Reaguje na Václav JohnJak jsem již napsal, je to na delší rozepsání, v jednom štěku nejde popsat rozdíly, které zajisté existují.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.11.2020 12:02 Reaguje na Václav JohnDokážete vyvrátit argumenty, které jsem uvedl zde (kde nebyla na můj nesouhlas žádná reakce)?
https://avifauna.cz/reakce-stoji-za-ubytkem-ptaku-skutecne-svetelny-smog/
Odpovědět
https://avifauna.cz/reakce-stoji-za-ubytkem-ptaku-skutecne-svetelny-smog/
VJ
Václav John
16.11.2020 13:24 Reaguje na Karel ZvářalMám dojem, že si myslíte, že jsem si na Vás zasedl a musím všechny vaše názory vyvracet tak to ale není.
V názoru, že světelný smog nemůže za úbytek lelků bych s vámi asi souhlasil, nezdá se mi to. Jestli za to můžou predátoři nebo něco jiného si ale netroufám tvrdit, prostě o tom nemám dost informací.
Odpovědět
V názoru, že světelný smog nemůže za úbytek lelků bych s vámi asi souhlasil, nezdá se mi to. Jestli za to můžou predátoři nebo něco jiného si ale netroufám tvrdit, prostě o tom nemám dost informací.
Karel Zvářal
16.11.2020 06:26A beskydský plácalista opět nezklamal. Vy jste ještě neslyšel, že úbytek stodol kuně nahradily pojízdné "stodoly"?-))
Odpovědět
Karel Zvářal
16.11.2020 10:19Teta Wiki ještě nezaregistrovala, ale datlík žije i v Hostýnských vrších, tj. hospodářských.
Pilich je rovněž obětí predace, o čemž se (konečně!-) píše i na zmíněném zdroji. Na predaci doplácí i jiný lesní zemní hnízdič, lelek. Tam zatím o příčinách ofi zdroje tápou.
Odpovědět
Pilich je rovněž obětí predace, o čemž se (konečně!-) píše i na zmíněném zdroji. Na predaci doplácí i jiný lesní zemní hnízdič, lelek. Tam zatím o příčinách ofi zdroje tápou.
VJ
Václav John
16.11.2020 11:33 Reaguje na Karel ZvářalJasně že predátoři dokáží vypredovat hnízdo pilicha. Dokáží vypredovat hnízdo jakéhokoliv motáka. Mě by ale zajímalo, proč stavy pilichů poklesly kvůli predátorům a současně se rozšířili motáci lužní a motáci pochopové. Kdyby šlo jen o vliv predátorů, tak by se tohle nemohlo stát.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.11.2020 11:41 Reaguje na Václav JohnJak jste pronesl někde jinde o něčem jiném: les a pole, to je úplně něco jiného.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.11.2020 11:41 Reaguje na Karel ZvářalA kdyby s predací nebyl problém, proč se dávají ohrádky?
Odpovědět
VJ
Václav John
16.11.2020 13:16 Reaguje na Karel ZvářalUž jsem taky napsal - neříkám, že s predací není problém. Jen říkám, že problém predace se často přeceňuje. Ohrádky se dávají u motáků lužních, dělá to třeba Karel Poprach a někteří další. U motáků pochopů se ohrádky většinou nedávají (aspoň tam kde to znám o tom nevím) a oni při tom taky přibyli.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.11.2020 14:02 Reaguje na Václav JohnLužňáci by přibyli i tak (pomaleji), akorát tak je to za úplatu:-)) No a jak jste již seznal, co píší o pilichovi, můj názor je přesně opačný, že se vliv predace hrubě podceňuje.
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
Odpovědět
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
VJ
Václav John
16.11.2020 14:43 Reaguje na Karel ZvářalNěkde s vámi celkem souhlasím. U racků bych neváhal souhlasit úplně. Tady asi povedou divoká prasata, podle toho, co jsem slyšel od řady kolegů. Některé rákosiny jsou úplně vybrané. Řešení u prasat je ale složité a vina ze jejich přemnožení není jen na myslivcích, ale spíš na velkopěstování kukuřice, díky které mají prasata pré.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.11.2020 07:43 Reaguje na Václav JohnVelice rozumný názor který se hned tak často nevidí. Jo skoro půl roční pré ve "špajzu". To musí dělat divy.
Odpovědět
