Olomoucká zoo obnovila chov kojotů, má je jako jediná v ČR
1.7.2023 00:19 | OLOMOUC
(ČTK)
Kojot prériový.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Nejčastěji kojoti loví hlodavce, zajíce, králíky, vodní živočichy, mláďata kopytníků a ptáků hnízdících na zemi. V jejich rozmanité potravě nechybí ani lesní plody, bobule, ovoce, případně tráva. Coby zdravotní policie nepohrdnou mršinou. Kojoti žijí v párech, jen občas ve smečkách. Mláďata samice rodí v norách. "Na péči a výchově potomků se významně podílí oba rodiče, dospělosti se ale dožívá sotva třetina populace. V necelých dvou letech se mláďata od rodičů osamostatňují a vytváří své vlastní rodiny," dodala Gronská.
Olomoucká zoo na ploše 42 hektarů chová 1591 zvířat 386 druhů. Loni v zoo odchovali 250 mláďat. Branami zoologické zahrady na Svatém Kopečku v roce 2022 prošlo 367.711 návštěvníků, meziročně o 463 více. Byla to nejvyšší návštěvnost za posledních 11 let. Zřizovatelem zoologické zahrady je olomoucký magistrát, který dotuje její provoz. Zoo loni na vstupném utržila 38,5 milionu korun a od radnice obdržela dotaci 35,5 milionu korun.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Zvířata v Zoo Olomouc si pochutnala na neprodaných vánočních stromcích
Hodonín zahájí začátkem roku stavbu pavilonu akvárií v zoo
Zvířata v olomoucké zoo si pochutnala na vánoční dárcích s potravouOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Karel Zvářal
1.7.2023 07:32V r. 14 se vyvedli na vých Moravě, nejspíše u jednoho smeťáku, slýchal jsem je to léto na více místech. Další roky už ne, což mě vůbec nemrzelo. Je to invazní druh, máme dostatek domácích predátorů.
Odpovědět
VŠ
Karel Zvářal
1.7.2023 08:11 Reaguje na Viktor ŠedivýPardon, jistěže, nějak se mi to slilo. Vony ty bestie jsou takřka identické.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2023 08:16 Reaguje na Karel ZvářalOvšem při dnešním globalizování chovů (lev, puma) nemohu vyloučit ani toho amerického šakala. Byla tma, slyšet bylo jen štěkání/skolení, a zase tak zběhlý v hlasech nejsem, abych rozeznal jednoho od druhého. Ale stopro to nebyla liška ani pes.
Odpovědět
Sl
Slovan
1.7.2023 17:26 Reaguje na Karel ZvářalŠakal se šíří z Balkánu dále na sever sám, tudíž invazivní druh není.
Co mě zaráží je, proč se začíná s chovem kojotů, kteří fakt nejsou ohroženým druhem. Naopak… šíří se stále dál. Absence vlků a jiných velkých predátorů jim k tomu logicky pomohla. Zejména na sever. Dnes se mluví o šíření na jih. Je to asi jedno z mála zvířat, které se dokáže v přizpůsobivosti vyrovnat lišce obecné.
Pan Pluháček, zaměstnanec právě ZOO Olomouc, tu píše o tom, že ZOO by měli být zejména pro ohrožené druhy. S čímž nelze než souhlasit. A pak ta samá ZOO začne s chovem naprosto běžného a reálně ničím neohroženého druhu… kolik je druhů, i šelem, které by si “zasloužili” víc…
Odpovědět
Co mě zaráží je, proč se začíná s chovem kojotů, kteří fakt nejsou ohroženým druhem. Naopak… šíří se stále dál. Absence vlků a jiných velkých predátorů jim k tomu logicky pomohla. Zejména na sever. Dnes se mluví o šíření na jih. Je to asi jedno z mála zvířat, které se dokáže v přizpůsobivosti vyrovnat lišce obecné.
Pan Pluháček, zaměstnanec právě ZOO Olomouc, tu píše o tom, že ZOO by měli být zejména pro ohrožené druhy. S čímž nelze než souhlasit. A pak ta samá ZOO začne s chovem naprosto běžného a reálně ničím neohroženého druhu… kolik je druhů, i šelem, které by si “zasloužili” víc…
Karel Zvářal
1.7.2023 18:30 Reaguje na SlovanTo byla řečnická zkratka, je nepůvodní, se svými ekologickými důsledky na úrovni invazního, podobně jako vakcinací ošetřená skalačka, které jsou dnes plné města aj. zástavba. V Americe prakticky zlikvidoval (kojot) populaci lišky velkouché. V Maďarsku se šakal intenzivně loví, držím jim palce.
Vzpomínám, jak jedna paninka (podnikatelka) kupovala v zoo mladé mývaly, psal se r. 1992. Asi nebyla jediná s takovým zájmem o roztomilé kukuče, takže o pár let později začala v Česku mývalí kalamita, v Německu o pár let dříve.
Takže ano, souhlas s nesouhlasem chovu kojota. V případě úniku do volnosti by byl vážnou hrozbou pro již tak zdecimovaný ekosystém, navíc nelze vyloučit křížení s šakalem, neb fenotypově a zřejmě i genotypem jsou velmi blízcí. Pokud se kojot kříží s vlkem, tady by to šlo zřejmě ještě rychleji.
Odpovědět
Vzpomínám, jak jedna paninka (podnikatelka) kupovala v zoo mladé mývaly, psal se r. 1992. Asi nebyla jediná s takovým zájmem o roztomilé kukuče, takže o pár let později začala v Česku mývalí kalamita, v Německu o pár let dříve.
Takže ano, souhlas s nesouhlasem chovu kojota. V případě úniku do volnosti by byl vážnou hrozbou pro již tak zdecimovaný ekosystém, navíc nelze vyloučit křížení s šakalem, neb fenotypově a zřejmě i genotypem jsou velmi blízcí. Pokud se kojot kříží s vlkem, tady by to šlo zřejmě ještě rychleji.
Sl
Slovan
2.7.2023 11:07 Reaguje na Karel ZvářalPodobné šíření probíhalo po celou historii života na Zemi. Šakal není jediný, týká se to i jiných druhů jejichž areál “působení” se v poslední době přirozeně rozšiřuje s postupujícím oteplováním. Pokud by se ochlazovalo, pravděpodobně by k nám více zasahovali naopak některé severské druhy.
Mýval je naopak nepůvodní a pro naší přírodu dost nebezpečný druh, který by se k nám bez lidí ani nedostal. Věřím tomu, že za jeho rozšíření mohou podobní lidé jaké popisujete - pokud jsou pak ještě k tomu nezodpovědní a zvířata vypustí, je průšvih na světě. Je-li takových lidí víc, je to už skoro katastrofa.
O té lišce velkouché slyším prvně. Určitě si zjistím víc až budu mít trošku více času.
Odpovědět
Mýval je naopak nepůvodní a pro naší přírodu dost nebezpečný druh, který by se k nám bez lidí ani nedostal. Věřím tomu, že za jeho rozšíření mohou podobní lidé jaké popisujete - pokud jsou pak ještě k tomu nezodpovědní a zvířata vypustí, je průšvih na světě. Je-li takových lidí víc, je to už skoro katastrofa.
O té lišce velkouché slyším prvně. Určitě si zjistím víc až budu mít trošku více času.
Karel Zvářal
2.7.2023 11:24 Reaguje na SlovanO té lišce velkouché to bylo zmíněno v jednom dokumentu, údajně je jí (bylo v tu dobu) asi 200 jedinců, což se mi nezdálo, a kojot byl zmíněn jako hlavní příčina jejího silného úbytku. Kdyby zooparky začaly chovat tento druh, udělaly by pro ochranu více.
Jsem zastáncem regulace predátorů, kde třeba na tom mývalovi je vidět ten dalekosáhlý vliv na původní faunu (kdo nezažil, neuvěří). Nerad bych, aby se ze šakala dělala stejná "ikona" jako z vlka. V Americe sice kojota loví, ale je to kapka v moři, on se dokáže rychle doplnit z okolních "liduprázdných" končin.
Odpovědět
Jsem zastáncem regulace predátorů, kde třeba na tom mývalovi je vidět ten dalekosáhlý vliv na původní faunu (kdo nezažil, neuvěří). Nerad bych, aby se ze šakala dělala stejná "ikona" jako z vlka. V Americe sice kojota loví, ale je to kapka v moři, on se dokáže rychle doplnit z okolních "liduprázdných" končin.
