Orlík a Slapy mají teď 47 procent běžného objemu. Řeky lze i bez deště plnit měsíce
Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku asi 15 metrů pod běžnou úrovní. Dnes klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a Povodí Vltavy sníží odtok. Bude vypouštět jen stejné množství vody, které do ní přiteče, což je teď zhruba 15 metrů krychlových za sekundu. Povodí proto začne k vylepšování průtoku v řekách využívat zásobní prostor slapské nádrže. "To je situace, která se podle dlouhodobých simulací může objevit přibližně jednou za 50 let a v historii existence vodního díla Slapy nastává vůbec poprvé," uvedla Mertl.
Snížení hladiny slapské přehrady se dotkne majitelů lodí. Bezplatný převoz od Povodí Vltavy mohou majitelé lodí využít pouze do výšky hladiny 268,50 metru nad mořem. Pak převoz lodí správce povodí kvůli bezpečnosti ukončí. Registrace jsou na stránkách www.pvl.cz stále otevřené do neděle. "Lidé si myslí, že přehrady tu jsou zejména kvůli rekreaci, ale to není pravda. Hlavní funkcí je udržování minimálního odtoku 40 metrů krychlových za sekundu z Vltavské kaskády," dodala mluvčí státního podniku.
Na začátku vltavské kaskády leží Lipno, které je také oblíbenou rekreační oblastí. I to plní v soustavě přehrad důležitou funkci. Mimo jiné slouží jako zásobárna vody pro Hněvkovice, které dodávají vodu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Drží minimální odtok šest metrů krychlových za sekundu, zatímco přítok se v tuto chvíli pohybuje mezi jedním až dvěma metry krychlovými za sekundu. Proto se také pomalu vyprazdňuje, uvedla Mertl. Hladina Lipna nyní dosahuje do výšky 722,16 metru nad mořem, běžná úroveň je 724,9 metru nad mořem.
Temelínská elektrárna provoz omezovat nemusí. "V minulosti nemusela a ani nepředpokládá, že by omezovala provoz v souvislosti s suchem či vysokými teplotami. Elektrárna využívá chlazení prostřednictvím chladicích věží, takže její odběry jsou řádově menší než u elektráren s průtočným chlazením," uvedl již dříve za elektrárnu Petr Šuleř.
Vltavská kaskáda se skládá z nádrží Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané. Představuje největší soustavu vodních děl v Česku a klíčový nástroj pro řízení průtoků na Vltavě a zčásti i Labe.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Břetislav Machaček
4.9.2026 15:36No jako smrdutá strouha stejná, jako řeky bez dotování vodou z přehrad.
Ty vaše tůně a mokřady už jsou dva měsíce vyschlé a suchá je i půda polí
na kterých ekologisté prosadili pěstování biomasy pro energetiku. Suché
jsou lesy, které nechat "lékaři lesa" a ještě mají zálusk vypustit nejen
N. Mlýny, ale taky jiné přehrady. Už i laik chápe, kdo to s lidmi a taky
s přírodou myslel a myslí dobře a kdo umí pouze kecat a nedělat nic pro
skutečnou ochranu toků před vysycháním! Ty přehrady nejen plánovat, ale už
konečně zase stavět a budiž nám vzorem Vltavská kaskáda a jiná vodní díla,
co zachraňují vše živé v tocích dotovaných vodou z přehrad.
Slavomil Vinkler
4.9.2026 19:26Slavomil Vinkler
4.9.2026 19:27 Reaguje na Slavomil VinklerSoučasný nedostatek vláhy sice trvá, ale historie pamatuje mnohem rozpálenější léta a horší sucha

Orlík kvůli suchu začal snižovat odtok. Vodu v řekách poprvé v historii doplní Slapy
Sucho a vedra zvýšily poruchy vodovodů na Pardubicku