Orlosupi v ostravské zoo poprvé adoptovali mládě

Mládě orlosupa se vylíhlo jako třetí 13. března ve stanici Vallcalent ve Španělsku. Jeho šance na přežití byla proto jen malá. Samice orlosupů snáší většinou dvě, výjimečně tři, vejce, ale z nich obvykle přežívá jen jedno mládě. "U orlosupů, ale také u některých druhů orlů existuje jev zvaný siblicida, kdy silnější mládě usmrtí to slabší," vysvětluje Šárka Kalousková z ostravské zoo. Aby ochránci přírody zvýšili počet vzácných orlosupů, odebírají z hnízd později snesená vejce a v případě, že jsou oplozená, podkládají vejce nebo již vylíhlá mláďata párům, které o vlastní vejce přišly nebo byla jejich vejce neoplozená.
Adopce španělského mláděte však byla podle zoo poměrně riskantní. Ostravský pár zažil už s odchovem mláďat několik neúspěchů a také příchod adoptovaného ptáčete na svět nebylo bez problémů. Nejprve mělo problémy při líhnutí a následně bylo odmítnuto adoptivním samcem. Přijal ho až druhý adoptivní samec ve Vallcalentu, ten už ale jedno adoptované mládě měl a nebylo tedy dlouhodobě udržitelné mláďata pod samcem střídat. Proto bylo rozhodnuto, že mládě bude převezeno k jiným pěstounům, přestože již mělo dva týdny. Adopce probíhá většinou do prvního týdne, protože starší mláďata jsou agresivnější vůči dospělým.
Mládě cestovalo letecky 26. března z Barcelony do Vídně, odkud bylo následující den převezeno koordinátorem záchovného programu Hansem Freyem ze stanice RFZ v Haringsee do Zoo Ostrava, popisuje Šárka Kalousková. Hned po příjezdu bylo mládě trochu nakrmeno a podloženo do hnízda orlosupů. "První se na hnízdo vrátila samice. Po vyhodnocení nové situace začala mládě krmit. Po pár minutách se přišel podívat i samec. Také chvíli zvažoval, co se stalo, a poté samici vystřídal a začal mládě zahřívat," pokračuje.
Autor videa: Enrico Gombala
Pár tedy mládě bez problémů přijal. Během následujících hodin oba rodiče mládě několikrát nakrmili. I druhý den ráno bylo všechno v pořádku a rodiče se o adoptivního potomka podle zoo stále vzorně starají. "Svou premiéru zvládli orlosupi skvěle a jsou do budoucna dalšími možnými adoptivními rodiči pro evropský záchovný program," dodává Šárka Kalousková.
Orlosup bradatý obývá ostrůvkovitě horské a vysokohorské oblasti Afriky, střední Asie a jižní Evropy. V Alpách byl v minulosti člověkem vyhuben, poslední zástřel je datován z roku 1913. Od 80. let minulého století se ochránci přírody snaží o návrat orlosupů do nejvyšších evropských hor. Pro programu je zapojeno přes 35 evropských zoologických zahrad, správy národních parků v Alpách, Světový fond na ochranu přírody (WWF) a speciálně pro orlosupy zřízené chovné stanice. Díky jejich úsilí dnes v Alpách volně žije asi 150 ptáků.
reklama