Ornitologové opatřili kroužky mláďata sokola v Unipetrolu u Litvínova
Dravce hnízdící v Unipetrolu mohou ornitologové pozorovat v podstatě kdykoli. Obě budky v areálu jsou opatřené on-line kamerovým systémem. Letos ale jedna budka k hnízdění zůstala prázdná. Beran má za to, že samici, která měla o hnízdo zájem, vyštvala samice hnízdící na komíně teplárny.
Sokolové pravidelně hnízdí v Unipetrolu od roku 2011, areál byl jeden z prvních v ČR, který tito dravci osídlili. V prvních letech ornitologové neměli o ptácích takový přehled, to přišlo až díky kamerám a fotopastím. Sokolům nicméně většinou chybí označení. "Bez kroužků nejsme schopni bezpečně odlišit, jestli je to stále ten stejný pár nebo ne," podotkl Beran, který má za to, že teplárnu obývají stejní sokolové jako v minulosti.
Zoologové vystoupali na komín za asistence profesionálních hasičů. Vzácně je možné v budce překvapit a označit i samici, když jsou ale mláďata větší, šance na okroužkování matky se snižuje. Ornitologové mláďatům nasadili dva kroužky, na každou nohu jeden. První slouží pro identifikaci ptáka, druhý má na sobě nápis Národní muzeum Praha, pod které patří kroužkovací stanice.
"Po označení kontrolujeme budku, pravidelně tam sbíráme různé zbytky kořisti, abychom měli přehled o tom, co sokoli jedí, jakou mají složku potravy, což v průmyslových areál bývá rozdílné," řekl Porteš. Zajímavostí podle něj je, že se sokoli hnízdící na komínech továren adaptovali na prostředí a využívají i noční umělé osvětlení. Loví tak netopýry či migrující ptáky, kteří létají pouze v noci právě proto, aby se zachránili před dravci. Odborníci během kroužkování také kontrolují zdravotní stav zvířat a v případě Unipetrolu i kamery a fotopasti. "Jde hlavně o to označit mláďata, abychom věděli, co se s nimi děje v dalších letech, abychom mohli vyhodnocovat, kam létají, kde se zahnízdí a jak žijí," dodal Porteš.
Sokol stěhovavý se dožívá až 20 let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. Z české krajiny sokoli vymizeli v 70. letech minulého století kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Opětovně se začali objevovat na konci 80. let. Na přelomu tisíciletí se v Česku pohybovalo zhruba 20 párů a v současnosti je to několik desítek.
reklama