Osm sokolích mláďat vylétlo z hnízd na komínech v Litvínově a Kralupech
20.7.2023 01:02
(ČTK)
Mláďata okroužkovali ornitologové v polovině května. Po zdolání stometrové výšky komínů zkontrolovali také zdravotní stav mláďat a okolí hnízdní budky.
Zdroj | Orlen Unipetrol
V každém z areálů se vyklubala čtyři mláďata. Budky pro hnízdění jsou vybavené on-line kamerovým systémem. V letošním roce se návštěvnost stránek, kde bylo možné sokoly sledovat, dostala v období mezi únorem a květnem na více než 100 000 zhlédnutí.
Mláďata okroužkovali ornitologové v polovině května. Po zdolání stometrové výšky komínů zkontrolovali také zdravotní stav mláďat a okolí hnízdní budky. Při kroužkování zjišťovali, jakou potravou sokolí rodiče svá mláďata krmí. Strava sokolů se podle odborníků obvykle skládá zejména ze špačků, holubů, racků chechtavých nebo i dlasků tlustozobých. Jejich vydatný jídelníček tak zahrnuje především nejrůznější menší ptáky, ale také třeba netopýry.
Na mláďata v prvních týdnech života čeká mnoho nástrah. Nejčastější příčinou neúspěšného odchovu je mrazivé a deštivé počasí. Loni jedno z mláďat padlo za oběť útoku cizí sokolí samice. Jiná samice dokonce pozřela svá vlastní vejce. Ornitologové to vysvětlují špatně nastaveným vzorcem chování samice, která navzdory dostatku potravy v okolí hnízda svá vejce po několika dnech inkubace opakovaně pojídá. V obou případech se podle ornitologů jednalo o velmi výjimečnou situaci. Sokolům se jinak na komínech průmyslových závodů daří a počty tohoto vzácného dravce, který je nejrychlejším letcem v ptačí říši, každoročně rostou. Na komínech rafinerií páry dosud odchovaly 49 mláďat.
Mladí dravci se vydají na zkušenou do světa a ve dvou až třech letech života si najdou vlastní teritorium, ve kterém se dokážou uživit a přivést na svět další generaci tohoto ohroženého ptačího druhu. Sokol stěhovavý může žít až 20 let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. Například samec, který se před třemi lety vylíhnul v Litvínově, vyvedl mladé s německou samicí na komíně teplárny v Trmicích nedaleko Ústí nad Labem. Sokoly odchované na komínech rafinerií lze spatřit nejen v Ústeckém kraji, ale také v sousedním Sasku a Polsku nebo ve Francii.
Z české krajiny sokoli vymizeli v 70. letech minulého století kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Opětovně se začali objevovat na konci 80. let. Na přelomu tisíciletí se v Česku pohybovalo zhruba 20 párů a v současnosti je to několik desítek.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ornitolog okroužkoval tři mláďata sokola na komínu v chemičce u Litvínova
Na Přerovsku se nečekaně objevili arktičtí ptáci kamenáčci pestří
Odborník: Ve městech se potkávají původně lesní, skalní i zahradní druhy ptákůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Karel Zvářal
20.7.2023 07:02Stěhovák je jedním z mála druhů, kterým výhody synantropizace svědčí. A k těm pesticidům v sedmdesátkách: ve stejnou dobu populace kání, poštolek, jestřábů, krahujců hnízdila naprosto bez problémů, přičemž stavy prvních dvou jmenovaných se zvyšovaly díky ochraně. Na nich (údajná) kumulace cizorodých látek nebyla patrná, přičemž potravou byly též "otrávení" ptáci i savci z polních biotopů.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
21.7.2023 07:50 Reaguje na Karel ZvářalVliv pesticidů na ztenčení skořápky byl prokázán.
Ornitofág pojídající ptáky z polí bude zasažen nepoměrně více , než krahujec, který žere vrabce a špačky ze zahrad
Poštolky a káně mají v jídelníčku hraboše s krátkým životem a tím je omezena kumulace pesticidu. Takže sýčkové jsou v pohodě
Odpovědět
Ornitofág pojídající ptáky z polí bude zasažen nepoměrně více , než krahujec, který žere vrabce a špačky ze zahrad
Poštolky a káně mají v jídelníčku hraboše s krátkým životem a tím je omezena kumulace pesticidu. Takže sýčkové jsou v pohodě
Karel Zvářal
21.7.2023 08:02 Reaguje na Petr PekaříkJestřáb a výr běžně lovil ubývající koroptve, čejky, bažanty... krahuj skřivany, strnady aj. polní ptáky, poštolka a káně hraboše, vlaštovky zas komáry a mouchy... sice krátkověké, ale nejvíce zasažené. To jen tak pro srovnání, že o některých druzích, které lovily tutéž/podobnou=zasaženou/ otrávenou potravu, jsme neslyšeli, nečetli ani zmínečku. Pro mě trochu nelogické.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.7.2023 08:35 Reaguje na Petr PekaříkA vysvětlete mi, jak je možné, že Británie zakázala DDT až v r. 1984, jaktože tamní sokoli nevyhynuli? Pro mě "napsané" už dávno neznamená synonymum pro pravdivé. Kampaň jde vyrobit velmi snadno, ochotných následovníků se vždycky najde dost, zejména v této branži (jícen plný broků).
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
21.7.2023 13:49 Reaguje na Karel ZvářalNo, zrovna v BD zůstala populace na Skotské vysočině. Jaká tam byla míra užívání DDT, to nevím. Co USA ?
Takže snížení pevnosti skořápek přisuzujete asi nedostatku vit D3 a malé konzumaci omítky a váp.gritu ?
Odpovědět
Takže snížení pevnosti skořápek přisuzujete asi nedostatku vit D3 a malé konzumaci omítky a váp.gritu ?
Karel Zvářal
21.7.2023 14:15 Reaguje na Petr PekaříkTa kniha od paní Carsonové se ke mně nedostala, jen mě zaujala pasáž/ukázka, kde píše, že hynou/nevyhnízdí ptáci na severu po kontaktu s naší civilizací. Jak potom skončily druhy, které nejsou tažné, ty musely vyhynout mnohem dříve, neb tažné měly aspoň půl roku nezávadnou potravu.
Šlo mi o to, že se automaticky přeneslo do našich podmínek, a já v tu dobu (60.-70.) nezazanamenal sebemenší problém s hnízdícími dravci. Hmyzu bylo možná až řádově více, o vrabcích či hraboších nemluvě. Tím neříkám, že není třeba omezovat chemizaci ŽP, jen mi přišly ty závěry poněkud přitažené. Ten bílý prášek se dal normálně koupit, potřel jsem jím mladou veverku chovanou doma, neb po přinesení z hnízda se neustále drbala. Zákrok přežila bez úhony, prospívala velmi dobře, ač se poté i lízala. Nikomu svůj názor nevnucuji, jen jsem chtěl upozornit, to nebylo (u nás) tak horké, jak naznačovaly výzkumy.
Odpovědět
Šlo mi o to, že se automaticky přeneslo do našich podmínek, a já v tu dobu (60.-70.) nezazanamenal sebemenší problém s hnízdícími dravci. Hmyzu bylo možná až řádově více, o vrabcích či hraboších nemluvě. Tím neříkám, že není třeba omezovat chemizaci ŽP, jen mi přišly ty závěry poněkud přitažené. Ten bílý prášek se dal normálně koupit, potřel jsem jím mladou veverku chovanou doma, neb po přinesení z hnízda se neustále drbala. Zákrok přežila bez úhony, prospívala velmi dobře, ač se poté i lízala. Nikomu svůj názor nevnucuji, jen jsem chtěl upozornit, to nebylo (u nás) tak horké, jak naznačovaly výzkumy.
ss
SV
Slavomil Vinkler
20.7.2023 16:48 Reaguje na smějící se bestieA i s budkami. Ono se jim tam líbí, totiž komín hlídá ostraha fabriky, skálu s horolezci ne.
Odpovědět
Pe
SV
Slavomil Vinkler
20.7.2023 18:17 Reaguje na PetrNo ba. Ale vaše znalosti jsou opravdu udivující. V zimě sýkory žere krahujec. No budiž mu přáno. A sokol se jmenuje : sokol stěhovavý.
Odpovědět
Pe
Petr
20.7.2023 21:15 Reaguje na Slavomil VinklerMě udivují zase vaše myšlenkové pochody. Že kráčivý harvestor nejezdí ale chodí, že sokol v létě neloví, napšte ještě něco.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.7.2023 21:24 Reaguje na PetrTrolátko nebohé, proč se motáte do věcí, o kterých víte lautr ho/nic?-)) Sýkora se plazí křovinami, ze stromu na strom. Sokol loví z prudkého rozletu, často holuby, špačky, tj ptáky OBLOHY.
Jo pán vyrůstal u lesa, tak to pardon!-) Ulhaným trolem od mala, že...
Odpovědět
Jo pán vyrůstal u lesa, tak to pardon!-) Ulhaným trolem od mala, že...
Pe
Petr
20.7.2023 22:02 Reaguje na Karel ZvářalHulvát jako obvykle. Tušíte vůbec kdo a co je Troll? Ten dělá přesně to, co vy.
A škoda že svoje slova nemůžete nijak dokázat. Ale o to jde, že?
Odpovědět
A škoda že svoje slova nemůžete nijak dokázat. Ale o to jde, že?
Karel Zvářal
20.7.2023 22:16 Reaguje na PetrPravda bolí, to je všeobecně známo. Vždycky mě dojímá, když mě někdo obviňuje z toho, čím sám překypuje (hulvátstvím). Vono napsat blábol nestačí, vždy by měl vstup být na reálném základě. Což bývá váš případ velmi zřídka. Diskvalifikujete se sám, ale vám stačí účast, rozmlouvat s lidmi z oboru "jako rovný s rovným", že?-))
Pro začátek doporučuji: J. Kumbera - Výcvik loveckých dravců.
Odpovědět
Pro začátek doporučuji: J. Kumbera - Výcvik loveckých dravců.
Pe
Petr
20.7.2023 22:23 Reaguje na Karel ZvářalJenže to píšete přesně o sobě. Neustále tu všechny nazýváte trolly, a přitom se tak chováte jen vy. Ovšem pro vás jsou to všichni ostatní. Připomíná mi to Foresta Gumpa: Pro hlupáka každý hloupý.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.7.2023 22:27 Reaguje na PetrPoslyšte, nepřipadáte si někdy trapný? Znáte alespoň složení potravy jednotlivých druhů dravců? Velký kulový!, jinak nenapíšete to, co jste napsal o krmítkách. To je záležitost krahujce, to p. Vinkler uvedl správně. A jestli myslíte, že fakta nahradíte bláboly, tak to na mě neplatí:-) Sbohem!
Odpovědět
Pe
Petr
20.7.2023 22:30 Reaguje na Karel ZvářalDokažte tedy, že sokol sýkorku ulovit nemůže a nikdy neuloví.
Odpovědět
Pe
Petr
20.7.2023 22:34 Reaguje na Karel ZvářalVyvraťte mi to a dokažte, že nemám pravdu.
Nemůžete a dobře to víte. Dobře víte, že sokol sýkorku uloví, když bude mít příležitost.
Odpovědět
Nemůžete a dobře to víte. Dobře víte, že sokol sýkorku uloví, když bude mít příležitost.
Pe
Pe
Petr
20.7.2023 22:43 Reaguje na PetrCo třeba tohle:
https://www.brodowski-fotografie.de/beobachtungen/wanderfalken-nahrung.html
Cituji z překladače:
V zimě (únor), kdy začínají námluvy sokolů stěhovavých a samec sokola stěhovavého je zodpovědný za obstarávání potravy, aby samici zajistil potravu při námluvách a kladení vajíček, jsou zabíjeni pouze drobní ptáci jako vrabci domácí, vrabci, pěnkavy, sýkorky, rorýs, špačci a drozdi a jen tu a tam je krmení sele. Samici sokola stěhovavého zásobuje samec především drobnými ptáky jako potravou během námluv a během období kladení vajíček.
Odpovědět
https://www.brodowski-fotografie.de/beobachtungen/wanderfalken-nahrung.html
Cituji z překladače:
V zimě (únor), kdy začínají námluvy sokolů stěhovavých a samec sokola stěhovavého je zodpovědný za obstarávání potravy, aby samici zajistil potravu při námluvách a kladení vajíček, jsou zabíjeni pouze drobní ptáci jako vrabci domácí, vrabci, pěnkavy, sýkorky, rorýs, špačci a drozdi a jen tu a tam je krmení sele. Samici sokola stěhovavého zásobuje samec především drobnými ptáky jako potravou během námluv a během období kladení vajíček.
JB
Jarda Bobr
20.7.2023 23:45 Reaguje na PetrNajděte si něco lepšího,rorýs v únoru na 100% ne a špaček hodně těžko.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.7.2023 23:49 Reaguje na Jarda BobrDěkuji, už jsem myslel, že "sú všeci jednací"-) Amatérský blábol, o který není na sítích nouze.
Odpovědět
Pe
Petr
21.7.2023 00:16 Reaguje na Karel ZvářalPořád čekám, že mi ty bláboly vyvrátíte těmi vašimi fakty. A ono nic, jen trollení.
Odpovědět
Pe
Petr
21.7.2023 00:21 Reaguje na PetrPřidám další blábol:
https://birdfact.com/articles/what-do-peregrine-falcons-eat
Překladač:
Co jedí sokol stěhovavý ve volné přírodě?
Obecně platí, že stěhovaví jedí širokou škálu ptáků. Preferovanou kořistí jsou holubi a vodní ptactvo – pobřežní ptáci jsou běžní, pokud sokol žije v pobřežní oblasti. Běžně si také pochutnávají na malých pěvcích, datlech a dokonce i na jiných dravcích.
Když se naskytne příležitost, sokoli stěhovaví budou chytat a jíst savce. Netopýři jsou mezi těmito ptáky nejoblíbenější, ale příležitostně loví i zvířata žijící na zemi, včetně krys, králíků a veverek. Výskyty jsou vzácné, ale je známo, že stěhovavý požírá také hmyz, obojživelníky a ryby. Budou dokonce krást jídla, jako jsou myši nebo ryby, od jestřábů a jiných sokolů.
Odpovědět
https://birdfact.com/articles/what-do-peregrine-falcons-eat
Překladač:
Co jedí sokol stěhovavý ve volné přírodě?
Obecně platí, že stěhovaví jedí širokou škálu ptáků. Preferovanou kořistí jsou holubi a vodní ptactvo – pobřežní ptáci jsou běžní, pokud sokol žije v pobřežní oblasti. Běžně si také pochutnávají na malých pěvcích, datlech a dokonce i na jiných dravcích.
Když se naskytne příležitost, sokoli stěhovaví budou chytat a jíst savce. Netopýři jsou mezi těmito ptáky nejoblíbenější, ale příležitostně loví i zvířata žijící na zemi, včetně krys, králíků a veverek. Výskyty jsou vzácné, ale je známo, že stěhovavý požírá také hmyz, obojživelníky a ryby. Budou dokonce krást jídla, jako jsou myši nebo ryby, od jestřábů a jiných sokolů.
Pe
Petr
21.7.2023 00:08 Reaguje na Jarda BobrTohle je asi jediný článek s přímou zmínkou o sýkorkách, nic jiného jsem zatím nenašel. Našel jsem ještě červenky a pěnkavy, tedy druhy podobné sýkorkám jak velikostí, tak způsobem života (ze stromu na strom).
Všude se zmiňují jen drobní ptáci obecně, nikdo nevypisuje jednotlivé druhy, není k tomu důvod. Dravci loví všechno, co se ulovit dá.
Odpovědět
Všude se zmiňují jen drobní ptáci obecně, nikdo nevypisuje jednotlivé druhy, není k tomu důvod. Dravci loví všechno, co se ulovit dá.
Karel Zvářal
20.7.2023 23:56 Reaguje na Petr...jen tu a tam je krmení sele... tak to jóóó.-)) sokol onáší sele
Odpovědět
Pe
Petr
21.7.2023 00:13 Reaguje na Karel ZvářalNevím co to překladač popadlo, to měl být holub.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
21.7.2023 07:53 Reaguje na PetrNo jistě, takový Bremh psal, že sokol denně sežere holuba a několik dalších drobných ptáků. Tak bych prosil předvést, jak to do toho sokola i v mrazu(rychleji tráví) dostanu :-))
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.7.2023 21:24 Reaguje na PetrNo sokol loví ptáky velikosti holuba v letu. A na zimu tady zůstává obvykle spíše raroh, který loví taky holuby, ale i savce.
Odpovědět
Pe
Petr
20.7.2023 22:06 Reaguje na Slavomil VinklerAno, třeba zmíněný netopýr je přesně pták velikosti holuba.
Dravci si nevybírají, berou co je. Obzvlášť dnes, kdy toho nikde moc není. A proč vám jde pořád jen o zimu?
Odpovědět
Dravci si nevybírají, berou co je. Obzvlášť dnes, kdy toho nikde moc není. A proč vám jde pořád jen o zimu?
PP
Petr Pekařík
21.7.2023 07:55 Reaguje na Slavomil VinklerNaopak, v zimě máte šanci vidět sokola ( už se přestává stěhovat jako volavky etc.). Naopak raroh velký je dost přísně tažný.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2023 09:22 Reaguje na Petr PekaříkJe známo několik zimovišť raroha, ale nevím odkud ten pták je.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
21.7.2023 13:52 Reaguje na Slavomil VinklerRarozi z ruských a UA stepí táhli přes arabský poloostrov, kde byli chytáni. Proto taky Arabi ( neviděli raroha hnízdit) mysleli, že ten větší je samec a tak je pojmenovávali. Z ČR každopádně ulétávají na Balkán a dál na jih
Odpovědět
