OSN: Změny klimatu ohrožují pokrok v boji s chudobou a hladem
Nová zpráva OSN mapuje plnění 17 cílů, které světoví lídři přijali v roce 2015. Autoři zmiňují i jistá pozitiva, například 49procentní pokles v úmrtnosti dětí v období od roku 2000 do 2017 nebo skutečnost, že 90 procent světové populace má nyní přístup k elektřině.
Zástupce generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální otázky Liou Čen-min ale na tiskové konferenci řekl, že před mezinárodním společenstvím stále stojí "kolosální" výzvy. Nejnaléhavější je podle něj boj s klimatickými změnami, které prý mohou "ovlivnit pokrok učiněný za poslední desetiletí" v eliminaci chudoby a zlepšování kvality života po celém světě.
Nejvýrazněji se podle Lioua klimatické změny odrážejí na zemědělství, což je pro vývoj počtu hladovějících lidí klíčový faktor. OSN odhaduje, že v roce 2017 bylo ve světě 821 milionů podvyživených lidí, což odpovídá číslu pro rok 2010 a představuje nárůst oproti roku 2015, kdy podle odhadů hladovělo 777 milionů lidí. Liou tento vývoj hodnotil jako tragédii pro mezinárodní společenství. Nejhorší je podle nové zprávy situace v subsaharské Africe, kde mezi lety 2014 a 2017 přibylo zhruba 42 milionů podvyživených obyvatel.
Podíl lidí žijících v extrémní chudobě sice v roce 2018 podle OSN klesl na 8,6 procent globální populace, vymýtit tento fenomén se ale zřejmě do roku 2030 nepodaří. Pokles se začíná zpomalovat a analýza odhaduje, že s mizivým denním rozpočtem bude stále hospodařit šest procent obyvatelstva planety. "Extrémní chudoba se dnes dotýká hlavně venkovského obyvatelstva. Čím dál víc ji prohlubují násilné konflikty a klimatické změny," píše se v dokumentu.
Experti OSN také varují před zrychlujícím se úbytkem biodiverzity, přičemž "riziko vyhynutí druhů se za posledních 25 let zhoršilo o téměř deset procent". Investice do do fosilních paliv přitom podle zprávy zůstávají vyšší než investice do "klimatických opatření".
"Je naprosto zjevné, že k tomu, abychom spustili sociální a ekonomickou transformaci potřebnou pro dosažení cílů na rok 2030, potřebujeme mnohem hlubší, rychlejší a ambicióznější reakci," komentoval závěry generální tajemník OSN António Guterres.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Peter Banas
13.7.2019 10:45Stejné je to s klimatem.
Ke změnám zde na planetě docházelo dochází a docházet bude jelikož nic není konstantní.
Je potřeba odhalit tu přívodní příčinu a na ní se zaměřit.
Můj názor je že zabývat se množstvím CO2 v atmosféře je událost, která se nachází uprostřed tohoto řetězce.
To co tu bylo před naší rozvinutou civilizaci je oceány i pevniny zhruba ve stejném poměru.
To co se velmi pomalu ale jistě mění je poměr látek které se nachází na pevnině a v oceánu.
Z počátku tu byl tzv. stav nula.
Víme že vesmírem putuje spousta materiálu komety obsahují vodu tato nikdy nebyla identifikovaná jako slaná voda aspoň mně tato skutečnost není známa.
Tzn. voda která prapůvodně byla na zemi byla pravděpodobně sladká a až by rozvojem života docházelo k obohacování oceánské vody o minerální látky mezi, kterými dominovala a nadále dominuje sůl.
Tato sůl v různých obdobích mívala různou koncentraci a toto je dle mého názoru prvotní příčinou změn klimatu ty ostatní změny jsou pouze průvodní jevy jedná se o důsledky ale primární příčinou je slanost oceánů.
Nabízí se otázka co vedlo v minulosti k výkyvům sanility tak obrovského množství vody jako je oceán?
Primárně je potřeba vzít v úvahu že se nejednalo nikdy o náhlý proces ale o dlouhodobý vývoj.
Z pohledu lidské generace velmi dlouhý proces.z pohledu geologického některé změny byly rychlé některé pomalejší.
S vlivem srážkových vod a splavování zvětralého zemského povrchu došlo k prvotní změně množství minerálů v praoceánu přišli změny v poměrech minerálů.
Dle mého názoru první změna nastala v onom praoceánu kde nejspíš jako první vznikl život který se adaptoval i na pobřeží odkud se mu podařilo vymanit se ze spárů oceánu a zdomácněl i v pobřežních vodách jelikož původně byl praoceán sladký pozvolná změna vedla k rozvětvení skupin života na sladko a slanovodní život.
Sladkovodní život vlivem změny srážkových maxim a minim byl nucen se dále vyvíjet ve formy které dokázali přečkat období sucha.
Vznikem řas a jejich adaptace na pevninu docházelo i k jejich lokálním zánikům které vedli k vzniku živné půdy pro vyšší vývojové formy vegetace která pro změnu napomáhala dalším vývojovým stadium fauny. S jen tím že dokázal tato flora zadržovat dešťové srážky ale také se stala poskytovatelem potravy pro býložravé druhy fauny a tam kde je býložravec dříve či později vznikne masožravec dále známé jako Darwinova teorie.
Zpět k sanilitě oceánů.
Ten tzv. praoceán původně sladký zamrzal do velké hloubky a také do velkých zeměpisných šířek.
Vlivem změny fizykalních vlastností vody došlo k masívnímu úbytku zamrzlé oceánské vody což vedlo ke globálnímu oteplení rozmrzající pevninská naleziště sladké vody zpomalovala globální oteplování, ale nikoliv nezastavovala tento jev.
Odkrýváním pevniny bývalého permafrostu dochází k rozvoji biodiverzity a k jejímu zvětšení což jen urychluje efekt obohacování oceánu o minerály a soli čímž efekt globálního oteplování zrychluje biodiverzita dosahuje bodu kulminace.
Planeta začíná být přehřátá v oblastech kde nedávno život vznikl aktuálně život zaniká.
Dochází k prvnímu vymírání druhů flora zde obsažená v důsledku nedostatečných srážek a obrovského sucha se rozkládá dochází k velkému uvolňování CO2 do ovzduší díky kterému v polárních oblastech planety dochází k obrovskému rozvoji flóry.
Říkám li polární oblasti je tím míněno polární oblast Antarktida v období pliocénu 500 km od jižního pólu byly stromy a rostliny které se v zkamenělém stavu nalezli roku 1912 britskou expedicí vedenou polárníkem Scottem.
Mimochodem v tomto období před 2,5-5 mil let bylo obdobné množství CO2 v ovzduší jako je tomu nyní.
Ano nabízí se otázka co stálo že onou změnou kdy klesla poprvé sanilita oceánů.
Vlivem vysychání obrovských pevninských území došlo k jejich poklesu.
A vlivem roztání ledovců došlo k stoupnutí hladiny oceánů vznikl velký rozdíl mezi těmito dvěma soupeři.
Při obřích oceánských bouřích se na první pohled mohlo zdát že vítězem tohoto soupeření byl oceán který pohltil značnou část pevniny.
Jak se říká kdo se směje naposledy ten se směje nejlépe.
Voda která uvízla hluboko uvnitř pevniny a nedostala jinou možnost vrátit se do oceánů než v podobě srážek zanechala na pevnině velmi slaný odkaz.
Tímto způsobem došlo k odsolení oceánů a takto podobné vznikla ložiska dnešní soli kamenné.
Snížením sanility došlo k tomu že v polárních oblastech klesala teplota ruku v ruce s tímto efektem ubývala voda v oceánu a snižující se teplota umožnila vzniku ledovcových útvarů v horských oblastech.
Mnohem mnohem větších než ty které známe.
To byly ty ledovce které tvořili masivní koryta dnešních veletoků.
Pronásledovat CO2 je honba za duchem který není schopen nic udělat.
Něco přeci jen ano je to výborný strašák a skvělý argument který pár zájmových skupin bravurně využívá pro vlastní zájmy které jim nevinní občané v nevědomosti pomáhají plnit.