Otřesy na Chebsku podrobně mapuje síť měřících stanic
Seismometry zaznamenávají od 10. května silnější otřesy, které jsou součástí aktuálního zemětřesného roje. Nejsilnější otřes měl zatím magnitudo po přepočítání 3,8. Magnitudo je jednotka síly zemětřesení. Silnější otřes ale mohli lidé v okolí cítit i včera ráno, kdy automatické systémy naměřili 3,2 stupně.
V některých stanicích jsou hned dva typy záznamových zařízení. "Rozdíl je v tom, že klasický seismometr, který tu máme, je speciálně upravovaný firmou v Anglii, a zaznamenává i velmi slabé otřesy. Ale když dojde k silnému otřesu, může dojít k jeho přebuzení. Proto je tam i akcelerometr, který je schopen zaznamenat zrychlení i čtyři G," popsal Klicpera.
Automatické stanice údaje o seismické aktivitě posílají přes mobilní datové sítě do geofyzikálního ústavu, kde se zpracují. Stanice jsou součástí lokální seismické sítě WEBNET. "Celkem je v okolí 24 stanic, z toho 15 stanic je on-line a posílají data, a devět stanic je off-line, to znamená, že je u nich nutné odebírat data ručně, stejně jako měnit akumulátory," doplnil Klicpera.
Pro vědce je každý zemětřesný roj v západních Čechách cenným zdrojem informací o procesech, které se odehrávají pod zemí. Pomáhají v tom i hlášení lidí. Geofyzikální ústav navíc připravuje mobilní aplikaci, která by poskytovala informace o aktuálních zemětřeseních v oblasti nebo v případě silnějších otřesů na ně upozornila uživatele notifikací na telefonu. Zároveň ale bude obsahovat dotazník, kterým mohou sami lidé posílat vědcům své postřehy, zážitky a pocity při otřesech.
Zemětřesné roje se na Chebsku vyskytují pravidelně v několikaletých intervalech. Díky postupnému uvolňování energie ale jen výjimečně otřesy způsobují větší škody. Pokud ano, jedná se hlavně o prasklé zdi. Nejsilnější otřes v zaznamenávané historii byl na přelomu let 1985 a 1986.
reklama