Ovocné stromy letos raší pomaleji, noční mrazy přesto poškodily sady na Znojemsku

V důsledku chladnější zimy a pozvolného nástupu jara je letos rašení ovocných stromů na jižní Moravě pomalejší a proti loňsku opožděnější. Noční mrazy, které v uplynulých dnech postihly celou republiku, přesto v regionu ohrozily především kvetoucí sady meruněk a třešní. Nejpostiženější je oblast Znojemska, kde lze očekávat nižší úrodu. V ostatních částech jižní Moravy jsou poškození zatím jen lokálního charakteru. U meruněk může dosahovat 30 procent podle odrůd, což stále zajišťuje průměrnou sklizeň, řekla ČTK tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Zdeňka Klemšová. Zatím bez větších škod přečkaly v předchozích dnech vpád mrazivého vzduchu do Česka ovocné sady v Klopině, Libině a Mohelnici na Šumpersku, které obhospodařuje akciová společnost Úsovsko.

Rané odrůdy meruněk začaly kvést na Znojemsku a Břeclavsku už na začátku dubna. V porovnání s posledními třemi lety je to o něco později, ale proti pětiletému průměru je to zhruba o pět dní dříve. "Sady, které zatím nekvetly, například slivoně či višně, nebyly v tomto stadiu na snížení teplot tak citlivé jako kvetoucí meruňkové sady. Na Znojemsku mrazy poškodily 50 až 80 procent květní násady. V ostatních částech kraje jsou poškození zatím jen lokálního charakteru a velkou roli hraje umístění. Sady ve svazích mohou mít výhody v jarním období, kdy teploty klesnou pod bod mrazu. I zde ale záleží na výši snížení teploty a množství hodin," uvedla Klemšová.

Podle ředitele divize ovocnářství společnosti Úsovsko Michala Horáčka měla letošní zima relativně normální průběh, takže stromy nezačaly rašit předčasně. "Mrazy na začátku dubna proto nejsou zatím nějak dramatické," řekl dnes ČTK. Podle něj se pěstované jabloně, višně a hrušně díky chladné zimě nyní nacházejí v obvyklé vegetační fázi. "U nás (v dubnu) teploty klesly maximálně na minus čtyři nebo pět stupňů, což si myslím, že by u jabloní nemělo napáchat nějaké fatální škody," uvedl Horáček. Jiná situace je u višní, kterým už začínají rašit květy. "Tam by teoreticky už k nějakým menším škodám dojít mohlo. Peckoviny jsou obecně citlivější k mrazu," upozornil Horáček. Ovocnáři podle něj ale ještě nemají vyhráno. "Prognóza počasí na příští týden je sice už lepší, to ale neznamená, že další vlna (výrazně chladného počasí) nemůže přijít na začátku května. Ta by už fatální následky měla," dodal.

Pěstitelé v kvetoucích sadech používají různé metody pro protimrazovou ochranu, zejména pálení parafínových svící, horkovzdušné agregáty, ohřevné koše, mlžení pomocí strojů či protimrazovou závlahu. "Všechna tato opatření jsou časově a ekonomicky nákladná. Účinnost opatření závisí, jak hluboko klesne teplota pod bod mrazu a délce poklesu i síle větru. Pokud je při pálení parafinových svící rychlost větru větší než čtyři metry za sekundu, je tato metoda již neúčinná," poznamenala Klemšová.

Ve srovnání s loňským rokem byl podle tajemnice letošní průběh zimy s dostatkem vláhy pro ovocné druhy příznivý. Neobjevovaly se ani velké teplotní výkyvy jako loni, kdy teplý únor způsobil, že meruňky začaly rašit dříve a jarní mrazy květy poškodily. V některých oblastech tak především u peckovin nebyla úroda žádná. Přesto teď ovocnáře čeká ještě nejméně příštích pět týdnů složité období. "Mladé plody jsou na pokles teplot velmi citlivé. Nízké dlouhotrvající teploty v době květu mohou mít také vliv na nedostatečné opylení květů zvláště u peckovin. Odhadovat v současné době, jaká bude úroda, je předčasné. Další vlna mrazů především na přelomu dubna a května by mohla úrodu ovoce ovlivnit ve větším rozsahu," uvedla Klemšová. Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka o úrodě rozhodnou následující týdny, stále však může být na normální úrovni.

Přesnější odhady toho, co jarní počasí s úrodou ovoce udělá, budou mít ovocnáři v první polovině května. Společnost Ökoplant International ze Slupi na Znojemsku nyní odhaduje škody na meruňkách na 45 procent. "Máme sady, kde nejsou škody téměř žádné a sady, kde jsou šedesátiprocentní.V třešních nám mráz výrazně poškodil odrůdu Kordie, která zmrzla na 70 procentech. Vzhledem k datu nelze hovořit o konečných škodách, protože máme před sebou ještě rizikové týdny, kdy největší škody způsobují mrazy na přelomu dubna a května." řekl za firmu Tomáš Letocha.

Na rozdíl od majitelů sadů, vinaři a vinohradníci se zatím mrazivého počasí obávat nemusejí. Réva začíná rašit obvykle až kolem 20. dubna. Dřív než začne rašit, prochází takzvanou fází slzení, v tomto období ale mrazy nevadí.

---

reklama

---