Palivové články prototypu vodíkového nákladního vozu vydrží až 28 let
1.10.2021 00:52 | ŘEŽ
(ČTK)
Tatra připravuje nákladní auto na vodíkový pohon.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Tatra Trucks
Vývoj alternativního nákladního pohonu má přispět ke snižování emisí skleníkových plynů. Donedávna brzdily podobné projekty zaměřené na nákladní automobily problémy s bateriemi či menší životností v náročném prostředí. Vývoj palivových článků ale pokročil a odborníci využívají u chystaného prototypu nové zkušenosti.
"Jedná se o palivový článek, jehož principem je přeměna paliva, tedy vodíku a kyslíku, přímo na elektrickou energii. Palivové články jsou dnes technologicky vyspělá a bezpečná zařízení s vysokou životností, která je garantována až na 28 let," popsal předseda TA ČR Petr Konvalinka.
Podle vedoucího oddělení Vodíkových technologií ÚJV Řež Aleše Doucka je prototyp nákladního vozidla logickým pokračováním vývoje, jehož součástí byl vodíkový autobus. "Věřím, že nový vůz komerčně obstojí všude, kde se dnes používají nákladní auta s fosilním spalovacím motorem," dodal.
Technologie vodíkového článku je oproti bateriovým pohonům složitější, životnost mohou ovlivnit i náročné podmínky jako těžce přístupná místa - lesy, prašná staveniště či doly nebo extrémní klimatické podmínky, ve kterých operuje například armáda, hasičské sbory nebo záchranáři. Projekt se proto zaměří i na odstranění vibrací, vývoj pokročilých vzduchových filtrů a další inovace.
ÚJV Řež se oboru vodíkových technologií a inovací v České republice věnuje více než deset let. Krom projektu hybridního vodíkového autobusu (TriHyBus) a neveřejné plnicí stanice v Neratovicích loni též společnost zprovoznila v Řeži prototyp vodíkové plničky pro malá vozidla, který bude sloužit například pro obslužnou manipulační techniku, a mini auta. ÚJV Řež také pracuje na vývoji vodíkového prodlužovače dojezdu bateriových elektrovozidel určený například pro vozidla v centrech měst, malá plavidla nebo manipulační techniku. V oblasti využití vodíku v energetice má ÚJV Řež například na kontě pilotní projekt pro ukládání energie z fotovoltaických panelů do vodíku. Společnost se věnuje také mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji v oblasti výroby nanomateriálů pro palivové články.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Nová hybridní nákladní Tatra ujede na elektřinu až 70 km
Počet dobíjecích bodů v ČR vzrostl na 6756. Česko s předstihem splní svůj cíl
Auto na alternativní pohon preferuje o půlku míň Čechů, než je světový průměrOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
Miroslav Vinkler
1.10.2021 06:47Nechtěl bych se dopustit nemístného faux-pas , ale s ohledem na veřejné financování se mi jeví, že v ČR výzkumná a jiná pracoviště za posledních dvacet let nepřišly s nějakým "energetickým" trhákem, na který bychom mohli být pyšní.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.10.2021 22:22 Reaguje na Miroslav VinklerA čemu se čemu? Zrovna vy propagujete, že vědci jsou jen banda zkorompovaných idiotů!!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.10.2021 08:15Tohle je cesta správnám směrem, ovšem nebudeme asi na špičce vývoje, v USA už takové kamiony už dávno jezdí.
Což nevadí, jenom tam nenapsali, jestli to má kryonádrže, nebo počítají se syntetikou. To je dost podstatný rozdíl.
Odpovědět
Což nevadí, jenom tam nenapsali, jestli to má kryonádrže, nebo počítají se syntetikou. To je dost podstatný rozdíl.
MJ
Marcela Jezberová
1.10.2021 13:17Hezký, akorát je trochu problém výroba toho vodíku - prý ho nejde těžit, ačkoliv je vlastně všude, ale musí se vyrábět - opět z uhlí nebo zemního plynu nebo elektrolýzou z vody za potřeby velkého množství elektrické energie. A také přeprava (při -253°C) a také prostupnost vodíku materiály atd.
To se nám vědci a konstruktéři pořádně zapotí, než sestrojí běžně použitelné vozítko za rozumný peníz. A možná nikdy nesestrojí. Dřív budeme těžit suroviny na Měsíci, než v Evropě vytvoříme skutečně bezemisní společnost a to nemluvím o zbytku světa. Je na to potřeba tolik energie, že si její zdroje prostě budeme muset odněkud dovézt.
Odpovědět
To se nám vědci a konstruktéři pořádně zapotí, než sestrojí běžně použitelné vozítko za rozumný peníz. A možná nikdy nesestrojí. Dřív budeme těžit suroviny na Měsíci, než v Evropě vytvoříme skutečně bezemisní společnost a to nemluvím o zbytku světa. Je na to potřeba tolik energie, že si její zdroje prostě budeme muset odněkud dovézt.
PH
Pavel Hanzl
1.10.2021 18:55 Reaguje na Marcela JezberováSlunce dodává na Zemi energii v koncentraci 1kW/m2 kolmo osluněné plochy.
Co potřebujeme víc?
Vodík se dá vyrobit elektrolýzou vody z přetoků OZE, navázáním na biouhlík (nebo CO2 odchytávané z atmosféry) vzniká syntetické palivo. To je zkapalněný plyn nebo přímo tekutina.
Odpovědět
Co potřebujeme víc?
Vodík se dá vyrobit elektrolýzou vody z přetoků OZE, navázáním na biouhlík (nebo CO2 odchytávané z atmosféry) vzniká syntetické palivo. To je zkapalněný plyn nebo přímo tekutina.
PP
Petr Pekařík
2.10.2021 08:52 Reaguje na Pavel HanzlMyslíte ty OZE , které potřebují min. 100% zálohy ? 1kW/m2 , to máte ambice využít skoro 100% záření.
Technologie neexistující ještě ani laboratorně
Odpovědět
Technologie neexistující ještě ani laboratorně
SM
S. Melichar
2.10.2021 09:42 Reaguje na Petr PekaříkPravda je možná úplně obrácená - vzhledem k tomu, že elektrolýza není z principu závislá na rovnoměrnosti napájení elektřinou, může se s ní dokonce počítat jako se stabilizačním prvkem v síti. Prostě, když bude elektriky dost, pojede se na plnou páru, když svítit nebude, můžeme to vypnout. Plus snadná regulace mezi tím. Co víc si přát?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.10.2021 10:20 Reaguje na S. MelicharJistě se to tak dá použít, ovšem potom bude zase jiná ekonomika provozu. Proti elektrolyzáru, který by běžel 24 hodin denně bude provoz tohoto elektrolyzéru několikrát dražší.
Elektřina by musela zdražit, odhadem dvakrát, čtyřikrát, plyn by musel taky násobně zdražit, benzín a nafta nejspíš rovnou zakázat a teprve potom by takové elektrolyzéry mohly ekonomicky prosperovat.
A to se vyplatí, takový provoz!!!
Odpovědět
Elektřina by musela zdražit, odhadem dvakrát, čtyřikrát, plyn by musel taky násobně zdražit, benzín a nafta nejspíš rovnou zakázat a teprve potom by takové elektrolyzéry mohly ekonomicky prosperovat.
A to se vyplatí, takový provoz!!!
PH
Pavel Hanzl
2.10.2021 10:51 Reaguje na Radim PolášekNově budované systémy jedou ovšem trochu jinak. Velké elektrolyzéry jsou napájeny z větrných a solárních parků přímo, takže nejdou přes přenosovou síť. Do ní dodávají jen tehdy, kdy je cena dost vysoká. Takže pracují prakticky nepřetržitě, ovšem s měnícím se výkonem.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.10.2021 22:36 Reaguje na Pavel HanzlJo. třeba s fotovoltaikou běží nepřetržitě? Nepotřebujete odpočinek?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.10.2021 20:19 Reaguje na Radim PolášekProč se konečně ve vašem věku nenaučíte konečně číst?
"elektrolyzéry jsou napájeny z větrných a solárních parků".
Vítr fouká i v noci, ani tohle nevíte??
Odpovědět
"elektrolyzéry jsou napájeny z větrných a solárních parků".
Vítr fouká i v noci, ani tohle nevíte??
PP
Petr Pekařík
4.10.2021 21:34 Reaguje na Pavel HanzlA u každého větráku jsou nádrže na zkapalněný vodík , hezky z vrstveného pancíře. A teď ještě tu O Karkulce.
Odpovědět
PH
PH
Pavel Hanzl
2.10.2021 10:46 Reaguje na Petr PekaříkPíšu, že Slunce DODÁVÁ takovou energii, proč si to nepřečtete dřív, než to začnete kritizovat?
Taky tam píšu, že využívá PŘETOKY, ty se nezálohují.
Odpovědět
Taky tam píšu, že využívá PŘETOKY, ty se nezálohují.
PP
Petr Pekařík
4.10.2021 21:39 Reaguje na Pavel HanzlJá jen, zda víte , že na naší rovnoběžce to asi takové nebude. Možná ale bydlíte více na jihu. Nejlepší jsou nulové přetoky z neexistující FVE. A elektřinu získávat ze zdrojů , na které nemá vliv kdejaký mráček nad hlavou.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.10.2021 22:18 Reaguje na Petr PekaříkBude. U nás má právě Slunce PRŮMĚRNÝ výkon 1kWp/m2, na jihu to múže být i dvojnásobek (maximum). Žádný mráček to nezbourá...
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
3.10.2021 10:51 Reaguje na Pavel HanzlJasně, takže vlastně vylučujete, že v zimě člověk nemůže zmrznout, protože stačí pochytat solární energii z bezprostředního okolí. Chápu, že druhá věta termodynamická je pro Vás podružný detail, kterým se nezabýváte - to jsou vaše slova.
Odpovědět
Pe
Petr
1.10.2021 14:11"Jedná se o palivový článek, jehož principem je přeměna paliva, tedy vodíku a kyslíku, přímo na elektrickou energii."
Tomu se říká opít rohlíkem.
Odpovědět
Tomu se říká opít rohlíkem.
JJ
Josef Jakubů
1.10.2021 19:52 Reaguje na PetrV onom článku probíhá elektrolýza naruby. Tedy vodík se slučuje s kyslíkem a přitom přímo vzniká el.proud.
Odpovědět
Pe
Petr
1.10.2021 20:05 Reaguje na Josef JakubůNo právě. Přeměna paliva přímo na elektrický proud je nesmysl.
Odpovědět
RP
PH
Pavel Hanzl
2.10.2021 10:53 Reaguje na PetrTaky se divím. Palivový článek (s membránou) přece funguje tak, že palivo se přímo mění na elektřinu. Proto to má nejlepší účinnost.
Odpovědět
Pe
Petr
2.10.2021 22:32 Reaguje na Pavel HanzlPřeměna hmoty na energii? Vtipné. A voda se tam zjevuje teleportací.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.10.2021 20:21 Reaguje na PetrPřečtěte si třeba na WIKI co je to palivový článek a nese.te nás tady.
Odpovědět
Pe
Petr
2.10.2021 22:36 Reaguje na Pavel HanzlA opačný proces, elektrolýza, pak podle vás bude přeměna elekřiny přímo na palivo, že?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.10.2021 20:22 Reaguje na PetrPřečtěte si třeba na WIKI co je to elektrolýza a nese.te nás tady.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.10.2021 22:39 Reaguje na Pavel HanzlTo jste trochu přehnal, zatím nevím o tom, že by byla objeveny zdroje antihmoty a už byly i využívány.
Ale když se pominou odpadní produkty palivového článku, tady voda, tak z hlediska neznalého uživatele máte v podstatě pravdu.
Odpovědět
Ale když se pominou odpadní produkty palivového článku, tady voda, tak z hlediska neznalého uživatele máte v podstatě pravdu.
DV
Daniel Višňovský
3.10.2021 10:53 Reaguje na Pavel HanzlJistě, na Apollo 13 tohle havarovalo už více, než před 50 lety. Opravdu poslední výkřik techniky :)
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
2.10.2021 08:55Životnost "AŽ" 28 let. Člověk se dožívá až 110 let , reálný průměr je taky jinde. Baterie TESLA vydrží 600-1000 tis km . Co na tom , že už po 150 tis je baterka nepoužitelná. Pochopil jsem to tak , že stačí i mírně znečištěný vodík při dotankování a životnost je rázem až 2,8 roku.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.10.2021 21:10 Reaguje na Petr PekaříkBať bať, tak je to se vším. Koupil jsem dýzlovou oktávku s životností 10 let, do týdne jsme ji rozflákal na maděru. Fakt to dneska houby vydrží.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
4.10.2021 21:41 Reaguje na Pavel HanzlTo je tím , že jste v kufru neměl henten článek a jel čistě jako ropák na naftu :-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.10.2021 22:20 Reaguje na Petr PekaříkNejel jsem nikam, žádnou oktávku jsem nerozflákal (ta mi byla ukradena). Nedalo se nenakecat nějakou blbost.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
5.10.2021 16:54 Reaguje na Pavel HanzlVy jste si ji beztak nechal ukrást schválně , abyste nebyl nazýván ropákem. Takže jste zkrátil dobu životnosti i jiným způsobem , než nekvalitním palivem :-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.10.2021 10:13Já bych nad tím tak neslintal. Je pravda, že palivové články jsou pro nákladní auto mnohem vhodnější než pohon na baterie, když už zelení zakazují spalovací motor. A aspoň teoreticky palivové články slibují na potřebný výkon nízkou vlastní mrtvou hmotu a tudíž zajištění slušné nosnosti při slušném dojezdu.
Ovšem ty články v Řeži teprve VZNIKAJÍ. tedy ještě nejsou. A veškeré údaje o nich jsou tedy spíš jen přání zainteresovbaných lidí než skutečnost.
Palivové články jinak nejsou nic nového. V praxi byly palivové články vodík - kyslík používány třeba na vesmírných lodích Apollo a pro "pozemní" účely byly už mnohokrát navrhovány. A to nejen palivové články vodík kyslík, ale i složitější palivové články uhlovodík - kyslík nebo dokonce uhlovodík - vzduch.
V praxi to vedle velké mrtvé hmoty a tím malého měrného výkonu chcíplo na čistotě - aktivní elektrody palivových článků jsou totiž velice citlivé na nečistoty, které na aktivní hmotu palivovýh článků fungují jako katalytiké jedy výrazně snižující jejich účinost a životnost. Použitý vodík tedy musí být velmi čistý, kyslík snad budou brát ze vzduchu a tam tak musí být použit výkonný a na energii náročný filtrační systém přiváděného vzduchu.
Druhý problém bude prostředí, jaká na nákladních autech panují, zejména vibrace. Palivový článek musí mít z principu strukturu s velkou plochou aktivního povrchu a ta je z principu velmi citlivá k poškození vibracemi. Palivový článek pro auto tak musí být konstruovaný jako odolný vibracím, to bude omezovat jeho měrný výkon a další výkonové parametry.
Další problém je teplota. Palivový článek pro náklaďák musí mít dostatečný výkon, ku stovkám kilowat a současně musí být dostatčně malý. Z toho vyplývá, že se bude ztrátovým teplem ohřívat podobně jako klasickí elektromobilové baterie při nabíjení a proto taky musí mít podobné účinné složité kapalinové chlazení. Atd atd.
Odpovědět
Ovšem ty články v Řeži teprve VZNIKAJÍ. tedy ještě nejsou. A veškeré údaje o nich jsou tedy spíš jen přání zainteresovbaných lidí než skutečnost.
Palivové články jinak nejsou nic nového. V praxi byly palivové články vodík - kyslík používány třeba na vesmírných lodích Apollo a pro "pozemní" účely byly už mnohokrát navrhovány. A to nejen palivové články vodík kyslík, ale i složitější palivové články uhlovodík - kyslík nebo dokonce uhlovodík - vzduch.
V praxi to vedle velké mrtvé hmoty a tím malého měrného výkonu chcíplo na čistotě - aktivní elektrody palivových článků jsou totiž velice citlivé na nečistoty, které na aktivní hmotu palivovýh článků fungují jako katalytiké jedy výrazně snižující jejich účinost a životnost. Použitý vodík tedy musí být velmi čistý, kyslík snad budou brát ze vzduchu a tam tak musí být použit výkonný a na energii náročný filtrační systém přiváděného vzduchu.
Druhý problém bude prostředí, jaká na nákladních autech panují, zejména vibrace. Palivový článek musí mít z principu strukturu s velkou plochou aktivního povrchu a ta je z principu velmi citlivá k poškození vibracemi. Palivový článek pro auto tak musí být konstruovaný jako odolný vibracím, to bude omezovat jeho měrný výkon a další výkonové parametry.
Další problém je teplota. Palivový článek pro náklaďák musí mít dostatečný výkon, ku stovkám kilowat a současně musí být dostatčně malý. Z toho vyplývá, že se bude ztrátovým teplem ohřívat podobně jako klasickí elektromobilové baterie při nabíjení a proto taky musí mít podobné účinné složité kapalinové chlazení. Atd atd.
JV
RP
Radim Polášek
2.10.2021 22:43 Reaguje na Jaroslav VozábTi ale neměli problém s palivovými články. Tam byl problém, jestli si to dobře pamatuji, s čidlem umístěným uvnitř jedné nádrže s kyslíkem s jeho vznícením, respektive výbuchem způsobeným vysokou teplotou kontaktu či elektronického obvodu v čidle.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
6.10.2021 18:18 Reaguje na Radim Polášek Od té doby jsme se moc neposunuli..., těsnit H2 v běžném autě je dost náročné asi i O2 bude potřeba pro ucházející účinnost.
S zdokonalením solární technologie je v kosmu palivový článek raritou. Akumulátor se dobijí každou hodinu a nejsou tam mraky....
Plyn NG (CNG) je dobrý co takhle udělat místo turbo-kotlů na vytápění domů kombinovaný stacionární zdroj. Termočlánková baterie nebo peltierův článek a chladícím teplem topit...? V kosmu a v odlehlých částech Ruska často je to často používaná technologie. Plně recyklovatelná, jen topný element je radioaktivní prvek s poločasem rozpadu cca 20let.
Pokud by se povedl použitelný palivový článek na CNG (asi trochu přečištěný, 99% metan ) je vyhráno. Ten čpavek pro bezpečnost, zápach při úniku by mohl vadit.
Je třeba upustit od politických proklamací a začít opravdu přemýšlet a dělat ekonomickou zelenou politiku a ne tu dotační.
Celá elektro-mobilita pouze na akumulátorech nestojí. V Pardubicích a Hradci Králové jezdí např. trolejbusy. Stále nevím co dělá EK v Bruselu (vím, ale není to slušné zde napsat) , když nenavrhla ani jednu normu nebo doporučení na elektrifikaci dálnic...
Odpovědět
S zdokonalením solární technologie je v kosmu palivový článek raritou. Akumulátor se dobijí každou hodinu a nejsou tam mraky....
Plyn NG (CNG) je dobrý co takhle udělat místo turbo-kotlů na vytápění domů kombinovaný stacionární zdroj. Termočlánková baterie nebo peltierův článek a chladícím teplem topit...? V kosmu a v odlehlých částech Ruska často je to často používaná technologie. Plně recyklovatelná, jen topný element je radioaktivní prvek s poločasem rozpadu cca 20let.
Pokud by se povedl použitelný palivový článek na CNG (asi trochu přečištěný, 99% metan ) je vyhráno. Ten čpavek pro bezpečnost, zápach při úniku by mohl vadit.
Je třeba upustit od politických proklamací a začít opravdu přemýšlet a dělat ekonomickou zelenou politiku a ne tu dotační.
Celá elektro-mobilita pouze na akumulátorech nestojí. V Pardubicích a Hradci Králové jezdí např. trolejbusy. Stále nevím co dělá EK v Bruselu (vím, ale není to slušné zde napsat) , když nenavrhla ani jednu normu nebo doporučení na elektrifikaci dálnic...
PH
Pavel Hanzl
7.10.2021 08:53 Reaguje na Jaroslav VozábSyntetické palivo.
Nemáte na něj nějaký odkaz? Něco podrobnějšího, než na Wiki.
Odpovědět
Nemáte na něj nějaký odkaz? Něco podrobnějšího, než na Wiki.
RP
Radim Polášek
7.10.2021 09:38 Reaguje na Jaroslav VozábPeltier, respektive termočlánek má dost malou účinnost. Jako přídavný zdroj energie pro nabití mobilu nebo maximálně napájení menší chladničky z komínové roury sporáku, svíčky atd asi dobrý, ale jako hlavní zdroj elektřiny ne.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
7.10.2021 14:48 Reaguje na Radim PolášekPlynový turbokotel má výkon 20kW pokud by termočlánek byl na zpátečce cca 30C a na plamenu může si odebrat třeba 10% ( to je 2 kW). Tedy výkon cca 20m2 solárů. a vynásobíme-li to počtem kotlů na NG. Tak je to předvídatelní stacionární doplňkový zdroj.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
8.10.2021 07:46 Reaguje na Jaroslav VozábAle jo, když se dost zainvestuje, tak cokoliv může být větší zdroj.
Ovšem na výkon 2 kW elektřiny můžete vzít agregát poháněný 2,5 - 3 kW spalovacím motorem, poháněným třeba plynem. Agregát takového výkonu na kapalné palivo dnes koupíte za pár tisíc, upravený na pohon CNG z roury bude jen o nějakou tisícovku dražší. Za tu cenu s obtížemi pořídíte i jen samotnou baterii peltierových článků o celkovém reálném výkonu těch 2 kW. A kde potom máte ještě k tomu onen plynový turbokotel a ostaní jeho nutné příslušenství?
Odpovědět
Ovšem na výkon 2 kW elektřiny můžete vzít agregát poháněný 2,5 - 3 kW spalovacím motorem, poháněným třeba plynem. Agregát takového výkonu na kapalné palivo dnes koupíte za pár tisíc, upravený na pohon CNG z roury bude jen o nějakou tisícovku dražší. Za tu cenu s obtížemi pořídíte i jen samotnou baterii peltierových článků o celkovém reálném výkonu těch 2 kW. A kde potom máte ještě k tomu onen plynový turbokotel a ostaní jeho nutné příslušenství?
JV
Jaroslav Vozáb
8.10.2021 12:08 Reaguje na Radim PolášekProti agregátu je to netočivý stroj a v podstatě bez údržbový .... u větších budov jasně vede turbina. Jen je škoda tak ušlechtilé palivo jako je NG je tak spálit v hořáku při vytápění budov. Termočlánková baterie je téměř věčná.
Odpovědět
