https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pamatkari-zdokumentovali-susarny-chmele-na-zatecku.vystava-je-pristupna-on-line
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Památkáři zdokumentovali sušárny chmele na Žatecku. Výstava je přístupná on-line

7.2.2021 01:45 | ÚSTÍ N.L. (ČTK)
Chmel se sušil původně na půdách v nízkých vrstvách, musel se obracet a práce byla náročná na lidskou sílu. Pokrok přineslo umělé sušení, které znamenalo stavbu vysokých zděných budov s topeništěm.
Chmel se sušil původně na půdách v nízkých vrstvách, musel se obracet a práce byla náročná na lidskou sílu. Pokrok přineslo umělé sušení, které znamenalo stavbu vysokých zděných budov s topeništěm.
Foto | MartinVeselka / Wikimedia Commons
Pět let dokumentovali památkáři ojedinělé historické sušárny chmele. Stavbám, které sloužily desítky let, hrozí zánik, nejsou potřeba. Na Žatecku jich odborníci našli přes 6000. Nashromážděné poznatky a zajímavosti představují na výstavě ve svém sídle v Ústí nad Labem. Prohlédnout si ji mohou zájemci i z pohodlí domova, a to prostřednictvím internetu. Přístupná je na webu webu Národního památkového ústavu (NPÚ).
 

Na začátku projektu, který souvisí mimo jiné s úsilím Žatce o zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, odborníci předpokládali, že historických sušáren najdou stovky. "Nakonec jsme jich zdokumentovali přes 6000, což je množství, které nás překvapilo," řekla ČTK Lucie Radová z NPÚ, která projekt vedla. Počet dokládá, že stavby se významně podpisují na podobě vesnic na Žatecku. "Kdo není místní a projíždí, určitě si všimne minimálně množství věží, které jsou pro sušárny typické," uvedla Radová.

Chmel se sušil původně na půdách v nízkých vrstvách, musel se obracet a práce byla náročná na lidskou sílu. Pokrok přineslo umělé sušení, které znamenalo stavbu vysokých zděných budov s topeništěm. "Stavby se poznají podle toho, že mají komín. Dalším typickým znakem je výparník nad hvozdem či tzv. volská oka ve střeše," uvedla Radová.

Sušárny se v krátké době objevily takřka v každé vesnici na Žatecku. "Je to stavební fenomén, protože objekt potřebovali zemědělci pouze tři týdny v roce, kdy sušili chmel, pak jim k ničemu nebyl," poznamenala památkářka. Éra těchto staveb skončila s kolektivizací zemědělství v 50. letech minulého století, kdy se za vesnicemi postavily průmyslové sušárny chmele. "Sporadicky se u soukromníků sušilo ještě v 80. letech a lidé zachovávali i jisté rituály spojené s chmelem. Třeba v Měcholupech nám vyprávěli, že když se vezl chmel do Žatce, vzali si všichni sváteční obleky," uvedla Radová. Dnes už funguje jediná historická sušárna.

Nepotřebnost velkých staveb, které stojí uprostřed usedlostí, předznamenává jejich zánik. "Jen za těch pět let jsme zachytili hodně staveb na začátku, které na konci už nestály. Lidé je nevyžívají, ale musí platit daň z nemovitosti, a protože jsou to poměrně velké stavby, i částka bývá vysoká," uvedla Radová.

Zachránit chtějí památkáři alespoň některé sušárny. Výjimečné jsou dvě, které stojí na cestě z Žatce do Loun u Stekníku. Oblast by mohla být krajinnou památkovou zónou, která by chránila nejen stavby, ale i chmelnice či vodoteče. Vesnice Stekník se zámkem, zachovalými sušárnami a chmelnicemi už rozšířila nominaci Žatce na Seznam světového dědictví UNESCO. O výsledku hodnoticího procesu by se mohlo rozhodnout v létě příštího roku.

Nominace do UNESCO zahrnuje nyní celou cestu chmele od chvíle, kdy se vypěstuje, utrhne, usuší, doveze do Žatce a vyveze. "Minimálně od baroka víme, že chmel vypěstovaný na našem území je celosvětově uznávaný jako nejlepší. Osobně jsem přesvědčena, že si Žatec zaslouží být součástí UNESCO, ale přiznávám, že nejsem nestranná," řekla Radová.


reklama

 
Radka Fialová
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist