Pár orlosupů odchovává v Zoo Ostrava třetí mládě, poprvé bez pomoci chovatelů
Jedná se o méně zkušený pár orlosupů, jenž dosud při odchovu potřeboval asistenci chovatelů, kteří se starali o inkubaci v líhni či dokrmování mláděte. Vejce snesla samice loni 14. prosince a s partnerem o ně příkladně pečovali. "Pravidelně se na vejci střídali, stále se i pářili a nosili vlnu na hnízdo, což značilo, že je v chování páru vše v pořádku," uvedla mluvčí.
O devět dní později snesla samice druhé vejce, což může odchov zkomplikovat. "U orlosupů je znám jev zvaný siblicida, kdy silnější mládě usmrtí to slabší, a pár tak odchová vždy jen jedno mládě. Proto druhé vejce odebíráme do líhně," uvedla chovatelka Michaela Zimmermannová. Pokud je druhé vejce oplozené, chovatelé vejce nebo již vylíhlé mládě podkládají párům, které o vlastní vejce přišly, případně měly vejce neoplozené.
"Zkušenosti z roku 2022 však ukázaly, že samice nesnese naši přítomnost na hnízdě, byť by se jednalo o krátké odebrání vejce. S koordinátorem Evropského ex situ programu pro tyto dravce jsme se dohodli, že do hnízdění nebudeme nijak zasahovat a druhé vejce na hnízdě ponecháme. Situaci jsme pouze monitorovali," řekla chovatelka.
Mládě se vylíhlo 6. února. "Klubaní mláděte proběhlo jako z učebnice, pár byl trpělivý a v pravý čas pomohl mláděti ze skořápky. Hned druhý den samice donesla na hnízdo krmení a začala mládě krmit. Mládě bylo silné, životaschopné, krásně drželo hlavičku a natahovalo se pro krmení," popsala Nováková.
Po sedmi dnech ale začala být samice nervózní, při krmení mláděte se často rozhlížela po okolí a nesoustředila se. "Objevilo se i pár výpadů na mládě, takže jsme museli udělat nějaká opatření, abychom samici uklidnili. Proto jsme uzavřeli cestu kolem voliér pro návštěvníky," uvedla Zimmermannová.
Samci chybí zkušenosti se správným podáváním potravy a zatím nebyl schopen mládě plnohodnotně nakrmit. "To může být jeden z důvodů, proč samici vyruší každá maličkost, a proto pár potřebuje absolutní klid. První známky krmení ze strany samce chovatelé pozorovali až 14. den věku mláděte," uvedla Nováková. Druhé vejce se vůbec nevylíhlo.
Pro tento pár je podle Novákové velice důležitý každý další den s mládětem na hnízdě, aby mohl posbírat zkušenosti. "Přirozený odchov mláďat rodiči, případně pěstouny svého druhu, je nutnou podmínkou mezinárodního repatriačního projektu Návrat orlosupa bradatého do evropské přírody, do něhož je Zoo Ostrava zapojena od roku 2009 a v rámci něhož bezplatně poskytla už 18 mladých orlosupů pro vypuštění do volné přírody," uvedla Nováková.
Zoo Ostrava chová ještě jeden starší a zkušenější pár orlosupů. "Měl také dvě vejce, ale zárodek ve starším uhynul. Mladší vejce se zatím vyvíjí v inkubátoru, líhnout by se mělo okolo 18. března. Rodiče sedí na podkladku," uvedla Nováková.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Karel Zvářal
10.3.2024 19:56Jana Havlová
11.3.2024 14:37 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
11.3.2024 15:41 Reaguje na Jana HavlováO tom, že je kolem toho spousta byrokratických tanečků a papírování, vůbec nepochybuji. Nebylo by to ani letos, ani za pár let, ale v horizontu deseti let snad už ano. Zálety supů (h.) na naše území jsou známy, tady by se jednalo o cílené zabydlení na vhodném území (se sledovaným vypouštěním, příkrmem aj.). Všechno je to v lidech, nebýt zarputilé iniciativy ochranáře/ů (zdravím do B !-), neměli bychom na našem území hnízdní populaci orla skalního (v minulosti vyhubeného). Na zbytcích kořisti (nejen) orlů by mohl bradáč úspěšně prosperovat.
Jana Havlová
12.3.2024 12:42 Reaguje na Karel ZvářalAle nikdy u nás nežili, ani v Holocénu ani během dob ledových. Když se jim u nás nedařilo ani tehdy, tak asi už tuplem ne dnes.
Karel Zvářal
12.3.2024 13:13 Reaguje na Jana HavlováNapř. ti vypouštění skaláci slouží jako "magnet" pro subadulty na potulce, kteří se na lokalitě usazují. Mladé (některé) vyženou a místo zaberou... Když se jim daří v zooparku a dokáží přežít jak v horké Africe, tak sibiřských podmínkách Mongolska, bude zřejmě limitujícím faktorem dostatek potravy (ze začátku určitě příkrm, který pro jistotu praktikují i v zemích původu po reintrodukci) a nějaké bezpečné hnízdiště (i třeba SK). A pokud přece jen se jim u nás nebude líbit, mají to k početnější populaci pár hodin letu. Jak se říká - za zkoušku by to stálo. Jako s těmi čítahy v Kazachstánu:-), kde jako sprinter má vhodnější biotop, než silně zalesněný park Kuno s levhartem. Spousta kostí po hodování lišek, prasat a krkavců tak zůstává u nás nevyužita... Osobně bych se toho nebál, a krom byrokratických překážek nevidím žádný jiný reálný problém.