Petici proti vyhlášení NP Křivoklátsko podepsalo přes 11.300 lidí
23.5.2023 12:08 | Karlova Ves (Rakovnicko)
( ČTK)
Petici proti zřízení Národního parku (NP) Křivoklátsko podepsalo podle jejích autorů 11 305 lidí. Autoři ji odeslali petičnímu výboru Poslanecké sněmovny. Vyhlášení území národním parkem by podle nich bylo v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Požadují zachování ochrany v režimu chráněné krajinné oblasti, informoval předseda petičního výboru a člen iniciativy Otevřené Křivoklátsko Jakub Majer.
"O zdejší lesy pečovaly generace lesníků a místních obyvatel. Jedná se tedy o území dlouhodobě ovlivňované lidskou činností. Přírodní a přírodě blízké lesy se nacházejí pouze na čtyřech procentech rozlohy. Zákon o ochraně přírody a krajiny ale národní parky jasně vymezuje jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Vyhlášení národního parku na Křivoklátsku by tak nutně bylo v rozporu s platným zákonem," uvedl Majer.
Starostka obce Karlova Ves a členka petičního výboru Iveta Kohoutová považuje vyhlašování národního parku na Křivoklátsku za nadbytečné. "Zřízení další státní instituce, která zatíží státní rozpočet v řádu stovek milionů korun, je navíc v dnešní složité ekonomické situaci nešetrné a vzhledem k nejasně definovaným přínosům národního parku i nelogické a riskantní," uvedla.
Petici pod názvem Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko odeslali autoři petice 12. května petičnímu výboru Poslanecké sněmovny, druhým adresátem je premiér. Petiční výbor sněmovny by měl kvůli počtu shromážděných podpisů přesahujících 10 000 projednat petici ve veřejném slyšení.
Autoři petice žádají zachování ochrany přírody Křivoklátska v současném režimu chráněné krajinné oblasti (CHKO), která na Křivoklátsku funguje od roku 1978.
S vyhlášením národního parku na Křivoklátsku nesouhlasí ani většina místních obcí. Upozorňují například na rozpory od zahájení procesu vyhlašování NP Křivoklátsko. Otevřené dopisy vyjadřující nesouhlas podepsalo více než 30 starostů. "Nesouhlas budí rovněž výhledové převedení většiny území do takzvaného bezzásahového režimu ponechaného samovolnému vývoji (podobně jako v NP České Švýcarsko), což může vést ke kolapsu místních ekosystémů," uvedl Majer.
Připravovaný národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Nyní pokračuje příprava jeho návrhu, následovat má předložení novely zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou bude vyhlášen národní park, vládě.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
echápu. Oni se netěší na oslavné laserové show placené ze státního rozpočtu a příjmy z turistiky? :-)
Odpovědět
Já to chápu, je to reakce lidí se selským rozumem, na nesmysl bezzásahovosti v Evropě. Ale přesto nesouhlasím a doporučuji NP. Je lepší špatně (bezzásahově) vedený park, protože to lze zvrátit, než dobře zprivatizované Lesy čr.
Odpovědět
Řekl bych, že nikdo neumí čerty na stěně líp než Vy:-)
Odpovědět
Zrovna výprodeje majetku se taky bojím. Ale nevím, jestli tomu NP může v situaci, která nastane, zabránit.
Odpovědět
NP má jiného vlastníka, jde to, ale hůře. A privatizace všech lesů je přímo triviální. Stačí z LČR sp. udělat LČR as.
Odpovědět
Copak, stát si už ani nesmí zajistit ochranu svého vlastního území?
Odpovědět
To už zase úředníci mají vidinu snadného tunelování státního rozpočtu ve jménu ochrany přírody. Plány péče cedulky, které nikoho nezajímají, zákazy pro občany, údržba travních porostů pro spřátelené nebo fiktivní firmy.
U nás je v tom přeborníkem nejmenovaná firma, kde je ještě něco hezkého tam se nasáčkuje tak dlouho provádí údržbu až tam není co chránit za 20 let tam budou jen náletové dřeviny, kopřivy a různé invazivní druhy rostlin. Držím pěsti obyvatelům, kteří ještě nepřišli o rozum a vidí co se děje.
Odpovědět
Dojemná pece místních o nezřízení NP je dojemná ale veskrze egoistická. V zásadě se s péčí zrovna nepředřeli ani před tím, než se o tom začalo mluvit.
Odpovědět
Po privatizaci lesů a několika letech kampaních, taky může být zakázán veřejnosti sběr plodů, hub a vůbec vstup do všech soukromých lesů, jako už do některých.
Odpovědět
A to by jako mělo vadit? Zvěři, stromům, nebo komu? Čecháček, jak někam nemůže strčit ryj, tak je z toho nemocný:-) To vidíte v Tatrách, ta nekonečná procesí, která se ani nezastaví, a když někdo ano (kouká do kraje), tak civí na něj, na co ten vůl hledí, šak hospoda je až za kopcem...
V jednom VÚ se náramně daří ikonám, navzdory tomu, že to není žádný NP. Jim stačí klid, a je celkem jedno, kdo jim ho zařídí. Takže za mě - čím méně publicity a humbuku, tím lépe pro přírodu. CHKO.
Odpovědět
Se vám divím, nesmět do lesa, se vám líbí. No tě pic.
Odpovědět
Cheh!-) Právě že máme tolik lesa, že nejsem 100 (podle sváti-) všechno prolézt. Ony ty "zakázané lesy" nebudou až tak úplně bez lidí, někdo kontrolu dělat musí. A mít možnost exluzivního vstupu - nemusel bych budky dávat ze žebřa, aby se neztrácely... bo i tak se ztrácí. To by byly lesy pro zvěř, tu divokou, nikoliv v lidské podobě.
Odpovědět
Ano, také si to myslím. Aspoň někde by měli mít divoká zvířata pokoj a klid od lidí.
Odpovědět
to je vtip ? jenom 11300 podpisů a to má někdo brát vážně ?
Odpovědět
možná kdyby se ten introvertní ochránce mechů přilepil někde hluboko v lesích tak by couvli
Odpovědět
Kolik lidí vtom regionu tak asi žije ...
Odpovědět
Pokud by se měla celá CHKO změnit v NP, pak bych ty protesty proti snad ještě pochopil. Proč je ale takové halo z vyhlášení centrální části, která je NEOBYDLENÁ, která se nachází MIMO obce (až na kousíček jedné) a která se navíc nachází z drtivé většině na STÁTNÍCH pozemcích.. tak to fakt nechápu a nepochopím. Lesy jsou navíc v cca. přirozeném složení, nejedná se o žádné smrkové monokultury. Svůj podíl na tom má jak to, že se dlouho jednalo o lovecký revír šlechty, tak i tamní prudké svahy. Kde jinde vyhlásit NP než tam...
Odpovědět
Já to ale chápu. Opakuji. Je to důsledek špatně = ortodoxně prováděné bezzásahovosti. Lídě se selským rozumem si uvědomují, že když přijde disturbance v bezzásahovém prostoru je obrovská. Jde o desítky, stovky km2. A to přece není normální. proč jim ale nikdo neřekne. je to důsledek vyhubení megafauny před asi 50-20 tisíci lety. Potravní pyramida v Evropě je neúplná. Chybí zejména velcí spásači, kteří vytvářeli mikro disturbance a tedy pestrý, různověký, smíšený les, který nemohl požár, kůrovec, mniška nebo Kiril zničit plošně. Ve středověku megafaunu dost nahrazoval člověk svou činností (toulavé kácení), hrabáním a pastvou v lesích.
Poslední rána pestrého lesa byla tereziánské reformy, kdy se ze všech lesů (až na výjimky jako Boubín) udělaly produkční plantáže. Byla silně omezena zvěř (mimo obory), zakázala se pastva, zavedla jednodruhová výsadba, pasečná těžba... Výsledek, po omezení péče lesníky, případně v NP zcela zakázané činnosti se dostavil. Jediná správná náprava by byla zavést znovu péči, ktrerá by vytvářela mikrodisturbance. A to bezzásah, kdy na příklad plošně kůrovcem zničený les zaroste znovu plošně jednotným stejnověkým smrkem (ideální pro kůrovce za 100let). Jedině velcí spásači a tam kde nejdou vysadit tak člověčí péče.
Odpovědět
Tedy: lidé vidí, že je něco v NP špatně, proto ho nechtějí. Je nutno vysvětlit co je špatně a taky to v NP napravit správnými zásahy. Pastva, a jiné mikrodisturbance, v nejhorším i dělané strojem (jako ve vojenských prostorech).
Odpovědět
Měl jsem v plánu do toho příspěvku vložit i poznámku o tom, abyste na mě konktrétně vy ani nereagoval, protože mě ta "debata" o tom samém neustále dokola prostě nebaví. Své jsem si napsal už nespočetněkrát. Pro mě jste pouze plácal, který plácá z nudy jednu svou teorii a který není schopen rozlišovat mezi různými biotopy. A tak plácá... a plácá.
Odpovědět
zájmy nátlakových skupin, především myslivci
Odpovědět
Vy to nechápete, oni ano. Buď je vy a podobní přesvědčí, nebo ne. Pokud ne, tak se do toho budou přirozeně snažit hodit vidle. Což se jim buď podaří, nebo to tam stát holt napere na sílu ... se všemi důsledky, které takový postup s sebou přináší. V nejširším slova smyslu, nejen tam a nejen pokud jde o NP.
Plus zda značnou roli hraje fakt, že velká část veřejnosti státní moci prostě nevěří ani pozdrav. Ne že by se tomu dalo moc divit.
Odpovědět
Také bych to podepsal. Stačí mi to utrpení žít v CHKO.
Odpovědět
Ach to utrpení! Také bych si chtěl stavět co chci a kde chci, vypouštět pryč cokoli vyteče. Jakoby vedle mne žili někdo jiný...
Odpovědět
Např. před 30ti lety jsem chtěl dát na střechu kolektory na ohřev vody. CHKO nepovolilo, že by to narušovalo krajinný ráz z vyhlídkového letadla. Dnes si tam můžu dát fotovoltaiku, ale vejde se mi tam jen polovina, druhou bych chtěl dát na střechu skloněnou do návsi a to nesmím. Nebo ohradní rozpadlá zeď potřebuje opravit a instalovat vrata. CHKO chce, aby to byla suchá kamenná zídka. V cestě jí roste stará lípa ( obvod kmene 3 metry). Z jedné strany lípy je obecní cesta, z druhé moje vjezdová cesta. Řešení je jen jiné oplocení. CHKO nechce povolit.
Odpovědět
Řekl jsem si, že když mám udržovat dům pro kochání turistů, tak na tom aspoň vydělám a rozhodl jsem se zřídit kemp. Přijel chlápek z CHKO a řekl" jestli tady bude víc než pět stanů, tak vám to zavřu". Kemp potřebuje hygienické zázemí a to vybudovat pro pár lidí je špatná investice.
Odpovědět
Já naopak podepsala petici za zřízení NP v části Křivoklátska.
Odpovědět
|
|