Planeta Země přichází o svou kryosféru tempem 87 000 kilometrů čtverečních ročně

Zprávy o krizi biodiverzity rámují údaje o rozloze každoročně vykácených deštných pralesů. Tropické deštné lesy ale nejsou zdaleka to jediné, co na planetě ztrácíme. V posledních 37 letech například přicházíme o 87 000 kilometrů čtverečních kryosféry ročně, nejspíš kvůli klimatickým změnám. Píše o tom Phys.org.

Pod pojmem kryosféra se skrývá veškeré zemské prostředí, kde se voda nachází v pevném skupenství. Led na moři i na jezerech a řekách, pevninské ledovce, ledové příkrovy i vytrvale zamrzlá půda permafrostu. Na severní polokouli můžeme do kryosféry započítat plochu 23 milionů kilometrů čtverečních, takže by se každoroční ztráta 87 000 z nich nemusela zdát zásadní. Podle výzkumníků AGU (American Geophysical Union), kteří jako první sumu úbytku za léta 1979-2016 vypočítali, by to ale problém mohl být. A pořádný. Studií, které upozorňovaly na tání ledovců, pokles rozlohy sněhem překryté plochy nebo úbytek arktického ledu tu už pár bylo, ale rozloha kryosféry tyto dílčí špatné zprávy spájí v jednu velkou nehezkou novinu.

Jde o to, že rozloha souše překrytá zmrzlou vodou je zrovna tak důležitá, jako její objem. Čím více ledově bílého povrchu planeta Země má, tím efektivněji odráží sluneční paprsky a brání oteplování. Méně kryosféry znamená více tepla. A změna ve velikosti či lokalizaci ledu a sněhu pak ovlivňuje teplotu vzduchu, výšku hladiny moří i oceánské proudy. Kryosféra v sobě také váže dvě třetiny sladké/pitné vody, takže zmenšení její rozlohy lze vztáhnout přímo k rizikům dostupnosti vodních zdrojů. „Proměna rozlohy kryosféry reprezentuje hlavně globální změnu, spíš než regionální nebo lokální vlivy,“ doplňuje Xiaoqing Peng, geofyzik z univerzity v Lanzhou. „I proto je kryosféra jedním z nejcitlivějších indikátorů, demonstrujících průběh klimatické změny.“

Dobrat se přesných čísel s rozlohou kryosféry ale není úplně snadné, protože se standardně meziročně se střídáním ročních období mění. Na základě satelitních snímků se jim ale podařilo stanovit určitý pattern, uspořádání, které zrcadlí pozvolný průběžný úbytek. Který dobře koreluje se vzrůstající průměrnou teplotou. Ke zmenšování ledového příkrovu docházelo v posledních dekádách hlavně na severní polokouli (kde je změna vyčíslena rozlohou 102 000 kilometrů ročně), kterou pak částečně kompenzuje růst kryosféry na jižní polokouli. Zejména kolem Antarktidy a v Rossově moři, pravděpodobně vlivem oceánských proudů (s ročním nárůstem okolo 14 000 kilometrů čtverečních ročně).

Neztenčuje se jen rozloha území překrytého kryosférou, ale zkracuje se i doba, po kterou v některých regionech mrzne. Od roku 1979 dochází ke kalendářnímu posunu, při němž mrznout začíná v průměru o 3,6 dní později, a tání nastává o 5,7 dní dříve.

---

reklama

---