Platforma obcí a spolků se ještě snaží přes senátory vrátit zákon o úložišti

Starostové uvedli, že v řízeních o povolení geologických průzkumů jsou věcné chyby a nejsou tam některé věci řešeny, například rizika, že vrty odčerpají lidem vodu ze studní. Obce chtějí vědět, kde mají vrty být, aby se rizika eliminovala.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Ladislav "Fredy.00" Šafránek / Wikimeda Commons

Obce ale příliš nedoufají, že se jim podaří zákon změnit. Potvrdil to včerejší verdikt senátního výboru pro územní rozvoj, který podpořil schválit zákon o úložišti bez souhlasu obcí, tedy bez práva veta. Senátní hospodářský výbor přitom doporučil souhlas obou parlamentních komor do zákona vložit. Senát bude o předloze rozhodovat na schůzi, která začne ve čtvrtek.

Zástupci 18 let fungující platformy se shodli, že všechny čtyři zvažované lokality pro úložiště, Březový potok na Klatovsku, Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína, budou nadále postupovat společně. "Dohodli jsme se na komunikační strategii po přijetí zákona. Ze strany státu je navozený mylný dojem, že úložiště musí být v roce 2050, jinak nebudeme moci stavět jaderné elektrárny. To není pravda," řekl sekretář platformy Edvard Sequens, energetický konzultant z budějovického sdružení Calla, které se věnuje ochraně životního prostředí a energetice. Podle něj bude nové české jaderné zdroje financovat stát a ČEZ si na ně nebude půjčovat od bank. Nebude tedy na to platit taxonomie EU, která by zvýhodnila půjčky, pokud by úložiště stálo v roce 2050, uvedl. Platforma chce tyto informace státu uvádět na pravou míru.

"Protože je tady přílišný spěch, což už je vidět teď při průzkumech, není hotová metodika výběru místa a další," uvedl Sequens. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) požádala počátkem roku ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území, tedy hlavně 11 vrtů o hloubce 30 až 1200 metrů. Ministerstvo by je mělo povolit v nejbližších týdnech. Obce uvedly, že jako účastníci řízení podají ministrovi rozklad a budou vrty co nejdéle brzdit. "Nejsme bráni jako partneři, uvítala bych třeba, kdyby SÚRAO začalo zveřejňovat i negativní dopady úložiště," řekla Kateřina Vernerová z lokality Janoch.

Starostové uvedli, že v řízeních o povolení geologických průzkumů jsou věcné chyby a nejsou tam některé věci řešeny, například rizika, že vrty odčerpají lidem vodu ze studní. Obce chtějí vědět, kde mají vrty být, aby se rizika eliminovala. "Stát to zatím odmítá, ale my potřebujeme vědět přesná místa a neznáme také důsledky vrtů a provozu vrtání," řekl Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle (SNK Cejle) z lokality Hrádek. "Na pondělní pracovní skupině, kde bylo šest lidí z Prahy i ze SÚRAO, jsme chtěli plán vrtů, ale nedostali jsme ho. Řekli nám, že nejprve uzavřou dohodu s majitelem pozemku a pak teprve dají vědět obci," řekla starostka Maňovic na Klatovsku Lenka Kotlářová (Maňovičtí).

Metodiku a kritéria výběru místa pro úložiště má nastavit poradní panel expertů, který se z popudu ministerstva průmyslu začne po tříleté pauze scházet od 9. ledna a budou v něm kromě SÚRAO a dalších úředníků státu ještě dva zástupci obcí a Sequens za kraje. Panel bude poradním orgánem pro výběr místa a bude pracovat do roku 2028. Zástupci čtyř lokalit se také dohodli na tom, že navrhnou nový model kompenzací od státu. Před řadou let navržené kompenzace nezohledňují podle Sekničky ekonomický vývoj v zemi, změny cen a mezd.

Zástupci lokality Horka chtějí podat stížnost k Evropské komisi, že výběr lokality není v souladu s její směrnicí, která požaduje "účinnou účast veřejnosti při rozhodování". Ke stížnosti se zřejmě připojí i další lokality. Také obce z Březového potoka se chtějí bránit soudně.