https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/platforma-obci-a-spolku-se-jeste-snazi-pres-senatory-vratit-zakon-o-ulozisti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Platforma obcí a spolků se ještě snaží přes senátory vrátit zákon o úložišti

14.12.2023 01:02 | CHANOVICE (ČTK)
Starostové uvedli, že v řízeních o povolení geologických průzkumů jsou věcné chyby a nejsou tam některé věci řešeny, například rizika, že vrty odčerpají lidem vodu ze studní. Obce chtějí vědět, kde mají vrty být, aby se rizika eliminovala.
Starostové uvedli, že v řízeních o povolení geologických průzkumů jsou věcné chyby a nejsou tam některé věci řešeny, například rizika, že vrty odčerpají lidem vodu ze studní. Obce chtějí vědět, kde mají vrty být, aby se rizika eliminovala.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Ladislav "Fredy.00" Šafránek / Wikimeda Commons
Platforma proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu, která sdružuje 56 obcí a spolků z celé ČR, se ještě snaží přes senátory vrátit Sněmovně zákon o úložišti. Dolní komora jeho znění, které vylučuje obce z rozhodování o výběru místa pro úložiště, schválila v listopadu a tento nebo příští týden to má stvrdit Senát. Ve hře jsou podle platformy pozměňovací návrhy, které by mohly zvrátit fakt, že by finální a záložní lokalitu v roce 2028 neschvalovala pouze vláda, ale také Sněmovna a Senát. ČTK to řekl starosta Horažďovic Michael Forman (Občané HD), který byl včera zvolen na další půlrok mluvčím platformy.
 

Obce ale příliš nedoufají, že se jim podaří zákon změnit. Potvrdil to včerejší verdikt senátního výboru pro územní rozvoj, který podpořil schválit zákon o úložišti bez souhlasu obcí, tedy bez práva veta. Senátní hospodářský výbor přitom doporučil souhlas obou parlamentních komor do zákona vložit. Senát bude o předloze rozhodovat na schůzi, která začne ve čtvrtek.

Zástupci 18 let fungující platformy se shodli, že všechny čtyři zvažované lokality pro úložiště, Březový potok na Klatovsku, Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína, budou nadále postupovat společně. "Dohodli jsme se na komunikační strategii po přijetí zákona. Ze strany státu je navozený mylný dojem, že úložiště musí být v roce 2050, jinak nebudeme moci stavět jaderné elektrárny. To není pravda," řekl sekretář platformy Edvard Sequens, energetický konzultant z budějovického sdružení Calla, které se věnuje ochraně životního prostředí a energetice. Podle něj bude nové české jaderné zdroje financovat stát a ČEZ si na ně nebude půjčovat od bank. Nebude tedy na to platit taxonomie EU, která by zvýhodnila půjčky, pokud by úložiště stálo v roce 2050, uvedl. Platforma chce tyto informace státu uvádět na pravou míru.

"Protože je tady přílišný spěch, což už je vidět teď při průzkumech, není hotová metodika výběru místa a další," uvedl Sequens. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) požádala počátkem roku ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území, tedy hlavně 11 vrtů o hloubce 30 až 1200 metrů. Ministerstvo by je mělo povolit v nejbližších týdnech. Obce uvedly, že jako účastníci řízení podají ministrovi rozklad a budou vrty co nejdéle brzdit. "Nejsme bráni jako partneři, uvítala bych třeba, kdyby SÚRAO začalo zveřejňovat i negativní dopady úložiště," řekla Kateřina Vernerová z lokality Janoch.

Starostové uvedli, že v řízeních o povolení geologických průzkumů jsou věcné chyby a nejsou tam některé věci řešeny, například rizika, že vrty odčerpají lidem vodu ze studní. Obce chtějí vědět, kde mají vrty být, aby se rizika eliminovala. "Stát to zatím odmítá, ale my potřebujeme vědět přesná místa a neznáme také důsledky vrtů a provozu vrtání," řekl Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle (SNK Cejle) z lokality Hrádek. "Na pondělní pracovní skupině, kde bylo šest lidí z Prahy i ze SÚRAO, jsme chtěli plán vrtů, ale nedostali jsme ho. Řekli nám, že nejprve uzavřou dohodu s majitelem pozemku a pak teprve dají vědět obci," řekla starostka Maňovic na Klatovsku Lenka Kotlářová (Maňovičtí).

Metodiku a kritéria výběru místa pro úložiště má nastavit poradní panel expertů, který se z popudu ministerstva průmyslu začne po tříleté pauze scházet od 9. ledna a budou v něm kromě SÚRAO a dalších úředníků státu ještě dva zástupci obcí a Sequens za kraje. Panel bude poradním orgánem pro výběr místa a bude pracovat do roku 2028. Zástupci čtyř lokalit se také dohodli na tom, že navrhnou nový model kompenzací od státu. Před řadou let navržené kompenzace nezohledňují podle Sekničky ekonomický vývoj v zemi, změny cen a mezd.

Zástupci lokality Horka chtějí podat stížnost k Evropské komisi, že výběr lokality není v souladu s její směrnicí, která požaduje "účinnou účast veřejnosti při rozhodování". Ke stížnosti se zřejmě připojí i další lokality. Také obce z Březového potoka se chtějí bránit soudně.


reklama

 
Václav Prokš
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EN

Emil Novák

14.12.2023 07:27
Rozhodnuto zatím bylo o financování pouze pátého bloku v Dukovanech, jak budou financovány případné další bloky v Temelíně a Dukovanech, natož jak budou financovány malé modulární reaktory, rozhodnuto nebylo, takže pana Sequense že "bude nové české jaderné zdroje financovat stát a ČEZ si na ně nebude půjčovat od bank. Nebude tedy na to platit taxonomie EU, která by zvýhodnila půjčky, pokud by úložiště stálo v roce 2050" je nepravdivé. Stát určitě minimálně malé modulární reaktory financovat nebude a ČEZ si na ně někde půjčit bude muset. Jde pouze o pokračování dlouholeté snahy cokoliv obsahující slovo "jaderné" blokovat.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

15.12.2023 14:59
Z tuhého odporu místních lidí proti úložišti, a to kdekoliv v ČR plyne, že místním odpůrcům vůbec nejde o žádnou ekologii. Ani o jadernou (ne)bezpečnost kontejnerů s jaderným materiálem, uloženým v hloubce půl kilometru pod zemí. Ti lidé jistě nejsou tak hloupí, aby nepochopili, že i v jaderné elektrárně, po desetiletí pracují lidé a nic jim není. Ani když nejsou v práci vzdáleni na půl kilometru od reaktoru.
Místní lidé však žijí a jsou zvyklí na své okolí, klid, krajinu, a vůbec nechtějí, aby se nedaleko od jejich obydlí, začal stavět komplex budov, obytných domů pro dělníky, a další potřebná infrastruktura, natož aby se několik let prováděla důlní činnost, včetně přesunů vytěžené zeminy na nějakou deponii v okolí. Mnozí mají strach o tržní hodnotu své nemovitosti po zahájení stavby, po změnách v jejich okolí. Nikoliv o poškození zdraví ionizujícím zářením z podzemí.
Jenže, strach o majetek, ani lidské nechtění, není důvodem k odmítnutí takové důležité stavby. Proto se hledají zástupné důvody, na které kompetentní úřady slyší. Třeba jaderná bezpečnost a ekologie. A pak je zde ještě jistý korupční potenciál, vydírání státu, říkejme tomu trh: budeme souhlasit, ale státe, něco za něco…
Odpovědět
Miloš Lesák

Miloš Lesák

17.12.2023 18:46 Reaguje na Tonda Selektoda
No nevím ale ve škole nás v hodinách Energetiky učili že neexistuje materiál který dokáže jaderné záření zastavit a každý materiál se časem prozáří, prozářením je dána i životnost JE u které se mimochodem uvádělo že její "likvidace" bude stát ještě více než postavení, a s tím úložištěm: 1/na jaderná rizika vám žádná pojišťovna nepojistí ani dům tak se lidem nedivte, Němci postavili s velkou slávou úložiště v bývalých solných dolech stálo to miliardy EUR a když se začalo ukládat zjistilo se že je to celé nestabilní a nyní se to bude za další miliardy EUR vytahovat a nikdo neví co a kam s tím u nás jaderného odpadu máme už 3000 tun a dodnes nikdo ani neví v čem a jak ho vlastně na statisíce let než se stae bezpečným ukládat.
Odpovědět
EN

Emil Novák

17.12.2023 19:30 Reaguje na Miloš Lesák
Tak to vás učili pěkné nesmysly (pokud jste to tedy spíš jen špatně nepochopil), životnost JE je sice dána zejména stavem tlakové nádoby, kterou ovlivňuje záření, ale jde pouze o záření neutronů, které u vyhořelého paliva pochopitelně nehrozí, protože vzniká při štěpení, a k tomu u vyhořelého paliva nedochází.
Vyhořelé palivo produkuje pouze záření alfa, beta, gama, které materiál obalového souboru nijak nepoškozuje, navíc po cca 600 roků už zbývá jen záření alfa, které zastaví třeba i list papíru.
"Že její likvidace bude stát ještě více než postavení" je rovněž nesmysl, cenu likvidace jaderných elektráren známe a tolik co postavení ani zdaleka nestojí.
Abyste si mohl nechat dům pojistit na nějaké "jaderné riziko", musel byste to riziko nejdřív umět pojmenovat, a to se vám u hlubinného úložiště těžko podaří, protože jakákoliv hypotetická "jaderná rizika" z hlubinného úložiště se nemohou projevit po dobu životnosti toho domu.
To co Němci postavili není úložiště vyhořelého paliva, jde o úložiště středněaktivního institucionálního odpadu s úplně jinými požadavky na bezpečnost a vůbec nesouvisí s jadernou energetikou, takže to sem motáte zbytečně.
U nás máme mnohem víc "jaderného odpadu" než 3000 tun, většina vůbec nepochází z jaderné energetiky, těch 3000 tun je pouze vyhořelého paliva, což je vzhledem k jeho hustotě a množství vyrobené elektřiny až směšně málo a samozřejmě že se ví v čem a jak ho ukládat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.12.2023 09:06
Proč nevyužijí oblasti, kde jsou všichni na jádro zvyklí, tj. Jáchymov nebo Rožínku? A možná by se daly vužít i opuštěné doly.
Odpovědět
EN

Emil Novák

16.12.2023 12:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Protože k tomuto účelu nejsou z geologického hlediska vhodné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.12.2023 09:10
Protesty jsou zcela logické a s nějakým úložištěm nic moc společného nemají. Naše společnost je cíleně rozeštvaná, takže zásadně a stále protestuje proti všemu, aniž by tušila, o co vůbec jde.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist