Plzeňská zoo oslaví devadesátiny speciálním programem
Druhá nejstarší zoo v zemi, která je navíc propojená s botanickou zahradou, letos připravila pro své návštěvníky zejména nové botanické expozice. Ze vzácnějších a atraktivních mláďat se letos narodila například vlčata evropských i hřivnatých vlků, malá zebra, lemuři či krokodýli, potvrdila se také druhá březost samice nosorožce, řekl mluvčí zoo Martin Vobruba.
Na sobotu je připraveno 15 expozic, kde se návštěvníci dozvědí víc o zahradě, zvířatech a expozicích než v běžné dny. Dostanou se do zázemí chovu velbloudů, nakouknou do medvědince nebo k žirafám. Chovatelé v expozici Jedové království budou vyprávět o své nebezpečné práci s nejjedovatějšími hady, u zubrů lidé zjistí, jak velkou krmnou dávku denně tato velká zvířata potřebují. Další z chovatelů přiblíží svět obrovských želv nebo život zvířat v podzemí či na poušti. Děti bude zahradou vozit koňská bryčka s průvodcem. V kapličce expozice Mediterraneum bude výstava o problematice palmového oleje připravená středoškoláky.
Amfiteátr u zoo nabídne hudební program, vystoupení šermířů, tanečníků a několik prezentací zoo. Lidé uvidí ukázku indiánské vesnice, zahrada také pokřtí knihu vydanou k 90. narozeninám. Večer bude v amfiteátru koncert dvou revivalových kapel. Vstupné do zoo bude namísto 140 korun pro dospělé a 100 korun pro seniory a děti od tří do 15 let stát 90 korun. Pokladny budou v provozu až do 20:00.
Zoo byla založena díky spolku přátel přírody, akvaristů a teraristů Iris, který se rozhodl najmout si na vojenské plovárně v Plzni v Doudlevcích skleník a zřídit z něho pěstírnu rybek a jeho okolí proměnit v zoologickou zahradu. Zoo, která se v roce 1961 přestěhovala do lochotínském areálu, je po liberecké druhá nejstarší v Česku a má jednu z nejbohatších kolekcí živočišných druhů na světě. Ročně do plzeňské zoo zavítá přes 400 000 lidí.
Prvními "obyvateli" zoo se stali kromě akvarijních rybiček draví ptáci, lišky a šakali. Vstup do zahrady byl nejprve volný. Správa vojenské plovárny ale záhy chov lišek a šakalů zakázala kvůli zápachu. Od svého vzniku musela plzeňský zoo stále řešit finanční problémy i nedostatečnou kapacitu, chovatelský zlom znamenal například příchod prvních lvů, levhartice, vlčice a medvědů v roce 1940. Do té doby patřili k největším zvířatům srnci a daňci.
Zánik plzeňské zoo v původní lokalitě uspíšilo v roce 1961 propuknutí antraxu. Proto byla o rok později zahrada uzavřena a v roce 1963 se přesunula do nového areálu v Lochotíně, kde se v roce 1981 sloučila s botanickou zahradou.
Přírodní areál má rozlohu 21 hektarů a jako jediný v ČR nabízí propojenou zoologickou a botanickou expozici. Podle ředitele Zoologické a botanické zahrady Jiřího Trávníčka má zahrada asi druhou nejbohatší sbírku druhů na světě. Podle loňské výroční zprávy v zoo žije na 8800 jedinců od zhruba 520 druhů ptáků, 240 druhů savců, 230 druhů plazů a asi 140 druhů bezobratlých. V počátcích začínal areál v Lochotíně například jen s 29 druhy. Na krmení je ročně třeba deset až 12 milionů korun z více než stamilionového rozpočtu zoo.
Zoologické zahrady patří k nejstarším atrakcím na světě. Neexistovaly ale vždycky v té podobě, jak jsou známy dnes. Zpočátku byla vystavovaná zvířata jen jakousi kuriozitou, až mnohem později se začala brát v potaz i vědecká stránka věci a zkoumání toho, jak se živočichové v zajetí cítí.
Za první skutečnou zoologickou zahradu je odborníky považována zoo ve vídeňském Schönbrunnu otevřená v roce 1752. Zpočátku ale byla určená především pro členy habsburského dvora. Naproti tomu zoo v Paříži, otevřená v prosinci 1794 v prostorách botanické zahrady, kam byla přivezena zvířata z královského zvěřince ve Versailles, byla již určena primárně pro veřejnost a pro vědecký výzkum.
Zoologické zahrady, které se nacházejí v České republice, patří v celosvětovém měřítku spíše k těm mladším. Vůbec nejstarší je zoo v Liberci, která vznikla v roce 1919. Poté následovaly zahrady v Plzni (1926) a Praze (1931).
reklama