https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/plzensky-kraj-ma-studii-ke-zlepseni-vody-v-prehrade-hracholusky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Plzeňský kraj má studii ke zlepšení vody v přehradě Hracholusky

6.12.2018 00:17 | PLZEŇ (ČTK)
Plzeňský kraj má studii ke zlepšení kvality vody v přehradě Hracholusky, kterou vždy velmi brzy v létě znečišťují přemnožené sinice a zelené řasy, což omezuje koupání. / Ilustrační foto
Plzeňský kraj má studii ke zlepšení kvality vody v přehradě Hracholusky, kterou vždy velmi brzy v létě znečišťují přemnožené sinice a zelené řasy, což omezuje koupání. / Ilustrační foto
Foto | Blanka Štiková / Ekolist.cz
Plzeňský kraj má studii ke zlepšení kvality vody v přehradě Hracholusky, kterou vždy velmi brzy v létě znečišťují přemnožené sinice a zelené řasy, což omezuje koupání. Studii vyčištění největší vodní plochy v regionu s 390 hektary zpracovaly firmy VRV a DHI. Navrhly 173 opatření v povodí za více než jednu miliardu korun, která potrvají pět až deset let. Půjde zejména o odstraňování fosforu v čistírnách odpadních vod v okolních obcích, průmyslových zónách i v zemědělských areálech. Kraj už teď ví, kdo znečišťuje, řekla v pondělí krajská radní Radka Trylčová (ODS).
 

Závěry studie kraj představí veřejnosti v lednu a únoru 2019. Jeden rok kraj povede kampaň na její podporu.

Opatření mají dlouhodobě zlepšit jakost vody nejen ve vodní nádrži Hracholusky, ale i v celém jejím povodí. "Chceme zvýšit jednak kvalitu života i přilákat více rekreantů do oblasti poblíž Plzně, která má velký potenciál," uvedla Trylčová. Hracholusky s nadsázkou nazvala plzeňským Lipnem. Přehrada také slouží k zadržování vody, tedy jako ochrana před povodněmi, a vodu využívají firmy.

"Přemnožené mikroorganismy tvoří typický zelený zákal. Důvodem je nadměrné obohacování zejména sloučeninami fosforu," uvedla. Pracovní skupina kraje začala problém řešit před dvěma lety. S obcemi, odborníky, vodárenskými firmami, zemědělci i rybníkáři chce zlepšit kvalitu vody. Horní část přehrady v létě pravidelně "kvete".

Prvním krokem byl spolu s Povodím Vltavy roční monitoring jakosti povrchových a odpadních vod v povodí nádrže, který skončil v březnu. "Týkal se 30 profilů na tekoucích vodách, osmi rybníků a 24 čistíren," řekla radní. Z něj a od vodárenských firem zjistili zpracovatelé významné zdroje živin v povodí Mže, na níž nádrž leží. Osloveno bylo 73 obcí v Plzeňském a 13 obcí v Karlovarském kraji. "Převažuje vliv komunálních zdrojů," řekla radní. Rozlišeny byly přítoky Mže a nádrže, které jsou významným zdrojem fosforu - Hamerský potok, Horní Úhlavka a Sedlišťský potok, a přítoky, které umí fosfor zadržovat - Kosový a Úterský potok.

Poté byl sestaven jakostní model povodí nádrže, který analyzoval dopady znečištění a jejich závažnost. Studie pak navrhla vybudování kanalizací s připojením na ČOV, modernizace ČOV a dostavby kanalizace, u menších zdrojů kořenové ČOV, mokřady a biologické nádrže. Dále opatření k řešení úniků z větších kanalizací, opatření na rybnících a individuální řešení odpadních vod u nádrže. Obce je mohou hradit z evropských, národních i krajských zdrojů. V dotačním programu na projekty i stavby, který kraj vyhlásí příští týden, budou zvláštní parametry pro obce u nádrže.

Navržená opatření v povodí potrvají pět až deset let. "Záleží teď hodně na městech a obcích. Nejdřív se musí odstranit fosfor na přítoku," uvedl Lukáš Vlček z VRV. Podle Marka Mati z DHI vycházela doporučení z obrovském množství dat až od roku 1997. "Jde o první nádrž v Čechách, která by byla takto komplexně řešená. Na Moravě se takto čistí dvě," uvedl.

Obce jsou sice ze 71 procent připojené na ČOV, ale fosfor mají povinnost čistit jen sídla s více než 2000 obyvateli, například Tachov a Stříbro ho odstraňují z 95 procent. Ostatní obce by si měly doplnit "jen" zásobník na chemikálie a dávkovací čerpadla.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Václav Prokš
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist