Po stávce popelářů v Birminghamu mají s úklidem odpadků pomoci armádní experti

To je zářný příklad, že se nevyplácí podceňovat některá povolání bez nichž
se společnost neobejde. Prostě a jasně bez některých ouřadů lze žít měsíce,
ale bez popelářů, uklízeček, energetiků, vodařů, dopravců atd. společnost
kolabuje po pár dnech a přesto je podceňuje a ignoruje jejich požadavky na
adekvátní ohodnocení. Odpovědí na jejich požadavky namyšlených vzdělanců je
to, že třeba ti popeláři neobětovali čas vzdělání a tak ať pracují za pár
korun na rozdíl od nich, co se v kancelářích nudí a komunikují v pracovní
době na sociálních sítích. V Birminghamu tak popeláři názorně předvedli,
že podceňovat kohokoliv se nevyplácí a je se třeba zamyslet i na způsobu
hodnocení mnohdy nevyužitých ouřadů a jiných dobře placených lidí. Ono
v minulosti tu byl opačný extrém, kdy ouřada bral méně, než dělník, ale
ten se zase rychleji zdravotně opotřebil a důchod bral kratší dobu, než
ten, kdo pracoval v teplíčku a v suchu bez fyzické námahy a poškození
zdraví prachem, hlukem, horkem, zimou, nadměrnou fyzickou zátěží, vlivy
chemie, vibrací atd. Bohužel dnešní nastavení platů a mezd je zcela jiné
a začínají scházet ti, co jsou ochotni těžce pracovat za méně, než ti,
co se v kanceláři nudí a dokonce touží po práci z domova, kde je nikdo
ani nekontroluje, zda se práci vůbec věnují. Takový popelář pracovat z
domova nemůže a musí vyjíždět uklízet za každého počasí a mnohdy tehdy,
kdy ostatní mají volno a připravili mu po svátcích haldy odpadů k úklidu.
Myslím si, že pokud popeláři v Británii svůj spor vyhrají, tak mohou
motivovat i jiné, aby dokázali svoji nezbytnost a byli lépe ohodnoceni.
No a totéž mohou zkusit i někteří ouřadové a "vědci", zda budou někomu
vůbec chybět. Možná si to uvědomí i zaměstnavatel, když zjistí, že mu
někteří pro chod úřadu, či firmy nechybí. U jednoho ze zaměstnavatelů
jsem zažil dva měsíce trvající audit využití kancelářských pracovníků
a po dvou týdnech pod dohledem, zda jsou vytížení, už neměli co na práci. To bylo pláče, když se pak začalo propouštět ty, co neměli do čeho pod
dozorem píchnout a přitom před auditem "nestíhali" a přijímali se noví
úředníci. Propuštění a i ti, co zůstali nemohli novému řediteli, který
nechal audit udělat, přijít na jméno a náhle bylo dost prostředků i na
lepší hodnocení dělníků. Ti, co v kancelářích zůstali, tak byli opravdu
vytížení a mohli zrušit dokonce funkci informatika, který sledoval jejich
nepracovní komunikaci na sítích. Neměli už na to čas a věnovali se pouze
práci. Podotýkám, že ta auditorská firma nebyla sice levná, ale ředitel
tvrdil, že náklady na audit se podniku vrátily za pouhé tři měsíce z
úspor na platech propuštěných a pak už ty uspořené peníze mohl použít
k lepšímu ohodnocení dělníků ve výrobě a údržbě. Náhle bylo na tarifní
navýšení mezd a na prémie za mimořádné plnění úkolů.