https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pocty-sparkate-zvere-v-lesich-dale-narustaji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V lesích je třicetkrát více jelenů sika, než povoluje zákon, vychází z analýzy Hnutí DUHA

9.9.2021 17:37 (Ekolist.cz)
Jeleni sika na poli.
Jeleni sika na poli.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Michalisko / archiv autora
Až pětkrát více jelenů a 32krát více jelenů sika, než povoluje zákon, je podle analýzy Hnutí DUHA v českých lesích. Počty spárkaté zvěře vykazované myslivci jsou několikanásobně nižší, i ty ale překračují tzv. normované (zákonem stanovené) počty zvěře. Analýza vychází z aktuálně zveřejněných dat Českého statistického úřadu.
 
„Posledních 20 let se v souvislosti s přeměnou lesů na smíšené porosty listnáčů a jehličnanů nemluví o ničem jiném než o přemnožené spárkaté zvěři, která tomu brání. Říkají to nejen lesníci, vlastníci lesů, ochránci přírody, ale i zástupci Ministerstva zemědělství,“ komentuje dlouhodobý problém Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody. „Přesto se za celou dobu nenašel jediný ministr zemědělství, který by tento stav změnil,” dodává Kříž.

Informace o vykazovaných početních stavech populace spárkaté zvěře v ČR přináší každoročně myslivecká statistika, jejíž aktuální data přebírá Český statistický úřad a nedávno je zveřejnil. Ukazují další nárůst početních stavů jelenů evropských, daňků, jelenů sika, muflonů a srnců.

Analýza dat provedená Hnutím DUHA ale podle organizace ukázala, že skutečné početní stavy zvěře jsou až několikanásobně vyšší. Reálné stavy byly vypočteny metodou zpětného propočtu podle vzorce doporučeného Ministerstvem zemědělství, tedy na základě výše odlovu za poslední tři roky a poměru pohlaví v populaci.

Rozbor zveřejněných dat dále porovnal tzv. normované stavy (tj. zákonem maximálně povolené) s počty zvěře oficiálně přiznanými mysliveckými subjekty a vypočtenými reálnými stavy. Výsledek ukazuje výrazný nesoulad v počtech, se kterými se v lesích počítá, a s množstvím zvěře, které tam ve skutečnosti žije.

Myslivci oficiálně vykazované stavy jelena evropského jsou 1,8 krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované). Vypočtené reálné stavy jsou ovšem 5 krát vyšší než zákonem povolené a 2,9 krát vyšší než počty přiznané.

Početní stavy jelena evropského v čase.
Početní stavy jelena evropského v čase.
Zdroj | Hnutí DUHA

Myslivci oficiálně vykazované stavy nepůvodních jelenů sika jsou 8,3 krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované). Vypočtené reálné stavy jsou 32,2 krát vyšší než zákonem povolené a 3,8 krát vyšší než počty přiznané.

Myslivci oficiálně vykazované stavy nepůvodních daňků jsou 2,5 krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované). Vypočtené reálné stavy jsou 4,9 krát vyšší než zákonem povolené a 2 krát vyšší než počty přiznané.

Myslivci oficiálně vykazované stavy nepůvodních muflonů jsou 2,1 krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované). Vypočtené reálné stavy jsou 2,8 krát vyšší než zákonem povolené a 1,4 krát vyšší než počty přiznané.

Pouze u srnčí zvěře reálné počty nepřekračují normované stavy. Vzhledem ke špatnému stavu lesů ale srnčí zvěř stejně na mnoha místech, kde nejsou ostatní druhy, způsobuje poškození mladých stromků tak výrazné, že limituje obnovu pestré druhové skladby lesů.

Normované stavy ale nejsou stanovené všude v republice. V některých honitbách, kde se spárkatá zvěř loví (a zpětný propočet používá data o výši lovu sumarizovaná za celou republiku), nejsou stanovené tzv. normované stavy – podle ochranářských organizací to znamená, že se zde s chovem spárkaté zvěře nepočítá a jedná se tak o další způsob obcházení zákona). V těchto honitbách se vykazuje odlov zvěře, ale nikoliv její početní stav.

Část lesníků, ekologové i vlastníci lesů a zemědělských pozemků dlouhodobě poukazují na to, že současný zákon o myslivosti nefunguje a kvůli tomu není možné efektivně obnovit lesy poničené suchem a kůrovcovou kalamitou.

„Bez dočasného snížení stavů spárkaté zvěře se nám nepodaří obnovit pestré smíšené lesy, protože většinu mladých listnáčů a jedliček tato zvěř spase. Miliardové dotace na obnovu lesů skončí v jejich žaludcích,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Stát a další vlastníci lesa investují miliardy korun do zalesňování, přitom velké množství semenáčů z přirozené obnovy spase přemnožená zvěř. Rovněž Ministerstvo zemědělství uvádí ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství ČR, že „z pohledu ochrany lesa není pochyb, že obnova lesa bez snížení stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické a mechanické ochrany lesa nebude možná.“

V reakci na tento problém schválili poslanci na podzim roku 2019 novelu zákona o myslivosti, která měla zavést od listopadu 2021 plánování lovu spárkaté zvěře podle stavu lesů a míry škod. Poslanci KSČM, SPD, ANO, ODS a polovina ČSSD ale letos v červnu tuto novelu překvapivě zase zrušili. Poslední možností této vlády prosadit změnu je vládní novela zákona o myslivosti s pozměňovacími návrhy Zemědělského výboru a poslanců Petra Bendla (ODS), Radka Holomčíka (Piráti), Vlastimila Válka (TOP 09), Jany Krutákové (STAN) a Jana Čižinského (KDU-ČSL). Poslanci o ní mohou hlasovat ve třetím čtení na nadcházející schůzi poslanecké sněmovny.

„Současná legislativní úprava nefunguje a v praxi dochází k neustálému zvyšování škod jak v lesích, tak na polích, výrazným nadstavům spárkaté zvěře a to vše v době klimatické změny a historicky největší kalamity našich lesů," hodnotí dopady vysokých stavů zvěře Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Koalice organizací požaduje především nastavení rovnováhy mezi početností spárkaté zvěře a krajinou pomocí transparentního plánování lovu spárkaté zvěře v závislosti na způsobených škodách: vysoké škody = vysoký odlov, přiměřené škody = udržování stabilní populace, nízké škody = možné zvýšení početnosti spárkaté zvěře. K tomu má pomoci i umožnění lovu majitelům a pachtýřům pozemků a snížení minimální výměry pro vytvoření vlastní honitby. Invazivní asijský jelen sika, který se kříží s naším jelenem evropským, by neměl být chován ve volné přírodě, ale jenom v oborách.

S těmito změnymi ale nesouhlasí Českomoravská myslivecká jednota, organizace sdružující dosud největší počet myslivců.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (68)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

9.9.2021 17:45
Stačí snížit poplatky za odstřel spárkaté, vysoké zvěře a bude snižování stavů této zvěře rychlejší. A to je věc pro státní správu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.9.2021 18:18 Reaguje na smějící se bestie
Já nejsem nikde členem, tak jsem si zatím letos ulovil jednoho srnce. Musím také nějakou zvěř nechat ekologistům, aby se mohli zapojit. Bohužel mám obavy, že vzhledem k jejich morálnímu charakteru budou mít problém dostat zbrojní průkaz. A to nemluvím o odbornosti.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.9.2021 21:19 Reaguje na Michal Ukropec
Jaký jste musel zaplatit poplatek za odstřel "svého" srnce?
(Ptám se na to proto, že smějící bestie považuje vysoké poplatky za odstřel za jeden z důvodů toho, proč se snižování stavů zvěře nedaří.)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.9.2021 07:49 Reaguje na Majka Kletečková
Přītel si řekl o 6 000. Normální cena by byla 12 - 15 000 kč. U vysoké jsou to desetitisíce. Kdysi jsem tady dával odkaz na LČR závod Židlochovice obora Bulhary. Jsou to tisíce euro.
Odpovědět
DA

DAG

10.9.2021 07:58 Reaguje na Michal Ukropec
tak za 12 až 15 to už je pěkný srnec. Průběrní srnci se cenové pohybují mezi 4 až 8 tis.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.9.2021 20:36 Reaguje na smějící se bestie
Nevím o jakých poplatcích mluvíte. Většinou jsou u nás problémem nájmy. No a pokud někdo platí vysoký nájem za honitbu tak tam chce nějakou zvěř mít.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.9.2021 21:14 Reaguje na Jarek Schindler
Zastřelení jelena je zadarmo ?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.9.2021 21:26 Reaguje na smějící se bestie
Střelení spárkaté obecně je obvykle u mysliveckého sdružení odměna toho příslušného myslivce, člena toho mysliveckého sdružení. Jinak je zadarmo. Pak jsou, jestli se nepletu, komerční odstřely, kdy lovec, který nemusí být myslivec, člen toho sdružení, ani náš občan, platí za odstřel. Ale musí to být takový odstřel, kde získá něco, za co je ochoten zaplatit. Třeba trofej, kdy stejně tuším, jestli je z nějakého "trofejového" jelena, tak trofej stejně musí nechat u provozovatele honitby.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.9.2021 03:29 Reaguje na Radim Polášek
U nás se ta trofej nikde nenechává.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 08:26 Reaguje na Jarek Schindler
U běžného mysliveckého sdružení by to ani nemělo smysl a jen by to snižovalo cenu, kterou je ochotný "externí" lovec za odstřel zaplatit. Maximálně by myslivci mohli využít pár trofejí pro výzdobu nějaké společenské místnosti myslivců, kde se scházejí. Pokud taková místnost je.
Ale existují trofejní chovy, aspoň u jelena evropského a potom evropská či snad celosvětová soutěž o trofej - paroží které dostane co nejvíc ohodnocujících bodů. A účastníky těch soutěží jsou jednotlivé chovy, ne lovci. Takže pokud se jedná o odstřel jelena, který zrovna "vlastní" trofej, která by mohla do pořadí v takové soutěži zasáhnout, je ve smlouvě s lovcem pasáž, že trofej patří chovateli či provozovateli chovu. Lovec platí těch až pár stovek tisíc Kč hlavně za vlastní odstřel a za právo mít u trofeje cedulku "střelil ten a ten toho a toho dne (v honitbě toho a toho subjektu)"
V minulosti byly takové chovy spíš ve volné přírodě tam, kde byla vysoká úživnost krajiny, u nás to byly třeba lužní lesy kolem Moravy, Dyje a Dunaje. Dokud to byla spíš divočina, kde to rostlo samo o sobě bez zásahu člověka a živiny byly pravidelně přinášeny pravidelnými záplavami těch lesů. Dnes mají, aspoň u nás, takové chovy spíš charakter obory, kde se chovní jeleni přikrmují umělými krmivy s obsahem prvků podporujících růst paroží. Aspoň tak to bylo v jakémsi článku, který jsem kdysi četl.
Jinak, jestli se nepletu, podobný chov, ale pro trofeje muflonů, takové kvality, že byly významné v nějakém celosvětovém žebříčku mufloních trofejí, byl chov muflonů na Broumovsku. Který nedávno zničili našimi zelenými ochranáři a Bruselí chránění vlci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.9.2021 08:56 Reaguje na Radim Polášek
Ano, byla tam nejkvalitnější populace muflona na světě. To samozřejmě "ochranáře" nezajímá. Jinak ne. Žádná soutěž neprobíhá. Bodová hodnota CIC je v první řadě měřítkem kvality jednotlivých populací. U nás opravdu snad všechny trofeje patří lovci. Nevím jestli to ještě funguje ale mám dojem, že význačné trofeje na hranici světového rekordu zůstávaly v Maďarsku a Bulharsku. Jistojistě to ale opravdu nevím. Jinak trofeje se předkládají k hodnocení na chovatelských výstavách jednotlivých oblastí nebo okresů a význačné potom na mezinárodních výstavách myslivosti. Samozřejmě, že kvalita chovu sebou nese pro honitbu nebo oblast větší zájem lovců o lov. Honitbám s nejkvalitnějšími chovy se uděluje cena Edmonda Blanca. Atd. Znovu to budu opakovat. Není to ale soutěž.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 09:22 Reaguje na Jarek Schindler
No, když se něco hodnotí a když jednotliví prozovatelé směřují další chov schválně k tomu, aby to hodnocení bylo vyšší, ne nižší, tak to defakto soutěž je.
Co se týká vlastnictví trofeje, možná se stává majetkem lovce, ale v těch hodnoceních je aktivní a figuruje tam honitba či provozovatel honitby. Google našel třeba tyto články:
https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/jelen_cb20080121.html

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2010/Brezen---2010/Prvni-zlata-trofej-jelena-evropskeho-z-honitby-Hra
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.9.2021 10:22 Reaguje na Radim Polášek
Ale samozřejmě. Silné trofeje ukazují na dobrý chov a starost o něj. Péše o zvěř a hospodaření s ní snad není soutěž.
Samozřejmě původ zvěře musí být znám. Jméno lovce, honitba , MS nebo nájemce= provozovatel. U nás každý ulovený kus musí mít plombu která se vydává na honitbu. Lov se také plánuje na honitbu. Nějak nevím o co vám jde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 10:51 Reaguje na Jarek Schindler
Nevím, o co by mi mělo jít, Jen popisuji stav, jaký dle mých informací je.
Ale pokud je, jak Vy píšete"Silné trofeje ukazují na dobrý chov a starost o něj." a "Samozřejmě původ zvěře musí být znám. Jméno lovce, honitba , MS nebo nájemce= provozovatel." tak logicky provozovatel - nájemce honity atd musí mít k té trofeji minimálně nějakáý dlouhodobější přístup. Pokud nemá rovnou smluvně zajištěno její zapůjčení. V žádném případě nemůže existovat, že lovec přijede, převede peníze, střelí kus a potom s trofejí odjede a zmizí. A nikdo ho už nedohledá a trofej skončí někde na stěně nějakého loveckého salónu či obyváku, kde o ní vi jen lovec a pár jeho dobých známých.
Jinak je mi to vcelku jedno. Zvěř nestřílím, nemám ani čím a potřebu vlastnit nějakou takovou loveckou trofej nepociťuji. Maximálně by mě mohlo zajímat podnítit místní spřátelené myslivce taky k provozování takových komerčních odstřelů. V rámci řekněme zvýšení finančních objemů přitékajících do mého mikroregionu. Jenže v příměstské oblasti, kde naše honitba je, je největší "střelec" automobilismus na místních silnicích a na jaře v době mláďat asi taky volně puštění psi místních pejskařů. Na myslivce už toho moc nezbude a na komernčí odstřely tím tuplem ne. Navíc to znamená pro myslivce práci, obeznání takového kusu určeného pro odstřel. Aby lovec přišel, vylezl na posed a střelil ten správný kus nejpozději druhý až třetí den. Ne aby ten kus naháněl všelijak po různých posedech třeba 14 dní nebo měsíc.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.9.2021 03:27 Reaguje na smějící se bestie
No jak se to vezme. Obecně členové loví v honitbách mysliveckých sdruženích do výše plánu zadarmo. Tam sdružení platí nájem za honitbu. Pak je možnost poplatkového lovu v honitbách které to nabízejí. No a tyto peníze z poplatkových lovů potom jdou u MS na ten nájem a provoz honitby. U režijních honiteb potom plní státní kasu.
Takže opravdu nevím jaké poplatky myslíte a už vůbec nevím jak je chcete snižovat?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

9.9.2021 21:15 Reaguje na smějící se bestie
Stačí trochu hladu po mase a lesy jsou vyjedené.
Dokud na vesnicích byla bída, tak se zvěř tak nemnožila.
Faktem ale je, že dnešní lidi by ani neuměli zvěř vystopovat, a nevystopoval by je hajný, natož zvěř zpracovat, tak, aby se vešla do pekáče a nebo na pánev.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.9.2021 21:31 Reaguje na Pavel Jeřábek
Aby myslivec uměl zvěř vystopovat, musí být celé dny v lese a tu zvěř pozorovat. To mohl dělat za První republiky a R-U třeba profesionální myslivec nebo za komunistů myslivec, který mohl být v lese místo své práce nebo pokud byl čerstvý tělesně zdatný důchodce.
Takoví dnes už prakticky nejsou. Nejsou profesionální myslivci, mimo snad zaměstnanců majitelů velkých lesů, zájmový myslivec, pokud uteče z práce do lesa, tu práci dnes ztratí a do důchodu dnes lidi odcházejí tělesně i duševně zhuntovaní.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

10.9.2021 09:12 Reaguje na Radim Polášek
Pěkná blbost, nevím proč být porát v lese, zvěř se nechá vysledovat, musíte být potichu a umět poslouchat, neříkejte stále za komunistů, ti nejvyšší převzali moc a z malejch udělali hlupáky. To jen bokem. Nevím co by tady dělali profesionální myslivci, ti by jako slušný myslivce vyšoupli. Asi ano, jenže ti lidé tím žijou a jak jsem řekl, největší zlo LČR a pardon větší honitby, jako mi máme sousedy Lesní družstvo a zde se nesměli lovit bachyně, asi si představíte jak rychle se dokázala černá namnožit, myslím bachyně od padesáti kg. V noci černá došla k nám vyryla brambory a zmizela, tam jí též přikrmovali a mi měli problém se škodami. Nepomohli ani služby , kdy jsme se střídali. Z jdné strany lesní družstvo a z alších dvou LČR. Je jasné, že zde chtěli mít co nejvíce zvěře, museli se předvíst před další ,,šlechtou", nebo jak to říci, byl jsem na takové naháňce, samí dobrý a zajištěný člověk a hlavně vlivný, mi tu byli jen do počtu. Jeden střelil s těch ob. bachnu 60 kg a šel domu, ovšem pan doktor bachyni dospělou a nic si z toho nedělejte. Pak jsem již nikdy pozvání nepřijal. A to je kolega lesník, jenže mi je z toho zle. Takto se stavy nesníží.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 09:42 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
No, kdo se za komunistů trochu šetřil, nechlastal, nekouřil a měl trochu štěstí na vážné nemoci, šel do důchodu v 60 docela zdravý a v dobrém tělesném stavu. A pokud během aktivní kariéry provozoval nějakého koníčka a dobře se ho naučil, potom se mu v důchodu mohl věnovat naplno mnoho hodin denně dalších 10 - 15 let. A dalších cca 10 let ještě stále aktivně, i když už postupně v stále menší míře. Poznal jsem ze svého okolí takové myslivce, včelaře, zahrádkáře...
A myslivec v lese to množství hodin být musí, protože by správně měl tu zvěř obeznat. Pokud jde do lesa jen tehdy, když potřebuje či může něco střelit, a možná mu před mušku něco přijde a on to zastřelí, možná ne, tak je to jen prachsprostý střelec. A právě takoví střelci potřebují v lese hodně zvěřě, protože potřebují, aby pokaždé, když se oni rozhodnou vylézt na ten posed, jim něco na těch 200 - 400 m2 nějaké loučky či pole, na které z posedu mohou legálně střílet, přišlo.
Realita je ovšem taková, že v lese se správnou koncentrací zvěře zvěř do toho vymezeného střeleckého pole přijde třeba jednou za pár dnů. Nebo vůbec, pokud v těchto týdnech chodí někde jinde jinými cestami na jinou loučku. A právě proto na každý odstřelený kus, pokud ten člověk má být skutečně myslivec, potřebuje vykázat desítky hodin pozorování zvěře a jejího studia. A kromě toho jedině myslivec dokáže zachytiti škůdce, dnes myslím ty invazivní a dokáže je likvidovat. Střelec, ať může být navlečený jakoliv zeleně v mysliveckém od halvy po paty, pozná přítomnost invazivních škůdců v honitbě až podle toho, že nemá co střílet. Nebo až mu doma u baráku vyberou v noci slepice nebo včelstva.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.9.2021 21:20
Mně to připadá jako vytváření nového prostoru Duháky zničením či omezením myslivců. S tím, že když někde myslivci kvůli napadání Duháky přestanou fungovat, aktivisté Duhy volný prostor obsadí a budou se snažit řídít "ochranu" lesů a polí té honitby zeleně aktivisticky podle sebe.
Možná podobně jako v Šumavském NP.
Ovšem ale ty nadměrné počty spárkaté zvěře myslivci budou muset jednoznačně uvést do pořádku. A jeleny Sika podle mne bude třeba prohlásit za invazivní druh, hlavní problém s nimi je totiž jejich sdtružování ve velmi velké tlupy přes zimu, které tam kde projdou, všechno totálně ničí a vybít je. Včetně kříženců s převahou znaků Sika nad naším původním jelenem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.9.2021 03:44 Reaguje na Radim Polášek
Spíš bych řekl, že Duha a podobné ekospolky zjistily, že s myslivostí jako kulturním dědictvím se těžko bojuje a zaměřily se tedy na samu podstatu myslivosti. Tedy zvěř. No a bez zvěře nebude myslivost. Na jednu stranu tu ochranáři chtějí velké šelmy, na druhou potom snížit četnost jejich kořisti na mimimum. Co ty jejich velké šelmy budou ale nakonec žrát?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 07:40 Reaguje na Jarek Schindler
Právě to myslím. Ve spoustě honiteb, hlavně v blízkosti větších měst a v hustěji obydlených oblastech či v oblastech s množstvím frekventovaných silnic, kde se staví plno cyklostezek, stezek pro bruslaře atd protínajících přírodu a je množství lidí a psů za vhodného počasí doslova 24 hodin denně se pohybujících v přírodě na myslivce už prakticky žádná zvěř nezbývá. Myslivci tam vysloveně na myslivost doplácejí. Stačí pak tedy větší otravování myslivců všelijakými úřednickými blbostmi a myslivci se na to vykaškou. Klidně mohou, protože myslivost provozují jako koníček ze záliby a nic kromě chuti být v přírodě a něco pro ni dělat je u té myslivosti nedrží. Potom budou muset majitelé těch pozemků v extravilánů někoho shánět, protože ze zákony o myslivosti mají povinnost pro své pozemky tuto službu mít.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.9.2021 08:27 Reaguje na Radim Polášek
Řekl bych, že nikoho shánět nemusejí. Mohou prohlásit své pozemky za nehonební. Ale proč by to dělali. Ještě chvíli počkéjte a uvidíte tlak ze strany majitelů či nájemců zemědělské půdy jak začnou zpochybńovat myslivecké zkoušky. K čemu jim ty zkoušky mají být když se budou pouze snažit regulovat na svých pozemcích přemnoženou zvěř. Atd. Jinak samozřejmě. Na zvěř zbývá v krajině čím dál tím míń místa. Zvěř není schopna si v klidu zajistit své biologické potřeby. Když se k tomu přičtou megalány řepky či kukuřice je vymalováno. No a protože starost o zvěř má v popisu práce někdo jiný než ochranáři, tak k čemu zvěř? Vždyť dělá pouze škody.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 09:04 Reaguje na Jarek Schindler
Mohou prohlásit své pozemky za nehonební. Ale musí to zdůvodnit solidním záměrem a úřad tuším Životního prostředí, jim to nemusí schválit a to zejména pokud se jedná o pozemky v prostorech migračních koridorů pro zvěř. A těch koridorů, aspoň u nás, je ve volné řírodě vytyčených poměrně dost. Dále další povinnost majitele nehonebních pozemků v extravilánu je ty pozemky oplotit. A to ne nějakou levnou náhražkou plotu, ale skutečně kvalitním plotem, který zabrání tomu, aby se na ten pozemek zvěř dostala. To jsou dost náročné požadavky.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.9.2021 10:58 Reaguje na Radim Polášek
Hezky popsáno.
V podstatě je to taková pakárna, že se na to skoro každý vykašle, pokud ten pozemek tedy nemá přímo u baráku/chalupy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.9.2021 23:02 Reaguje na Radim Polášek
O povinnosti něco oplocovat jsem zatím neslyšel. To jste vyčetl prosím kde? To samé ty migrační koridory. nehonební pozemek je prostě pozemek kde se zvěř neloví, majitel neuplatňuje skody atd. Řekl bych, že kdo chce mít své pozemky vedené jako nehonební a bude o to usilovat, tak toho dosáhne.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

10.9.2021 09:15 Reaguje na Radim Polášek
Souhlasim, tato situace se ale nezlepší, naši občané si myslí, že si mohou v přírodě dělat co chtějí, milují přírodu a vlastně neznalostí ji ničí. A jsem opět u stresu, který zvěř má a tím ke zvyšování škod.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

14.9.2021 20:16 Reaguje na Jarek Schindler
To jsou zase rozumy. Jestli IQ myslivců je na tom podobně jako Polášek se Schindlerem, tak se už nelze ničemu divit. Přitom vysvětlení současného stavu je tak prosté - stejně jako v tomto státě dnes již takřka nic nefunguje ( kromě montoven za žebrácké mzdy), neopravují se už ani silnice postavené za socíku, nevymáhají se škody na porostech po myslivcích, netlačí myslivce nic k tomu, aby dělali něco nad rámec "tak co budu dneska dělat...no, už jsem si dlouho nevystřelil...no tak jdu něco odbouchnout...no, nebo radši na pivo...prostě až na dlužní otroky v montovnách v tomhle státě už nikdo nemusí dělat nic
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.9.2021 09:00 Reaguje na Pavel Karel
Je celkem příznačné a řekl bych, že až přízračné, že o IQ druhých většinou mluví lidé tímto sami málo obdaření. No ono je to vlastně celkem dost vidět i na vašem komentáři pane Pavle Karle.
Až budete mít něco k věci tak zase s chutí napište.
Odpovědět
VF

Vladimír Fejt

9.9.2021 21:49
On se nemusí hledat žádný ministr zemědělství, který má odvahu, jen by stačilo držet se zákona 449/2001 o myslivosti. Netvrdím, že je absolutně dokonalý, ale není tak špatný jak se píše. Jen se nevyužívá. Co dělá SSM (stání správa myslivosti), která má v každé honitbě svého zástupce, který má dohlížet na myslivecké hospodaření se zvěří a garantovat, že budou stavy spárkaté zvěře drženy v rozmezí mezi minimálním stavem a normovaným (maximálním) stavem, tato funkce se jmenuje ,,myslivecký hospodář". Aby nebyl ve tlaku uživatele honitby, je sice uživatele navržen, ale SSM jmenován. Dále přeci zákon říká, že k plánu chovu a lovu musí být připojeno souhlasné stanovisko držitele honitby. Pokud jsou někde (a jsou) problémy se spárkatou zvěří a vznikají neúměrné škody tak zákon dává možnost majitelům pozemků, nebo jejich nájemcům obrátit se na uživatele honitby a požadovat snížení stavů, úpravu plánu lovu, rozporovat sčítání zvěře. Pokud toto nevyslyší držitel honitby lze se obrátit na SSM. A příslušný úřad musí odpovědět a měl by jednat dle znění zákona 449/2001. Ti co tak lamentují nad stavy zvěře, využívají svoje práva, tak jak mohou ? A ještě trochu jiný pohled. Jsme schopni regulovat stavy zvěře, když bude zasetá řepka na 30ha ploch a vedle na dalších 30ha kukuřice a vše zaseto až do krajů lesa, aby to Ministerstvo zemědělství nevyškrtlo z dotací. Dnes se jsou některé druhy zvěře nazývány, jako ,,nepůvodní" na jinou debatu by bylo, která zvěř je původní. Někde jsou stavy spárkaté zvěře opravdu problém, ale ten problém vytvořil člověk myslivec, zemědělec, úřad, atd... Nesvalujme proto vinu za poškozování lesa pouze na zvěř, která jen využívá podmínky, které ji člověk připravil. Všem musí být jasné, že bez spolupráce všech výše zmíněných zúčastněných se řešení nenalezne. Ještě si prosím uvědomme, jak se ze všech stran zvěři zmenšuje životní prostor. Zkuste si někdo porovnat letecké snímky konkrétních území z historie a dnes. S pozdravem V. Fejt
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 07:31 Reaguje na Vladimír Fejt
Přesně tak, úplně stačí využívat stávající zákony. Jenže dnes je bohužel mnohem přitažlivější a mediálně a nakonec i ekonomicky výnosnější místo vlastní práce se zákony a jejich využívání, domlouvání s příslušnými lidmi atd ječet, jak je všechno špatně. A domáhat se "svých" zákonů postavených tak, že jsou optimální a přináší, obvykle na úkor jiných, benefit především "ječící" soukromé či právnické osobě.
Ostatně to je dnes běžné v naší politické scéně obecně, osočovat a sabotovat zákony a dohody jiných a sám se domáhat pouze toho otimálního zákonu pro mě a na úkor těch jiných. Viz třeba odpuzující politické tanečky kolem dostaveb našich JE, v nešní době nastávajícího obrovského zdražování elektřiny.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

10.9.2021 09:20 Reaguje na Radim Polášek
Musím opět souhlasit. Jenže dnes se naučili jen ječet, to přeci vynese dotaci ne? Vspomínám si na myši, přemnožení. U náz ZD asoukromníci řvali jak jim myši ničí pole, přišla černá a ryla na loukách, po čem asi šla? Bylo to špatné, museli to uvláčit, stejně tam jezdili každý rok, ale zde byl další důvod křičet a dojit. Letos počasí, vloni počasí, předtim sucho. Co tedy chtějí?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 09:51 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Nojo, loni zemědělci ječeli, že je sucho, nyní jsem před měsícem jel něco vyřizovat do Ostravy, podél cest tuším 6 srpna polovina obilných polí ještě nesklizená a klasy pšenice už načernalé od plísně. A to spousta polí údajně není sklizená ještě dnes na začátku září!!!! To už můžou rovnou to obilí zaorat!!! A nasít řepku už nemusí vůbec stihnout, takže příští rok budou nejspíš ječet, že se řepka neurodila. Jsem zvědav, jak budou zemědělci ječet letos? Protože kdo chtěl, tak letos pole s obilím a řepkou dávno sklidil. Třeba u nás v podhůří, kde určitě bylo víc mokro než na polích kolem Ostravy.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

10.9.2021 18:13 Reaguje na Radim Polášek
Vaše představa, že zemědělec ponechá úrodu na poli jen tak, z kratochvíle, je opravdu hluboce mylná.
Odpovědět
DA

DAG

10.9.2021 07:47 Reaguje na Vladimír Fejt
Psal jsem zde přesně to co vy. Je to naprosto logická věc, ale DUHA a SVOL to nikdy nepřizná. Jejich jediný cíl je nový zákon pod jejich taktovkou a honitby s minimální výměrou menší než 250 ha. Bohužel poslední dobou se vzhlédli i v nesmyslném saském modelu.
To co se na stránkách médií teď prezentuje je dělostřelecká příprava na povolební boj o nový zákon o myslivosti. Samozřejmě pokud vyhrají Piráti, ty mají nejlépe zpracované.
Myslivci jim ovšem notně nahrávají. Jediná zvěř, která je opravdu celoplošný problém pro lesnictví je srnčí a ta je ve vysokých počtech.
I podle odhadu DUHY je vysoké cca 100 tis. To nejsou žádné závratné počty. Muflon, daněk, sika jsou jen regionální problémy.
Ona to DUHA dělá velmi dobře mediálně. Podá obyvatelstvu vybrané informace a jak to i s myslivci myslí dobře a tím získává na svoji stranu veřejné mínění.
Bohužel ČMMJ v tomto selhává.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 08:36 Reaguje na DAG
No, kdy vidím ty srnčí kadavery vyrobené auty podél cest a v lese kolem místních cyklistických stezek potkávám za tmy třeba v 5 ráno nebo v 10 večer lidi s čelovkami s volně pobíhajícími psy s navlečenými LEd postroji ve stylu psa Baskertvilského a třeba v zimě díky tomu srnce natlačené v kouscích každého přírodnějšího lesního porostu na okrajích vesnic a města a ve vlastním lese mrtvo, tak nějak to srnčí přemnožení ani náhodou nevidím.
Odpovědět
DA

DAG

10.9.2021 08:47 Reaguje na Radim Polášek
Když jsem napsal celoplošně, tak jsou jistě výjimky. Příměstské oblasti jsou kapitola sama pro sebe. Nezávidím místním myslivcům.
Stejně tak jsou jistě někde problémy s vysokou, daňky či muflony.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 08:55 Reaguje na DAG
Jenže takové "příměstské" oblasti jsou dnes už skoro všude, kde je trochu rovnější půda, kde tak nejsou větší náklady na stavby domků, hal a silnic k nim. Mimo hory a pahorkatiny.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

10.9.2021 09:29 Reaguje na Radim Polášek
Další na co se zapomíná je uměle vytvořená kalamita v lesích, dělá se zde ve dne v noci.. Dnes ne již jen města, ale i vesnice, na dotaco asfaltky v polích a zde volně pobíhající psi, nesmíte nic říci, jinak Duha nevidí jakje v létě ona asfaltka nažhavená, bývalá cesta byla většinou zelená, okolo keře, u nás jsem slyšel, že keře to je bordel, vše srovnané do řad, vyžnuté. Jinak srnčí, jediný kryt co má je kukuřice a pole neposečené, zde přechází, řidiči stále někam spěchající zde nejvíce zvěře ničí, v lese nemá kam jít, samá drátěná oplocenka na dotace, zde se těžko vyhýbá, je mi z toho smutno.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

10.9.2021 09:31 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Zapoměl jsem na SVOL, ti stále papouškují co řeknou u LČR, škody škody a vysoké stavy zvěře. LČR má názor, že zvěř tu být nemá, máme mrtví les tak proč vnim trpět další život, ale kůrovce umí množit, všechna čest.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

10.9.2021 09:39 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Omlouvám se chyby, ale jak se naštvu tak blbnu. Jsem lesník a bohužel již asi patnáct let vidím jak LČR ničí lesy, mám zde mnoho kamarádů a vím, že oni o tim vědí, ale co budou dělat, když se ozvou, mluvit v této demokracii můžete, ale tím máte problém jinde.
Já dnes skoro les nemám, tam kde jsem se o něj staral, LČR jako soused to je hanba, stačilo aby stát zrušil v době když udělal tuto kalamitu veškeré výb. řízení, vyhodil ty nepraktiky, stáhnul si slušný lesníky z venku a začal hospodařit sám podle lesnickejch zásad a ne podle zisku, který ale nemá stát a ani ti živnostníci, kteří dělali pro ty firmy. Pardon to je zas jinde.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zilvar

10.9.2021 11:16 Reaguje na DAG
Amen. Akorát ČMMJ to nejvíc kazí sami myslivci... :-/
Odpovědět
DA

DAG

10.9.2021 11:38 Reaguje na Tomáš Zilvar
Samozřejmě nekompetentní myslivci jsou problém, ale v 90ti tisícové společnosti se prostě musí najít mnoho nekompetentních.
To je ovšem problém všech skupin i ochranářů.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

10.9.2021 08:26
Lokálně je spárkatá přemnožená, ale určitě to není pravidlo. Osobně si myslím, že se jedná o politickou objednávku.
U velkých soukromě hospodařících lesních majetků jsou obvykle stavy větší než v okolí a škody na porostech jsou přijatelné. Vše je jen o hospodáři (jak lesním tak mysliveckém ) pokud je to jeden nebo oba jsou rozumní nevznikají problémy.
Spárkatou zvěř lze vylovit. Např. prase divoké bylo ve volnosti v Čechách za Marie T. zcela vyhubeno.. Srnčí zvěř na polích se téměř nevyskytovala...
Bizon v Americe před příchodem bílého muže měl odhadované stavy cca 70 mil ks, puškami na černý prach s otevřenými mířidly Člověk téměř ho zcela vyhubil a to za cca 150let (odhad stavů začátkem 20 století ve volnosti byl max. 1000ks na celém území USA a Kanady.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 08:51 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Srnčí bylo v minulosti totálně vyhubené právě v malých selských honitbách o rozlohách do takových 100 - 300 hektarů. A to právě z těch důvodů, protože srnčí běžně každodenně či každonočně táhne z úkrytů za potravou až kilometr. Tím pokaždé přecházelo přes několik takových honitbiček a jejich majitelé tak koukali za každou cenu střílet, aby dříve vedle na své honitbě toho srnce nestřelil soused a ten srnec tak nepřipadl jemu. Tyto honitby tak byly téměř vždy od srnčího totálně "vyhoblované" a jejich majitelé jen čekali, jestli jim do jejich lesíku nezabloudí srnčí odněkud odjinud, Typicky z nějakých velkých velkostatkářských nebo panských honiteb.
Menší honitby do řekněme 100 - 300 hektarů smysl dávají, ale jen tehdy, pokud by se oddělily honitby pro drobnou zvěř od honitekb pro vysokou a černou zvěř. Honitby o rozlohách řekněme desítek hektarů dávají smysl pro zajíce a zejména pro divoké králíky. O stovkách hektarů dávají smysl podle mne pro bažanty a kachny a další pernatou zvěř. Pro srnčí už dávají smysl honitby od cca tisíce hektarů. Pro jeleny pak dává smysl honitba nejspíš ještě výrazně větší, to přesně nevím.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

10.9.2021 09:09 Reaguje na Radim Polášek
Ano, lze s tím souhlasit. A to nedělali naši předkové motošoulačku s termovizi...
I těch 500ha není optimální pro spárkatou zvěř. Na některých honitbách je ještě hranice pole les.. Já osobně jsem pro povinné ( ze zákona) zřízení oblastí chovů. S nějakým společným plánováním, ale v dnešní rozhádané společnosti jsem pesimista. Za škody způsobené zvěří se schová opravdu mnoho.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

10.9.2021 09:56 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Pole les, tato hranice vznikla po roce 1993, do té doby si to takto nepamatuji. Jen když zde měl lesní závod svojí honitbu, ale i ty se upravovaly, aby takové hranice nebyly. Dnes je zvěř přítěží. Pamatuji si, když jeden hajný, který sloužil ještě za první republiky, říkal jak sedláci měli vykopané jámy a zde čekali až zvěř přijde a lovily, sousední lesní honitba srnčí zvěř měla, ale prostě vycházela ven na pastvu. Dnes hledá bylinky po škarpách, i když se situace trochu v lese až zmizí les a zalesní, nebude mít kdo vyžínat, mimo ukrajinců, bude klid, tak by se to mohlo zlepšit. Jenže jejich vlasně se dá říci směr migrace mají naučený a zakˇodovaný a to se jentak nezmění.
Jenže za dob první republiky a někde do 60 až 70 let, než nastoupilo další scelování a chemie, bylo zde dostatek zajíců, bažentů a koroptví, to je pryč. Když v začátkem 90 let, neměli zemědělci na chemii a neměli ty obrovský stroje, mimochodem Lux tehdy řekl, že je konec velkým strojům v zemědělství, jak se mílil. Tak u nás jsme měli kmenový stav koroptví 240 ks a stříleli jsem i zajíce, každý člen dostal aspoň jednoho a to jsme na Vysočině, u Pardubic loví i dnes, je to zajímavé, ale zde je víc remízů a keřú, než u nás, no nyní není ani les. Přišli dotace a je po zvěři, pole se zvětšily, cesty vyasfaltovali lokomotivy v polích s vagóny, keře stromy překáží i les, zaoráno až ke kořenům, sekačky zaberou deset metrů, tak tohoto jsem se dožít nechtěl.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 10:25 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
U nás byla ta hranice, co se týká drobné zvěře, někdy kolem roku 1975. Do té doby stačilo, když bylo slyšet v sobotu přes den z polí střelbu, zajít večer k myslivcům na poslední leč a koupit zajíce nebo bažanta. Myslivecké rodiny měly od října po únor zajíce nebo bažanta k jídlu pomalu každý týden, každý honec dostal svých pár kusů a ještě myslivci ochotně prodávali každému, kdo k nim přišel.
Okolo roku 1975 začali naši zemědělci používat plošně agrochemikálie a tím se stala všechny pole pro zvěř mrtvý prostor. To byl hlavní problém, Vedlejší příčina pak byly čím dál větší stroje, dokonalejší do posledního decimetru setí polí a po sametu 1989 ústup pícnin z drušstevních polí a ústup drobných chovatelů vyžínajících okraje silnic a lesů, které vzápětí zarostly kopřivami, ostružiním a trním.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.9.2021 10:15 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Uvidíme, jak to odpadne. Podle mne zelení nyní hrají vabank, hop nebo trop. Buďto se jim podaří společnoast rozvrátit, prosadit většinu Green Dealu a s tím současně plošné ožebračení lidí v Evropě, což musí nutně, aby to proti vůli těch ožebračovaných udrželi, vyústit do totalitního systému s násilnými protilidovými prvky. Potom podle sebe totálně promění velmi snadno i něco takového jako myslivost, v něco úplně jiného.
Anebo se jim Green Deal nepovede a zelení se totálně společensky a politicky znemožní. Potom zmizí i jejich tlak na myslivost a ta se může potom nerušeně rozvíjet a měnit, podle potřeb a přání zůčastněných lidí.
Odpovědět
va

vaber

10.9.2021 08:49
hezký nadpis ,zákon povoluje počet jelenů sika a jiných ,tak kolik to je? dál je podivný graf normovaný počet, prý totéž, který odborník si to troufnul určit? aby neškodili musí se vybít vše, vždy se někam přižene zbytek ve stádu a bude škodit
jaký prostor oběhá takový jelen
celý život, když nebyla zvěř přemnožená ,jsem vídal po polích srnky a jinou zvěř ,dnes nevidím nic a přesto vše je přemnožené,
jak přesně jsou jeleni a jiná zvěř spčítaná ,tu žádná honitba nezajímá,
kolik má být mravenců ,vos , mandelinky bramborové nebo myší



Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.9.2021 09:06 Reaguje na vaber
Jelen sika u nás žije ve dvou oblastech. Bouzovsko na Moravě (tak problém není) a potom na rozhraní Plzeňského a Karlovarského kraje. Tam je opravdu ta zvěř přemnožená. Ovšem když čtu nadpis tohoto článku tak bych řekl, že sika je celorepublikový problém. Není. U nás v lesích o siku nezavadíte a nejbližšího najdete pomalu sto kilometrů daleko.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.9.2021 10:33 Reaguje na Jarek Schindler
V tom případě je ale otázkou, co je příčinou tohoto lokálního přemnožení, proč k němu došlo a dochází a proč naopak nedochází k redukci stavů.

To jsou jako fakt dotazy, ne nějaké provokativní řečnické otázky.
A souvisí s nimi fakt že pokud se nějaký byť lokální problém dlouhodobě neřeší, může se z něj stát celkem validní argument do obecnější diskuze. Tak to prostě je a je to přirozené.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.9.2021 12:14 Reaguje na Svatá Prostoto
Co vím tak je tam velký vojenský prostor a pár honiteb na soukromém majetku. Asi nemají potřebu k nějaké větší redukci přistupovat. Já to nevím, nejsem z toho kraje. V každém případě selhávají pověřené obce a majitelé honiteb. Ti schvalují Plán lovu. Dovedu si představit že povolení lovu jelena bude předcházet nařízení ulovit třeba 25 kusů holé zvěře. Neulovíš, nelovíš jelena. Také bych řekl, že to přemnožení je hlavně v té holé zvěři. Druhou věcí potom je, že jelenovití tvoří tlupy. Je to nakonec i jejich obrana před predátory. Potom záleží na tom z jak velké plochy se stáhla zvěř do té tlupy. Klidně se může stát, že tak bude stažená zvěř třeba z celého okresu a mimo tu tlupu zvěř nepotkáte.
Odpovědět
DA

DAG

12.9.2021 09:04 Reaguje na Svatá Prostoto
Teď jste udeřil hřebíček na hlavičku. Skutečný důvod a v něm skryté řešení problému nikoho ze zainteresovaných nezajímá. Je to kombinace nevhodného plánování lovu, určeného zákonem, laksnost majitelů honiteb, nedělání si problemů státní správy a lajdactvi myslivců v odstřelu holé zvěře.
Vše kromě mysliveckého plánování se dá řešit hned. Jenže doteď tato situace všem vyhovovala. To až kůrovec a nutnost sázet listnáče, to sbořila jako domeček z karet.
Jinak ekospolky bych k tomu vůbec nepouštel. Nerozumí problémů, viz. Ten bláboloidni článek a jejich jediný motor je nenávist k myslivosti středoevropského typu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.9.2021 12:22 Reaguje na DAG
Díky za názor, Vám i JS ... prostě pro mne jako laika je dost nepochopitelné, že takový problém vznikl a zjevně již poměrně dlouho trvá. Tak mne zajímalo co a jak.

I když nepochopitelné ... na to tady žiju už moc dlouho:-)
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

10.9.2021 17:38 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, pocházím z téhle oblasti (KV/PM kraj), a tady je to opravdu jedno velké stádo sik vedle druhého. Ale i dost srnčí zvěře. Obnova lesa i v celkem bytelných nových (abych se zastal LČR) oplocenkách je na nule, všechno sežráno do poslední sazenice. Co není sežraný, tak je odrbaná nebo oloupaná kůra. To se opakuju...Je možné, že jinde ta situace není až tak beznadějná
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

11.9.2021 16:01 Reaguje na Jakub Brenn
Jinde je situace "žádná" . V lese přikrmuje družstvo a pak si zve na poplatkové lovy hosty. Vysoká u nás nula , srnčí tak tak , černá občas přechází, drobná je tak pár kusů do tomboly. Prostě problémy jsou místní a ne plošné. Nejvíce ročně uloví silnice 1. třídy jdoucí napříč honitbou a to i přes instalované pachové ohradníky
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.9.2021 09:28 Reaguje na Petr Pekařík
Téměř přesně tak. Jako kdybyste psal tady o nás.
Akorát že u nás není m družstvo, ale mléčná farma a ta nepřikrmuje a poplatkové lovy, co je mně známo, taky nejsou.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

10.9.2021 08:58
Vážení sleduji tyto komentáře. Jsem lesník a ke škodám, všechny škody jsou nadhodnocené, jako vše v tomto státě, vždy hledejme nějaký zisk z breku. LČR jako nejhorší organizace, kde po tzv. převratu, jsem si říkal, že největší organizace ve státě bude mít dobré odborníky, mílka viz .kůrovec. Odbočil jsem, po revoluci se začli utvářet honitby LČR a ty se za velké peníze pronajímají, sdružení na ně nemají a ti movití? No přeci když pozvu někoho na naháňku a odstřel trofejové zvěře, tak jí tady musim mít a musí mi to zaplatit nájem a škody. Nehorázně se zvedly stavy černé zvěře a sika. Majitelé globálně projistotu řeknou všechna zvěř. Ale stát má na tom vinu, chamtivostí, jako vždy.Nakonec vše odnesou obyčejní myslivci, kteří tomu dají max. volného času , starají se o zvěř, i když i zde najdeme dnes jen lovce...
Duha má velký podíl na ničení naší přírody, jejich ty nejvyšší představitelé si z toho udělali dobrý kšeft. Jak je možné, že nezasáhli když LČR začli množit kůrovce. A dokonce jsou ochotni vše hodit na změnu klimatu. Pustíte zprávy a jen slyšíte změna klimatu, dobře nám to vtloukají do hlav, ekologie. Nikdo nemá zájem keci. Dřív bylo vodotečí, remízků, podél nezpevněných cest keřů. Dnes voda se odvádí víc než za komunistů, další stromy se likvidují, vyřezává se vše podél asfaltových cest na dotaci a nové meliorace, zájem státu. Vše jen lži. Volal jsem na ochranu přírody a chtěl pomoci proti likvidaci jedné lokality z keři, tehdy již jsem zde našel na jednom keři v hnízdech vajíčka, bylo mi řečeno, že se bojí a nic neudělali, jen jsem nakonec přišel jako OLH možnost u této obce vykonávat OLH. To je ta demokracie, mluvíš nežiješ a nebo jinak ti zavřou...
Zas k té zvěři. V lesích se na dotace objevilo spousty cest, narostl ruch , nebo zpíš rambajs, zvěř je neustále stresována a tím škody opět narůstají, zapoměl jsem , zásluhou LČR kůrovec a obrovské těžby, zvěř nemá kde stát, otevřte si mapu a podívejtre se co za let LČR řízené státem dokázali, od Opacska po naše plíce Vysočinu, to je ekologická kalamita, kde je duha? Z toho nic nekápne, tak se to svede na globální změny.
Omlouvám se, ale vše spolu souvisí. LČR si měli nechat honitby a tam kde nechtěli hospodařit pronajmout sružením a nikdy k takovému nárustu nedošlo. Doha a jiné organizace mají chtít opravdu dělat ochranu přírody, když jsem dělal dálkově Písek byli zde lesníci, kteří fungovali již mnoho let a sami byli organizováni v ochraně přírody, bohudík nikdo jim nevyhrožoval ztrátou práce jako dnes, jen si zjistěte kolik leníků přišlo o práci pokud se pokusili něco udělat proti kůrovci.
Pozor ne toho chytrýho co se mu nelíbil dub, nechal ho skácet, s tím, že na někoho může spadnout větev, bohužel je v lese.
Doufám, že snad se lidi po téhle kalamitě proberou, začnou něco dělat a nejen zisky. Stejně z toho mají jen ty velké firmy.
Noví zákon, b ude ještě víc proti myslivcům, těm obyčejným, co s tim žili a nic se nezmění, ti velcí nájemníci na škody mají, tak co.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.9.2021 09:16 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Přesně tak, tohleto mi off record řekli všichni lesníci co znám
Odpovědět
DA

DAG

10.9.2021 09:09
Jenom pro pořádek bych chtěl vysvětlit jak je to s těmi normovanými stavy. A že jsou data silně manipulována.
Když vznikaly honitby, tak státní úředník stanovil, která zvěř bude v dané honitbě normována. Normování znamená, že se určí optimální množství zvěře a myslivci budou v tomto počtu udržovat.
Normování bylo zavedeno podle počtu stále trvale žijící zvěře daného druhu na úživnost honitby.
To znamená, že většina honiteb normuje jen srnčí zvěř. Ono plánovat prasata nebo vysokou v honitbě 500 ha ani nejde, ta zvěř tam prostě nemůže žít trvale. Proto je i blbost hnitba menší než 500 ha pro srnčí zvěř.
Takže dám příklad, naše honitba normuje jen srnčí a drobnou zvěř. Ale máme zde i prasata a vysokou. Prasata podle zákona můžeme lovit neomezeně a vysokou do dvou let také. Po požádání o výjimku můžeme lovit holou zvěř vysokou bez omezení věku.
Takových honiteb je spousta. Například žádná sousední honitba také vysokou nenormuje, protože v jejich výměrách je to nemožné. Takže třeba na 20 tis ha žije několik desítek kusů vysoké zvěře. Podle Duha vlastně nelegálně :)
Nemám statistiku kolik procent honiteb zvěř normuje, ale je jasné, že to bude pár procet a zde vzniká rozdíl mezi normovanými stavy a skutečností.
Pisatel článku není buď důvtipný nebo schválně s daty manipulačně argumentuje.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zilvar

10.9.2021 11:18 Reaguje na DAG
Přesně tak, je to samozřejmě naschvál, protože to je strašně šokující, i když nepravdivé :-P
Odpovědět
TZ

Tomáš Zilvar

10.9.2021 11:14
Neuvěřitelný blábol, neustále mícháte hrušky s jabkama a nesmyslně porovnáváte s normovanými stavy (které navíc sčítáte), když ne všude jsou normované stavy stanoveny! Součet normovaných stavů tedy rozhodně není zákonem maximálně povolený stav!
Odpovědět
RM

Roman Mysík

10.9.2021 13:29
Jelene sike mají rády řepku!
Odpovědět
PT

Přemysl Trna

10.9.2021 20:07
Co je Hnutí Duha kolik je kde jelenů Sika.Hnutí Duha postavit mimo zákon.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.9.2021 23:02
Lhář Bláha zase nezklamal. Jinak je na tomto článku krásně vidět jak jsou tito eko..... schopni si v pár větách, sami sobě odporovat.
Třeba : "Ukazují další nárůst početních stavů jelenů evropských, daňků, jelenů sika, muflonů a srnců."
...a o pár řádku níže: Pouze u srnčí zvěře reálné počty nepřekračují normované stavy.
Tak ukazují ta čísla nárůst stavů u srnčí zvěře nebo reálné stavy srnčí zvěře nepřekračují stavy normované? Obojí snad nejde.
Ono je to vlastně jedno. Srnčí dělá "škody a škodu" nakonec děla a udělá i poslední přeživší kus.
No a potom je tu problém s výkladem pojmu normovaný stav a nesmyslný eko přepočet. Vyhláška č. 491/2002 stanovuje pravidla pro stanovení normovaných stavů a vymezuje případy kdy i přesto, že se v jednotlivých honitbách zvěř vyskytuje normovaná není. Podmínkou je plocha lesů v jednotlivých honitbách. I honitby kde se například jelení zvěř přirozeně vyskytuje, či honitby které navazují na honitby s normovanou zvěří nemusí mít normované stavy. U jelení zvěře která se vyskytuje přibližně na 20% výměry státu je tato normovaná pouze na 6 tisících km2.
Nesmyslnost ochranářských "dedukcí" jasně ukazují následující věty. "Normované stavy ale nejsou stanovené všude v republice. V některých honitbách, kde se spárkatá zvěř loví (a zpětný propočet používá data o výši lovu sumarizovaná za celou republiku), nejsou stanovené tzv. normované stavy – podle ochranářských organizací to znamená, že se zde s chovem spárkaté zvěře nepočítá a jedná se tak o další způsob obcházení zákona)" Kdyby se ti lháři jen trochu namáhali myslet a znali vyhlášku, nemohou takovou stupiditu vůbec vyslovit. Jen pro ilustraci . S případným snížením velikosti honiteb se v souladu s vyhláškou opět sníží normované stavy. Zvěř nebude či nemusí být normována v honitbách kde se s jejim chovem zatím počítá. Někde je chyba. Jak přišli ekotrotlové na to, že v těchto honitbách se vykazuje odlov zvěře, ale nikoliv její početní stav. I honitby které nemají zvěř normovanou ji sčítají.
Zpětný propočet? Z čeho Bláha vychází? Zná poměr pohlaví? Dost důležité číslo výrazně ovlivňující celý výpočet. Jen trochu přesné číslo je problém určit pro oblast či honitbu. Bláha tady šermuje čísly které mají charakterizovat celou republiku. Atd. Zajímá mě, proč ekotrotlové tak lpí na nesmyslném přílepku. Podle něj by lov měl probíhat na základě nějakého posudku bez konkrétní znalosti stavu zvěře a to dokonce po dobu tří let. Tady jde hlavně o následující sankce. Nemůžete totiž nalovit něco co v honitbě nemáte. Nenalovíte , budou podle toho přílepku sankce. To je snaha o likvidaci mysliveckých sdružení.

Odpovědět
TZ

Tomáš Zilvar

13.9.2021 09:58 Reaguje na Jarek Schindler
Velmi správně, jejich snaha DUHÁků stanovit plán lovu na pět let je úplný bizár, přílepek je napsaný padni kam padni a vůbec neřeší vnitřní rozpory takto zprzněného zákona - když za rok ulovím tolik, že budu na minimálních stavech, tak co? Odvolat se de facto nelze, nemá to odkladný účinek a musím to zaplatit sám, takže si můžu vybrat buď pokutu za nedodržení minimálních stavů, nebo pokutu za nedodržení plánu lovu. Obojí likvidační v řádu statisíců... A pak babo raď.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

14.9.2021 20:03
Semenáčky dodávají Babišovy firmy...tak co se divíte?!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist