Podařilo se nám zachránit miliardy pro životní prostředí, říká ministr Richard Brabec. Nevládní organizace ho za některé kroky chválí, za jiné kritizují

"Když jsem nastupoval, bylo ministerstvo životního prostředí po působení mých předchůdců v úplném rozvalu. Podařilo se nám najít nové lidi, kteří jsou dobří úředníci, ale zároveň jim srdce bije pro přírodu," řekl na dnešní bilanční tiskové konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Během konference vyjmenoval řadu úspěchů, které se jeho úřadu podařilo dosáhnout. Co se podle něho nepodařilo, je předložení odpadového zákona. Podle Brabce se příliš protáhla jeho příprava. "Nechtěl jsem ho do sněmovny poslat na poslední chvíli, jen abych si to odškrtl. Zákon je připravený pro budoucí vládu," říká Brabec. Ekologické organizace Hnutí DUHA a Zelený kruh mu toho ale vyčítají více. Za řadu kroků jej ale také chválí.

„Hned po nástupu do úřadu jsem musel začít hasit problémy po mých předchůdcích,“ říká Brabec. Jedním z prvních byla novelizace zákona o EIA (proces vyhodnocování dopadů na životní prostředí vybraných staveb a projektů). Evropská unie tehdy hrozila Česku, že pokud nebude česká norma odpovídat požadavkům unijní legislativy, nebude moci Česko čerpat prostředky z unijních fondů.

Novelizací zákona o EIA nastal soulad s legislativou Evropské unie. „Také se nám podařilo ten proces zjednodušit, do té doby oddělené územní a stavební řízení mohou proběhnout v jednom společném řízení," říká Brabec.

Nevládní organizace Hnutí DUHA a Zelený kruh Brabcovi vyčítají, že novelou EIA ztratila veřejnost možnost zapojení se do rozhodování. Podle Brabce tomu tak není. „O přístup do rozhodování veřejnost nepřišla. Dřív se veřejnost mohla odvolat v celém řetězci kroků, nově je to tak, že veřejnost se může vyjádřit, ale jen jednou,“ říká Brabec.

Podle Brabce jeho předchůdci v úřadu hrubě zanedbali přípravu čerpání prostředků z unijních fondů. „V roce 2013 jsme přišli o 7,5 miliardy z operačních programů, které mohly jít třeba na čistírny odpadních vod,“ říká Brabec. Kvůli špatné přípravě bylo ohroženo čerpání 18 miliard pro roky 2014 a 2015. „To se novému vedení podařilo zachránit a do Bruselu se nevracela ani koruna,“ říká Brabec.

Mezi své zásluhy řadí Brabec to, že vytáhl téma sucha. „To nás totiž ohrožuje mnohem více než povodně,“ tvrdí Brabec. Ministerstvo začalo do tohoto tématu směřovat národní i unijní prostředky. Mezi lety 2014 až 2020 šlo nebo půjde na boj se suchem 13,5 miliardy korun z unijních fondů a 1,5 miliardy z národních zdrojů. Podle Brabce nejde jen o finanční prostředky, do budoucna se podle něho bude muset změnit naše hospodaření v lesích a zemědělství obecně.

Kromě sucha je podle Brabce důležitým tématem voda jako veřejný zájem. Podle něho je jednou z velkých chyb minulosti, že se privatizovaly vodní zdroje a infrastruktura. „Ztratili jsme kompetence nad vodou,“ říká Brabec.

Jedním z témat, ve kterém ekologické organizace ministra Brabce kritizují, je odpadový zákon. Podle nich ministerstvo dopustilo snížení míry recyklace. Podle Brabce je legislativa nastavena tak, aby odpovídala unijním požadavkům. „Nechtěli jsme být papežštější než papež,“ říká Brabec.

Nevládní organizace ministrovi také vyčítají, že nepředložil zákon o odpadech. To ministr sám uznává jako nepodařenou věc. „Čekal jsem, že jeho příprava půjde rychleji,“ připouští. Zákon je podle něho připravený, ale nechtěl jej na poslední chvíli poslat do sněmovny, protože by patrně spadl pod stůl. Zůstane tak k předložení další vládě. „A debata kolem něho bude veliká,“ předpovídá Richard Brabec.

Podle nevládních organizací měl Richard Brabec předložit i tzv. antifosilní zákon, který by jasně řekl, že Česko chce vzdát fosilních paliv. „Podle mě je mnohem důležitější než ryze deklaratorní antifosilní zákon to, že jsme prosadili Politiku ochrany klimatu, která je v boji se změnami klimatu mnohem lepší podpora, protože obsahuje konkrétní cíle,“ míní Brabec.

Jako zásluhu také vnímá, že Česko ratifikovalo Pařížskou klimatickou dohodu, byť jako poslední člen Evropské unie.

Hnutí Duha ale ministra i chválí, třeba za to, že bojoval proti prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí. Přestože limity v lomu Bílina se prolomily, limity v lomu ČSA se podařilo zachovat. „Fosilní paliva budou v energickém mixu postupně ubývat,“ říká ministr. Uhlí podle něho postupně končí i jako zdroj pro vytápění. „Uhlí by mělo zůstat dalším generacím pro chemickou výrobu. Nebo se ani vytěžit nemusí,“ myslí si Brabec.

Ministr Brabec si od nevládních organizací vysloužil pochvalu i za novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, v které bylo nejpalčivějším bodem ochrana přírody v národních parcích. Ta podle nevládek i podle ministerstva dopadla dobře. Ochránci přírody se ale ptají, kdy bude v národních parcích nastolen stav, který je zákone přislíben, totiž že na polovině území parku se bude chránit divoká příroda, do které se nebude zasahovat. „Teď běží patnáctileté moratorium. Já bych nerad dělal od stolu plánování toho, kde bude v národním parku jaká příroda. Rozšiřování bezzásahových lokalit by mělo být postupné. Někde to půjde rychleji, někde pomaleji. Třeba Národní park Podyjí tu polovinu už skoro má,“ říká Brabec. Podle něho se debata o novele zákona zvrhla ve válku o bezzásahovost. To byl jeden z důvodů, proč ministr do zákona nedal žádný konkrétní termín. Podle něho je teď prostor na debatu o tom, kde a jak by měla bezzásahová území být.

Nevládní organizace ministerstvo chválí i za ochranu ovzduší, podpořenou mimo jiné kotlíkovými dotacemi. Vadí jim ale, že první vlna podpořila i kotle na uhlí, ve druhé výzvě je tomu již jinak. Dotační program Nová zelená úsporám se stal kontinuálním dotačním programem, kde je možné žádat kdykoliv, ne jen v době výzvy. Brabec také rozjel dotační program Deštovka, který má Česko naučit hospodařit s dešťovou vodou. Ministerstvo za Brabce také rozjelo programy pro obce k přechodu na čistou mobilitu. "Je zjevné, že jsme na prahu technologické změny, kterou bude elektromobilita. Je potřeba se na to připravit," říká Brabec. Podle něho je také otázka času, než bude běžné mít na střeše fotovoltaickou elektrárnu napojenou na baterii.

Nevládní organizace považují za problematickou osobu ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse, po jehož nástupu odešli čtyři z deseti vedoucích pracovníků oblastních inspektorátů. Podle novináře Jakuba Patočky existuje podezření, že Richard Brabec prostřednictvím Geusse chrání firmy spřízněné s ANO. „Na post ředitele inspekce jsem vypsal výběrové řízení, přestože jej mohu jmenovat přímo. To, že je ředitel inspekce jmenován správně, potvrdil soud,“ říká Brabec. Podle jeho slov se o ovlivňování práce svých úředníků nesnažil. „Musel bych být úplný šílenec,“ říká Brabec.

---

reklama

---