https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/polsko-vypustilo-do-prirody-52-rysu.bez-dohody-se-sousednimi-zememi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Polsko vypustilo do přírody 52 rysů. Bez dohody se sousedními zeměmi

4.10.2021 11:53 | OLOMOUC (Ekolist.cz)
Rys z polského reintrodukčního programu v Jeseníkách na jaře 2021.
Rys z polského reintrodukčního programu v Jeseníkách na jaře 2021.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Šaj / Hnutí DUHA Olomouc
Polský program návratu rysů ohrožuje jejich ochranu ve střední Evropě. Momentálně nejrozsáhlejší program umělého návratu rysa ostrovida v Polsku nesplňuje nedávno přijatá pravidla pro evropské reintrodukce. To je závěr českých vědců a ochránců přírody. Autoři polského projektu vypustili v Západopomořanském vojvodství bez dohody se sousedními zeměmi 52 rysů. Ti se však narodili v zajetí, navíc o jejich genetickém původu jsou dostupné jen omezené informace. Dva z těchto v Polsku vypuštěných rysů se již objevili na území Česka, konkrétně v Národním parku České Švýcarsko a v Jeseníkách. Takto pojatá reintrodukce může ohrozit okolní rysí populace a zhoršit už i tak relativně nízkou toleranci lidí vůči této šelmě. Informoval o tom Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Mendelova univerzita v Brně, Národní park Šumava a Hnutí DUHA Olomouc.
 
V Evropě proběhlo v minulosti několik reintrodukčních programů rysa ostrovida. Díky nim se tato vzácná šelma znovu vrátila do míst, kde ji lidé dříve vyhubili. Příkladem je úspěšná reintrodukce rysa na Šumavu, která probíhala v letech 1982–1989, kdy na české straně bylo vypuštěno sedmnáct divokých rysů původem ze Slovenska.

Rys z polského reintrodukčního programu na jaře 2021.
Rys z polského reintrodukčního programu na jaře 2021.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Šaj / Hnutí DUHA Olomouc

Stav některých těchto populací je však kritický, ať už kvůli jejich izolovanosti, klesající genetické diverzitě nebo nelegálnímu lovu. I proto byla pro další reintrodukční programy v rámci evropského společenství přijata pravidla, která by měla zajistit úspěch podobných iniciativ.

V současnosti běžící polský reintrodukční program skýtá dle českých zoologů významné nedostatky. „Za prvé je nejisté, jaké dopady na toleranci šelem ze strany veřejnosti bude mít vypuštění jedinců narozených v zajetí. Ti nemusí být dostatečně připraveni na život ve volné přírodě a mohou si život usnadňovat lovem domestikovaných zvířat,“ vysvětluje Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA. „Navíc neznáme původ vypouštěných jedinců, hrozí tedy riziko genetického a fyziologického nesouladu s původní populací. Chybí nám i mezinárodní dialog a dohoda, která je v případě vysoce mobilního druhu nanejvýš žádoucí. Ostatně dva z vypuštěných rysů se již objevili v Česku a oba vykazovali známky nezvykle „smělého” chování,” dodává Kutal.

Rys z polského reintrodukčního programu se procházel po Postřelmově, jaro2021.
Rys z polského reintrodukčního programu se procházel po Postřelmově, jaro2021.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Rysové vypuštění v polském Pomořansku jsou schopni se rozptýlit až do blízkosti původních populací, jako jsou baltská nebo karpatská. Spojení různých genetických linií přitom může mít vliv na zdraví populace. „Jedinci jsou do polského projektu vyhledávaní mezi německými soukromými chovateli, u nichž bylo nedávno zjištěno, že mají ve svých chovech převážně rysy sibiřského původu. Ti jsou větší než rysi karpatští a mohou tedy svým menším „bratrancům“ konkurovat nebo je přímo ohrožovat,” poukazuje na další úskalí polského projektu Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, která se na článku podílela. Právě možnost křížení vypuštěných rysů s původními baltskými či karpatskými jedinci měla být dalším důvodem lepší koordinace projektu se sousedními zeměmi.

Čeští zoologové z Mendelovy univerzity v Brně, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, Správy národního parku Šumava a Hnutí DUHA se proto v článku v uznávaném vědeckém časopise Biodiversity and Conservation proti polskému programu vymezují a zdůrazňují nutnost lepší mezinárodní koordinace podobných projektů.

Rys z polského reintrodukčního programu v létě 2020 v Národním parku České Švýcarsko.
Rys z polského reintrodukčního programu v létě 2020 v Národním parku České Švýcarsko.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Šaj / Hnutí DUHA Olomouc

Na rozdíl od polského programu, dva jiné aktuální evropské projekty návratu rysa přijatá doporučení v rámci EU splňují. Na slovinsko-chorvatsko-italském pomezí dochází v současnosti k umělému posílení rysí populace. Jiný reintrodukční program probíhá taky ve Falckém lese v Německu. „V obou případech přemisťují autoři programů do cílových oblastí divoce žijící rysy odchycené ve volné přírodě, konkrétně v Karpatech. Tím se zároveň zachovává evoluční linie již dříve vypuštěných zvířat, která taktéž pocházela z karpatské populace. Oba projekty si navíc zakládají na úzké mezinárodní spolupráci,” uvedl Miroslav Kutal, který přípravu článku koordinoval.

Rys z polského reintrodukčního programu na jaře 2021.
Rys z polského reintrodukčního programu na jaře 2021.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Šaj / Hnutí DUHA Olomouc

Návrat vrcholových predátorů do krajiny může mít významné pozitivní dopady na populace kořisti a udržitelnost ekosystémů. Současná míra tolerance rysa, zejména u některých zájmových skupin, jako jsou myslivci či chovatelé hospodářských zvířat, je však často poměrně nízká. „Právě zmiňovaná tolerance rysa některými zájmovými skupinami obyvatelstva je pro jeho další ochranu zásadní. Důležitým předpokladem je dlouhodobá práce s veřejností, její správná informovanost a vyvracení zažitých mýtů. Tuto práci ale může špatně provedený reintrodukční program zhatit,“ upozorňuje vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý.

Všechny budoucí projekty reintrodukce rysa by proto měly projít odpovídajícím mezinárodním hodnocením. Rovněž je potřeba dopředu znát ekologické, genetické a společenské dopady na rysí populace v rozptylové vzdálenosti od místa reintrodukce.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JM

Josef Mašek

4.10.2021 12:57
tyto šelmy mi nevadí....vadí mi hnusná rajčata a zelenina z jejich skleníků, jejich kuřata a další závadné nechutné potraviny, jejich banka mBank rozlezlá po ČR, českými šmejdy Polsku prodaná Benzina s předraženými PHM, jejich prodejny v cizáckých nákupních centrech v ČR....ale nejhorší je ten potravinový hnus dovážený do ČR
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.10.2021 13:10 Reaguje na Josef Mašek
tak ten (jak říkáte) "hnus" prostě nekupujte. až vás budou miliony...
evidentně je o něj zájem, jinak by se sem nevozil. polští výrobci dostanou zadání, například vyrobit kuřecí prsa s nákladovou cenou 50 korun za kilo, a splní jej.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.10.2021 13:41 Reaguje na Josef Mašek
Tak to je Váš problém, mně daleko více Vadí ruská Sberbank a Babišovy kuřata a produkty fy. Hamé, jak já říkám blivajsy...
Odpovědět

Milan Šmid

4.10.2021 21:09 Reaguje na Josef Mašek

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.10.2021 10:31 Reaguje na Milan Šmid
A že toho bylo po čtyřiceti letech vlády rudých švábů k rozkradení co? :D :D
Odpovědět
sv

5.10.2021 18:41 Reaguje na Milan Šmid
Co ti na to řekl psychiatr?
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

4.10.2021 13:23
Tak zrovna v ČR bych si tipla, že tato nežádoucí introdukce bude poměrně rychle eliminována. A pokud některý z těch rysů projeví dostatek inteligence, aby nechal na pokoji domácí zvířata a držel se daleko od lidí, prokáže i nejlepší předpoklady k přežití v přírodě a z jeho genotypu není třeba mít obavy. Tohle se prostě přirozeně "vyřeší".
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.10.2021 13:39 Reaguje na Marcela Jezberová
No to asi težko, pokud jsou to potomci rysů ze Sibiře....
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

4.10.2021 15:03 Reaguje na Karel Pavelka
Otázka je, jestli je zrovna u rysů tak veledůležitá "rasová čistota". Nekříží se přeci s kočkami, ale zase s rysem. A pokud bude mít větší zálusk na domácí zvířectvo, jisté "zájmové skupiny" se už o nápravu postarají a zbydou zase jen ti opatrnější "čistí" rysové. Nebo ty vypuštěné mohou cíleně eliminovat i ochránci přírody, vždyť údajně každého našeho rysa poznají "podle ksichtu", tak by neměl být problém ty vypuštěné postupně odchytit, klidně i ve spolupráci s myslivci.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.10.2021 13:38
Poláci jako sloni v porcelánu. Před lety prováděli podobně trapnou reintrouduki tetřeba hlušce v horách, kde si lesy téměř vykáceli. Chovali je jako slepice, měli kontakt s člověkem a navíc ty vypuštěné jedince ani neoznačovali kroužky či vysílačkami...Asi je jasné proč, aby se náhodu nezjistilo, že z těch vypuštěných ptáků přežily sotva jednotky procent...
Odpovědět
ig

4.10.2021 15:53
To je ale sprosťárna. Já jsem dneska ráno vypustil do přírody kočkovitou šelmu až teprve po konzultacích se zastupitelskými úřady všech sousedních zemí s výjimkou Maďarska, protože mi pořád opakovali "nem vagyunk a szomszédaid" a já nevěděl co tím chtějí říct.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.10.2021 18:56
Jak píší ostatní, buď si rys zvykne a přizpůsobí se, anebo ne a skončí.
Tato šelma na rozdíl od geneticky zmutovaných vlků, hojně v ČR rozlezlých za podpory kloťáků z Prahy a romantiků ala Vlčí tesák, je skutečně plachá a nelikviduje farmáře v pohraničí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.10.2021 07:26
Jestli je polský rys genotypově nevhodný, tak jediná cesta, jak to napravit, je polské rysy vypuštěné do volné přírody rostě vystřílet.
Jestli je v pořádku, tak to nechat.
Rysa si představuji jakožto zvíře samotářské a zvíře vázané svými útoky hlavně na les. Takže pokud se ty zvířata nebudou pást přímo v lese či pastviny nebudou opatřovány větším množstvím stromů ve stylu třeba španělských pastvin, bude jen málo útočit na chovaná zvířata a pokud ano, neměl by hromadně zabíjet. proto by soužití rysa a chovatelů mělo být mnohem méně problémové než přítomnost vlků v naší kulturní krajině.
Odpovědět
MB

MICHAL BĚHÁVKA

5.10.2021 20:45
Je to skvělé, když někdo se snaží navrátit do rozvrácené přírody masožravé predátory, ale nechápu ten osobitý postup Pšonků ---
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.10.2021 09:52
Jakékoliv vysazování poloochočených zvířat do přírody je zhovadilost
a i u nás je dokonce trendem v mnoha záchranných stanicích. Nikdo si
neuvědomuje, že ta poloochočená zvířata své zkušenosti předávají svým
potomkům a partnerům. Výsledkem jsou tak zvířata, která ač zdravá,
tak postrádají plachost. Dobrá myšlenka laiků a některých "odborníků"
zachránit ohrožené zvíře je tudíž kontraproduktivní, protože takto
doblblá zvířata jsou nebezpečná i sobě samotným. V blízkosti civilizace
na ně čeká násobně více nebezpečí a tak je o to více zase co zachraňovat.
Je zaděláno na kolotoč záchrany a tragédií poloochočených zvířat. On
ten odklon od zdravého selského rozumu se projevuje i takto a je dílem
přehnané útlocitnosti nových městských generací neschopných přijmout
přírodu včetně její krutosti a zákonitostí. Ten rys není křeček z
terária a nejsou to ani ti totálně hájení vlci, kteří si nic nedělají
ani ze světlic a výstřelů ze startovní pistole. Ztráta plachosti a to
hájení z nich udělalo populaci drzých predátorů hledajících snadnou
kořist tam, kde jim stejně nic nehrozí. Není nad školu života i pro
predátory, kterou nenahradí sebelepší ploty a ochranářské příručky.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist