Polsko zablokovalo plán EU na snižování emisí skleníkových plynů
Zbylých 26 zemí se ovšem připojilo ke kompromisnímu znění, a proto Dánsko jako současná prezidentská země EU vyzve Evropskou komisi, aby připravila další konkrétní návrhy vedoucí ke snižování emisí oxidu uhličitého v EU.
"Znovu jsme se dostali do situace, kdy jedna země zablokovala závěry jednání (ministrů EU - pozn. red.). Na druhou stranu 26 zemí podpořilo dánský kompromis uložit Evropské komisi, aby vypracovala politické návrhy, které posunou evropskou klimatickou politiku," uvedl na tiskové konferenci Martin Lidegaard.
Tzv. cestovní mapu k nízkouhlíkové ekonomice představila Evropská komise loni v březnu. Její součástí byly i cíle do roku 2020 snížit v Evropě emise skleníkových plynů o 25 % oproti roku 1990, o 40 % do roku 2030, o 60 % do roku 2040 a o 80-95 % do roku 2050. Na cíli pro rok 2050 se představitelé zemí EU včetně Polska shodli už v roce 2009. Návrh Evropské komise pak podrobněji rozplánoval, jak by se k cíli v roce dalo dojít.
Polsko návrh Evropské komise na jednání ministrů životního prostředí zablokovalo už vloni v červnu, kdy bylo předsednickou zemí EU Maďarsko. Polsku se tenkrát nelíbil hlavně cíl znížit emise o 25 % do roku 2020. V druhé polovině roku 2012 unii vedlo Polsko, takže toto téma zůstávalo stranou. Letos v lednu se předsednickou zemí EU stalo Dánsko, které si pokrok právě v oblasti klimatu a životního prostředí vytklo za jednu z priorit svého předsednictví. Aby vyšli Polsku vstříc, odstranili Dánové ze svého kompromisního návrhu údaj o roku 2020 a nechali jen snížení emisí o 40 % do roku 2030, o 60 % do roku 2040 a o 80 % do roku 2050, vše oproti situaci v roce 1990. Navíc žádné z těchto čísel nemá být podle dánského návrhu závazné.
Právě nezávaznost navržených milníků přispěla k tomu, že s kompromisním návrhem souhlasily další státy střední Evropy včetně České republiky. Jak uvedl po jednání český ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, původně to vypadalo, že navržené závěry jednání odmítne i Česká republika. "Klíčovým bylo především zabránit navýšení závazného cíle (snižování emisí skleníkových plynů - pozn. red.) pro rok 2020 z 20 % na 25 % bez pečlivého posouzení dopadu do ekonomik evropských států," uvedl v tiskové zprávě český ministr.
"Česká delegace také požadovala, aby Rada nepřinesla žádný další závazek do roku 2020 a aby cíle na období 2030, 2040 či 2050 byly pouze nezávazné," pokračuje ministr, podle něhož se Češi rovněž snažili prosadit předložení detailních analýz dopadu snižování emisí na jednotlivé sektory průmyslu. Česko zároveň, podobně jako Polsko, upozorňovala na to, že v situaci, kdy neexistuje celosvětová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, tak je de facto snižuje jen EU.
Polsku, které vyrábí přibližně 90 % elektřiny z uhlí, ovšem dánský kompromis nestačil. Svůj postoj ostatně avizovalo už před jednáním. Polský list Gazeta Wyborcza citoval čtvrteční slova polského ministra životního prostředí Marcina Korolce, podle něhož by si Evropská unie neměla dávat nové cíle snižování emisí před tím, než budou ukončena celosvětová jednání o omezování skleníkových plynů. K tomu by podle něj mohlo dojít v roce 2015.
Evropská komisařka Connie Hedegaardová, jejíž tým původní cestovní mapu k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050 před rokem představil, v reakci na výsledky pátečního jednání uvedla, že Evropská komise bude pokračovat ve své práci, tedy v přípravě návrhů na přechod k nízkouhlíkové a zelené ekonomice. "V Evropské unii je 26 zemí, které jasně daly najevo, že chtějí, abychom se v klimatické politice a nízkouhlíkové ekonomice posunuli dál," uvedla Hedegaardová na tiskové konferenci a později dodala, že stejně jako není možné při mezinárodních jednáních akceptovat situaci, že by jedna země zablokovala snahu ostatních zemí světa, není možné v EU počítat s tím, že jedna země zablokuje snahy všech 26 ostatních.
Na pátečním jednání ministrů životního prostředí se mluvilo rovněž o sporu mezi Evropskou unií a mimoevropskými oblastmi kvůli povolenkám na emise skleníkových plynů pro letadla létající do Evropy. Všechny země podpořily současný postoj Evropské komise, aby neustoupila tlaku ostatních zemí a plán dál prosazovala. Země EU se rovněž shodly na tom, že druhé období tzv. Kjótského protokolu o omezování skleníkových plynů by mělo trvat od roku 2013 do roku 2020. Tento závěr zatím nemá žádný přímý dopad, ale stanovuje pozici, kterou bude EU prosazovat na jednáních o omezování skleníkových plynů na půdě OSN.
reklama
Dále čtěte |
EU: Musíme přidat, abychom do roku 2050 snížili emise o 80 %
Vyjednavač EU: Šance na klimatickou dohodu v Durbanu je mizivá
Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN
Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovní
V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energiíOnline diskuse
Jde zjevně o logický důsledek - 13. 3. 2012 - Jiří SvobodaDobrý den pane Rovenský.Problémy ETS jsou zcela zásadní - doposud nejsou pro ně žádná fixní pravidla a ta se tvoří v běhu podle lobbistických a korupčních tlaků. To má samozřejmě za následek přealokovanost a nízkou cenu uhlíku. Navíc systém ETS pokrývá jen 40% emisí. Jediná možnost je zjevně tento systém přebarvit na uhlíkovou daň, kdy bude zpoplatněn veškerý fosilní uhlík bez výjimky a vývoj jeho ceny bude dán dohodnutým scénářem, nikoliv fiktivním zastropení a aukcemi. Pasivní standard by měl být v blízké době samozřejmostí a svou volnočasovou aktivitou se maximálně snažím o vývoj stavebních systémů a zařízení, které budou cenově co nejvýhodnější a jednoduše aplikovatelné a které do sebe synergeticky zapadají. Jsem přesvědčen, že velmi brzy nastane doba (a zavedení uhlíkové daně by tomu mohlo velmi pomoci), že stavba a zateplení v pasivním standardu budou vysoce rentabilní a pak je nožné toto zpřístupnit každému jen správným úvěrem. Kdo na to dnes nemá? Vlastním-li nemovitost a nemám-li na její zateplení, mohu pomocí ní garantovat úvěr, který splatím z úspor za energii. Velký problém je, že všelijaké podivné firmy zabývající se úsporami energií začaly primárně pracovat v oblasti, jak podojit dotace, a stavět a zateplovat levně a účinně je zcela mimo jejich zájem. Asi se mnou budete souhlasit, že vůbec nebude škoda, když takové firmy - pijavice zaniknou. S těmi teplárnami je to prostou evolucí neřešitelné. Jakmile se začne postupně zateplovat, budou muset stále více ceny konstatntních nákladů promítat do ceny tepla a to bude vyvolávat další tlaky na zateplování a odpojování se od sítě. Ten systém funguje v labilním bodě a přežívá ze dne na den, a omezené množství uhlí situaci ještě zhoršuje. Naopak stabilní bod fungování teplárenství by mohl být, že teplárny topí do kvalitně zateplených domů na pasivní standard, kdy je možno tyto domy i v největších mrazech vytápět přerušovaně třeba jen po 6 hodin denně (teplota v bytech bude kolísat jen max. o 1/2 °C, což plně zajistí teplotní komfort) a teplárny pojedou jen ve špičkovém režimu (budou prodávat jen drahou elektřinu) a budou doplňovat neregulovatelné zdroje. Navíc teplárny spotřebují třeba jen 1/5 uhlí než doposud. Je však zjevné, že do tohoto bodu se teplárny nedostanou prostou evolucí a zde je třeba zásah státu. Řekl bych, že technické řešení je na stole, jeho realizace bude však velmi obtížná. To, co o teplárnách a ČEZu píšete je sice pravda, ale k řešení výše popsaného problému nijak nepřispívá. Také je třeba upozornit, že teplárny musejí mít z fyzikálního principu nižší účinnost než elektrárny a udržování (a budování dalších už vůbec) teplárenských sítí je zoufale drahé. A to se zase vracíme k nutnosti řádného zpoplatnění fosilního uhlíku. Pokud se energetickým podnikům vyplatí spalovat naše uhlí v elektrárnách a vyvážet elektřinu, tak to budou dělat a nikdo jim to nemůže vyčítat, natož jim lézt po komínech. Stejně tak vyhlášení limitů těžby je srandovní. Pokud to bude ekonomicky zajímavé, prolomení limitů si zainteresované subjekty prosadí. Je třeba se postarat, aby zdanění fosilního uhlíku způsobilo ekonomickou nezajímavost. To je řešením. Jen ještě prosba na závěr. Přestaňte již prosazovat dotace a jiné druhy podpor z kapes celé společnosti na provádění standardních úkonů ve prospěch soukromých subjektů. Zkuste si jen řádně promyslet, kolik společenského zla již toto způsobilo a na základě toho již asi nebude složité svůj postoj přehodnotit. |
